Bez většího zájmu veřejnosti i novinářů proběhla v úterý volba nového ředitele jednoho z nejdůležitějších médií v České republice. Česká tisková kancelář je stejně jako Česká televize nebo Český rozhlas založená zákonem a má veřejnoprávní charakter. Nedostává ale žádné poplatky ani státní dotace, na svůj provoz si vydělává prodejem svých služeb. Ze všech tří médií veřejné služby je sice nejmenší, ale v praxi se bez ní neobejde žádná velká redakce v zemi, ať už kvůli zpravodajskému servisu, nebo fotobance.
Nejvyšší pozici ve všeobecně uznávané agentuře bude od 11. června zastávat Jaroslav Kábele. ČTK povede až do roku 2029. Pro organizaci musí najít nové zdroje příjmů ve chvíli, kdy ostatní mediální domy snižují náklady. Navíc už není kam růst: nevzniká dostatek nových médií, která ještě servis ČTK neodebírají a zároveň by si ho mohla dovolit. Za poslední tři roky začaly zpravodajský servis ČTK využívat CNN Prima News, portál Livesport a Deník N, zatímco firemních klientů je mnohem víc.
Streamy a tiskové konference
Pro budoucího ředitele to nebude nový úkol. Rozvojové příležitosti pro agenturu hledal už na své současné pozici. Na podzim roku 2017 nastoupil do ČTK jako strategický ředitel. Hospodaření ČTK chce vylepšit rozvojem takzvaných nemediálních služeb, které typicky využívají firemní klienti. Jde například o výrobu videostreamů z tiskových konferencí nebo servis Protext, který slouží k distribuci tiskových zpráv.
„U mediálních klientů máme inflační doložku, která teď není zanedbatelná. Když byla dvě procenta, tak nad tím ředitelé ve vydavatelstvích ani nemrkli. Když za nimi přijdete s 15 %, tak je to samozřejmě těžké a těžko se vyjednává. Musíte nabídnout produkt navíc nebo se dohodnout jinak. Ale nám zákon jinou možnost nedává. Poplatky nemáme, tak musíme vyvažovat mezi mediálními a nemediálními službami,“ řekl Jaroslav Kábele při veřejném představování svého projektu.
Pod jeho vedením by v ČTK mělo vzniknout Centrum speciálních služeb. „Videostreamy mají pořád svoji platnost, pořád na nich vyděláváme. Ale hlavně bych chtěl přímo tady v budově udělat tiskové centrum. Bude tam prostor na pořádání tiskových konferencí, otevřených kulatých stolů nebo debat. Mám osobní cíl, abychom tam přivedli například módní přehlídku. Mělo by to být centrum setkávání, ale hlavně získávání peněz. Teď se občas stávalo, že si klient objednal videostream, ale neměl vlastní prostory,“ nastínil svou vizi.
Zpravodajství ČTK je k dispozici i ve vozech automobilky Škoda
PR a umělá inteligence
Výnosy ze služeb pro firemní klienty nejsou u podobných agentur v zahraničí neobvyklé. Britská PA (dříve Press Association) například v uplynulých letech koupila firmu na digitální marketing Hydrogen, produkci firemních magazínů Sticky Content, PR agenturu TNR, streamovací firmu StreamAMG nebo dodavatele dat pro elektronické programové průvodce EBS. Její servis tedy sahá od klasického zpravodajství přes informace o pořadech a filmech až po marketing a PR.
„Přiznám se, že jsme také byli v pokušení koupit PR agenturu,“ odhalil Jaroslav Kábele. „Přivlastnili nebo vcucli bychom jejich byznys, ale hlavně kontakty na jejich klienty,“ přiblížil úvahy. „Ale pak jsme si říkali, že všechno, co funguje v zahraničí, se nemusí úplně lehce přenést sem,“ dodal. ČTK chce tedy spíše nabízet PR agenturám své nástroje na streaming nebo třeba školení a mediální tréninky ve své Akademii ČTK.
Zkoumat chce také další využití nástrojů umělé inteligence. „Už teď nám například ušetřila spoustu práce při volbách. Dřív museli dva lidi kontrolovat, kolik má která politická strana procent v jakém okrese,“ připomněl automatizovaný servis, který na základě dat Českého statistického úřadu sestaví krátkou zprávu o volebních výsledcích.
