Čtyřikrát i, čtyřikrát lépe
V uplynulých letech přišel Apple se čtyřmi sériemi produktů začínajících na „i“; o každém není ostuda říci, že je revoluční a každý byl současně podstatně úspěšnější a významnější než ten předchozí. První byl iMac (1998!), přijatý někde s nadšením a někde bez něj – dnes jednoznačně vidíme, že to byl dědeček iPadu. Následoval iPod (2001) – coby kousek hardware celkem jednoduchý a nezajímavý, přehrávat MP3 umí dnes kdejaká přerostlá USB klíčenka. Jako surový diamant ale uvedl na scénu něco, co se začíná lesknout až nyní – službu (iTunes) spojenou přímo s hardwarem; produkt který byl navržen jako hardware, software a (internetová) služba současně.
Každý pak po iPodu „logicky“ čekal videopřehrávač, ale Apple překvapil s mobilním telefonem (iPhone – 2007). Historie iPhonu a vlastně i iPadu začala už v roce 2003, kdy Jobs dal veřejně podporu chytrým mobilním telefonům s dotykovou obrazovkou, případně i počítačům s touto technologií. Myslím, že tuto vizi v té době málokdo pochopil.
iPhone se stane možná nejdůležitějším mobilním telefonem historie, ale trhu nevládne. Zde totiž nevelí zákazník, ale mobilní operátoři – přes ně se stále prodává výrazná majorita strojů, protože oni mají v hrsti zákazníka, ne výrobce mobilů, a protože jsou schopní dát díky dotační politice (úvazku služby) slevu, kterou na daný produkt nedá ani ten nejšílenější e-shop. (Podívejte se nyní na například ceny oblíbených smartphonů HTC na volném trhu a přes operátory). Apple ale chce důsledně prodávat přímo – je to důležitá součást toho, jak si udržuje svou výlučnost. Vždyť který výrobce železa se může pochlubit tím, že zákazníci před jeho obchody nocují tři dny a tři noci, aby dostali vysněný kousek první den po otevření? (Faktem je, že v USA už se neubránil, aby nepustil některé řady svých produktů do běžných sítí typu Wal-Mart nebo Target).
iPad (ať už ve verzi 1 nebo 2, jde o koncept) zkušenosti nasbírané u předchozích íček vyleštil a je na nejlepší cestě se stát přelomovým produktem v computingu – produktem, který zalomí cestu PC třicet let se víceméně lineárně vyvíjejícího úplně jiným směrem. iPad samozřejmě není čtečka e-knih, to je třeba Kindle – je to nový koncept osobního počítače.
(Mimochodem i u iPadu je dobře vidět, jak bylo pro všechny chytré hlavy obtížné prokouknout skutečné záměry Applu. U iPodu říkali, že se na tak malém kousku hardwaru nedá vydělat a že hudební vydavatelé budou držet Apple v hrsti; dnes se ale spíš zdá, že díky iTunes už drží hudební vydavatele v hrsti Apple. U iPhonu vrtěli hlavami, proč firma s pověstí luxusního výrobce chce skočit do vody plné žraloků – výrobců mobilů s titěrnými maržemi a neuvědomili si, že tu nejde o mobil, ale vlastně o „PDA“ a že triumfem Applu není telefonování, ale appstore. Mimochodem, v lednu činil počet downloadů z applovského appstoru deset miliard. iPad byl a stále je občas řazen do kategorie ebook readerů – zcela špatně).
iPad jako PC v post-PC světě
Naprosto nepochybuji, že s iPadem má šéf Applu jasný záměr – toto bude příští PC, ne „čtečka“, ne „přerostlé PDA“, a dělá všechno pro to, aby se plán stal skutečností. Všimněte si jednoho zcela opomíjeného faktu: iPad je levný. Zatímco iPod je třikrát až desetkrát dražší než jiné produkty v této třídě, a zatímco iPhone je, řekněme, jedenapůl až třikrát dražší než srovnatelná konkurence, stojí iPad stejně jako konkurenční produkty. To je pro Apple něco nevídaného a neslýchaného – stačí se podívat na cenovou linku produktů Applu v oficiální nabídce: iPod classic 249 dolarů (= kus bakelitu), iMac 1199 dolarů (= středně výkonné PC), iPad 2 (= trochu ořezané PC): 499 dolarů. Konkurence (náhodné příklady): HP Slate 699 dolarů, Samsung Galaxy 950 dolarů, noname tablety s Windows 7 a čipem Atom nejdou moc pod 500 dolarů atd.
Před dvaceti lety utekl Applu trh osobních počítačů – jeho stroje byly (mimo jiné) příliš drahé a záplava levnějších PC je převálcovala; Apple si držel jen fanouškovský, pětiprocentní trh. Jobs a jeho kolegové mají první a poslední příležitost neopakovat tuto chybu a nechtějí ponechat nic náhodě: chtějí, aby produkt byl nejen konkurenceschopný funkčně, ale též cenově. Skvělý design, „vychytávky“ a logo Apple už dostane klient jako bonus zadarmo. V kvantu zpráv o iPadu 2 opět stojí za zmínku tato: firma si vyblokovala u největšího světového výrobce LCD (dotykových) displejů, u Samsungu, dodávky za osm miliard dolarů, což by vycházelo (údajně – zde je obtížné se dobrat přesných čísel) 70 % celkového prodeje těchto displejů na světě. Apple zkrátka míří vysoko.
