Hewlett Packard Enterprise (HPE) je jedna ze dvou firem, která vznikla dělením původního Hewlett-Packard. V posledních letech prošla divokými změnami, když oddělovala sekci služeb do DXC Technology a prodávala softwarový byznys Micro Focusu. V době cloudu se snaží se svým primárním zaměřením na hardware do datových center zůstat relevantním hráčem, který na českém trhu neustále soupeří s Dellem.
Dlouholetý ředitel tuzemské pobočky HPE Jan Kameníček v rozhovoru pro Lupu popisuje, jak zdejší trh zasáhl COVID-19 nebo že už zde HPE má ve správě hardware za 750 milionů korun, který pronajímá zákazníkům.
Projevila se nějak na vašem byznysu v Česku situace kolem viru COVID-19?
Zrovna končíme třetí fiskální kvartál a měli jsme paradoxně jedno z vůbec nejlepších období. Nedávno jsem se díval na tržní podíly a v prvním kalendářním čtvrtletí jsme posílili na číslo jedna v serverech i datových úložištích. Je to dané tím, že na českém trhu vnímám určité zpoždění oproti ostatním zemím. Další čtvrtletí už vidím mírný pokles. Do pozice generálního ředitele HP jsem nastoupil v roce 2008 v okamžiku, kdy padli Lehman Brothers. Pamatuji si, že i tou dobou jsme měli výborné výsledky, ale problémy přišly až následující rok. Obávám se, že to teď bude podobné. Teď ještě dobíhaly rozjeté projekty, ve státní správě se zatím neredukovaly rozpočty, vše více méně běželo na základě rozběhnutých věcí.
Dobrý kvartál byl dán čistě dobíhajícími projekty, nebo za tím je ještě něco jiného?
Primárně to bylo tím, že jsme měli řadu projektů, na kterých se dělalo dlouho a nyní se realizovaly.
Tuzemští provozovatelé datových center a cloudových a dalších služeb okolo během karantény i před ní hlásili problémy s dodávkou hardwarových komponent. Bylo to způsobené narušeným dodavatelským řetězcem i předzásobováním. Pozorovali jste tyto problémy také?
Určitě ano, zasažený tím byl celý trh. I proto jsem rád, že se nám podařily udělat dobré obchodní výsledky, protože ty se počítají podle dodaného hardwaru, nikoliv prodaného. Byly velké problémy s dodávkami, přičemž problémy částečně přetrvávají. Je nedostatek komponent, primárně z Číny. V Číně se v lednu slaví nový rok, což znamená, že v podstatě všichni Číňané jedou za rodinami, čímž se na týden až dva naruší běžný provoz. A do této situace přišly restrikce ohledně COVID-19. Továrny jely v omezeném režimu více než měsíc, což vytvořilo nedostatek komponent potřebných pro výrobu.
Pomohla vám nějak v situaci Kutná Hora, kde máte výrobní závod (Foxconn)?
Kutná Hora by ráda pomáhala, ale je samozřejmě závislá na dodávce jednotlivých komponent. Továrna byla schopná vyrábět, nicméně v době COVIDu musela jet jen na dvě směny. Nyní už funguje plný třísměnný provoz.
Jan Kameníček, Hewlett Packard Enterprise
Mohou dnes vaši zákazníci počítat s běžnými dodacími lhůtami?
Velmi závisí na tom, co si objednávají. Některé produkty jsou k dispozici do dvou týdnů, některé i za více než šest týdnů. Největší problémy byly s dodávkou některých typů serverů, chyběly nám základní desky. Dále je samozřejmě problém s některými SSD disky.
HPE globálně v druhém kvartálu mělo meziroční propad o 16 procent a spadlo do ztráty. Výkonný ředitel Antonio Neri na konferenčním hovoru s novináři a analytiky uvedl, že to bylo dáno problémy s narušeným dodavatelským řetězcem vzhledem k situaci s koronavirem. Je to něco, co už pominulo?
Rozsah tohoto problému už není tak velký, ale pořád ještě nemáme dodávky na úrovni loňského roku, kdy jsme byli schopní dodávat v řádech týdnů.
HPE nedávno globálně zavelelo, že se do roku 2022 mají provést redukce a ušetřit tak asi miliarda dolarů. Dopadají už tyto redukce i na Česko?
Zatím žádné instrukce nemám.
