Němci na nic nečekali, Češi musí reagovat
Pět kmitočtových sad pro sítě nové generace zemské digitální televize DVB-T2 momentálně vytváří Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pro budoucí televizní multiplexy, které by měly do deseti let nahradit současné vysílání DVB-T. Pro každou územní oblast se podle někdejšího Technického plánu přechodu ze zemského analogového na zemské digitální televizní vysílání počítá se čtyřmi vysílacími kanály pro celoplošné vrstvy založené na stávajících allotmentech vycházejících z plánu GEO6 odsouhlaseného na Světové radiokomunikační konferenci WRC-06 v Ženevě a jedním kanálem pro celoplošnou vrstvu, která bude ve všech oblastech využívat stejný vysílací kanál (půjde o celostátní jednofrekvenční síť DVB-T2). Na konferenci Radiokomunikace 2015 v Pardubicích o tom minulý týden informovala Jaroslava Nováková z Odboru správy kmitočtového spektra ČTÚ.
S takzvaným kmitočtovým plánem „4+1“ přišel přesně před rokem na třístranném koordinačním jednání zástupců Německa, Polska a České republiky německý regulátor. Největší soused Česka totiž rozhodl o urychlené aukci pásma 700 MHz a jeho vyčlenění pro mobilní operátory, přičemž stanovil i termín přechodu na zemské digitální televizní vysílání ve standardu DVB-T2 na rok 2019. Právě v tomto roce by Němci měli vypnout veškeré vysílače DVB-T a u terestrického příjmu televize přejít plně na DVB-T2. Se startem vysílání nové generace digitální televize počítají již v polovině příštího roku, což by se mohlo negativně odrazit na vzájemném rušení vysílacích kanálů DVB-T v Česku a DVB-T2 v Německu. Proto německá strana začala tlačit na urychlené vytvoření nových kmitočtových plánů pro DVB-T2.
Jaroslava Nováková přednáší na pardubické konferenci Radiokomunikace 2015 o mezinárodní koordinaci kmitočtů pro sítě DVB-T2
Jak si plánovači poradili s nedostatkem kmitočtů?
Návrh na plán 4+1 je vlastně pět kmitočtů na území každého státu s tím, že ten jeden kmitočet je velká jednofrekvenční síť. Někde se podaří udělat přes celý stát jednofrekvenční, někde bude potřeba zvláštní kmitočty, ale je to vedeno jako jednofrekvenční síť,
vysvětlila Jaroslava Nováková z Odboru správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Ty čtyři další sítě by měly být multifrekvenční, ovšem s tím, že některé allotmenty, které máme přiděleny z plánu GE06, se musely kmitočtově propojit, to znamená, že tento plán v rámci České republiky není možné využít pro DVB-T, ale ten nový plán je pro využití DVB-T2,
dodala. V některých případech tak musely v sousedních oblastech vzniknout menší jednofrekvenční sítě, které propojují dva územní celky.
Na základě těchto požadavků Německa začalo jednání s Polskem a Českou republikou. Zásadním principem bylo vyjít ze ženevského plánu a všechny státy musely mít stejný počet kmitočtů na svém území,
popsala Nováková. Zástupci správců kmitočtového spektra z Německa, Česka a Polska si tedy na společném setkání nakreslili mapky allotmentů a začali je obsazovat vysílacími kanály – nejprve v těch allotmentech, které byly zcela nekompatibilní, a hledali pro každý pět kmitočtů s tím, že jeden měl být v rámci každého státu pro všechny allotmenty stejný. Když se nám podařilo vyřešit tuto situaci, přešli jsme k širší mapce, posunuli si allotmenty o kousek dál a řešili další situaci. Takhle jsme si „hráli“, připisovali a škrtali čísla, vždycky se někdo zamyslel a řekl „ne, tohle ne“, až z toho nakonec něco vzniklo,
přiblížila Jaroslava Nováková.
