Eknihy v Česku: první dohody s velkými vydavateli

Palmknihy nabízejí elektronické knihy už dlouhou dobu, ale zatím v režimu zdarma, což také znamená, že renomovaných moderních autorů či překladů mají v nabídce málo. To se má změnit, protože Palmknihy podepsaly dohodu o elektronické distribuci placeních knih s nakladatelstvími Academia, Fragment, Galén a všemi čtyřmi nakladatelstvími mediální společnosti Albatros Media a.s., tedy Albatros, PLUS, COOBOO a Edice České televize. S nabídkou placených titulů hodlají Palmknihy začít na podzim letošního roku. V současné době probíhá převod textů do formátů vhodných pro elektronické čtečky.

Zájemci jsou, ale neviditelní

Palmknihy nejsou ani jediné, ani první, kdo se o distribuci placených textů pokouší, v renesanci myšlenky elektronických knih na našem trhu byly první Wknihy.cz, které nabízejí placené tituly ve formátu MobiPocket (ten zvládá i čtečka Kindle). Značným omezením je tu nejenom nabídka jediného formátu, ale také to, že s firmou nespolupracují žádná velká nakladatelství, a tak nabídka čítá několik desítek velmi okrajových titulů.

Jistou nadějí byl také projekt Gutenberg ve společnosti Ringier, který se od poloviny loňského roku potácí ve stavu klinické smrti, ačkoliv původně byl pln ambicí. Ještě v dubnu letošního roku to vypadalo, že se firma pokusí jej dotáhnout ke zdárnému relaunchi, jenže pak bylo koncem dubna oznámeno na facebookových stránkách projektu, že „Spuštění nového Gutenberg.cz odloženo o několik měsíců v souvislosti s dalšími plány Ringier.cz“. Ringier tím opět prokázal svoji neschopnost dotahovat internetové projekty až do fáze spuštění, natož je posouvat někam dále, ačkoliv jeho samotná marketingová síla je obrovská a mohla by podobnému projektu prospět.

Dalších několik projektů zůstává ve stealt režimu, kdy obcházejí nakladatelství a snaží se uzavřít smlouvy na zajímavý obsah. Podstatným problémem tak zůstává právě otázka uzavřených smluv. Kupodivu řada nakladatelství není schopna smlouvy uzavřít, protože sama nemá s autory podepsanou smlouvu zajišťující možnost digitálního šíření knihy, původní autorské smlouvy počítaly jen se šířením tiskem. Kromě toho jsou smlouvy často uzavírány na omezenou dobu a v současné době už jsou vypršené, vydavatelé budou muset znovu kontaktovat autory a jednat s nimi o podmínkách, za nichž svolí k vydání knihy v elektronické podobě. Což vydavatelé nedělají rádi bez vidiny určitého zisku. A i když by se dalo namítnout, že autoři přece mohou své knihy vydat sami, ani to není tak jednoduché. V jejich textech provedla nakladatelství korektury a často rozsáhlé editace, u nichž je právně sporné, od jakého rozsahu komu patří. Je tedy těžké (právně nejisté) vydat text autora, v němž prováděl nakladatel ediční úpravy bez souhlasu nakladatele. Což může blokovat další skupiny textů. A skupinou samou pro sebe jsou překlady zahraničních děl, kde i k překladu je třeba získat svolení překladatele, ačkoliv samotná práva autora jsou pro lhůtu od jeho smrti již vypršená. Právě z toho důvodu v poslední době z Palmknih zmizelo obrovské množství překladů děl, u nichž se nepodařilo firmě zkontaktovat překladatele a domluvit se s ním. U řady zejména starších děl je to těžké, protože překladatelé jsou těžko k vypátrání, v horším případě jsou mrtví a je třeba pátrat po dědicích.

Ceny elektronických knih

Jaké texty Palmknihy budou publikovat při startu své placené nabídky a v jakých cenách, je podle obchodní ředitelky Lucie Vávrové v rukou nakladatelů. V první vlně se očekává, že si vydavatelé budou chtít osahat jak zájem uživatelů, tak cenotvorbu, ale už pod počátku je tendence vyzkoušet i prodej nejrenomovanějších autorů. Zda ale například v první vlně půjde v případě Albatrosu o Harryho Pottera, není jisté, je to dětská kniha a mezi dětmi a nakupujícími rodiči je poptávka zatím spíše po papírových knihách než elektronické distribuci.

U tvorby cen spoluzakladatel Palmknih Jiří Vlček nakladatelům doporučuje, aby se pohybovala tak kolem třiceti procent pod cenou papírové knihy. Je třeba si uvědomit, že papír je jen jednou z částí nákladů, tou podstatnou je i kvalitní příprava a zpracování knihy. Navíc v Česku se musíme smířit s tím, že zatímco na knihy je DPH 10 %, pro elektronickou distribuci platí sazba 20 %, i to se do možností slev na elektronické knihy promítne, říká Jiří Vlček. To odpovídá cenám, jaké nasazuje na knihy Amazon na své platformě Kindle a je pravděpodobné, že ze svých zkušeností má hranici slevy dobře rozmyšlenou.

Očekávané prodeje

Otázka je, jaké mohou být prodeje. Na to Palmknihy zatím neodpovídají. Na žebříčku Palmknih se řada knih pohybuje těsně kolem 20 000 stažení, jenže jde také většinou o knihy, které jsou v nabídce dlouhou dobu, i deset let. Ale například scifi kniha Petra Mandíka Příště se zmrazit nenechám má přes tisíc stažení od počátku letošního května, což není nijak málo. Na druhou stranu, obecně zkušenosti ukazují, že jen jednotky procent uživatelů (nejčastěji se hovoří o čtyřech procentech) bezplatných služeb jsou ochotny konvertovat na služby placené, což by u takové knihy dělalo prodejnost spíše desítek až stovky kusů. Na druhou stranu, zatím v nabídce chybí opravdu mainstreamoví autoři, respektive jejich celá díla. I tak lze ale soudit, že letošní rok bude pro komerční knihy v Česku spíše osaháváním než bohatnutím.

Podle odhadů je na českém trhu kolem 40 000 kusů specializovaných čteček knih, na nichž zatím uživatelé používají hlavně obsah stáhnutý bez vědomí vydavatele. Další desetitisíce potenciálních uživatelů jsou mezi majiteli chytrých telefonů, které lze používat jako čtečky elektronických knih. Pro ně je většinou podstatná podpora standardizovaného formátu ePub. Naopak pro technickou literaturu je vhodný formát PDF, který lépe a přesněji pracuje s tabulkami a obrázky.

Vše vypadá slibně. Množství čteček, zájemců o elektronické knihy i firem pohybujících se kolem nich neustále roste. Přesto jsme se zatím žádné pořádné komerční nabídky elektronických knih v Česku ještě nedočkali. Rozhýbe aktivita Palmknih trh, přidají se i ostatní, probudí se konkurence? Uvidíme koncem roku.