ČTK se o svou pozici na trhu nebojí. Opakovaně jí zkoušely konkurovat různé firmy, třeba někdejší agentura Mediafax založená televizí Nova. Nakonec se ale všichni vrátili k servisu národní agentury. „ČTK to ale vždycky ustála svou kvalitou, poctivým řemeslem, poctivou prací a stabilním kontaktem s klienty,“ myslí si Kábele.
Hledání komerčních výnosů
Kvůli proměnám mediálního trhu ale ani ČTK nemůže držet původní rozsah služeb. Škrtala třeba pracovní místa v regionech, protože není dost odběratelů pro regionální zprávy. „Podívejte se na regionální noviny. Komu bychom to prodali? Kdyby v Hradci Králové bylo místo současných dvou zpravodajů pět, kdo nám za to zaplatí?“ nadhodil budoucí ředitel.
Mediální klienti teď tvoří 70 procent výnosů agentury, zbytek jsou komerční zakázky na klíč – třeba právě firmy, které si objednávají rozesílání tiskových zpráv přes Protext. Jaroslav Kábele připomněl, že například v rakouské APA je poměr obrácený. Většinu výnosů tvoří komerční objednávky, které pomáhají financovat chod agentury. Rakušané zaměstnávají v PR divizi dvacet lidí, stejně tak Němci v DPA. Více lidí v komerční divizi chce zaměstnat také Kábele, přičemž nechce předem limitovat jejich počet. Záležet bude na výnosech.
„Hranice pro PR je jasná. Jestli si nějaký klient myslí, že když zaplatí videostream, tak mu otevřu dveře do redakce, to ani náhodou. Klienti na začátku okamžitě vědí, že mezi redakcí a nemediálním centrem je neprůchodná zeď. A neexistuje, že by klient Protextu nebo Akademie ČTK měl nějaké speciální zacházení v redakci,“ zdůraznil Jaroslav Kábele.
Boj s dezinformacemi
Veřejnoprávní agentura chce přispět i k boji s dezinformacemi, například školit novináře, jak ověřit zdroj internetové fotografie nebo zjistit, zda snímek není fotomontáž. Už teď takové kurzy nabízí ve své Akademii ČTK, kde školí vlastní zaměstnance, studenty z Fakulty sociálních věd, ale i firemní manažery.
„Vláda i parlament sice verbálně podporují boj proti dezinformacím, ale jakmile jim přijde od nás první faktura s inflační doložkou a mají platit víc, tak jsou první, kteří se vzpěčují. Když snižují náklady v instituci, tak jedna z prvních položek je ČTK. Nechci, aby nám vypisovali bianco šek, ale byl bych rád, kdyby si stát uvědomil, že právě investicí do ověřených a kvalitních služeb podporuje ten boj proti dezinformacím,“ doplnil nový ředitel.
Spoluzakladatel iDnes
Zkušeného novináře a mediálního manažera při volbě ředitele podpořilo pět ze sedmi členů Rady ČTK, která na chod agentury dohlíží. Dva hlasy dostal jeho protikandidát Tomáš Pergler, který pracuje jako reportér webu Seznam Zprávy. Ani jeden hlas nezískal třetí kandidát Jan Mrzena, někdejší předseda Rady České televize.
Jaroslav Kábele v ČTK zahájil svou profesní kariéru ještě před sametovou revolucí jako student žurnalistiky na praxi ve sportovní redakci. Když se vrátil z vojny, v ulicích už stály trabanty východních Němců utíkajících do západního Německa a Kábele dostal místo v domácí redakci. Díky politickým změnám se dostal na stáže do BBC nebo Reuters.
Pak byl zodpovědný za regionální zpravodajství, po rozdělení federace budoval pobočku v Bratislavě. Následně dostal nabídku z MF Dnes, v roce 1998 stál u založení portálu iDnes a byl jeho prvním šéfredaktorem. Z vydavatelství Mafra odešel na podzim 2017, když ho oslovil současný generální ředitel ČTK Jiří Majstr.
„Navazovat na Jiřího Majstra bude těžké. Nejenom kvůli tomu, že každého dalšího ředitele s ním budou srovnávat, ale také kvůli tomu, že žurnalistická tvorba je pod velkým tlakem. Hlavně ekonomickým, ale i společenským. Sociální sítě dohnaly některé lidi k domněnce, že novináře nepotřebují. Já jsem úplně opačného názoru,“ uzavřel Jaroslav Kábele.
