Hlavní navigace

Jak si stojí IPv6?

8. 2. 2001
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Na přelomu ledna a února uspořádalo IPv6 fórum v Madridu konferenci nazvanou "Global IPv6 Summit". Tyto akce teď pořádá poměrně často - v prosinci byla v Ósace, v únoru čeká Dubaj, v dubnu Kanada, v červenci Korea... Jejich cílem je mapovat současný stav IPv6 a propagovat jeho nasazení. O čem že se mluvilo v Madridu?

Mobilizace

Těžká dělostřelecká podpora IPv6 zaznívá z tábora mobilních komunikací. Příspěvků na toto téma zaznělo hned několik a všechny měly stejné vyznění: IPv6 je naše budoucnost.

Řečníci hýřili dech zarážejícími čísly. Odhaduje se, že v roce 2002 bude na světě miliarda mobilních zařízení a rychle poroste procento těch, která budou připojena k Internetu. Vint Cerf byl ještě odvážnější – podle něj bude v roce 2002 k Internetu připojeno 2,5 miliardy zařízení a v roce 2006 bude mít celá světová populace přístup k Internetu.

Mohutný nástup mobilních zařízení je označován jako World-Wide Wireless a považuje se za další generaci Internetu. Aby bylo jasno – pod pojmem mobilní komunikace se rozhodně nemyslí, že si dvakrát denně z mobilu přečtete nějakou WAPovou stránku.

Vizionáři rýsují personální sítě, kdy mobilní telefon bude hrát roli přístupového směrovače pro vaši osobní síť. Do ní může patřit PDA, notebook, navigační systém, elektronická kniha, hodinky či třeba kardiostimulátor. Dalším módním pojmem je „always on“. Čili že dotyčná zařízení budou kdykoli dostupná. Takže pokud třeba šéf vyhlásí na zítřejší ráno nenadálou poradu, okamžitě se aktualizuje váš plánovač času, přestože se momentálně nacházíte kdesi v terénu.

Výsledkem těchto odvážných mobilních vizí je jednoznačný závěr: bude potřeba spousta adres, které IPv4 nedokáže nabídnout. Kromě toho všichni řečníci vyzdvihovali řadu dalších vlastností IPv6, které jsou pro mobilitu velmi výhodné: automatickou konfiguraci, bezpečnostní mechanismy i celkovou koncepci mobility.

NAT žere psy a nevrací obojky

Zdá se, že s nástupem mobilních komunikací se vrací původní důvod pro vymýšlení IPv6: nedostatek adres. IPv4 se proti němu bránilo beztřídním adresováním (CIDR) a zařízeními pro převod adres (NAT, zvaný též IP maškaráda).

Právě NAT hraje roli hlavního padoucha. Jeho prostřednictvím můžete zavést ve své lokální síti celkem libovolné adresy. Hraniční směrovač realizující NAT pak mění datagramy, které jím procházejí, a adresy z lokální sítě nahrazuje svou vlastní. Díky tomu se celá síť schová za jedinou globální adresou.

Úspora adres je zjevná, ale vytrácí se globální adresovatelnost počítačů. Počítače v lokální síti nemají své vlastní adresy, které by byly viditelné z celého Internetu. Dokud je spojení iniciováno z jejich strany (přistupují ke vzdálenému serveru), až tak příliš to nevadí. Dokonce se jedná o jistý způsob ochrany před crackery – nelze útočit na počítač, který se nedá adresovat.

Ovšem znamená to významnou komplikaci při službách typu peer-to-peer. Pokud spolu chtějí přímo komunikovat dva počítače ležící za různými NAT, nemohou navázat spojení. Právě takové služby se však stávají populárními. ICQ i Napster používají model klient-server pro kontaktování, ale přenosy datových souborů se pak odehrávají přímo mezi počítači účastníků. IP telefonie či videotelefonie také budou svá multimediální data přenášet přímo.

Ortodoxní příznivci IPv6 se na NAT dívají krajně nevraživě. Faktem je, že do koncepcí košatých sítí všude možně a always on zařízení příliš nezapadá. Tam je globální adresovatelnost vysoce žádoucí.

Když už jsem narazil na videokonference, je třeba se zmínit o jedné, která proběhla přímo v rámci akce. Proběhla mezi Londýnem, dvěma japonskými městy (Tokio, Beppu) a Madridem. Přenášelo se digitální video v dosti slušné kvalitě, pochopitelně po IPv6. Podle neměnných přírodních zákonů skončila naše účast zhroucením linky Madrid-Londýn (na nižších vrstvách, IPv6 bylo bez viny), nicméně přesto vyvolala velmi dobrý dojem.

Implementace aneb všichni v čele

Mimořádně roztomilý byl blok firemních prezentací. Člověk by nevěřil, kolik firem je v čele vývoje a implementace IPv6. Podrobnější informace přednesené o těchto čelních implementacích pak přinesly velmi revoluční anatomický poznatek: čelo se nachází zhruba v oblasti hýždí. Zhruba desítka prezentací měla podobné vyznění: jsme v čele, máme IPv6, pokročilejší vlastnosti neumí, plánujeme je na rok 2001 až 2002. Zmíním se jen o několika, které podle mého soudu stojí za pozornost.

Kupodivu se příliš nebil v prsa zástupce firmy Ericsson, která nákupem Telebitu získala pravděpodobně nejlepší současnou implementaci IPv6 v oblasti komerčních směrovačů. Drtivá většina experimentálních sítí, které byly představeny, používala právě směrovače Ericsson/Telebit. Místo toho zástupce Ericssonu představil spíše přicházející aktivity – velmi rychlé směrovače pro bezdrátové sítě.

Velmi nadějně vypadá zařízení „IP Edge Device“ vyvinuté začínající firmou 6WIND. Mělo by umět QoS, IPsec a mobilitu, to vše pro IPv6 i IPv4. Slibovaný výčet vlastností je opravdovou chuťovkou. Zatím však chybí jakékoli zkušenosti z praktického provozu – firma se teprve etabluje, výroba a prodej se teprve rozjíždějí. Pokud bude zařízení stejně dobré v praxi jako na papíře, může z toho být značný úspěch.

Firma Cisco Systems se rozhodla použít osvědčenou metodu cukru a biče. Nejprve jsme byli pocukrováni definitivním termínem pro 1. fázi podpory IPv6 na jejich směrovačích. 26. února vyjde IOS 12.2(1), který konečně nabídne IPv6 v oficiální verzi operačního systému. Potom však přišlo sado-maso. Software 2. fáze bude zřejmě k dispozici jen pro směrovače řady GSR 12000 (velké páteřní stroje, cena v milionech Kč za kus), 3. fáze se odkládá na rok 2002.

Bohužel nevystoupili autoři KAME implementace pro operační systému řady BSD, která dnes patří ke špičce. Projekt měl letos skončit, ale vzhledem k velmi úspěšným výsledkům byl prodloužen o další dva roky.

Shrnutí

Celkové vyznění konference bylo značně optimistické. Vše nasvědčuje tomu, že operátoři mobilních sítí budou mocně tlačit na uvedení IPv6 do reálného života. A pouze tlak z praxe může protokol prosadit.

wt100 2024 EARLY

Ovšem když nám pak k obědu přinesli minerálku, poněkud jsem znejistěl. Nesnažili se organizátoři něco naznačit?

366

Máte-li zájem o podrobnosti, prezentace jsou volně k dispozici.

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).