Jaká jsou pravidla ..IXů ve světě?

3. 5. 1998
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Několikrát jsem na Lupě v poslední době psal o pravidlech NIXu. Jeden z našich pravidelných čtenářů, který mne neméně pravidelně zásobí zajímavými informacemi, se pro změnu podíval na zoubek několika zahraničním peeringovým centrům.
Dosti bylo českých luhů a hájů, podívejme se pro změnu za plot – jaká jsou pravidla peeringových center po Evropě?

LINX – Velká Británie má velmi podobná ustanovení jako NIX, možná sloužila za vzor. Zajímavé odchylky:

– členové musejí mít funkční peering nejméně s 20% členů, nový člen má na to 3 měsíce
 – v okamžiku žádosti musejí být správně nadefinovány všechny údaje v RIPE
 – je vyžadováno být platícím přispěvatelem (funding contributor) RIPE nebo obdobné organizace
 – členové musejí mít zveřejnit alespoň jednu službu poskytování přístupu do Internetu
 – žádosti o peering musejí členové vyřizovat do dvou dnů
 – členům je zakázáno vybírat jakékoliv poplatky za peering v rámci LINXu
 – sdružení je neziskové, členové se podílejí na úhradě nákladů
 – „Council“ může člena, ktrý nesplňuje podmínky, vyloučit 30 dnů po upozornění

Pro nové členy platí u nás diskutovaný požadavek na samostatné zahraniční připojení k Internetu a to, že traceroute ke 4 root serverům nesmějí procházet AS jiného člena LINXu. Těm, kteří toto nesplňují je doporučeno stát se zákazníkem některého z členů LINXu. Nepřihlíží se k žádným plánům, jen k současnému stavu.

Platí se v současné době 560 tisíc Kč vstupní poplatek a 560 tisíc Kč ročně.

Podle těchto ustanovení by nemohl být členem Eunet, protože nemá peering přes NIX vůbec s nikým, Netforce kvůli zahraniční konektivitě, INEC pochopitelně také ne.

AMS-IX – Amsterdam. Tady připojí každého, kdo má dohodu o peeringu alespoň s jedním současným účastníkem. Vztahy se zdají být mnohem jednodušší, nejedná se o členství. Platí se cca 400 tisíc Kč ročně za 10Mbit připojení.

D-GIX ve Stockholmu je organizován jinak. Do vlastního uzlu má 100 Mbit FDDI připojení jen několik největších ISP, kteří mají vlastní síť ve Švédsku. Ostatní musejí využívat jejich služeb. Poplatky sdělují na vyžádání.

DE-CIX ve Frankfurtu v Německu vyžaduje mezinárodní připojení nezávislé na jiném členu DE-CIXu.

VIX ve Vídni rovněž vyžaduje samostatné mezinárodní připojení nezávislé na jiném členu VIXu. Musí jít o poskytovatele připojení na úrovni IP, ne jen poskytovatele obsahu. Roční poplatek činí cca 80 tisíc Kč.

SIX v Bratislavě je povinen uzavřít smlouvu s každým, kdo splní základních 5 podmínek. Jednou z nich je mezinárodní konektivita, není tam ale podmínka nezávislosti na jiných členech.
Roční poplatek cca 60 tisíc Kč.

Závěrem – zdá se, že NIX vycházel z modelu LINXu, řadu užitečných opatření a procedur ale bohužel nepřevzali. Ono problematické ustanovení, které způsobilo nepřijetí INECu do NIXu je asi u poloviny IXů obdobné, není to tedy tak zcela jasný přežitek.

Petr Souček

Dovolím si jen doušku k tomu „přežitku.“ Před nějakou dobou jsem také trochu sondoval situaci, byť ne takto důkladně, a došel jsem k závěru, že pravidlo obdobné našemu „bodu 6“ měla původně většina IXů, ale v současné době od něho většinou upouštějí. Rád bych také zdůraznil slovenský SIX – už dříve jsem důkladně studoval jeho stanovy a dokonce jsem se chystal o něm napsat článek, nu, nebyl jsem dost rychlý. :-) Podívejte se sami na jeho stránky, myslím, že z jeho koncepce by se mohl NIX v lecčems poučit.
 -man

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).