Základ kmitočtového plánu společné hranice Německa, Polska a České republiky
Čeká se na Slovensko s Maďarskem
Tímto způsobem ČTÚ zkoordinoval kmitočty pro DVB-T2 s Německem a Polskem, podle Novákové v podstatě i s Rakouskem, ale u něj může být kmitočtový plán narušen požadavky ze strany Slovenska a Maďarska. Tam je situace zcela odlišná, protože nejenom že tyto sousední státy ještě ani nepřemýšlely o myšlence sestavit plán „4+1“, ale mají trošku jinou pozici. Dnes jsme po třech jednáních ve stadiu, že se začíná rodit nějaký návrh na společný plán, ale ještě je plenkách. Bude tam tedy ještě hodně práce. A z toho důvodu jsme zatím nepřistoupili k podpisu kmitočtového plánu s Německem, protože hrozí dominový efekt, neboť tyto sousední státy mají zase nějaké sousední státy, a tam o DVB-T2 v podstatě ještě vůbec nezačali přemýšlet,
naznačila Nováková, že problém tkví zejména v balkánských státech. Dokud nebude mít Maďarsko a Slovensko zajištěné svoje kmitočtové plány z východní a jižní strany, rozhodně nebudou chtít, abychom tímto způsobem dál postupovali,
upozornila.
Situaci komplikuje i separátní požadavek České republiky, která sice začala koordinovat kmitočty na 4+1 síť podle přání Německa, ale sama chce v DVB-T2 provozovat minimálně šest celoplošných sítí. Nějaké kmitočty by ještě měly být v rezervě,
vysvětluje Nováková. Češi ale s tímto požadavkem narazili u Slováků a Maďarů. Když jsme jim tuto myšlenku nadhodili při společném jednání, tři dny s námi nemluvili, protože říkali, že ještě nemají plán 4+1 a my už chceme další kmitočty. Problémy tedy očekáváme na jižní a východní hranici,
shrnula Nováková. Ze západní strany ale začal tlačit čas, protože Němci mezitím přijali harmonogram přechodu z DVB-T na DVB-T2, který zahájí již v příštím roce a potrvá tři roky. Letos na jaře vydražili pásmo 700 MHz a fakticky jej tedy už prodali mobilním operátorům.
Allotmentové řešení na hranicích Rakouska, Maďarska, Slovenska a České republiky
Německo začne rušit české vysílače
A teď narážíme na jiný problém. My jsme si dohodli nějaký kmitočtový plán, který by měl být kompatibilní a měl by být kompatibilní ve své finální podobě. A v Německu, v některých oblastech, začnou používat kmitočty, které nejsou kompatibilní s naším stávajícím plánem (nynějšími sítěmi DVB-T, pozn. red.). A teď nastane situace, kdy stejně jako my nechceme používat přechodné kmitočty, aby diváci nemuseli několikrát přelaďovat, kupovat si nové vložky do STA a finančně to nějakým způsobem ustáli, i Němci chtějí použít rovnou finální kmitočty. Proto jsme se na společných jednáních začali bavit o tom, kde něco ukončíme, přeladíme nebo co se s tím bude vlastně dělat, aby Němci mohli v daném roce začít používat konkrétní kmitočet podle plánu 4+1,
líčí Jaroslava Nováková.
Aby byla situace ještě komplikovanější, rakouská vláda rozhodla, že do konce roku 2020 uvolní pásmo 700 MHz, což bude znamenat naprosto stejný tlak jako z německé strany. Najednou na nás v podstatě tlačí úplně stejným způsobem jako Němci, abychom už něco začali dělat s těmi kmitočtovými plány 4+1 a přecházeli na vysílání DVB-T2,
konstatuje Nováková. Česká republika přitom ještě nemá schválený harmonogram přechodu z DVB-T na DVB-T2 a ani neví, kdo a jakým způsobem jej bude financovat. Teze Technického plánu přechodu má připravit expertní skupina při ministerstvu průmyslu a obchodu, kterou vede bývalý předseda Rady ČTÚ Pavel Dvořák. V pracovní verzi dokumentu navrhuje, aby první dvě přechodné sítě DVB-T2 v Česku zahájily vysílání v polovině příštího roku, tedy ve stejnou dobu jako v Německu.
Počet disponibilních kanálů v allotmentech
Vypínání nynějších sítí DVB-T datuje expertní skupina k letům 2020 nebo 2021, jde však pouze o návrh, který ještě ani není ve finální verzi dokumentu. Tento materiál by měl být vládě předložen nejpozději do konce tohoto roku. Uvidíme, zda se potká zpracování této strategie s těmi strategiemi, které připravují jednotlivé evropské státy, a jak se ve finále podaří celou situaci s digitálním televizním vysíláním v následujících třech až čtyřech letech vyřešit. Problematika přechodu na DVB-T2 podle mě bude docela dobrým tématem pro řadu odborných konferencí,
míní Jaroslava Nováková. Řešit by se měly především kompenzace operátorům nynějších celoplošných multiplexů DVB-T za předčasné odebrání jejich kmitočtů a také financování celého procesu, který by měl vyjít na miliardy korun.
ČLÁNKY DO MAILU