Tvoří pro vás v Česku stále primární byznys prodej hardwaru s tím, že je strategií více začít prodávat software a IT jako službu?
U nás proběhlo několik rozdělení na více firem. Oddělili jsme koncové stanice a tiskárny, z čehož vznikla firma HP Inc., outsourcingový a aplikační byznys se oddělil do DXC Technology a následně byl přesunut softwarový byznys do firmy Micro Focus. V tomto okamžiku se z hlediska softwaru soustředíme primárně na produkty, které souvisí s implementací a správou infrastruktury. Softwarová část je v současné době velmi malá v porovnání s hardwarem, který je nosnou částí naší produkce.
Váš CEO nedávno na virtuální akci HPE Discover vyzněl trochu v tom smyslu, že nyní plánujete se softwarem určitý comeback…
Ano, oznámili jsme řadu nových SW produktů, které mimo jiné doplňují naši IaaS službu HPE GreenLake. Primárně jsme ale dodavatel infrastruktury a souvisejících služeb (podpora, správa, konzultace). Infrastruktura je a bude nosnou platformou, software toto portfolio doplňuje.
Hardware tedy podle vašeho hlediska není komodita bez marže?
Servery jsou v našem portfoliu asi největší komoditou. Ale dodáváme také datová úložiště a síťové komponenty, které se za komoditu považovat nedají. Co nás odlišuje od konkurence, jsou služby navázané na prodej hardwaru.
Nicméně HPE nyní mimo jiné představilo nástroj HPE Ezmeral Container Platform, tedy dalšího ze správců softwarových kontejnerů. Je to tak, že chcete v rámci infrastruktury dodávat „vše“ a nenechávat peníze za podobný software Red Hatu, VMwaru a spol.?
Ano, je to míněné jako konkurenční produkt proti těmto dodavatelům. Podobně jako byl před lety nástup virtualizace, je dnes podobným trendem kontejnerizace, tedy psaní cloud native aplikací s využitím této technologie. Podle nás na trhu chyběla škálovatelná kontejnerová platforma pro opravdu velké společnosti. Na ně cílíme.
V portfoliu máte i aplikace typu Edge Orchestrator zacílené na mobilní operátory. Na trhu je vidět, že s tím, jak se mobilní sítě začínají čím dále více virtualizovat, výrazně roste i zájem tradičních IT dodavatelů o byznys s operátory mimo tradiční dodávky serverů a dalších. Je to i váš případ?
Už dříve jsme koupili firmu Aruba a investujeme zhruba čtyři miliardy dolarů do vývoje nového síťového portfolia. Díky tomu máme dnes Wi-Fi portfolio a nové produktové řady síťových přepínačů s dynamickou segmentací. V telco segmentu nás pak zajímá nasazení 5G, které lze kombinovat i s naší Wi-Fi sítí. V oblasti 5G pracujeme na několika projektech. Ani ne tak s operátory, jako spíše s výrobními závody. Ty zvažují nejlepší kombinaci, zda bude levnější a lepší pokrýt závod Wi-Fi, nebo 5G sítí (privátní, nebo od operátora). Na našem trhu se bavíme řádově o jednotkách projektů a tyto projekty řešíme společně s operátory.
HPE celosvětově vyhlásilo prioritu pro to prodávat váš hardware jako službu. Jaká je kolem toho situace v Česku?
V Česku IT jako službu poskytujeme mnohem déle, než kdy tomu firma dala vysokou prioritu. Infrastrukturu jako službu jsme začali prodávat někdy před deseti lety. Služba vznikla na popud našich zákazníků, kteří požadovali flexibilitu cloudu a zároveň platbu jen za to, co opravdu konzumují. Zároveň chtěli mít data pod kontrolou v jejich datovém centru. Kromě toho některé operace, jako třeba zpracování a přesun velkých objemů dat, nejsou pro cloud vhodné. V rámci naší služby HPE GreenLake je tak možné si zadat požadované parametry IT infrastruktury, naši specialisté navrhnou odpovídající konfiguraci a nainstalují ji v datovém centru zákazníka. Po spuštění provozu zákazník dostává pravidelně report, jaký počet virtuálních serverů nebo GB úložného prostoru v datových úložištích využíval. Na základě reálné spotřeby pak každý měsíc fakturujeme. Zároveň po uplynutí dohodnuté doby provádíme automatickou obměnu hardwaru, aby nebyl morálně zastaralý. Dnes máme v majetku takovou infrastrukturu za více než 750 milionů korun. Tuto službu od nás využívají provozovatelé cloudových a hostingových služeb jako Geetoo (G2), Wedos, Algotech nebo Casablanca.
