Hlavní navigace

Lesk a bída oháčkovaných doménových jmen

5. 12. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
IDN jsou rozporuplným trendem, který na nás tu a tam vystrčí své Unicodové růžky, potrápí nás podivnými znaky a zase zmizí do zapomnění. A ačkoliv nejsou tato „lokalizovaná“ doménová jména rozhodně běžná, přesto se ve světě začínají objevovat čím dál častěji. Jaké jsou jejich výhody a jaká jsou naopak rizika s nimi spojená?

Zkratka IDN ukrývá název „Internationalized Domain Names“, a tímto zaklínadlem se označují názvy domén, které obsahují znaky nad rámec písmen standardní latinky, číslic a doplňkových symbolů. Návrh na koncept „zmezinárodněných“ domén přednesl jistý M. Dürst již v roce 1996, a hned o dva roky později byla tato myšlenka poprvé implementována. Smysl byl zřejmý: nabídnout uživatelům Internetu možnost uvádět adresy ve svém přirozeném jazyce – ať už se jedná o háčky a čárky v češtině, nebo třeba „sypaný čaj“ v čínštině.

Jak již zaznělo v nedávné reportáži z Czech Internet Forum 2008, většina uživatelů českého Internetu si zatím implementaci IDN nepřeje. Sdružení NIC.cz (správce české národní domény cz) tedy používání diakritiky v názvu našich domén opět odkládá. Jednalo se už o třetí podobný výzkum, a protože výsledky byly dokonce ještě zápornější než posledně (mezi firmami i jednotlivci), pravděpodobné se se stránkami typu příliš.žluťou­čký.kůň.cz v dohledné době nesetkáme.

Docela dobrá zpráva, dalo by se říci – a to zejména v kontextu dnešního „user-friendly“ trendu, kdy se všechno neustále zjednodušuje. Je zkrátka sympatické, že si drtivá většina uživatelů negativní důsledky mezinárodních názvů domén uvědomuje a raději nějaký ten háček či čárku oželí. Ostatně poněkud „přirozenější“ psaní (např. slunečnice.cz místo slunecnice.cz) je tak jako tak v podstatě jedinou výhodou národních znaků v doménách. Nevýhod je na druhou stranu mnohem více.

V první řadě člověka asi napadne invaze spekulantů (či typo-squatterů), kteří by se vrhli na alternativní názvy více či méně známých domén (např. živě.cz), a buď těžili z jejich popularity (a nabízeli zmateným návštěvníkům hromady reklam, spywaru nebo porna), a nebo by se tyto domény snažili po nějakém čase „výhodně“ prodat majitelům původních stránek. K podobným praktikám dochází i dnes například Google si kvůli překlepům zaregistroval i varianty Gogle a Gooogle, ale čím více znaků bude k dispozici, tím bude situace horší.

Ještě nepříjemnější je ale hrozba podvodníků, kteří by nemuseli spoléhat jen na překlepy nebo podobnost některých znaků, ale přímo na jejich vizuální shodnost. Vezměme si kupříkladu písmenka: o / о / ᴏ. Vypadají stejně, že? Ale nejsou – první je latinka, druhé je cyrilice, a to třetí azbuka. Jinými slovy, není nejmenší problém zfalšovat třeba náš starý dobrý Google, a to klidně hned několika způsoby. Mimochodem, studie o tomto typu útoků (tzv. „Homograph Attack“) byla publikována již v roce 2001.

I kdyby byli současní majitelé rychlejší než spekulanti, znamenalo by to jen a pouze zbytečný nárůst nákladů, protože by si museli „pro jistotu“ držet celou řadu domén, a to bez praktického přínosu (stejně by byl na všech totožný obsah, nebo spíše přesměrování na doménu primární). A i kdyby rozdíly v názvu měly opravdu nějaký smysl z důvodu rozlišení (např. server o malých kroupách krupky.cz versus portál věnovaný chipsům křupky.cz), nevyhnutelně by vznikala celá řada sporů a navíc by vždy existovalo poměrně vysoké riziko chyby nebo přepsání.

