Hlavní navigace

LUPAnet, síť pro školy (1)

Michal Krsek

Včera jsme slíbili, že nastíníme v následujících třech dnech jednu z možností řešení vybudování sítě pro střední a základní školy, tj. problému, který MŠMT řeší již rok. V první části popíšeme celkový přístup k řešení sítě a navhrneme rozdělení rolí jednotlivých subdodavatelů vůči komponentám takového systému.

Základem budování každého systému je analýza. Spokojme se s nejzákladnějšími fakty, které jsou veřejně k dispozici a navrhněme síť tak, aby při určitém balíku peněz dávala co největší profit svým uživatelům – tj. školám. Podržme se stavu, kdy stát nehodlá do ničeho investovat, a to i přesto, že není vyřešeno financování pokračování projektu po jeho naplnění (tj. po roce 2003).

Základními axiomy budiž následující:

  1. Primárním cílem není Internet jako takový, ale komunikace. Dá se předpokládat, že vznikne-li kvalitní obsah uvnitř komunity, bude komunikováno především s tímto obsahem. Internet je pouze nástroj k dosažení větší kvantity a (často) kvality obsahu.
  2. Měřitelná kvalita připojení každého jednotlivého subjektu. Každá škola, v závislosti na osvícenosti jejího managementu, MUSÍ mít možnost vynaložit svoje prostředky na další zkvalitnění své přípojky. V opačném případě se ocitáme v demotivujícím prostředí, které brání školám, aby rozšířily svá připojení za hranice, které jim zřizovatel nadiktuje.
  3. Samozřejmostí je potom fakt, že uvedená síť bude sloužit jako platforma pro aplikace, které vzniknou v Projektu II (software a portál).
  4. Síť jako taková se musí vůči okolí chovat homogenně, tedy pakliže nerezignujeme na jednotnou systémovou politiku.
  5. Síť musí být postavena tak, aby výpadek jednoho dodavatele neohrozil cíl jako celek, ale minimalizoval se pouze na služby dodávané tímto dodavatelem.
  6. Máme k dispozici cca 7.000 subjektů připojených v rámci 14 regionů.
  7. Síť bude fungovat v permanentní saturaci.

Z těchto axiomů vyplývá následující:

  1. Musí být nasazeno jednotné síťové prostředí (protokol TCP/IP).
  2. V každém místě musí být jasno, který dodavatel co dodává a za co ručí.
  3. Musí být zachována konkurence mezi operátory tam, kde je to možné (jedině tak lze snížit cenu).

Abychom dosáhli maximální konkurence a věděli, kdo nám co dodává, rozdělíme síť na jednotlivé komponenty. A to jak vertikálně (dle funkčnosti), tak horizontálně (dle regionů). Za regiony zvolíme přirozené dělení dle krajů. Vertikální dělení bude následující:

WT100

  1. Nejnižší článek, který není povinný, jsou metropolitní sítě. Ať již jde o nějaká tři bezdrátová pojítka nebo optický kabel mezi školami, vyplatí se vznik takových sítí podporovat. Zde LUPAnet doporučuje grantový princip, kdy bude vyčleněno několik procent rozpočtu na podporu vzniku těchto sítí.
  2. Dodavatelé tranzitní sítě jsou ti, kteří dodají do koncové lokality (nebo MAN) fyzickou a linkovou vrstvu. Nenechme se mýlit tím, že to musí být pouze Český Telecom, který má všude dráty. Variantně to mohou být jednak bezdrátové sítě (včetně sítí na 26 GHz) nebo optické metropolitní sítě ve velkých městech (případně v kombinaci s IP VPN). Využijeme tak velkých výhod, které nám skýtá rozdílnost prostředí, ve kterém školy fungují, tak, abychom ušetřili peníze. Dodavatelů tranzitní sítě bude více v každém regionu.
  3. Dodavatelé tranzitních sítí svedou své datové okruhy do regionálního centra, kde se budou jednotlivé datové toky agregovat. Provozovateli regionálních center by měla být buď krajská pedagogická centra nebo univerzity, které tvoří přirozená centra vzdělanosti většiny krajů. Regionální centra také mohou tvořit nástroj distribuce aplikací.
  4. Regionální centra budou propojena prostřednictvím páteřní sítě. Páteřní sítě v souvislosti s rozvojem telekomunikací staví a provozuje v ČR několik subjektů. Počínaje Českým Telecomem přes alternativní operátory, jako je Aliatel, ČRa nebo GTS, konče organizací, kterou MŠMT v současné době za skoro totéž platí – akademickým CESNETem. Dodavatel páteřní sítě bude jeden pro celou ČR.
  5. Centrum takové sítě potom bude provozovat provozovatel páteřní sítě ve spolupráci s MŠMT. Zde také není třeba vypisovat speciální výběrové řízení.
  6. Konečným prvkem jsou externí vztahy. Pro jednoduchost do problému zahrneme vše, počínaje obstaráním IP adres, přes nasmlouvání tuzemské (NIX.CZ) a zahraniční konektivity a konče dohledem na takovou síť.

Celkové schéma vidíme na následujícím obrázku

Zítra si řekneme, jak bychom řešili výběrová řízení na jednotlivé komponenty a pozítří se dostaneme k příslušnému rozpočtu.

Našli jste v článku chybu?