Jaká byla situace v Ostravě před výměnou antén na Hladnově
Digitální vysílání na Ostravsku začalo v únoru 2006, u příležitosti Zimních olympijských her v Turíně. Tehdy zde začal na vysílači Slezská Ostrava z vodojemu v ostravské čtvrti Hladnov vysílat přechodný digitální multiplex A. Digitální síť využila vysílací kanál 39 a výkonem 10kW dosáhla i do vzdálenějších oblastí. Jak jsme vás již tehdy informovali, šlo o přechodné řešení, protože Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pro Ostravsko počítal pouze s vysílačem Hošťálkovice, který má digitálně vysílat výkonem 100 kW. Protože však na něm bylo nutné provést rozsáhlé úpravy antén, začal se digitálně používat Hladnov. Další problém byl však v tom, že tento vysílač nebyl přizpůsobený k šíření více než jednoho digitálního multiplexu, proto se nakonec začalo digitálně vysílat i z Hošťálkovic. K divákům na Opavsku však dorazil signál pouze multiplexu České televize, Novy a Českého rozhlasu. Ovšem jen do pondělí 29. září, kdy České Radiokomunikace vyměnily anténu na vysílači Hladnov.
Pokrytí přechodného multiplexu A z ostravského vysílače Hladnov před výměnou antény, tedy do 28. září 2008 (Zdroj: České Radiokomunikace)
Proč se antény měnily
K výměně antény na Hladnově muselo dojít proto, že ze staré se zde nedalo vysílat několik digitálních multiplexů najednou. A protože vysílač Hošťálkovice rovněž není připravený pro vysílání několika digitálních sítí najednou, a podle harmonogramu digitalizace by se z něj mělo začít vysílat až v květnu 2010, mohou digitální multiplexy do té doby vysílat pouze z Hladnova. S tímto vysílačem se sice v Technickém plánu přechodu původně vůbec nepočítalo, ale na druhou stranu umožní na Ostravsku pokračovat v digitálním vysílání a přidávat další programy, aniž by se muselo čekat na úpravu Hošťálkovic. Výměnou antény na Hladnově se změnil vyzařovací diagram přechodného multiplexu A, což pocítili zejména diváci ve vzdálenějším okolí Ostravy buď zhoršeným, nebo zlepšeným příjmem digitálního signálu programů České televize a Novy.
Pokrytí přechodného multiplexu A z ostravského vysílače Hladnov po výměně antény, tedy od 29. září 2008. Stejný vyzařovací diagram měl později i multiplex 1 a 2 od 1. listopadu (Zdroj: České Radiokomunikace)
Situace na Ostravsku po 31. říjnu
Digitální vysílání na Ostravsku nabízí od 1. listopadu signál multiplexu 1 na kanále 54 s televizními programy ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT 4 a sedmi programy Českého rozhlasu. Dosavadní multiplex A, který zde vysílal, ukončil k 31. říjnu 2008 svou existenci. Televize Nova se přesunula na kanál 39, kde vysílá multiplex 2 ještě spolu s Novou Cinemou, Primou a brzy také TV Barrandov. Když se podíváte na mapu, která je znázorněna výše, vidíte vyzařovací diagram multiplexů 1 a 2 ze Slezské Ostravy. Výkon je v obou případech 10 kW. Se zlepšením mohou diváci počítat až v květnu 2010. To se multiplex 1 přesune na vysílač Hošťálkovice. Pokud však bude mít zájemce o příjem signálu sítě 2, musí si počkat ještě téměř o rok déle, do dubna 2011. Když si porovnáme vyzařovací diagram před změnou, a po změně, je jasné, že zatímco u mapy s červeným pokrytím, se dalo s příjmem signálu např. v Opavě při štěstí počítat, multiplexy 1 a 2 už Novu, Novu Cinemu a Primu do tohoto města nedopraví. Stejná situace je např. i u Frýdku-Místku nebo Kopřivnice.
Pokrytí signálem multiplexu 3 z Hladnova, oproti síti 1 a 2 se očividně liší (zdroj: Czech Digital Group)
Jak to vypadá s pokrytím multiplexu 3
Od 31. října mohou obyvatelé Ostravska a přilehlých obcí a měst přijímat také signál multiplexu 3 na kanále 32. V něm naladí televize Óčko, Z1, Public TV a Rádio Proglas. Když si však porovnáte pokrytí multiplexů 1, 2 a 3, je vám jasné, že signál posledního z nich je na tom co do dosahu nejhůře. Je to tím, že zatímco první dvě sítě vysílají s výkonem 10 kW a provozují ho České Radiokomunikace, síť 3 má výkon pouhé 2 kW. Jejím provozovatelem je společnost Czech Digital Group, avšak technický chod zajišťují opět ČRa. Vysílá se ze stejného stanoviště, kterým je tedy opět Hladnov. Vyzařovací diagram vidíte nad tímto odstavcem. Z něj je patrné, že 2 kW by měly stačit na pokrytí Ostravy, Hlučína, Klimkovic, Rychvaldu, Orlové, Paškova a dalších přilehlých oblastí, které těsně sousedí s hornickým městem. Signál naopak vůbec nedosáhne např. do Studénky, Brušperku, Havířova nebo Karviné.
