Bouchalo na Barrandově šampaňské?
Když v roce 2001 prošel sněmovnou návrh na automatické prodloužení licencí komerčních televizí o dalších dvanáct let, nechal prý tehdejší generální ředitel Novy Vladimír Železný na Barrandově bouchat šampaňské. Zda-li se tak na barrandovském kopci dělo i minulý čtvrtek večer, nevíme. Každopádně bylo co slavit. Cesta k dalšímu prodloužení licencí Novy a Primy o osm let, tentokrát úplně zadarmo (ale výměnou za opuštění analogových kmitočtů a přechodem na zemské digitální vysílání, za což Nova s Primou dostanou jednu bonusovou licenci pro celoplošné digitální vysílání navíc), je určitě důvodem k radosti.
Zopakujme si, co si vlastně Nova s Primou (ale hlavně Nova, protože Primě se nepodařilo prosadit očištění licence od sdílení kmitočtů s regionálními televizemi, takže ještě nemá co slavit) do zákona prolobovaly: pokrytí zemským digitálním signálem musí zůstat stejné nebo lepší, než mají nyní, v analogové éře. Navíc mají přímý nárok na pozici v některém z celoplošných multiplexů, takže se jim nemůže stát, že by sice měly vysílací licenci, ale na vysílače se fyzicky nedostanou. No a tuto výhodu jim v případě, že přejdou plně na digitální vysílání a vzdají se analogových kmitočtů, poslanci prodlouží do roku 2025 (v případě Novy) nebo 2026 (v případě Primy).
Liberalizace? Za osmnáct let
Úplné otevření trhu a rovné podmínky pro všechny tak nastanou nejdříve za osmnáct let. Všichni ostatní provozovatelé pozemních digitálních televizí, s výjimkou veřejnoprávní ČT, se totiž budou muset dohadovat s operátory sítí, za jakých podmínek a kde budou moci vysílat. Jedna věc je totiž kmitočtový příděl pro jednotlivé multiplexy, druhá pak finanční náročnost budování sítí a efektivita stavět je na pokrytí 90 a více procent obyvatel. Na jedné straně tu tedy budou držitelé vysílacích licencí lační po vysílání, na druhé ale operátoři multiplexů, kterým se nebude chtít investovat do vysílačů více, než musí. Pokud ale budou ve své síti šířit Novu s Primou, maximálnímu pokrytí se nevyhnou.
Jenže Nova s Primou budou narozdíl od zcela nových digitálních programů lukrativní klienti. U nich se nedá předpokládat, že to po dvou letech z finančních důvodů zabalí jako Top TV nebo 24cz. Šestice nových digitálních televizí získává diginovelou kompenzační licenci platnou do úplného vypnutí analogového vysílání v České republice. Tedy nejpozději do Silvestra 2012. O další licence budou muset znovu žádat, a získají ji stejně jako jakýkoli jiný zájemce. A také budou stát v řadě s ostatními zájemci – držiteli licencí – při jednání s operátory multiplexů o setrvání/zařazení do jejich sítě na další období po vypnutí analogu. Takové potupné jednání Novu s Primou nečeká.
Must carry: u Novy a Primy nevadilo?
Stejné podmínky pro všechny má zajistit také hodně kritizovaná povinnost must carry pro kabelové a mobilní operátory, tedy přednostní zařazování pozemně šířených televizních stanic do základní omezené, a tudíž i nejlevnější programové nabídky. Operátoři se proti této podmínce silně ozývali už v době, kdy se o ní teprve začalo uvažovat. Prý jde o zasahování do soukromého práva společnosti, která jediná by měla rozhodovat o tom, jaké programy bude šířit v sítích, které vybudovala za svoje peníze. Na tom je hodně pravdy, ale podívejme se na celý problém z pohledu nových digitálních televizí: Nova s Primou už mají tuto podmínku zajištěnou současným zákonem. Proč by měly být zvýhodněny na úkor nových stanic?
