- (16:45) – doplnili jsme komentáře Michala Feixe a Jana Vobořila v závěru článku
Právo na vymazání osobních údajů uživatelů z databází provozovatelů služeb, přísnější vyžadování výslovného souhlasu se zpracováním osobních dat, povinnost neevropských firem požádat o souhlas, pokud chtějí zpracovávat data občanů EU, či povinnost větších firmem zaměstnat inspektora osobních údajů – to všechno (a mnohem víc) obsahuje reforma ochrany osobních údajů, na které už přes dva roky pracuje Evropská unie. Po čtvrtečním summitu EU v Bruselu je jasné, že se její případné přijetí odsouvá nejdřív na rok 2015.
Lídři států EU se totiž shodli na odložení termínu pro schválení změn, který byl původně stanoven na rok 2014. V praxi by to ovšem mohlo znamenat i úplný konec reformy v současné podobě. Pokud totiž o nové směrnici (český text návrhu) a nařízení (český text návrhu), v nichž je reforma ukotvena, nestihne Evropský parlament hlasovat do květnových evropských voleb, vrátí se celý schvalovací proces v podstatě na začátek.
Hlavy států EU se na reformě neshodly přes velký tlak na zpřísnění ochrany osobních dat, který přiživily nedávné aféry kolem kauzy PRISM, NSA a sledování online aktivit lidí ze strany amerických úřadů. Mimochodem – v předvečer summitu byly zveřejněny informace o tom, že NSA sledovala i německou kancléřku Angelu Merkelovou (což USA samozřejmě popřely).
Reforma nakonec neprošla zejména kvůli odporu Velké Británie – podle informací Wall Street Journalu Britové odmítli přijetí reformy uspěchat a stanovovat nějaké uměle vytvořené termíny, když by její přijetí mohlo klást velké nároky na podnikatele v online oblasti. Proti ale byly i další státy.
Proti změnám protestuje také většina velkých provozovatelů internetových služeb. Reforma by přinesla mimo jiné vysoké pokuty za porušování pravidel (až 100 milionů eur nebo 5 % obratu), zavedení povinného inspektora ochrany osobních údajů ve větších firmách či omezení využívání cookies pro sledování aktivit uživatelů (tedy například ztížení měření návštěvnosti). Ostatně – podrobné připomínky českého Sdružení pro internetovou reklamu (SPIR) si můžete přečíst zde.
Michal Feix: dořeší se sporné body
Nejednotnost názorů jednotlivých delegací na reformu byla znát už během posledních týdnů před summitem, komentuje odklad CEO Seznam.cz Michal Feix, který jednání v Bruselu sleduje: „Během včerejších setkání před večerním jednáním premiérů se to jen potvrdilo. Nejvíce byl cítit odpor Britů, Francouzů a překvapivě i někteří z německé delegace naznačovali, že s tlakem, který předvedl Evropský parlament na úterním rychlohlasování ve výboru LIBE, nejsou spokojeni,“ popisuje atmosféru jednání.
„Odložení pokládám za úspěch, že zvítězil zdravý rozum nad snahou odhlasovat táhnoucí se legislativu Data protection ‚za každou‘ cenu před koncem mandátu komisařky Redingové. Všichni tu opakují, že to z toho cítí jako téměř jedinou a určitě největší motivaci, proč se přípravy tak ženou, i když nad nimi není pořádná shoda,“ dodává.
Díky posunu termínu na léto 2015 se podle něj budou moci dořešit všechny sporné body: „Panuje tu shoda, že těch málo pozitiv v regulaci (sjednocení pravidel pro správu dat v rámci EU například) pomůže nadnárodním gigantům, ale pro SME přináší další náklady, administrativu a zhoršení konkurenceschopnosti vůči firmám mimo EU.“
Hláška večera z úst člena Britské delegace, který si prý nepřeje být citován: „Right to forget? I agree. Let's forget about Data protection regulation at first.“
Iuridicum Remedium: obtížně vymahatelné právo
Zastánci zpřísnění ochrany osobních dat samozřejmě odklad příliš nevítají. Podle výkonného ředitele neziskovky Iuridicum Remedium Jana Vobořila je paradoxní, že v atmosféře zjištění o sledování internetové komunikace americkou NSA nejsou politici schopní se na přijetí účinnější regulace domluvit:
„Je otázkou, co bude odklad znamenat. Pokud by skutečně nedošlo ke schválení nové regulace do voleb do Evropského parlamentu, které by se měly konat na jaře 2014, je pravděpodobné, že celý složitý legislativní proces začne znovu. V každém případě dříve nebo později bude muset být přijata nová regulace, která pravděpodobně bude mít formu přímo aplikovatelného nařízení EU. Jak konstatuje v bodě 8 závěrečného dokumentu ze summitu i Evropská rada, tak do roku 2015 by mělo dojít k realizaci jednotného digitálního trhu, jehož předpokladem je i dostatečně silná regulace ochrany osobních údajů, která posílí důvěru v on-line služby.“
Jak EU obecné proklamace přetaví v realitu, je ale otázkou: „Důležité je i řazení priorit. Z článku 6 téhož dokumentu je zřejmé, že prioritu bude mít například zavádění jednotné elektronické identifikace.V každém případě jakékoli odklady přijetí účinné jednotné regulace ochrany osobních údajů v rámci EU s přesahem na úpravu transferu dat do třetích zemí znamená zejména pro internetové prostředí pokračování stavu, kdy je právo na ochranu soukromí a právo na informační sebeurčení uživatelů služeb v řadě případů velmi obtížně vymahatelné,“ uzavírá Vobořil.