Pokrytí signálem multiplexu 4 společnosti Telefónica O2 (zdroj: ČTÚ)
Multiplex 4? Ještě horší pokrytí
Společnost Telefónica O2 rozšiřování svého multiplexu 4 nekomunikuje. Přesto se díky našim čtenářům podařilo zjistit, že se jeho signál rozšířil kromě Plzně právě také do Ostravy. Obsah je totožný jako v Praze a Brně, kde tento multiplex vysílá již řadu let, v posledních měsících se třemi programovými pozicemi: ČT 1 HD, Nova HD (obě v kompresním standardu MPEG-4) a TEST MHP (v kompresním standardu MPEG-2). Výkon vysílače podle serveru DXradio.cz dosahuje pouhých 800 W, polarizace je horizontální. V Ostravě lze multiplex 4 zachytit na kanálu 63 (stejně jako v Plzni) z lokality Mariánské náměstí (zřejmě budova Telefóniky O2 v ulici 1. máje). Podle mapky, která se objevila na webu Českého telekomunikačního úřadu, by měl být signál dostupný např. v Rychvaldu, Orlové, Petřvaldu, Vratimově nebo Hlučíně. V Ostravě je možné zachytit také místní vysílání společnosti Local TV Klimkovice na kanále 28, jehož signál dosahuje i na jihozápadní okraj Ostravy.
Jiří Rajdus z Czech Digital Group (operátor multiplexu 3), Karel Moulík z České televize (operátor multiplexu 1) a Jiří Vykydal z Českých Radiokomunikací (operátor multiplexu 2). Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz
Jste v místě pokrytí a nemáte signál? Chyba je zřejmě u vás
Cena určuje obslužné funkce přijímače, jaký má komfort obsluhy, jestli má možnost záznamu nebo další funkce a podobně,
konstatoval nedávno pro DigiZone.cz Jiří Rajdus z CDG s tím, že problémy při příjmu jsou většinou na straně diváka. Problémy na straně diváků potvrdil i Karel Moulík z České televize. Veřejnoprávní médium si najalo nezávislou firmu, která vytipovaná místa se špatným příjmem objížděla a měřila úroveň signálu a byla v kontaktu se stěžovateli. Vždycky se přišlo na nějakou chybu na příjmové straně,
konstatoval Moulík. Problémy mohou být podle Rajduse jak se slabým signálem, tak i s příliš silným. Na nevhodně nastavených zesilovačích se pak může silný signál smíchat s jiným a výsledek, který se v analogu projevoval „prosvítáním” jedné stanice do druhé, v digitálu způsobí, že přijímač nehraje vůbec. Bohužel vyspělejší technologie vyžadují i vyspělejší identifikaci problémů. Stále však platí, že pokud se u instalace antény dodrží platné zásady z doby analogového vysílání, problémů bude minimálně. Ty, které přetrvají, se však musí pak řešit na odborné bázi, i za cenu vyšších nákladů.
K TÉMATU: Operátoři multiplexů 1, 2 a 3: za špatný příjem mohou většinou antény a set-top-boxy
Pokud jste stále bez signálu…
V případě, že jste si jisti, že chyba není opravdu na vaší straně, máte několik možností. Můžete se pobavit o tomto problému např. se známým z vašeho nejbližšího okolí (teď tím myslíme oblastně, nikoliv příbuzensky) a zeptat se ho, jaké on má zkušenosti s příjmem. Napomoci by vám měly i různé informační linky jako je např. ta od České televize. Kontakty naleznete na této webové stránce. Můžete také využít formuláře, kde o sobě vyplníte základní údaje a informace o tom, jakého problému se váš dotaz týká. Pokud byste nechtěli kontaktovat veřejnoprávní médium, ale rovnou např. operátora multiplexu 2, České Radiokomunikace, můžete využít státní informační linky k digitalizaci na telefonu 800 906 030. Nápomocno vám může být také 15 nejčastějších otázek s digitalizací spojených. A nápomocen by měl být i státní informační web na adrese www.digitalne.tv. Na pomoc je ochoten přispěchat prostřednictvím e-mailu kolega Juraj Koiš. Jsou ale i další možnosti. Můžete se zkusit zeptat také přímo na webu DigiZone.cz v rubrice Diskuse. A pokud jste do svého problému také ochotni investovat trochu financí, můžete se obrátit např. na některou anténářskou firmu.
ČLÁNKY DO MAILU