Je třeba zdůraznit, že cílem tohoto textu není vyjadřovat žádné politické názory, ale poukázat na důsledky událostí „reálného světa“, které se promítly do života na Internetu.
Nebylo to poprvé
Vajíčková válka řádově stovek aktivistů proti představitelům České Strany Sociálně Demokratické, najmě jejímu předsedovi ing. Jiřímu Paroubkovi, byla událostí, která možná nezačala v prostředí internetu, ale internet velmi přispěl k jejímu rozšíření (o přesahu online aktivit do skutečného světa jsme psali již zde). Epicentrem byl komunitní server Facebook.com, respektive skupina „Vejce pro Paroubka v každém městě“ (k datu svého uzavření pro vstup nových členů jich měla něco přes 53 000). I když se o vaječných útocích psalo, diskutovalo a blogovalo na mnoha jiných místech (k tomu se ještě dostaneme), byl Facebook zřejmě právě tím bodem, odkud vzešlo všeobecné povědomí o onom (asi) spontánním protestu.
Nebylo to poprvé, co byl komunitní server nasazen k politickému boji. Americký prezident Barack Obama využil tyto systémy veleúspěšně v průběhu své předvolební kampaně. V Česku se o pozitivní aplikaci webu 2.0 pokouší (právě skrze Facebook) strana Zelených i další politické subjekty. Mnohem lákavější je ovšem využití negativní, jehož prvním, řekli bychom technologickým demonstrátorem, se před časem stala aktivita veřejné sbírky na fyzické umravnění jistého sociálního demokrata a hejtmana.
Přestože ona sbírka vynesla fyzické peníze, tedy nejenom mnoho komentářů a pozornost bloggerů, praktické aplikace a skutečné popularity dosáhl až její nástupce – zde vzpomínaná „vaječná vendetta“. Můžeme tak říct, že i když metání slepičích produktů po politikovi nebylo zcela první aplikací spontánní síťové aktivity, bylo první (zaznamenanou), která se v důsledku stala reálným faktem.
Ozvěny v médiích
Fenomén, který na Internetu možná nezačal, ale byl Internetem podstatně posílen, měl a má na Internetu svou stopu. O incidentech s vajíčky, a zejména o tom posledním, referovaly nejvýznamnější zpravodajské servery. Obrázek Paroubka po útoku se například stal „fotkou dne“ ve speciální rubrice, kterou volbám do Evropského Parlamentu věnuje BBC. Na stránkách (rovněž Britského) prestižního deníku Daily Telegraph pak můžeme najít tuto podnětnou fotogalerii a jen kousek vzdálený Irish Times o události vydal hezký komentář.
Nečekané politické vaječiny si všimly i servery za oceánem. Zprávu o událostech zveřejnilo třeba Yahoo News. Server zpravodajské televizní stanice MSNBC pak rovnou hovoří o bombardování (pojem byl zjevně převzat z pera anonymního autora agentury Reuters).
V tomto výčtu bychom mohli pokračovat velmi dlouho (neodpustím si ještě jeden odkaz, pokud si myslíte, že informace o politické trapnosti minuly populární turistickou destinaci Chorvatsko, jste na omylu), a přejít přitom plynule ze světa oficiálních zpravodajských serverů do blogosféry. Zde k tématu najdeme stovky až tisíce příspěvků, které se nacházejí prakticky po celém civilizovaném světě a jsou v podstatě navázány na tom, že o incidentu informovala konvenční internetová média v celosvětovém měřítku (témata blogpostů často kopírují agendu profesionálních masových médií).
K celé události došlo poměrně rychle. Rychle se stala předmětem mediálních obsahů a online agendy, chcete-li „dění“. Lze předpokládat, že stejně rychle, jako se objevila i rychle zmizí, nicméně ještě 28.5 večer slovní spojení Paroubek a vejce na Google vracelo něco přes 200 000 výsledků, většinou relevantních.
Ve stínu
Kromě „oficiálních“ ohlasů v profesionálních médiích a „neoficiálních“ v blogosféře, případně v internetových diskuzích existují další online stopy bombardování politického vůdce drůbežími produkty. Neoficiálním logem celé záležitosti se dle některých stala fotomontáž z populárního tuzemského serveru areo zpodobňující zasaženého s volským okem. Je ovšem třeba říct, že autoři z tohoto serveru dokázali pružně reagovat i na obranu politické strany, která, jak známo, nasadila proti vajíčkům deštníky. Tyto fotomontáže momentálně obíhající ve formě odkazů i přiložených souborů v e-mailech umožňují „informovat“ ty uživatele, ke kterým se mediální hvězda tohoto týdne ještě nedostala.
Ne každý, kdo by po onom politikovi rád hodil vejce, mohl být přítomen demonstraci, nebo na ni našel dost odvahy. A tak se někteří zjevně uspokojili se šidítkem, inspirováni asi starším, ale vcelku zdařilým slideshow. Holt, lidová tvořivost nemá chybu.
Pokud celá vaječná aféra někomu skutečně pomohla, pak to byla česká webová média, pro něž na rozdíl od zahraničních nešlo jen o kuriozitu na závěr. Server iDnes zaznamenal u článku o vaječném masakru rekord v návštěvnosti, když stránka s ním byla během čtyř hodin od zveřejnění zobrazena dvěstětisíckrát (normální počet zobrazených stránek na serveru byl v té době překročen skoro čtyřnásobně). S přiloženým videozáznamem pak mohli návštěvníci stránek provozovatelům doslova ruce utrhnout.
Server na to reagoval specifickým „vděkem vejci“, když přihlašovací stránka jeho redakčního systému ukazovala následující:
Vejce byla událostí, ba přímo internetovým sólokaprem, který mnohým mohl přinést kromě zábavy případně obav o politickou kulturu v ČR také peníze. Není důvod pochybovat o tom, že podobné rekordy jako iDnes u zpráv o bombardování zaznamenaly také ostatní významné zpravodajské servery. Pokud tomu tak je neznamená to nic jiného, než že stále platí pravidlo „cizí neštěstí, naše škodolibost“.
Z Internetu do ulic!
Vaječná bitva demonstrantů s Paroubkem není jen věcí k zasmání, k výdělku, případně ke škodolibé reflexi. Je to především memento a vzkaz politikům, že Internet je (patrně) třeba začít brát o něco vážněji, než je tomu doposud. A to nejenom pokud jde o veselé hříčky s ironickým podtextem, někdy totiž může jít doopravdy o život – nebo alespoň o čisté sako.
ČLÁNKY DO MAILU