Nejedná se pochopitelně jen o problém češtiny, ale podobné nepříjemnosti se týkají IDN obecně. Přesto se ve světě tato podivnost už nějaký čas šíří, a v současnosti existují více než čtyři desítky top-level domén, které registraci IDN umožňují (kupříkladu .de, .com, .dk, .info, .tw, .jp a další). Je tedy jistě fascinující, že vznikají servery jako www.טורק.net, 47ω.com, √2.net nebo dokonce 卐.com, ale kromě zmiňovaných bezpečnostních rizik, je také docela problém takovou adresu vůbec zadat (nepočítám-li maniaky, kteří si pamatují zkratky ke všem Unicode symbolům). Jistě, strýček Google ( http://www.go­ogle.com ) to nakonec nějak zpracuje, případně lze použít přímý hypertextový odkaz; ale přesto už se jedná o bariéru.

Bohužel neexistují ani nějaká speciální pravidla, například že by si alternativní názvy mohl zaregistrovat jen vlastník primární adresy (s výjimkou tzv. „sunrise“ přednostní registrace, která ovšem není univerzální). Jednak by to totiž popíralo původní význam IDN (tedy možnost odlišných stránek typu krach.cz o finanční krizi a křach.cz o pyrotechnice) a navíc by lidé začali nadávat na regulaci a podobně. Na druhou stranu, „svobodná“ a „tržní“ alternativa napomáhá zejména nekalým živlům a současně zvyšuje náklady paranoidním firmám, které si pro svůj klidný spánek musí registrovat všechny možné i nemožné názvy.

Jedním z mála relevantních argumentů pro IDN je skutečnost, že bazírování na latince má smysl jen pro nás (tedy „Západ“), ale kupříkladu pro obyvatele Číny je zase naše písmo jen shluk prapodivných znaků. Tak proč jim tedy jejich znaky nedopřát? Do jisté míry to je pravda – ostatně těžko říci, jak by Internet vypadal, kdyby vznikl kupříkladu v Číně nebo Japonsku (možná že díky jejich uzavřenosti by se nikdy nestal celosvětovou sítí). Ale na druhou stranu: není lepší přijmout nějaký jednotný standard, který všem víceméně vyhovuje, než zavádět sice „příjemnější“ novinky, které ale mohu Internet do jisté míry ohrozit?

BRAND24

Význam Internetu vždy spočíval v tom, že spojoval – počítače, lidi, informace. Všichni současní uživatelé, ať už je jejich jazyk jakýkoliv, mohou spolu komunikovat a všechny stránky jsou přístupné všem. Ovšem společně s rozmachem IDN se začne objevovat množství obsahu, kam se zkrátka nikdo ani nedostane (nemluvě o komplikacích s posíláním e-mailů). Integrace IDN tedy neznamená jen závažnou bezpečnostní hrozbu a značný nárůst nových domén s multiplicitním, neetickým nebo ilegálním obsahem, ale může být také příčinou určitého „rozdrobení“ Internetu na geograficky či jazykově osamocené ostrůvky.

Český Internet tomuto danajskému daru zatím odolal, a buďme za to vděční, ale v globálním měřítku se pravděpodobně schyluje k závažným problémům. Je pochopitelné, že registrátoři, webhostingové služby a spekulanti vítají IDN s otevřenou náručí, ale uživatelé by si měli dávat pozor. Na podvody, spekulace, a samozřejmě i na otázku přístupnosti, kterou IDN sice podpoří v rámci určité jazykové skupiny, ale zkomplikuje z globálního hlediska. A to je podle mého názoru něco, co jde proti samotné myšlence Internetu.

Jste pro zavedení internacionalizovaných doménových jmen?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vystudoval obor Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti pokračuje oborem Studia nových médií tamtéž.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).