Je tu první pokus Evropy, aby z ní neutíkaly technologie. Jen tak se to nepodaří, obávají se firmy

Když nedávno představila Evropská komise návrh k jednotnému režimu EU Inc., jenž má usnadnit expanzi firem uvnitř unie, především startupový svět slavil. Evropský rámec má za cíl odstranit roztříštěnost 27 národních legislativ a slibuje mimo jiné založení společnosti do 48 hodin, digitálně a bez kapitálu, a sjednocovat pravidla pro investice do startupů i třeba porcování společností mezi zaměstnance. 

S tím, jak se posouvá k reálnému projednávání, prosakují informace, že možné Evropa své vnitřní rozdělení ani tentokrát nezmění.

Samostatný stát vedle samostatného státu

Jaroslav Ton a jeho fintechový startup Malcom Finance jsou zajímavou ukázkou toho, jak jednotný může být trh Evropy v proklamacích, ale v realitě rozdělený přesně podle hranic na mapě.

„Denně se setkáváme s tím, že fungování v jednotlivých evropských státech podléhá odlišným pravidlům a jakoukoliv panevropskou expanzi to brání,“ říká. „Pokud se řekněme rozhodneme expandovat do Německa nebo Španělska, rozhodně to není tak, že tam zítra můžeme jít,“ nastiňuje. 

Dlouhodobě popisuje, že každý stát má vlastní regulatorní rámec, požadavky i postupy, které uplatňuje. A které se navzájem liší, firmy se tak stále znovu musejí nořit do procesu licencování, právního posuzování i technické integrace, nebo také dostupnosti dat a kapitálu. Specificky fintechy brzdí například jurisdikce. Problémy s dalšími regulemi ale mají mezi jinými třeba i chemické firmy.

„Pro startupy je dnes často jednodušší expandovat do USA, kde mají přístup k 350 milionům potenciálních zákazníků a trh bez dalších zásadních bariér, než se snažit zorientovat ve 27 právních systémech napříč EU,“ shrnuje Vojta Roček z fondu Presto Ventures. 

„Z pohledu škálování byznysu zůstává Evropská unie fragmentovaná a v praxi neexistuje jednoduchý způsob, jak růst napříč celým regionem. Startupy při expanzi vstupují na jednotlivé národní trhy a každý z nich s sebou přináší nutnost přizpůsobit se specifickým pravidlům,“ popisuje Jiří Vicherek, předseda České startupové asociace.

Oni a stejně tak i další hráči ekosystému teď napjatě čekají, jestli se nová pravidla objeví ve formě směrnice, tedy takzvané direktivy, nebo přímo účinného nařízení. „Pokud to bude směrnice, každý stát si vyloží 28. režim po svém. Což může znamenat zase různé podmínky pro založení firmy jednotlivými státy,“ komentuje Ton. 

Dokument Evropské komise v tuto chvíli hovoří o nařízení. Jenže Ton nevkládá moc nadějí do představy, že by to tak bylo. Naznačuje, že se účastnil setkání osob z vnějšku startupového prostředí, které na problematiku „mají větší vliv“. „Z diskuse jsem získal dojem, že půjde o formu směrnice, a to je za mě promarněná příležitost,“ hodnotí.

Směrnice je totiž pro evropské země sice závazný cíl, způsob implementace dané problematiky je však na nich. Proti tomu nařízení, o které by startupový svět stál, je přímo použitelné ve všech členských státech bez nutnosti převodu do národního práva.

Že půjde o směrnici, ve svém vyjádření naznačuje i Jan Kavalírek, bývalý vládní zmocněnec pro umělou inteligenci a nyní AI ambasador pro střední a východní Evropu, kde je jeho cílem mimo jiné prosazovat snižování byrokracie v umělé inteligenci. Shrnuje, že režim neřeší oblast daňových režimů ani insolvencí, nezavádí specializované soudy ani zvláštní mechanismy řešení sporů a nepřináší širší zjednodušení pracovní mobility.

Přečtěte si také:

Český projekt ze San Francisca vám dovolí hledět spolupracujícím AI agentům pod ruce. A u toho s nimi tvořit

„Pokud zůstane tolik oblastí neřešených, zároveň zachováme národní registry i řešení sporů, a k tomu ještě Evropský parlament preferuje cestu směrnice místo jednotnějšího nařízení, pak hrozí, že místo jednoho funkčního evropského režimu dostaneme v praxi 27 různých výkladů,“ komentoval na LinkedIn.

Hlavně se tvař jako místní!

Štefan Šurina je zakladatel právnické firmy Eldison, která už téměř deset let pracuje se startupy. Popisuje, že při expanzi se technologické firmy mnohdy musejí soustředit spíš na kombinaci právních, provozních a kulturních rozdílů, než na samotnou geografii. Brzdu si přitom dělají země navzájem. 

