Je to takové docela zajímavé tvrzení, které padlo z úst člověka z inzertní platformy Facebooku, Briana Bolanda. Ten tvrdí, že Facebook není uzavřený a nelze ho označovat za „walled garden“. Neochota pustit cokoliv ven je totiž prý dána tím, že chrání uživatele a jejich soukromí.
Těžko najít něco více nesmyslného a pokryteckého u společnosti, která žádné soukromí nenabízí, a kdykoliv jde o něco opravdu zásadního, tak ví, jak se zbavit čehokoliv, co jenom trochu vypadá jako nutná zodpovědnost. A také do posledního možného momentu využívá vše, co o svých uživatelích shromažďuje, a to dlouhé roky a často bez jejich vědomí a bez možnosti to ovlivnit.
Ochráníme vás před vámi samotnými a bude
Jak ale ochrana dat uživatelů souvisí s tím, že ani vlastní data nemůžete v řadě případů z Facebooku získat, nebo je sice získáte, ale některé části si Facebook ponechá (a fotografie vám například vrátí poškozené a výrazně zmenšené)?
Svérázné představy Facebooku o ochraně dat můžete vidět i na tom, že získat kontakty svých přátel z Facebooku můžete jen buď postupným opisováním nebo použitím skriptů, které je vykradou ze stránek (jak to dělají už roky všichni ti, kteří by je rozhodně získat neměli), ale stáhnout si je nemůžete. Firmy sice mohou na Facebook nahrávat maily všech svých zákazníků (s nulovou zárukou toho, co s těmi maily Facebook dál udělá), ale přístup k přehledu fanoušků na stránce byl před pár lety odstraněn.
Ve výše zmíněném článku je princip „walled garden“ vztahován pouze na to, že inzerenti nemohou využít data o uživatelích. Svědčí to jen o tom, že Boland prostě vidí vše pouze z pohledu Atlasu, tedy inzertní platformy Facebooku, a jediné, co ho zajímá, jsou vlastní zájmy.
Navíc jako by netušil (možná záměrně), že miliarda uživatelů Facebooku byla roky otevřena nikdy nekončícímu dolování údajů přes aplikace – něco, co Facebook dlouhé roky ignoroval a co dlouhé roky masivně zneužíval. Dnes tak existují desítky společností, které si tímto způsobem z „uzavřeného Facebooku“ dokázaly opatřit závratné množství informací o uživatelích.
Boland v pozdější otázce tvrdí, že jediný, kdo má přesná a korektní data, je Facebook a že ostatní platformy se Facebooku obávají, protože „vědí, že data Facebooku jsou přesná“ (a jejich nepřesná). K tomu nelze dodat nic jiného, než že Boland je prostě obchodník, co prodává svůj produkt a potřebuje vzbudit dojem, že ty ostatní produkty jsou špatné. To, co prodává, je ale špatné úplně stejně. A špinění konkurence dost jasně ukazuje, jak se on sám bojí.
Takže abychom to nějak uzavřeli: Facebook je stále klasická „uzavřená zahrada“ a rok co rok se objevují oblasti, které postupně zavírá. Paradoxem je, že v řadě případů jde o věci, které zapomněl chránit, a vystavil tak své uživatele bezprecedentním útokům na jejich soukromí.
A prodejci jeho reklamy nejsou těmi pravými lidmi na rozhovory o ochraně soukromí.
ČLÁNKY DO MAILU