Jan Kameníček, Hewlett Packard Enterprise
Jsou tyto často exkluzivní spolupráce s lokálními cloudovými providery vaší pojistkou oproti velkým nadnárodním cloudům typu AWS, které si zpravidla dělají hardware vlastní a od vás tolik nenakupují?
Určitě je v našem zájmu dělat byznys se všemi lokálními service providery.
Promlouvá tedy u nás do vašeho byznysu výrazně cloud, který evidentně stále zesiluje? Například Amazon Web Services rozjíždí tuzemskou pobočku, aktivní je i Microsoft s Azure a podobně.
Největší adopce cloudu je ve Spojených státech a Evropa je trochu konzervativní. Česká republika je naopak hodně konzervativní a nasazení cloudu u nás je relativně malé. Zároveň zákazníci většinou používají hybridní cloud, takže často kritické aplikace provozují ve svém datovém centru a vývojové nebo testovací prostředí mají v cloudu.
Je to pravda i u nových projektů? Startupy začínají hned v cloudu, když PPF chystala novou banku pro Německo, kterou tedy nakonec zrušila, byla kompletně v cloudu. Podobně třeba Rixo.cz a další projekty, které by dříve do cloudu nešly.
Velkých projektů je na českém trhu relativně málo. Stavět vše v cloudu je výhodné v případě, když máte malou kritickou masu. Pokud potřebujete pár serverů a malé datové úložiště, vlastní hardware se vám nevyplatí, stejně jako lidi na údržbu a provoz. Adopce cloudu je tedy větší u menších a středních podniků anebo startupů. Velké subjekty se na to pak dívají z ekonomické stránky. Když jim dodáme IT jako službu, často vychází na výrazně nižší částku, než za jakou by tytéž operace provozovaly v cloudu u nadnárodního poskytovatele. Proto si většina velkých firem pořád drží kritickou masu infrastruktury u sebe.
HPE je významný dodavatel do státní správy. Dají se dnes veřejné zakázky vyhrávat jinak než na nejnižší cenu?
Zákon o veřejných zakázkách je jednoznačný. Vyhrává ten, kdo má nejnižší cenu, nebo nejlepší parametry podle toho, jak jsou napsána hodnotící kritéria. Není to vždy jenom cena, co rozhoduje, ale je to převážně cena. Pro řadu zadavatelů je složité napsat hodnotící kritéria upřednostňující lepší zařízení za vyšší cenu, protože to pak může budit dojem, že výběrové řízení bylo nějak zmanipulováno. Takže se primárně soutěží na cenu.
Jsou pro vás státní zakázky stále lukrativní byznys, když je nutné tlačit ceny a marže dolů?
Zajímá nás to z několika pohledů, jedním z nich je podíl na trhu. I když dodáme technologie s nízkou marží, je pro nás hodnotné mít vysoký podíl na trhu. Díky tomu získáváme takzvanou economy of scale (úspory z rozsahu), takže můžeme nakupovat a vyrábět ve velkém a získávat tak lepší ceny od dodavatelů komponent. Dalším pohledem jsou reference. A za třetí státní segment není malý sektor, s naším podílem na trhu si ho nemůžeme dovolit vynechat.
Na zdejším trhu se v poslední době dějí určité konsolidační pohyby. Nakupovala například KKCG (AutoCont, Cloud4com a další), velkou fúzi chystá Solitea a v zákulisí se mluví o dalších akvizicích. Projevuje se tato konsolidace na vašem byznysu?
Například AutoCont spadající pod KKCG je náš dlouholetý a jediný platinový partner na trhu. Podobné pohyby kolem konsolidace a vytváření velkých hráčů nám umožňuje skrze ně, a tedy z jednoho místa, obchodně pokrýt celou Českou republiku, což je výhodné. Velcí hráči nám také mohou dělat větší objemy – samozřejmě v případě, když tito velcí hráči jsou našimi partnery, a ne partnery konkurence. To pak je opačný problém.
ČLÁNKY DO MAILU