Hlavní navigace

Kolik zákazníků má doopravdy IOL?

Jiří Peterka

Koncem první lednové dekády ohlásil poskytovatel internetového připojení Internet OnLine dosažení hranice 150.000 zákazníků používajících komutované připojení. O pouhých osm dnů později to bylo již rovných 200.000! Co přesně vlastně tato čísla znamenají a jakým způsobem je možné je interpretovat?

Nejen na českém Internetu, ale asi obecně v celé České republice je zvykem nejrůznější údaje a statistiky spíše tajit než zveřejňovat. Mezi tuzemskými poskytovateli internetového připojení je tak světlou výjimkou Internet OnLine, který v poslední době téměř zaplavuje média zprávami o tom, kolik má zákazníků svých dial-up služeb. Nechci tuto skutečnost kritizovat, to určitě ne, ale přece jen mi bylo poněkud divné, když jsem jeden týden dostal tiskovou zprávu ohlašující dosažení hranice 150.000 zákazníků a týden poté obdobnou tiskovou zprávu s cifrou 200.000. Proto jsem se na tato čísla podíval trochu podrobněji a zapátral i ve starších zprávách. Zde je výsledek.

150 nebo 200 tisíc?

Tiskovou zprávu IOL, hovořící o počtu 150.000 uživatelů, jsem dostal mailem 11. ledna. Druhá tisková zpráva, hovořící již o 200.000, dorazila 19.ledna. Že by za pouhých osm dnů dokázal IOL získat dalších 50 tisíc nových zákazníků? Vysvětlení je jiné a mnohem prozaičtější: první číslo, 150.000, se týká pouze NEPLATÍCÍCH zákazníků, tedy uživatelů bezplatného připojení k Internetu. Ostatně, příslušná tisková zpráva byla nadepsána: „INTERNET OnLine přivítal 150.000. zákazníka služby QUICK.cz.“ Naproti tomu druhá tisková zpráva se týká platících i neplatících zákazníků současně (a byla nadepsána: "INTERNET OnLine překročil hranici 200.000 uživatelů svých dial-up služeb!).

Vyhledal jsem si starší tiskové zprávy IOL a v nich našel následující údaje:

  • koncem listopadu 2000 měl IOL 100.000 neplatících zákazníků
  • koncem října 2000 měl IOL 100.000 platících i neplatící zákazníků

Přitom službu Quick.cz (a dial-up připojení k Internetu, poskytované zdarma) začal IOL poskytovat od 1. října loňského roku. To znamená, že za necelé dva měsíce (do doby před koncem listopadu) stačil získat 100.000 neplatících uživatelů, a za následující cca měsíc a půl (do kterého spadly i vánoční svátky) pak získal dalších 50.000.

Jak je to ale s počty platících i neplatících uživatelů současně? Zde je možné vyjít z toho, že až do konce září 2000 měl IOL pouze platící uživatele (byť v tom jsou zřejmě započítáni i uživatelé, kteří získali připojení spolu s předplatným deníku MF Dnes za jednu korunu). Počty uživatelů dial-up služeb do konce září 2000 jsou přitom známy z veřejných zdrojů (zejména z výročních zpráv a informací mateřského Českého Telecomu):

  • 31. 12. 1998: 4.000
  • 31. 12. 1998: 22.000
  • 30. 6. 1999: 33.000
  • 30. 9. 1999: 41.000
  • 31. 12. 1999: 45.000
  • 30. 6. 2000: 49.000
  • 30. 9. 2000: 48.000

Výsledné počty jsou zakresleny na následujícím obrázku – počty neplatících červeně, počty všech dial-up zákazníků pak modře.

Co z výše uvedených čísel resp. křivek vyplývá? IOL začínal poskytovat připojení zdarma s klientelou platících zákazníků v rozsahu necelých 50.000. Dnes, v polovině ledna, je rozdíl mezi oběma počty, připadající na platící zákazníky, stále na stejné úrovni, tedy na necelých 50.000. Pokud jsou tedy uváděná čísla správná a vycházejí z korektní metodiky, znamená to, že IOL prakticky nepřišel o žádné platící zákazníky. To mne osobně docela překvapuje, protože bych čekal poměrně výrazný úbytek platících zákazníků dial-upu.

Z průběhu křivek na obrázku je také patrné, že první nabídky Internetu zdarma v podání Video On Line ještě v roce 1999, World OnLine v únoru 2000 a Raz Dva od Contactelu v březnu 2000 rovněž výrazněji neovlivnily růst počtu platících zákazníků IOL. K tomu došlo teprve ve třetím čtvrtletí loňského roku, kdy počet platících zákazníků dokonce poklesl (údaje ke konci pololetí a třetího kvartálu 2000 přitom pochází z příslušných verzí souborů s provozními údaji, které na svých stránkách zveřejňuje Český Telecom).

Zákazníků nebo aktivních uživatelů?

Při posuzování výše uvedených čísel je dobré mít na paměti, co vlastně znamenají. V případě „platících zákazníků“ je asi možné považovat každého z nich za skutečně aktivního uživatele, který své připojení také skutečně používá (jinak by za něj asi neplatil). Naproti tomu u neplatících uživatelů takovéto rovnítko určitě neplatí – zde je nutno interpretovat uváděné počty jako počty registrací resp. účtů v rámci služby Quick.cz (resp. připojení zdarma v rámci této služby) s tím, že určitý počet těchto účtů je také skutečně využíván s dostatečnou pravidelností, a ostatní nikoli. Konkrétní poměr aktivních uživatelů vs. celkových registrací samozřejmě není zveřejněn a jeho přesnému stanovení brání i samotná definice „aktivního uživatele“ – jak často musím existující účet skutečně využít, abych byl považován za aktivního uživatele?

WT100

Sám raději nebudu tipovat a pouze zde ocituji odhad Marka Antoše z dubna loňského roku, v souvislosti s prodejem VOL. Jde současně o jeden z velmi mála odhadů počtu zákazníků jiných providerů (je zakreslen i na obrázku). Pokud je mi známo, žádný z ostatních tuzemských providerů svá čísla nezveřejňuje, proto je i srovnávání s ostatními problematické:

Podle některých údajů počet registrovaných uživatelů VOLného vysoko překročil sto tisíc, ale skutečných lidí z masa a kostí ho zcela nepochybně používá mnohem méně. Podle mého odhadu by mohlo jít zhruba o padesát až šedesát tisíc lidí; v současné době tento počet může dosti kolísat v souvislosti s nástupem dalších nabídek připojení k Internetu zadarmo

Zkusíte si tipnout vy?

Anketa

Kolik procent přístupových účtů na QUICku je skutečně (pravidelně) využíváno?

Našli jste v článku chybu?