Měsíční fronty a čtyřnásobek na černém trhu
Přesto, že iPad 2 není generačně odlišný od jedničky (spíš bych řekl „v 1.25“), prodeje překonaly i divoká očekávání. Za první den se prodalo 400 000 – 500 000 kusů (jedničky 200 000) a na přístroj se nyní čeká týdny. (Na šedém trhu v Hong Kongu se iPad 2 prý prodává pod rukou za 2000 dolarů, tj. 400 % tabulkové ceny). V prvním čtvrtletí prodeje se očekává 5,5 mil. prodaných kusů. Nejnovější zpráva hovoří, že v první týden Apple prodal milión „dvojek“, u první verze prolomil miliónovou hranici prodeje za 28 dní.
iPad zasahuje rovnoměrně applisty i pécéčkáře – dle výzkumů (na americkém trhu) polovina z těch, kteří si nový iPad koupili, již měli předtím počítač od Applu, druhá polovina nikoli. Předpovědi jsou zatím pouze růžové: tržní podíl Applu v tabletech byl koncem loňského roku odhadnutý na 95 % a jasná dominance firmy se má udržet (dle IDC) i v celém roce 2011, zejména proto, že se očekává rychlé inovování tohoto produktu, tedy i u iPadu 2 to letos nezůstane. (I takto rychlá inovace, kterou bychom spíše čekali od asijských „chrličů hardware“, je pro Apple nezvyklá). IDC prováděla výzkum u osob, které zvažují koupi tabletu – 82% z nich řeklo, že hodlají zvolit iPad. Toto jsou hodnoty, na které u Applu rozhodně zvyklí nejsme a bude mimochodem zajímavé, jak se s tím srovná „image“ firmy: Apple byl vždycky pro ty, kteří myslí jinak (Think different), pro náročnou, záměrně se odlišující menšinu. Nyní „hrozí“, že tabličku s proslulým logem bude nosit pod paží každý… Ale řekl bych, že toto jsou celkem příjemné starosti.
Podíl Applu na polidštění počítače
Apple si chce touto „bleskovou válkou“ (vyblokování výrobních kapacit panelů, nízké ceny, rychlé uvádění novinek) zabezpečit, že jí dominantní tržní podíl v tabletech nikdo nesebere. (Zatím vůbec není vidět, kdo by mohl; teoreticky jen klon Androida pro tablety, zvaný Honeycomb. Microsoft jde dopředu příliš pomalu, tak jako v posledních letech ve většině věcí.) Myslím, že Apple uspěje a dominantní podíl si v příštím roce-dvou udrží.
Otázkou ale zůstává, zda tablety se skutečně stanou těmi „post-PC zařízeními“, jak vykládá ve své vizi Jobs. Jejich vybavenost a výkonnost samozřejmě na tradiční PC nestačí a pro člověka, který je zvyklý na tradiční kancelářskou práci s pécéčkem (židle-stůl-myš-klávesnice-monitor), to bude příliš velká a nevítaná změna.
Něco je ale ve vzduchu. Velmi pěkně to vystihl známý Chris Matysczyk v tomto komentáři, doporučuji přečíst v originále. Zkusím interpretovat: vývoj computingu (práce s počítačem) se dosud odehrával ve znamení neustálého funkčního obohacování, více funkcí, ovládacích prvků, možností, programy byly tvořené techniky pro techniky („nerds for nerds“ či „styl Microsoft“). Nový přístup, jehož nejvýznamnějšími motory je Apple a Google, spočívá ve zjednodušování, ale ještě lépe v jakémsi „polidšťování“ computingu.
Aplikace včerejška (nechci to redukovat na Microsoft, následovaly jej stovky dalších firem) jsou inženýrské – jako dílna bohatě vybavená nářadím. Ono to funguje, dokonce to umí báječné věci, ono to i ušetří čas, ale taky jej hodně sebere. Uživatel-inženýr je spokojen, ostatní trpí a nemají rádi počítače, protože nechtějí žádnou dílnu a žádné nářadí, chtějí si žít svoje životy.
Ostatně už Internet sám polidštil počítače. Zejména ženy pracovaly s počítači vždy z musu a neochotně, a podívejte se dnes – neodtrhnete je od Farmville. iPad tento internetový styl (jednoduchost, přirozenost, „lidskost“) posouvá dál, do hardware.
Jeden do práce, jeden na doma
„Wintel“ počítač je stejný, ať je v kanceláři nebo doma; rozdíl v podobě reproduktorů nebo webkamery se nepočítá. V kancelářích, domnívám se, zůstanou věci víceméně při starém, i když si velmi dobře umíme představit, že na pracovních poradách vytáhnou lidé místo notebooku nebo notýsku právě počítačovou tabličku. Doma ale může dojít k převratné změně – iPad je samozřejmě jako stvořený pro volnočasové aktivity se vším všudy, zatímco domácí PC jím není, kromě náročných činností. Dle jakéhosi průzkumu polovina lidí simultánně užívá počítač i televizi (v USA ovšem); myslím, že styl „sedím před televizí, na klíně iPad“ toto procento ještě výrazně zvedne.
Jádrem debaty není, zda iPad (či tablety obecně) nahradí dnešní pécéčko – zřejmě bude doma i v práci obojí – ale kam se přesune intenzita užití. Proto je takové vzrušení ze sociálních sítí, protože před nimi lidé sedí pořád. Tablet má podobnou šanci zmocnit se našeho času, a proto bude také tak přelomový.
