České Radiokomunikace jsou za vodou
Ve světle těchto, dosud nepotvrzených informací, se jeví páteční podpis smlouvy mezi Českou televizí a Českými Radiokomunikacemi jako báječný deal pro Radiokomunikace. Jestliže by totiž Nova s Primou nepřistoupily na TPP, znamenalo by to, že plánované multiplexy 2 a 3 pro komerční televize by jen tak nevznikly, protože by neměly na čem vysílat. K vystavění obou sítí jsou potřebné analogové kmitočty, na kterých dnes vysílá převážně Prima a Česká televize. Prima by logicky analog nevracela dřív, než bude muset (licence pro zemské analogové vysílání jí končí v roce 2018), a ČT bude vypínat analog jen tam, kde to bude třeba pro její vlastní veřejnoprávní multiplex.
Z analogového éteru tak zmizí jedině ČT 2, zatímco vypínání analogové ČT 1 si chtějí Kavčí hory nechat až na dobu, kdy přestanou analogově vysílat Nova s Primou – prý aby existovala určitá vyváženost. Ano, má to svou logiku. Co kdyby se diváci rozhodli na digitální příjem nepřejít, a analogový prostor by si zcela rozdělily obě komerční televize? Notabene když by bylo tak snadné ČT napadnout za to, že má vysílat ze zákona pro co nejširší diváckou obec a neschovávat se jen na digitální platformy? Ale ČRa to vyšlo náramně: i když by Nova zdržovací taktikou fakticky zlikvidovala dnešní multiplex A, který se má změnit na definitivní digitální síť 2, zůstane jí báječný klient v podobě ČT, Českého rozhlasu a jejich veřejnoprávního multiplexu.
Lepšího zákazníka aby člověk pohledal
Jde o nápadníka k pohledání: ze zákona musí veřejnoprávní multiplex pokrýt 95 procent obyvatel České republiky, což je pro komerční televize číslo z říše snů. Žádný jiný multiplex, snad s výjimkou digitální sítě, v níž by měla vysílat Nova, si takové pokrytí nebude moci dovolit. Česká televize a Český rozhlas ho mají přímo nařízené, a peníze na placení poplatků spojených s šířením signálu na tak velkém území jim rozhodně nechybí. Navíc jako veřejnoprávní média zřízená zákonem v podstatě nemohou zkrachovat. A protože v této zemi není jiná společnost, která by mohla splnit podmínky stanovené zákonem a zajistit stanovené pokrytí, měly ČRa smlouvu na veřejnoprávní multiplex de facto jistou ještě předtím, než se vůbec vypsala nějaká soutěž (která byla později stejně zrušená – jak pak to dopadlo s doporučením výběrové komise, aby ČT nadále jednala i se slovenskou společností Towercom o zajištění sekundární sítě vysílačů pro veřejnoprávní multiplex?).
Otázka dnes stojí tak, co se bude dít, až Nova s Primou koncem příštího týdne skutečně oznámí, že na TPP schválený vládou nepřistoupí? Český telekomunikační úřad (ČTÚ) je prý na tuto eventualitu připravený, i když zatím počítal spíš s variantou, že nepřistoupí jedna z komerčních televizí – Nova. Její analogové kmitočty nejsou zase tak potřeba, takže by mohla v analogu klidně doklepat až do konce svojí licence. U Primy to je komplikovanější. Nejen že ČTÚ potřebuje její kmitočty pro výstavbu digitálních sítí, ale navíc by došlo k situaci, na kterou jsme na tomto serveru upozorňovali dlouho dopředu. Prima se totiž dělí o kmitočty s regionálními televizemi, a část těchto televizí, ovládaná společností RTA, se už k TPP přihlásila.
Jak rozdělit jednu frekvenci na dvě?
