Jan Bednář – ANO
Komentátora Českého rozhlasu Plus do Rady České televize nominovalo nevládní sdružení Rada pro mezinárodní vztahy, ve sněmovně jej podpořili poslanci napříč politickým spektrem (prosazovalo ho hnutí ANO, ze všech šesti radních dostal nejvíce hlasů – 148). Má za sebou bohatou profesní minulost, před Českým rozhlasem pracoval pro Rádio Svobodná Evropa. Věnuje se zahraničněpolitickým tématům, podílí se na přípravě pořadu Názory a argumenty. Má zkušenost z britské BBC, po odchodu do exilu od roku 1985 pracoval pro jeji československou redakci v Londýně (až do roku 1992, kdy se vrátil do vlasti).
Pro Rádio Svobodná Evropa pracoval od roku 1994, kdy se přestěhovalo do Prahy. Předtím krátce pracoval na Pražském hradě. Ve veřejnoprávním rozhlase začínal jako komentátor na Českém rozhlasu 6, který byl loni integrován do nové stanice mluveného slova ČRo Plus. Na České televizi se mu nelíbí současná kvalita zpravodajství a editoriální politika, kdy manažeři určují šéfredaktorovi, co se má vysílat. Dává za pravdu Daniele Drtinové a Adamu Komersovi, že Rada ČT selhala v případě stížnosti 23 redaktorů zpravodajství proti zásahům do politického zpravodajství ve prospěch prezidenta Miloše Zemana, SPOZ a křídla Michala Haška v ČSSD.
Michael Hauser – ČSSD
Levicový filozof a publicista, který působí na Univerzitě Karlově v Praze a v Akademii věd, do Rady ČT jej oficiálně navrhl Filosofický ústav Akademie věd ČR. Zabývá se kritickou teorií a neo a postmarxismem ve vztahu ke krizovým momentům současné civilizace. Od roku 2002 přednáší filosofii na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a ve stejném roce založil občanské sdružení Socialistický kruh (SOK), v němž je dodnes předsedou. Tím se ovšem vystavuje možnosti odvolání z Rady ČT, protože podle zákona o ČT nesmí mít žádný radní zároveň funkci v nějaké organizaci (kvůli tomu byl v roce 2003 z Rady ČT odvolán Ivan Binar, který byl současně předsedou Obce spisovatelů).
Michael Hauser má velmi blízko k ČSSD, od roku 2010 pravidelně přispívá sloupky do levicového internetového Deníku Referendum, který vydává někdejší předseda Strany zelených a šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka. Deníku Referendum se podařilo do Rady ČT protlačit hned dva své autory: kromě Hausera také interního redaktora Vratislava Dostála. Hauser spolupracuje i s Masarykovou demokratickou akademií, kterou založila sociální demokracie. Poslanci mu ve volbě radních ČT dali druhý největší počet hlasů, podpořilo jej 133 zákonodárců. Žádá, aby se ČT více zabývala spokojeností diváků než sledovaností a prosazovala hodnoty liberální demokracie.
Richard Hindls – shoda ČSSD a ANO
Do letošního ledna byl rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze, funkci vykonával osm let (po dvě funkční období). Do Rady ČT jej navrhla Akademie věd ČR, stejně jako Michaela Hausera. Politicky jej prosazovala ČSSD, za kterou v roce 2006 neúspěšně kandidoval jako nezávislý do Senátu. Vo volbě radních ČT dostal podporu také od hnutí ANO, dá se tedy říci, že to byl společný kandidát dvou největších koaličních stran (server DigiZone.cz má potvrzeno, že se obě strany dopředu dohodly na jeho podpoře). V letech 2011 až 2013 byl místopředsedou České konference rektorů, loni byl zvolen Rektorem roku.
Richard Hindls má poněkud zkreslené představy o práci radního ČT, při veřejných slyšeních před poslanci Volebního výboru prohlásil, že by rád pomohl redakci zpravodajství s výběrem respondentů pro ekonomická témata. „Sám se v ekonomickém prostoru dlouhodobě pohybuji, dovedu si představit jak práci těch, kteří takovéto pořady připravují, tak také jak obtížně se shánějí respondenti, a tady si myslím, že bych mohl určitým způsobem přispět kezkvalitnění zpravodajství,“ uvedl. Požaduje vypracování dlouhodobé koncepce ČT a chce se zaměřit i na výsledky sledovanosti veřejnoprávní televize. Dá se ale říci, že Petru Dvořákovi nebude dělat potíže – už v roce 2012 jej generální ředitel jmenoval do Etického panelu ČT, svého sboru poradců.
