Licenční řízení nebylo transparentní
Rozhodně si nemyslím, že je to naše společnost, která jako neúspěšný žadatel podala žalobu proti rozhodnutí RRTV. Samozřejmě jsem stále přesvědčen, že námi předložený projekt televize SPORT 2 je velmi dobrý a měl získat licenci. Kdyby licenční řízení bylo transparentní, mělo prvky rovné soutěže pro všechny zúčastněné a dodrželo podmínky dle zákona, pak by mi i jako neúspěšnému žadateli nezbývalo než uznat jeho výsledek.
Že licenční řízení tyto vlastnosti nemělo, to uznal i Městský soud v Praze a rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání čj. Ru/26/06 ve vybraných bodech zrušil pro jeho nedostatečnost, nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost.
Jen pro ilustraci a orientaci v této problematice uvedu příklady, které dle mého názoru naplňují právě nedostatečnost, nesrozumitelnost a nepřezkoumatelnost procesu a rozhodnutí. Ze sedmi podmínek uvedených v § 17, zákona č. 231/2001 Sb. bylo konstatováno, že čtyři z nich Galaxie sport, s.r.o. splnila. Ostatní tři podmínky jsme splnili jen částečně. Jednou z podmínek splněných jen částečně byla transparentnost vlastnických vztahů. Pokud Rada pochybovala o právě této podmínce, pak je překvapující, že stejná Rada všechny změny vlastnických vztahů, kterými naše společnost prošla ve svém vývoji, svými rozhodnutími schválila.
Digitální televize přišly o licence, Česku hrozí žaloby
Žaloby na nedostatečnou ochranu investic ve výši několika stovek milionů korun hrozí České republice kvůli výroku Městského soudu v Praze o zrušení výsledku licenčního řízení na provozovatele šesti zemských digitálních televizních programů. Soud vyhověl žalobě společnosti CET 21, provozovatele televize Nova, která upozorňovala na měnící se podmínky během licenčního řízení a sporné odůvodnění, proč Nova neuspěla ani v jedné ze svých osmi žádostí o udělení licence. Jak případ začal, se můžete dočíst v článku Digitální televize přišly o licence, Česku hrozí žaloby.
Musí mít sportovní program titulky?
Je možné diskutovat o tom, jak významnou podmínkou pro sportovní program je opatření programu titulky, či jak tento přispěje ke kulturnímu rozvoji národnostních menšin. Takovou diskusi však těžko rozvineme, pokud splnění podmínky je hodnoceno termínem „žadatel částečně naplňuje“ bez jakékoliv kvantifikace. Nevím tak, zda námi navržené řešení splnilo předpoklady podmínky tak, jak je očekávali členové Rady, na osmdesát procent, nebo jen pět procent. Diskuse je pak velmi složitá a nevede k cíli. Nesrozumitelnost rozhodnutí Rady pak ještě podtrhuje skutečnost, že jednu z podmínek jsme částečně naplnili, a současně Rada to příznivě hodnotí jako naplnění významné skutečnosti. Dvě ze sedmi podmínek jsme také „částečně naplnili“, ale pouze tak, že jsme neuspěli v hodnocení těchto „významných“ podmínek. Jak významné tyto dvě podmínky byly? Měly hodnotu každá deset bodů a ostatní jen dva body? Kdo ví?
Dále náš program nebyl součástí „požadovaného portfolia“ programů. V podmínkách licenčního řízení jsem však tento termín nikde nenašel. Ani při slyšeních na Radě nám jako účastníkovi řízení nebylo „portfolio“ nijak prezentováno. A tak nevím, co jsme měli udělat pro to, abychom se součástí „portfolia“ s naším projektem stali.
Nova napadla další žalobu kasační stížností
Televizi Nova se daří úspěšně zdržovat proces přechodu z analogového na digitální zemské televizní vysílání. Nejenže prostřednictvím soudu zpochybnila a posléze v podstatě zrušila udělení všech šesti licencí pro nové digitální programy, v ruce má navíc mnohem větší trumf v podobě vlastních analogových kmitočtů. Na ty má Nova nárok do roku 2017 a stát ji nemůže žádným zákonným prostředkem přinutit, aby se jich vzdala a přešla plně na digitální vysílání. Více v článku Další trumfy Novy: analogové kmitočty a kasační stížnost.
Diskriminace placených programů
Negativně hodnocenou skutečností je také fakt, že jsme se prezentovali jako placený program. Nahlédnu-li do podmínek licenčního řízení, nenacházím žádnou zmínku o tom, že uchazeči mají předložit projekty pro volně šířené programy. V kontextu toho mne napadá myšlenka, zda tou správnou podporou rozvoje digitálního televizního vysílání bude, když si domácnosti nakoupí nejlevnější set-top-boxy, umožňující jim volné programy přijímat, a které v další etapě vývoje cca za dva až tři roky budou moci vyhodit, protože zařízení „nebude umět přijmout placený program“?
Na závěr tedy otázka z úvodu. Čí chyby iniciují faktory působící problémy, zdržení a průtahy v digitálním televizním vysílání? Domnívám se, že Galaxie sport, s.r.o. takové chyby neudělala.
Autor je jednatelem a ředitelem Galaxie sport
(mezititulky a boxy redakce)
Souhlasíte s argumentací ředitele Galaxie sport Jiřího Hojgra?
