Hlavní navigace

Je Čína stále královnou kryptoměnového zločinu?

11. 8. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Dvojka ve světové adopci kryptoměn, ale také jednička v kriminálních aktivitách, které kryptoměny aktivně využívají. To je podle blockchainové analytické společnosti Chainalysis Čína. Nebo je to trochu jinak?

Podle srpnového reportu Cryptocurrency and China blockchainové analytické společnosti Chainalysis odešla z čínských kryptoměnových adres mezi dubnem 2019 a červnem 2021 na účty spojené s praním špinavých peněz, podvody nebo obchodem s drogami kryptoaktiva za více než 2,2 miliardy amerických dolarů. 

Stejné adresy pak obdržely v uvedeném období zhruba další dvě miliardy dolarů v kryptoměnách z jiných adres spojených s kriminální aktivitou. Čína tak za celé měřené období v blockchainové kriminální aktivitě s přehledem strčí do kapsy Spojené státy se zhruba trojnásobnou adopcí. Když se ale podíváme na data podrobněji, zjistíme, že je všechno možná trochu jinak.

Ztráta čela v nelichotivém pelotonu  

Část zvýšené kriminální aktivity lze určitě přičíst na vrub pokročilé adopci. Jen od ledna 2021 přijaly podle Chainalysis adresy patřící čínským uživatelům kryptoaktoměny v hodnotě 150 tisíc dolarů (zhruba třetina částky, kterou v kryptoměnách přijali občané USA). 

Co je ale důležitější? Při bližším pohledu zjistíme, že na domnělém prvenství má zcela zásadní podíl obří asijské Ponzi schéma PlusToken, které ještě v létě 2019 lákalo uživatele na měsíční investiční výnosy 9–18 %. PlusToken, který operoval zejména v Číně a Jižní Koreji, je mimo jiné známý tím, že většina prostředků, které se jeho tvůrcům podařilo „vyprat“, prošla právě skrze čínské kryptoměnové služby. 

Po crackdownu PlusTokenu, který z uživatelů vylákal necelé 3 miliardy dolarů v Bitcoinu, Ethereu a EOSu, začal význam Číny v blockchainové kriminalitě naopak upadat a k letošnímu létu se po dočasném sestupu na 4–5 místo ustálil na třetím místě. Tedy hned za Spojenými státy a Ruskou federací. Propadl se přitom nejen význam Číny v celkovém objemu kriminálních transakcí, ale také objem kriminálních transakcí mířících ze zahraničí a do něj.

Scam jako číslo jedna

Zřejmě díky dlouhé tradici hrají na druhé straně kryptoměnové podvody podle Chainalysis v zemi stále prim a tvoří významnou většinu pohybů kryptoaktiv spojených s nelegální aktivitou (měřeno dolarovou hodnotou transakcí). V menším odstupu pak stojí prodeje na darknetu a pohyby prostředků ukradených z peněženek a burz.

Na poklesu mezinárodního významu Číny v kriminální aktivitě spojené s kryptoměnami nicméně neměl podíl jen konec PlusTokenu a nevraživý postoj komunistické strany Číny ke kryptoměnám jako takovým. Ještě dříve, než se začala psát historie pádu PlusTokenu, došla úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí trpělivost s čínskou pozicí světového hubu pro nelegální obchod s medicínským narkotikem fentanylem, který v USA zapříčinil stále nedořešenou „opiátovou epidemii“.

Čínští producenti si pro platby za nelegální export nejvíce oblíbili právě kryptoměnové (převážně bitcoinové) transakce. V srpnu 2019 například výše jmenovaný úřad uvalil sankce (zařadil jej na seznam blokovaných osob) proti Fujing Zhengovi, řediteli Zheng Drug Trafficking Organization, právě za nelegální prodej fentanylu do Spojených států. Jako jeden z důkazů zde posloužily právě bitcoinové platby.

Čína hraje prim v praní špinavých peněz, ale na jak dlouho?

Další aktivitou, která se v zemi stále velkou měrou podílí na kriminální aktivitě spojené s kryptoměnami a kde Čína zatím vévodí světovému žebříčku, je praní špinavých peněz. Nejde přitom zdaleka jen o místní záležitost. V březnu 2020 například Spojené státy sankcionovaly čínské občany Tiana Yinyina a Li Jiadongu za jejich aktivní roli při praní kryptoměn ukradených severokorejským kriminálním syndikátem Lazarus Group. Severokorejská hackerská skupina zvládla za dobu svého působení vysát z kryptoměnových burz kryptoměny za 1,75 miliardy dolarů. Někteří bezpečnostní experti se přitom domnívají, že peníze slouží severokorejské vládě k financování jejího nukleárního vojenského programu.  

Praní špinavých peněz skrze kryptoměny je v zemi masivně rozšířenou praxí a probíhá zpravidla přes běžné instituce, byť zpravidla over-the-counter (bez přímého dohledu zprostředkovatele) způsobem.   

Čínská vláda o pověsti země coby ráje pro praní špinavých peněz skrze kryptoměny ví a příliš s ní spokojená není. O tom, že se s tímto fenoménem snaží aktivně bojovat, svědčí například fakt, že letos v květnu pravomocně odsoudila nekorunovaného krále čínského kryptoměnového OTC byznysu, Zhao Donga

Muži, který stál vedle největších OTC směnáren v zemi za landingovou platformou RenrenBit nebo za stablecoinem navázaným na čínský juan, nepomohly ani miliardy dolarů, které si měl za svoji kariéru stačit v bitcoinu naspořit. Proprání kryptoměn za 480 milionů dolarů pro online kasína jej bude stát tři roky za mřížemi. 

Případ Zhao Donga, který byl mimochodem zatčen již loni, ale není ojedinělý. V červnu letošního roku čínské úřady zatkly více než 1100 dalších podezřelých, kteří se měli podílet na praní peněz prostřednictvím kryptoměn.

BRAND24

Načasování zátahu koresponduje s letošním čínským zátahem proti bitcoinovým minerům, o tom není pochyb, otázka alespoň za sto milionů satoshi však zní jinak. Povede v dlouhodobém měřítku čínský zátah proti praní špinavých peněz k zastavení nebo dramatickému propadu proudění kriminálních prostředků na čínské kryptoměnové OTC desky, které se beztak nalézají již čtvrtým rokem v legislativní šedé zóně, nebo šlo jen o demonstrační aktivitu a vše ve skutečnosti zůstává při starém?

Jde přeci jenom o dnes již významný a lukrativní byznys, na který mohou být napojené i vládnoucí složky. Odpověď ukáže čas, trochu jasněji bychom mohli mít již v únoru či březnu příštího roku. To by totiž již měl být venku další ročník celosvětového Chainalysis Crypto Crime Reportu s daty za uplynulý rok a my tak budeme mít relevantní dataset, se kterým můžeme srovnávat. 

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).