„Velké evropské trhy vyžadují skutečnou lokalizaci. Nestačí přeložit web nebo smlouvy. V Německu, Francii i jinde je potřeba přizpůsobit produkt, dokumentaci, komunikaci i obchodní přístup tak, aby firma působila opravdu místně a důvěryhodně,“ říká Šurina. Vedle toho vstup do nové země často znamená novou entitu nebo pobočku, a to velmi často bez místních nejde. 

Obecně podle něj v Evropě nestačí být jen mezinárodní firmou, která vstupuje na další trh. „Startupy se v jednotlivých zemích musí chovat tak, jako by byly místní – ve Francii jako francouzská firma, v Německu jako německá, v Itálii jako italská. Zákazníci, partneři i zaměstnanci tam obvykle očekávají lokální jazyk, lokální styl komunikace, lokální obchodní logiku i určitou kulturní blízkost,“ vysvětluje.

Problematické je přitom už založit firmu v Evropě. Čeští zakladatelé startupů zmiňují, že „jen začali zkoumat, co všechno k založení firmy v Česku potřebují a jak to pak je s expanzí jinam do Evropy, raději se na to vykašlali a založili entitu ve Spojených státech“. Nebo že „pro investory byl reálný problém sídlo v Česku a dokud jsme jej nepřesunuli, nebyli ochotni s námi dále jednat“. Tito zakladatelé raději nechtěli zveřejnit své jméno, ale jejich zkušenosti potvrzují i další. Vysvětloval to pro Lupu také jeden z nejbohatších Čechů Petr Pudil. To když hovořil o zkušenostech s hledáním investorů pro chemickou společnost Draslovka. V Česku dost peněz nenašli a v zahraničí narazili. „Více než čtvrtina z těch, kteří investici odmítli, jako důvod uvedla sídlo firmy v Česku,“ popisoval.

Přečtěte si také:

„Limituje nás už prakticky jen rychlost světla“. Z Česka se šíří technologie zobrazování, která mění přenos videa v medicíně, Hollywoodu i obraně

Jasný je pohled právě z pohledu investorů. Kateřina Havrlant z Lion Beat Capital popsala pro Czech Founders zkušenost ze zahraničního fóra ve Švýcarsku, kde jeden z nejvýznamnějších tamních investorů popisoval, proč peníze směřuje jen do švýcarských startupů. „Hlavně z toho důvodu, že rozumí struktuře zdejších společností, všem skrytým ‚trikům‘, co se dají dělat v investičních smlouvách, dohodách společníků a společenských smlouvách,“ říká. 

Pokud se tedy český startup chce rozšiřovat po Evropě, překážka, že musí rozumět právní úpravě ve 27 zemích EU, je jen část problému. „Navíc jim založení společnosti v místní jurisdikci často brání i oslovit zahraniční investory, a to zejména pokud se jedná o méně známé jurisdikce – Rumunsko, Česká republika, Slovensko,“ říká Havrlant. Vysvětluje, že právě proto řada českých startupů okamžitě „inkorporuje“ v USA. „Jen tímto si výrazně zvýší šance, že do nich budou investovat i zahraniční fondy,“ doplňuje.

„Mezinárodní investor nechce při každé investici studovat další lokální právní systém. Preferuje prostředí, které zná, kde rozumí dokumentaci, rizikům i standardním procesům. Právě proto část evropských startupů končí v Delaware, Nizozemsku nebo jinde,“ vysvětluje obecný princip Barbora Werdmölder, která vede organizaci Czech Founders.

Jeden z konkrétních příkladů pak popisuje Tomáš Pačinda, investor z fondu Kaya VC. „V Americe vše řešíme přes Docusign. V případě sporu víme, že funguje litigační systém a hrozí soudní žaloby s vysokými výdaji. V Evropě naopak docházíme fyzicky k notářům společně s právníky, abychom dokazovali vzájemnou důvěru – proces je časově i finančně nákladny už na začátku, při rozjezdu a škálování firmy. Nejvíc složité jsou pak přeshraniční transakce v rámci Evropy,“ popisuje.

Přečtěte si také:

Startupový zákon má být do léta připraven k projednání vládou, ta slíbila, že bude firmy pravidelně poslouchat

Víc než čtvrtina startupů se chystá pryč

Návrh EU Inc. část ekosystému nadchla, minimálně v dílčích sférách. „Silnou stránkou návrhu je jeho digitální a praktické nastavení. Pokud se podaří skutečně zavést rychlé online zakládání společností, jednodušší správu kapitálu, flexibilnější práci s různými třídami podílů či akcií a funkční režim pro employee stock options, může to být pro evropské inovační prostředí velmi pozitivní změna. Právě v těchto oblastech dnes Evropa často zaostává za Spojenými státy,“ uvádí Šurina. 

