Hudební služba Grooveshark – www.grooveshark.com – definitivně končí, neustála tlak vydavatelů a vlastníků hudebních práv. Ve zprávě o konci se provozovatelé omlouvají za chyby, které udělali. Hlavně za selhání při obstarávání licencí od držitelů práv.
Právě to Groovesharku zlomilo vaz, protože čelil hrozbě nikdy nekončících právních sporů a problémů. Součástí dohod souvisejících s koncem služby je paradoxně i to, že předají vše, co mají, včetně duševního vlastnictví, patentů, mobilních aplikací i webu právě hudebním vydavatelům.
Dear music fans,
Today we are shutting down Grooveshark.
We started out nearly ten years ago with the goal of helping fans share and discover music. But despite best of intentions, we made very serious mistakes. We failed to secure licenses from rights holders for the vast amount of music on the service.
That was wrong. We apologize. Without reservation.
As part of a settlement agreement with the major record companies, we have agreed to cease operations immediately, wipe clean all the data on our servers and hand over ownership of this website, our mobile apps and intellectual property, including our patents and copyrights.
Konec Groovesharku je zajímavý v několika momentech. V současnosti služba byla už jen stínem své minulosti a existuje dostatek služeb, které je možné využívat v placené i neplacené podobě – ať už jde o Spotify, Deezer, Google Play, Apple iTunes, Rhapsody či Rdio.
Grooveshark byl mezi prvními, kdo se do tohoto druhu podnikání pustil, a paradoxně mu to vůbec nepomohlo – vítězí ti, co přišli později. Částečně proto, že více mysleli na legálnost podnikání, hlavně ale proto, že se doba změnila a hudební vydavatelství musí být vstřícnější.
Druhé zajímavé poučení z konce Groovesharku spočívá v porovnání jeho působení s YouTube. I tato služba má za sebou bohatou historii ignorování zákonných omezení, síla Googlu a dobré nápady ale vedly k tomu, že se jí z toho nakonec daří spíše těžit – pomocí ContentID a řady dalších aktivit dokázala vlastníky práv „uspokojit“.
Groovesharku přitom ještě minulý týden hrozilo, že bude platit až 150 000 dolarů za každou skladbu, kterou porušoval autorská práva. Takových měl, podle soudního podání, mít až pět tisícovek. Což by ve výsledku mohlo vést k tomu, že by po Groovesharku vydavatelé mohli chtít až stovky milionů dolarů.
Vznik, existence a konec Groovesharku
Grooveshark vznikl v březnu 2006, původně jako webová služba provozovaná pouze v USA a vlastněná společností Escape Media Group. Byla založena na tom, že si do ní uživatelé mohli nahrávat vlastní hudbu – tu pak mohli streamovat.
Legálnost Groovesharku zpochybnila řada žalob, přičemž některé z nich se firmě podařilo vyhrát (zvítězil například nad UMG, ale pouze v otázce využití určitých skladeb). Žalob se ale dočkala prakticky od všech hráčů na poli hudby – EMI, Sony i Warner Music Group. Právě s UMG, Sony a Warnery se nakonec v dubnu 2015 dohodla na ukončení činnosti.
V počátcích existence služby fungoval Grooveshark hlavně jako P2P síť, ne nepodobná (a konkurující) Limewire, do veřejně přístupné beta podoby se ale dostal až v září 2007 a uživatelům umožnil vzájemně si prodávat skladby (za 99 centů jednu, z toho 70 centů mělo být odváděno vlastníkům práv, 25 uživateli a 4 centy si Grooveshark nechával).
V dubnu 2008 přešel do ostrého webového provozu, kdy bylo na www.grooveshark.com možné přehrávat jakékoliv skladby v prostředí Grooveshark Lite přehrávače (vytvořeného ve Flashi) a služba výrazně rostla. O rok později spustila Grooveshark Artists, platformu pro šíření hudby podle druhu. Postupné rozšiřování mimo USA ale naráželo na problémy s autorskými právy, stejně jako později na neochotu Googlu, Applu i Facebooku problematickou službu podporovat. Nemožnost mít mobilní aplikaci Grooveshark obcházel vytvoření HTML 5 aplikace a využíváním alternativních obchodů s aplikacemi.
Duben 2015 nakonec přinesl definitivní konec služby a pro provozovatele svého druhu vysvobození. Trnitá cesta ale byla lemována nejenom žalobami, ale i řadou chyb vlastníků. Ti byli například v roce 2014 nuceni přiznat, že nelicencovanou hudbu nahrávali sami a u soudu to nakonec vedlo k tomu, že společnost byla obviněna z úmyslného porušování autorských práv.
