Hlavní navigace

Evropské akademické sítě v roce 2002

Pavel Satrapa

Sdružení evropských akademických sítí TERENA zahájilo v loňském roce celkem zajímavou tradici - srovnání parametrů těchto sítí. Podívejme se na letošní výsledky a na změny v porovnání s loňským rokem. Celá akce, nazvaná TERENA Compendium of NRENs in Europe, vychází z dotazníků, které TERENA rozeslala svým členům počátkem roku.

Výsledky pak zveřejňuje na webu. Vlastní syrová data doplňuje analytickou zprávou, která zatím existuje jen v pracovní podobě. Na Internetu by se měla objevit zanedlouho, data tam najdete již teď.

Dotazník má velmi široký tématický záběr - od organizačních záležitostí přes financování až po technické parametry a služby. Ze srovnání údajů z jednotlivých zemí je v první řadě patrné, že je lze porovnávat jen velmi obtížně. Počty zaměstnanců kolísají od 0 do 75, roční rozpočty od 70 tisíc do 70 milionů eur.

Například si zkuste tipnout, která akademická síť připojuje pevnými linkami nejvíce institucí. Napadl vás někdo velký, jako Německo, Francie či Velká Británie? Nebo severské země či Nizozemí, které v informačních technologiích tradičně tlačí na pilu? Samá voda. Vítězem je Lotyšsko s 2.200 insti­tucemi. Na Velkou Británii se 730 zbylo až pěkné třetí místo za Maďarskem (900). Ovšem černým koněm této disciplíny je Lucembursko. Mít při jeho rozloze 350 připojených institucí je úctyhodný výkon.

Z uvedených čísel je zřejmé, že situace v jednotlivých zemích se radikálně liší, stejně jako podmínky, ve kterých akademické sítě působí. Dají se však vysledovat určité společné prvky a obecné trendy.

Některé skutečnosti se proti loňsku nezměnily. Většina sítí je provozována samostatnou organizací, která má v nemalém počtu případů těsné vazby na některou z univerzit či na vládu dané země. Zdroje financování ve valné většině případů pocházejí ze státního rozpočtu. Často se používá kombinace přímého státního příspěvku a poplatků za služby (které ovšem platí univerzity, čili opět rozpočtové prostředky).

Pojďme se nyní podívat na změny, ke kterým proti loňsku došlo.

Zrychlování

Asi vás neohromím, když řeknu, že přenosové rychlosti se proti loňskému roku zvýšily. Radikálně poskočily vzhůru především kapacity zahraničních spojů. Zatímco vloni měly opravdu velké sítě kolem 1 Gbit/s, současná špička se vyšplhala na desetinásobek.

Síť GÉANT se - přesně podle očekávání - projevila velmi výrazně. Sítě se zahraniční konektivitou pod 1 Gbit/s dnes ve vyspělé Evropě potkáte jen velmi vzácně. V roce 2001 byla průměrná rychlost zahraničního připojení 340 Mbit/s a medián 140 Mbit/s, o rok později činí průměr 2,5 Gbit/s a medián 1 Gbit/s.

665
Kapacita zahraničních linek

Zatímco navýšení mezinárodní kapacity „přišlo shora“ zavedením sítě GÉANT, akademické sítě nelenily ani ve své interní infrastruktuře. Vzestup jejích parametrů sice není až tak brutální, nicméně i zde je patrný posun vpřed. Páteř 2,5 Gb/s není žádnou výjimkou a většina zemí se může pochlubit sítí s rychlostí alespoň 100 Mbit/s. První vlaštovky již nasadily 10 Gbit/s.

666
Kapacita páteřní sítě

Zajímavým parametrem je kapacita jádra sítě, která se vypočítá jako součin kapacity linek a jejich délky. Zde bezprecedentně vede Nizozemí, před Finskem a Českou republikou. Dlužno přiznat, že některé velké sítě tento parametr neuvedly. Ale i kdyby tak učinily, ocitli bychom se někde těsně za první pětkou, což si troufám prohlásit za velmi pěkný výsledek.

Jak jsme na tom?

Tím jsem se zvolna přesunul k našemu srovnání se zbytkem Evropy. Akademická síť CESNET2 je - stejně jako vloni - středně drahá. Náš rozpočet 11,8 milionů eur je nižší než průměr (13,24) a vyšší než medián (7,7).

Sdružení CESNET, které síť provozuje, má v evropském srovnání poměrně hodně zaměstnanců. 41 lidí je téměř dvojnásobkem průměru i mediánu, které mají hodnotu 24, respektive 23. V počtu zaměstnanců se ale velmi výrazně projevuje šíře služeb poskytovaných operátorem sítě i vztahy mezi interními a externími zaměstnanci. Některé země (například Slovensko) nemají vůbec žádné interní zaměstnance.

K průměru patříme v kapacitě zahraničních spojů. Našich zhruba 1,4 Gbit/s (dnes už je to více, údaje jsou ze začátku roku) je pod průměrem, ale nad mediánem. Zato páteřní síť je na velmi slušné úrovni, což se projevilo výše zmiňovanou kapacitou jádra sítě. Svědčí o tom, že máme rychlé linky a zároveň jich máme hodně.

EBF17_Cupr

Dalším důkazem o velmi dobrém stavu páteře je typická rychlost připojení velkých institucí, která v našem případě činí 1 Gbit/s. Tato hodnota představuje v Evropě naprostou špičku. Pouze tři další sítě uvedly stejné číslo: Nizozemí, Island a Lucembursko, přičemž Island a Lucembursko představují malé kompaktní sítě s homogenní technologií. Typická hodnota připojení velké instituce se v Evropě pohybuje mezi 100 a 200 Mbit/s (medián je 155 Mbit/s).

Sečteno a podtrženo: za průměrné peníze máme u nás znatelně nadprůměrnou síť. Jako jeden z lidí, kteří se motají kolem jejího rozvoje, mohu být se sebou a svými kolegy myslím spokojen.

Anketa

Jakou známkou byste ohodnotili českou akademickou síť v uplynulém roce?

Našli jste v článku chybu?