I on ale dodává, že vnímá ze strany startupového a investorského trhu zklamání. „EU Inc. sice vytváří společný evropský obal, ale v řadě klíčových otázek stále ponechává významný prostor národnímu právu, zejména v oblasti daní, pracovního práva nebo dalších korporátních aspektů,“ vysvětluje.

Chybějící jednotné soudní řešení sporů označuje za největší slabinu celého návrhu, minimálně z pohledu investorů, i Barbora Werdmölder. Vysvětluje, že případné spory se budou dál řešit podle kvality a rychlosti národních soudních systémů a právní nejistota tak nezmizí. „Jen se přesune jinam,“ říká. Podle ní si tak startupový svět stejně může najít v tomto smyslu výhodnější zemi. „A pro země jako Česko to znamená reálné riziko, že i v novém režimu zůstanou spíš stranou,“ myslí si.

Zatím Česko stranou jednoznačně je. Obvykle se z Česka stěhují nejpozději ve chvíli, kdy startupy vyrostou z první investice, která má pošťouchnout vývoj produktu. Ty největší investice loňska do startupů českých zakladatelů putovaly ve skutečnosti do zahraničních firem. A podle předběžných výsledků průzkumu Czech Founders z března 2026 zvažuje víc než čtvrtina českých startupových zakladatelů přesun sídla do zahraničí. 

K tomu šest z deseti founderů se zkušeností se zahraničními investory uvedlo, že jim takový přesun byl doporučen. „Zároveň zkušenost ukazuje, že při získávání zahraničního kapitálu je českým startupům často doporučováno zakládat struktury mimo EU, například v Delaware,“ uvádí šéfka Czech Founders. Výsledkem je odliv firem, talentu i budoucích daňových výnosů mimo Evropu i Česko, popisuje.

Na EU Inc. se nicméně ekosystém těší. „Jestli se to podaří, může EU Inc. znamenat víc než jen novou právní formu. Může to být první skutečný pokus udělat z Evropy místo, kde se startupy nejen rodí, ale také zůstávají, rostou a získávají kapitál bez toho, aby musely utíkat jinam,“ přemítá Werdmölder. „Odhaduji, že by mohlo dojít zhruba k 20–30% poklesu přesunů do USA, zejména díky jednoduššímu papírování a větší regulatorní srozumitelnosti. Část firem tak může zůstat v EU místo přesunu do Delaware,“ doplňuje Kamil Levinský, managing partner Jet Ventures.

S novinkami by mohly růst investice směrem ze světa do Evropy. Levinský hovoří o přílivu zhruba 20 – 30 %, a to především ze Spojených států. Roček kromě nich očekává zájem z širšího evropského okolí, tedy z Balkánu, Kavkazu a dalších regionů.

Přečtěte si také:

Startupový trh v Česku zažívá odliv investorů, třetina hodlá letos peníze přiškrtit

„Poprvé by evropské firmy, včetně těch českých, mohly fungovat jako jeden subjekt srozumitelný každému investorovi na světě, bez nutnosti utíkat do Delaware nebo Singapuru. Evropa pod tlakem desetitisíců firem napříč Unií udělala zásadní pokrok, ale detaily teď rozhodnou o tom, zda bude funkční nebo jen papírový. Klíčovým testem bude rejstřík a zda se podaří dosáhnout řešení, které umožní skutečně zcela digitální vznik a fungování společnosti a investorům na jednom místě přehledně poskytne všechny nezbytné informace o firmě,“ říká ředitel strategie Druhé ekonomické transformace Jan Indráček.

Vedle startupů figuruje v nastavení ekosystému ještě jeden dopad, a to na takzvaný brain drain, odliv mozků z Evropy. Se změnou pravidel pro technologické firmy by se mohl zmenšit. „Brain drain to pravděpodobně zpomalí, zejména u raných startupů, ale nezastaví. EU stále nabízí méně kapitálu a pomalejší růstové prostředí než USA,“ říká Levinský.

„Je to zatím jen první krok správným směrem,“ myslí si Roček. V odpovědi na to, jestli podle něj investoři přestanou zakladatelům radit přesidlovat za hranice Evropy, pak nemá v tuto chvíli jasno. „Záleží na tom, jak se implementace podaří a nakolik bude odpovídat potřebám a očekáváním, které od ní startupový sektor má. Může to dopadnout podobně jako u ESOPů v Česku – první iterace byla nedostatečná, druhá použitelná a teprve nyní směřujeme k řešení, které může být opravdu kvalitní,“ očekává.

Přečtěte si také:

Smlouvy přes WhatsApp a obchodní hlasovky. Čech buduje fintech z platebního chaosu Latinské Ameriky, který nerozpletl ani Mastercard

• Chcete mít Lupu bez bannerů?
• Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
• Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
• Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?

Staňte se naším podporovatelem

Chci se stát podporovatelem