Vratislav Dostál – ČSSD
Brněnský redaktor levicového internetového Deníku Referendum, který má blízko k ČSSD (vydává jej bývalý předseda Strany zelených a šéfredaktor Literárních novin Jakub Patočka, který měl blízko k někdejšímu předsedovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi). Do Rady ČT jej oficiálně navrhlo občanské sdružení Centrum pro média a demokracii. Prosazuje myšlenku, že médium veřejné služby by mělo zprostředkovávat i hlasy těch, co nemají šanci proniknout do komerčních médií. Kritizoval Radu ČT za nedostatečnou komunikaci s občanskou společností, podle jeho názoru by měla strategické materiály konzultovat s veřejností a nechat je podrobit veřejné kritice.
Prosazuje větší důraz na regiony a žádá větší zpětnou vazbu mezi zaměstnanci a vedením, což by podle něj mělo být základem tak velké instituce, jakou je ČT. Vratislav Dostál byl minulosti členem Strany zelených, později vstoupil do ČSSD. V Deníku Referendum vede domácí rubriku. Hlásí se k liberálně levicovým názorům. Z šesti nově zvolených radních je nejmladší, letos mu bude 38 let. Získal třetí nejvyšší počet hlasů, 124, a podpořit ho tak museli nejen sociální demokraté, ale zřejmě i komunisté, lidovci a poslanci dalších stran.
Luboš Beniak – ANO
Bývalý manažer středoevropské pobočky vydavatelství Reader's Digest byl do Rady ČT navržen Nadací Charty 77. V devadesátých letech minulého století byl šéfredaktorem časopisu Mladý svět ředitelem společnosti Shilland And Co, Central Europe, poté mluvčím ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého. V letech 1994 až 95 byl dramaturgem a moderátorem pořadu Proč? na televizi Nova. Silná veřejnoprávní média považuje za prospěšná pro český mediální trh, Česká televize je podle něj v lepší kondici než před pěti nebo deseti lety. Nelíbí se mu ale situace ve zpravodajství, kde pokračuje konflikt mezi částí redaktorů a vedením.
Nelíbí se mu nynější podoba webu České televize, celá divize Nová média ČT podle něj nevyužívá svůj potenciál. Kavčí hory by se podle něj měl pokoušet více exportovat svoji tvorbu do zahraničí. Za příklad jim dává veřejnoprávní televize ze skandinávských zemí. Chce porovnat režijní náklady na provoz ČT a náklady na tvorbu a vysílání. Hlasovalo pro něj 90 poslanců, prosazovalo jej hnutí ANO. Jeho další úspěšný kandidát Jan Bednář rovněž kritizuje vnitřní problémy v redakci zpravodajství ČT a způsob, jakým se Rada ČT vypořádala se stížností 23 redaktorů zpravodajství na zasahování do vnitropolitických zpráv.
Ivana Levá – KSČM
Bývalá poslankyně za KSČM byla ještě do minulého roku místopředsedkyní vlivného Volebního výboru Poslanecké sněmovny, který dělá předvýběr kandidátů do mediálních rad. Poslankyní byla nepřetržitě od roku 2002, mandát dvakrát obhájila. Při loňských předčasných parlamentních volbách ale neuspěla a vrátila se k původní profesi učitelky na základní škole. Prosazuje názor, že Rada ČT by neměla být fanklubem generálního ředitele a mají v ní zasednout lidé, kteří chtějí, aby ČT prosperovala. Rada má být skutečným kontrolním orgánem ČT. Jako radní se chce zaměřit především na dětský kanál ČT, do kterého by televize měla investovat největší prostředky.
Ivana Levá je příznivkyní návratu reklamy do vysílání ČT, chtěla by také přímo do zákona prosadit ustanovení, že zpravodajství má být kultivovaným jazykovým projevem. Pro Levou hlasovalo nejméně poslanců ze všech šesti zvolených radních – 89. Kromě komunistů ji podpořili také sociální demokraté, k velké nevoli druhé nejsilnější koaliční strany ANO. Ta prosazovala, aby se do rady dostali odborníci a ne bývalí politici.
