Čtenářům Lupy asi není třeba zdlouhavě vysvětlovat, jak se to má s autorskými právy. Tedy že ochranu požívá nejen software, filmy a hudba, ale třeba i fotografie či texty. Pokud autor výslovně nestanoví jinak (např. použitím příslušné licence typu CC či obdobné), tak platí, že text či obrázek požívá plné autorské ochrany a bez svolení nesmí být publikován, pozměňován, šířen… a to i když jde o „takovou kravinku“ někde na blogu.
Mnozí autoři se už setkali s tím, že jejich text či obrázek koloval e-mailem nebo byl zveřejněn na naprosto cizích stránkách, občas s douškou „Zdroj: Internet“, ale leckdy bez ní. Někteří možná mávli rukou, když viděli, že jim „editor lid“ jejich text zprznil a upřel autorství, ale většinou to není nic, co by autora těšilo. Obvyklý postup je takový, že autor požádá provozovatele stránky, aby k textu doplnil odkaz na zdroj, nebo aby text odstranil. O tom, jakých odpovědí se může autor nadít (včetně „Když nechceš, aby to lidi kopírovali, tak to nedávej na web!“ a „tohle dokáže napsat každý“), si ale povíme raději někdy jindy…
Mně osobně nejvíc vadili „mailoví kopírovači“, tedy tací, co viděli veselý text, pomocí Ctrl-C a Ctrl-V ho plácli do mailu, připsali předmět „HAHAHA, fakt dobrý“ a rozeslali svým známým. Ti to přeposlali dalším známým, ti zase svým… Přitom stačilo málo: Dolů zkopírovat adresu stránky, ze které text pochází. Nejde o to, že to autora potěší, ale mohou to ocenit i příjemci těch e-mailů – třeba je na té stránce podobně veselých nebo zajímavých textů víc… A třeba by ubylo i „zdrojů: Internet“. Ale to je prý, podle dotazovaných rozesílačů, „moc práce“. (Asi víc, než napsání takového textu, pozn. aut.)
Pasivní obrana
Pasivní obranou proti takovému, úmyslnému či neúmyslnému, porušení autorských práv představuje známý vyhledávač Copyscape. Stačí zadat URL svých stránek, a Copyscape vám najde všechny stránky, kde se váš text vyskytuje. Pokud poskytujete svůj obsah pomocí RSS, tak vám Copyscape pravděpodobně vrátí adresy agregátorů.
Podobnou ochranu pro obrázky představuje TinEye. TinEye dokáže najít obrázek, který mu předložíte (buď uploadem nebo jako URL) na cizích stránkách, dokonce i pokud je upraven, oříznut či jinak pozměněn (samosebou do určité míry). TinEye existuje i jako plugin pro prohlížeče – pak stačí kliknout na obrázek a během pár vteřin zjistíte, kde jste ten obrázek už viděli (popř. kde jste ho vidět nikdy neměli).
Obě metody fungují až „ex post“, až když je obsah zkopírován a někde vystaven. Existují ale i metody, které se snaží bránit kopírovačům ještě před tím, než udeří.
Aktivní obrana
Nejjednodušší aktivní obrana spočívá v tom, že pomocí JavaScriptu odchytíme kliknutí pravým tlačítkem myši a zahodíme ho. Pro běžného klikače-kopírovače to představuje překážku, před kterou může couvnout, ale taky nemusí – ti poučenější zkopírují text během pěti minut, ti s dostatkem času ho prostě přepíšou.
S trochu jiným přístupem přichází nová služba Tynt. Tynt sleduje chování návštěvníků vašich stránek, a jakmile zjistí, že návštěvník označil text a snaží se ho zkopírovat, přidá k němu jeden řádek (ve smyslu „zkopírováno ze stránky http://blabla/#hash“) a poznamená si kopii do statistiky. Návštěvník tak může text z vašeho webu zkopírovat, a pokud ho vloží do e-mailu, tak jej vloží i s tím přidaným odkazem. Pokud je kopírovač opravdu z těch, kteří by tam tu adresu napsali, ale je to moc práce, tak jej nebude odmazávat… Nejde o to, že tak zůstane v textu alespoň odkaz, ale i o to, že je možné do jisté míry sledovat, kudy která kopie putuje.
Tynt samosebou nabízí uživatelům statistiky kopírování, například stěží užitečnou statistiku „nejčastěji kopírovaných slov“
Mnohem zajímavější je pak přehledová statistika, která ukazuje, kolikrát byl z jednotlivých stránek zkopírován nějaký text, kolik ty kopie přivedly návštěvníků (pokud tedy kopírovač neodmazal odkaz) a kolik zobrazení na kterou stránku připadá:
Velmi hezká je funkce, která umožňuje sledovat přímo ve stránce „kopírovanost“ jednotlivých částí („heatmap“):
A jako drobný bonus přidává Tynt i sledování obrázků, resp. toho, že byly zkopírovány:
Jak na to?
Instalace a používání Tynt traceru je velmi prosté – jedná se o webovou službu, která funguje podobně jako třeba počítadla nebo analyzéry návštěvnosti – tj. musíte si vložit do stránky unikátní JavaScriptový kód. Ten získáte po registraci na stránkách služby.
Tynt tracer nabízí řešení pro autory, kteří jsou často kopírováni, a kteří by ocenili, kdyby se v kopiích objevil alespoň odkaz na jejich stránky. Nemluvě o autorech, co už si prošli martyriem s nějakým obzvlášť zarputilým kopírovačem („A dokažte, že jste to napsal vy! To by mohl říct kdokoli!“). Tento způsob ochrany není tak agresivní jako zakazování rightclicků, a je tedy pravděpodobné, že člověk, který text zkopíroval, tu závěrečnou poznámku o autorství v kopii ze slušnosti ponechá.
Statistiky mohou rovněž napovědět, které stránky jsou hojně kopírovány, a které by tedy stálo za to předhodit výše zmíněnému Copyscape.
Samosebou, ani Tynt tracer není univerzální všelék, ale cesta, kterou se vydal, se mi líbí – poskytuje autorům přehled o tom, jak jsou jejich texty kopírovány, a zároveň se nesnaží zabránit nezabranitelnému, ale spíš učinit kopírování textů kultivovanějším.
Tento text byl zkopírován ze serveru Lupa.cz
