Měřit Internet, počítat jeho uživatele a sestavovat nejrůznější statistiky, je věc značně ošemetná, protože každé zkoumání je vždy zatíženo určitou chybou, zkreslením či alespoň nejasnou definicí toho, co se vlastně zkoumá. Například již jen pouhé definování pojmu „uživatel Internetu“ je netriviální – jak často má dotyčný Internet používat, aby již mohl být považován za uživatele? Relativně nejlépe jsou na tom taková měření či výzkumy, které se opakují se stejnou metodikou již několik let, a mohou tak poměrně věrohodně vypovídat alespoň o trendech.
Březen byl měsícem Internetu již popáté
Také letošní březen, stejně jako po čtyři předchozí roky, probíhala kampaň s názvem „Březen – měsíc Internetu“, organizovaná stejnojmenným sdružením (BMI). Součástí byla celá řada zajímavých akcí a nechyběly ani dva tradiční průzkumy. Pořádaly je firmy DEMA a Market, a oba měly charakter statistického šetření – dotazován byl vždy reprezentativní vzorek dospělé populace (nad 18 let). Zejména výzkum Marketu přitom probíhal podle stejné metodiky již čtvrtým či dokonce pátým rokem, takže jeho letošní údaje lze srovnávat se závěry předchozích průzkumů. Výsledek je vcelku optimistický – naše internetová populace utěšeně roste.
Co zjistil Market?
Společnost Market se během února 2002 ptala vzorku 1.022 obyvatel České republiky starších 18 let, zda jsou:
- častým uživatelem Internetu (pracují s Internetem častěji než 1× týdně, na grafu tmavě modré)
- příležitostným uživatelem Internetu (pracují s ním, ale jen 1× týdně nebo méně často, na grafu světle modré)
- nejsou uživatelem Internetu, ale chtěli by se jím stát (na grafu světle žluté)
- nejsou uživatelem Internetu a nemají o něj zájem (na grafu sytě žluté)
Výsledky ukazuje následující obrázek, a to i za předchozí roky:
V letošním únoru tedy bylo cca 17 procent „častých“ uživatelů, 14 procent „příležitostných“ uživatelů, a 36 procent těch, kteří o Internet mají zájem. Vývoj za poslední roky je z obrázku jistě patrný – zajímavá je například konstantní velikost skupiny lidí, kteří Internet dosud nemají, ale mají o něj zájem. Nárůst častých i příležitostných uživatelů tak jde plně na úkor zbývající skupiny lidí, kteří o Internet nemají zájem vůbec – tato skupina byla na včerejší prezentaci výsledků výstižně prohlášena za „internetové ignoranty“.
Výzkum Marketu sledoval i zastoupení mužů a žen. Zde sice nebyly zveřejněny výsledky za předchozí roky, ale i tak je jistě zajímavé podívat se, jak vyšlo srovnání obou pohlaví na Internetu alespoň v letos:
Obdobně bylo zveřejněna i struktura letošních uživatelů, pokud jde o čistý měsíční příjem domácnosti, dosažené vzdělání a věk:
Jak lidé vnímají Internet?
Osobně za nejzajímavější považuji následující výsledky průzkumu Marketu, který se ptal lidí na to jak Internet vnímají. Celkový přehled dává následující obrázek, vztažený k současnosti (tj. k únoru 2002).
Zde již zase jsou opět k dispozici „historická data“, takže lze usuzovat na to, jak se příslušné preference vyvíjí s postupem času. Začneme-li s vnímáním Internetu jako zdroje všeobecných informací, pak zde je „setrvalý stav“ – současná hodnota je 83 procent, zatímco v roce 1999 považovalo Internet za zdroj všeobecných informací 82 procent dotázaných.
Podobná situace je s vnímáním Internetu coby zdroje aktuálních informací. Zde je současná hodnota 65 procent, zatímco v roce 2000 (kdy se začal tento údaj sledovat) to bylo 62 procent. Osobně považuji toto procento za dosti nízké, očekával bych, že více lidí bude považovat Internet za aktuální zdroj.
Poněkud dynamičtější byl vývoj vnímání Internetu coby zdroje informací pro práci – zde došlo k poměrně výraznému nárůstu (ze 43 na 52 procent mezi lety 1999 a 2000), ale pak se hodnota ustálila na dnešních 53 procentech (viz obrázek)
Poměrně výrazný zlom mezi lety 1999 a 2000 je charakteristický i pro ostatní sledovaná kritéria. Například pro vnímání Internetu coby komunikačního prostředku, kde ve stejném období došlo ke skoku z 55 na 65 procent, načež se hodnota víceméně usadila (dnes 66 procent).
Podobně pro Internet jako zdroj zábavy: v roce 1999 jej takto vnímalo 39 procent dotázaných uživatelů, v roce 2000 již 44 procent, v roce 2001 se hodnota zvýšila na 45 procent a dnes dosahuje 47 procent.
Zajímavý je také Internet coby prostředek vzdělávání: zde došlo mezi lety 1999 a 2000 k nárůstu o sedm procent (z 38 na 45 procent), pak meziročně o dvě procenta (na 47 procent), a teprve za poslední rok došlo znovu k poněkud výraznějšímu růstu: o čtyři procenta na celkových 51 procent.
Čím si ale vysvětlit poměrně výrazný vzestup právě mezi lety 1999 a 2000, přesněji mezi únorem či březnem příslušných roků? Pohledem do historických análů lze snadno zjistit, že právě v tomto období se u nás objevuje Internet zdarma…
Ten jistě přilákal hlavně soukromé osoby, zatímco na firmy již tak velký vliv asi neměl. S touto úvahu vcelku koreluje i skutečnost, že v jednom sledovaném kritériu – Internet jako nástroj obchodování ve firmě – došlo ve stejném období naopak k poklesu, a to poměrně výraznému (z 18 na 15 procent). Dnes však již tato hodnota vystoupala na 21 procent.
Kde lidé pracují s Internetem?
Průzkum Markentu se tradičně zabývá i místem, kde lidé s Internetem pracují. Zde podává přehled o celkové (současné) situaci následující obrázek, který rozlišuje i mezi častými a příležitostnými uživateli Internetu:
Mezi jednotlivými skupinami (lidí kteří s Internetem pracují doma, ve škole atd.) existují určité nenulové průniky, jejichž velikost ukazuje následující obrázek (např. šest procent uživatelů pracuje doma i ve škole). Celkově, při započítání těchto průniků, vychází na každého uživatele Internetu 1,45 „pracovního místa“.
I zde přitom jsou k dispozici historická data, která například ukazují pozvolný ale setrvalý nárůst práce s Internetem doma:
Zajímavý se zdá být vývoj práce s Internetem ve škole, kde od roku 2000 dochází k poklesu, viz obrázek:
Nedomnívám se ale, že se na školách zhoršuje dostupnost Internetu. Pokles zjištěný Markentem bych spíše přisoudil jiným faktorům. Například tomu, že se mění poměr mezi častými a příležitostnými uživateli (a křivka ukazuje určitý vážený průměr obou skupin). Dále si myslím, že mnoho respondentů z řad studujících (vzorek obsahoval jen starší 18 let) si nejspíše pořídilo domů vlastní počítač, a na otázku o místě, kde pracují s Internetem odpovídá spíše jen „doma“, i když počítače ve škole pravděpodobně využívá také.