Pokud tedy Prima skutečně nekývne na TPP, dostane se telekomunikační úřad do neřešitelné situace. Kmitočty, o které se Prima dělí se studii RTA, jsou jen jedny. Z pohledu regionů RTA je lze vypnout a použít pro výstavbu digitálních sítí, z pohledu Primy nikoli, a analogové vysílání by na nich mělo pokračovat až do roku 2018. A teď babo raď: co s tím udělá telekomunikační úřad? Předseda Rady ČTÚ už před časem tvrdil, že si úřad nechal k tomuto problému zpracovat právní výklad, ale s jeho výsledkem novináře neseznámil. Bude to jistě tvrdý oříšek, zvlášť když druhou polovinu regionů ovládá sama Prima.
Když budeme na jistotu počítat s tím, že Nova s Primou schválený TPP odmítnou, rázem se počet prvních celoplošných digitálních sítí, které mají vzniknout v době přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání, sníží ze čtyř na dvě. Je to ale špatně? Spočítejme si, kolik televizí u nás skutečně chce vysílat digitálně pozemní cestou, a k tomu ještě celoplošně. Českou televizi vynechme, ta má svůj multiplex. Digitální sítě 2 a 3 odpadají, a zbývá poslední komerční multiplex 4, který by měla vystavět Telefónica O2 a o němž se netuší zhola nic kromě toho, že Telefónica víc než volné zemské digitální vysílání prosazuje svoji placenou digitální službu O2TV přes pevnou telefonní linku.
Opravdový problém
Do multiplexu 4 by se při kompresním standardu MPEG-2 mělo vejít až pět televizních programů. Přednostní nárok by měly mít televize, které už mají licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání, což je zpravodajská Z1 a plnoformátová televize Barrandov, která plánuje start na 11. ledna 2009. Žádná další nová digitální televize zatím oprávnění pro zemské digitální vysílání nemá a ani si o něj nepožádala – tedy alespoň z těch, co v roce 2006 získaly licenci od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), pak o ní soudním rozhodnutím přišly a poslanci jim ji prostřednictvím zákona nabízejí zpět.
Jenže pak tu je skupina několika televizí, které se neúčastnily žádného licenčního řízení, ale oprávnění pro zemské digitální vysílání už mají. Mezi ně patří Nova a Prima, jejichž licence jsou technologicky neutrální, a dovolují jim tedy vysílat jak analogově, tak digitálně. Prima navíc získala licenci pro celoplošné zemské digitální vysílání regionální programové sítě Prima klub, a stejnou licenci už dříve obdržela společnost EBD pro regionální televize RTA. Oběma skupinám k nim dopomohl zákon o elektronických komunikacích, který říká, že programová síť regionálních televizí, které sdílí analogové kmitočty s televizí Prima, a pokrývají alespoň třetinu území České republiky nebo třetinu její populace, mají nárok na tuto celoplošnou zemskou digitální licenci.
Bude multiplex 4 nafukovací?
Pokud to spočítáme, máte zde celkem šest komerčních televizí, které mají nárok na pozice v zemských digitálních sítích. Další čtyři mohou toto oprávnění získat, pokud si požádají o vydání tzv. kompenzační licence (Óčko, RTA, Febio TV a TV Pohoda). Vycházejme ale z oněch šesti televizí. Ty by se de facto do jedné zemské digitální sítě vešly, vždyť tolik programů dlouhodobě vysílalo prostřednictvím přechodného multiplexu B v Praze. Jenže je tu ještě jedna potíž: ony licence pro programové sítě regionálních televizí, stejně jako technologicky neutrální licence televize Prima, počítají s regionálním odpojováním vysílání podle „analogové matice“ rozložení stávajících „primáckých“ regionů.
A to už by mohl být pro Telefóniku O2 docela oříšek. Také by se mohlo stát, že se Nova dohodne s operátorem multiplexu 4 na vysílání svého programu ve vysokém rozlišení obrazu (nic jí v tom nebrání), a rázem se prostor v této digitální síti smrskne. Klidně by v ní totiž mohly vysílat dvě Novy – jedna ve standardním rozlišení a druhá v HD kvalitě. Takže sečteno a podtrženo, Nova s Primou mají opravdu dost prostředků na to, jak digitalizaci úspěšně sabotovat a jediný, komu tyto televize nemohou zkřížit plány, je Česká televize. Bohužel.