Must carry tak pouze ruší další výhodu stávajících komerčních televizí a není pro nové digitální kanály žádnou extra výhodou navíc. Úplně nejlepším řešením by ale bylo must carry zrušit, nebo ho omezit pouze na programy veřejnoprávní televize a rozhlasu. Na všechny ostatní, komerční televize by se vztahovaly klasické komerční vztahy s operátorem – stejné, jaké diginovela nastoluje v případě zemských digitálních multiplexů. Vysílací licence ještě neopravňuje k tomu, aby daná televize skutečně vysílala. Musí přesvědčit operátora o tom, že se mu vyplatí tento program zařadit do svojí nabídky, případně do které.
Šibeniční termíny
Hodně diskutabilní částí diginovely jsou termíny pro zahájení vysílání nových digitálních stanic. Jestliže bude novela platit od 1. ledna 2008 a od tohoto data poběží televizím nová lhůta 360 dnů pro jejich start, těžko předvídat, zda za tak krátkou dobu dokáží vyjednat podmínky a smlouvu s operátory sítí, ale také zda tito operátoři stačí vystavět síť, případně v jakém rozsahu. Pokud mají nové digitální televize licence pro celoplošné zemské digitální vysílání, co se stane, když ani koncem roku 2008 nebudou terestricky pokrývat zákonem stanovených 75 procent obyvatel České republiky? To je docela reálná představa. Ony je totiž nemusí pokrývat ani koncem roku 2009 nebo 2010. Kdežto Nova s Primou mají zákonem garantované pokrytí v každém momentu souběhu analogu a digitálu, a poté v samotném DVB-T.
Potíže vyvolá diginovela také Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ), který má sestavit nový Technický plán přechodu, přičemž musí předvídat, v jakém časovém horizontu a zda vůbec se k tomuto dokumentu přihlásí Nova s Primou a využijí svého práva požádat o vydání kompenzační licence pro další celoplošně pozemně šířený digitální program. Dá se vůbec sestavovat TPP bez toho, aniž by úřad tušil, zda může počítat s kmitočty, na kterých dnes analogově vysílá Nova s Primou a soukromé regionální televize? Nebo se vytvoří plán s předpokladem, že se k němu komerční televize přihlásí, a pokud se tak nestane, začne se pracovat na další verzi? A co když bude chtít Nova s Primou vysílat jak analogově, tak digitálně a analogových kmitočtů se přes kompenzační licenci a možnost prodloužení stávajících licencí nevzdají?
Zůstane to na České televizi?
Velkou neznámou je také postup v případě, že by ČTÚ požadoval po České televizi, aby postupně opouštěla analogové kmitočty obou programů, zatímco Nova s Primou by pokračovaly v analogovém vysílání. Kavčí hory si chtěly pro tento případ zachovat alespoň jeden program v analogu (ČT 1) jako protiváhu proti silným komerčním televizím. To se ale nelíbí ČTÚ, který nutně potřebuje kmitočty ČT pro sestavení digitálních sítí, v nichž by mimo jiné měly vysílat i Nova s Primou. Z praxe na Domažlicku a Ústecku je jasné, že samotná Česká televize se svými čtyřmi programy diváky k masovému přechodu na digitální příjem televize nepřesvědčí. Co když ČT zmizí z analogu a diváci se spokojí jen s Novou a Primou?
Jistě, jde o malování čerta na zeď. Zkušenosti z několika posledních let ale ukazují, že digitalizace nebude tak jednoduchá a dohoda všech o bezproblémovém přechodu na DVB-T je tak trochu utopií. Diginovela tomuto projektu nenahrává tolik, jak by se mohlo zdát z optimistických prohlášení předkladatelů a různých profesních asociací. Ještě „zajímavější“ podobu může dostat v Senátu. Jediný, kdo se z diginovely může radovat už teď, jsou satelitní operátoři. O zákazníky nebudou mít nouzi.