Hlavní navigace

Marcel Procházka: Přechodovou síť v DVB-T2 ze Žižkova a Cukráku spustíme na přelomu února a března

Jan Brychta

Podle ředitele Českých Radiokomunikací pro oblast regulace a strategie Marcela Procházky je dnes už jasné, že se do konce letošního roku nestihne dokončit výstavba přechodových sítí, jak to požaduje vládní strategie přechodu.

Doba čtení: 8 minut

Přechod na nový vysílací standard DVB-T2 nabírá stále výraznější zpoždění. Operátoři čekají na dokončení mezinárodní koordinace potřebných kmitočtů a také na schválení několika klíčových předpisů. Novely dvou z nich, vládních nařízení o poplatcích za využívání rádiového spektra a způsobu čerpání prostředků z radiokomunikačního účtu, už prošly meziresortním připomínkovým řízením a jejich schválení by tak mělo být otázkou několika týdnů. Ke spuštění přechodových sítí by tak podle Marcela Procházky z Českých Radiokomunikací mohlo reálně dojít na přelomu letošního února a března.

Máte už od Českého telekomunikačního úřadu zkoordinované všechny potřebné kmitočty?

Máme zkoordinováno zhruba osmdesát procent kmitočtů pro přechodovou DVB-T2 síť a čekáme na dokončení tohoto procesu. Další mezinárodní jednání ohledně kmitočtové koordinace by mělo proběhnout v únoru a věříme, že přinese potřebný posun. Z našeho pohledu už začíná být nabírané zpoždění poměrně značným problémem, protože podle schválené vládní strategie přechodu nám mělo být umožněno získat potřebné kmitočty během loňského srpna a výstavba přechodových sítí měla proběhnout do konce letošního roku. Aktuálně už máme více jak čtyři měsíce zpoždění a začíná být jasné, že výstavbu letos nestihneme dokončit.

Bude mít zpoždění důsledky v podobě nějakých sankcí?

Schválená strategie sankce neobsahuje.

Takže za zpoždění nebude nikdo odpovědný? Jaký bude mít případné zpoždění dopad?

Bude kratší doba souběhu, což bude mít negativní dopad na celý proces uvolnění pásma 700 MHz prostřednictvím přechodu na DVB-T2 a samozřejmě také na televizní diváky, kteří budou mít méně času připravit se na ukončení vysílání stávajících DVB-T sítí.

PSALI JSME: České Radiokomunikace jednají s ČTÚ o individuálních oprávněních k přechodové síti 12

Marcel Procházka, ředitel Českých Radiokomunikací pro oblast regulace a strategie

Ale souběh je plánován na relativně dlouhou dobu…

Doba souběhu není dlouhá, plný souběh byl plánován na roky 2018 a 2019, protože v roce 2020 už budeme muset provést přeladění stávajících DVB-T sítí mimo pásmo 700 MHz a měnit vysílací DVB-T technologie za DVB-T2. Vládou stanovený termín pro opuštění pásma 700 MHz je 1. únor 2021. Souběh tedy dlouhý není, je naplánován na dva roky a už teď jsme nabrali více jak čtyřměsíční zpoždění. Reálně tak bude souběh trvat jeden a půl roku, pokud nenastanou další potíže.

Čekáte také na schválení vyhlášky o poplatcích za využívání radiového spektra?

To je další brzda celého procesu. Frekvenční poplatky za přechodovou síť by nás při stávajících cenách vyšly na zhruba deset milionů korun ročně, což je značná částka. Navíc nám za vysílání v přechodové síti nebudou televize platit. Proto dostalo Ministerstvo průmyslu a obchodu na základě vládní strategie přechodu za úkol snížit cenu za frekvenční spektrum využívané v přechodových sítích na pouze symbolickou částku. Příslušné nařízení vlády mělo být předloženo k projednání vládě loni v září, ale zatím se tak nestalo.

Kdy by se vyhláška o poplatcích mohla dočkat projednání na vládě?

Vyhláška je ze strany ministerstva průmyslu a obchodu připravena, už prošla meziresortním připomínkovým řízením a je ukončeno i vypořádání těchto připomínek. Po schválení v legislativní radě vlády by snad už nemělo nic bránit jejímu předložení do vlády. Věřím, že by vyhláška o poplatcích mohla být schválena nejpozději v únoru.

Co by mohlo její schválení zbrzdit?

Z meziresortního řízení žádné zásadní připomínky nevzešly, obecně na znění poplatkové vyhlášky panuje shoda. Do vlády by tak měla jít bez významnějšího rozporu a vzhledem k tomu, že změnu vyhlášky nařídila sama vláda, neočekáváme, že by ji neměla schválit.

K TÉMATU: Radim Pařízek – V lednu začneme stavět třetí přechodovou síť

Marcel Procházka, ředitel Českých Radiokomunikací pro oblast regulace a strategie

Jaké další legislativní změny jsou nezbytné pro hladký přechod na DVB-T2?

Připravuje se i novela nařízení vlády o stanovení způsobu a výše tvorby prostředků na radiokomunikačním účtu. Tato vyhláška je důležitá, protože říká, jakým způsobem budou z radiokomunikačního účtu hrazeny náklady související s provozem přechodových sítí a vyklizením pásma 700 MHz. Naprosto klíčovým zákonem je pak novela zákona o elektronických komunikacích. Návrh novely ZEKu byl ze strany MPO připraven a na konci prosince prošel meziresortním připomínkovým řízením. V lednu by pak mělo proběhnout vypořádání těchto připomínek. A z našeho pohledu přišlo hodně zásadních připomínek, které ukazují na případné konfliktní oblasti.

Které jsou z vašeho pohledu ty nejkonfliktnější?

Rozdílné názory jsou například v oblasti ochrany DVB-T2 před rušením ze strany LTE. Dnes je stanoveno, že ten, kdo přijde jako druhý a způsobí rušení, musí nést takto vzniklé dodatečné náklady. Proto když nové LTE ruší stávající DVB-T, musí také uhradit případné náklady. Teď se ale do pozice druhého dostanou DVB-T2 sítě. Ale proces přechodu je vynucený státem, DVB-T2 by nemělo být v pozici toho druhého. Je těžko představitelné, že by náklady související s odstraněním rušení příjmu DVB-T2 přechodových sítí měli nést televizní diváci, kteří už tak nesou značné náklady související s obměnou přijímacích zařízení.

Dotkne se vás nějak chystaná novela zákona o České televizi?

Novela se nedotýká přímo Českých Radiokomunikací, ale spíš samotného procesu přechodu na DVB-T2. Česká televize potřebuje mít legislativní jistotu ohledně zajištění financování celého procesu přechodu.

Kdy by se mohly zmíněné vyhlášky a zákony dočkat potřebných novelizací?

Obě vyhlášky už prošly meziresortním připomínkovým řízením a po schválení v legislativní radě vlády už zbývá předložit je ke schválení vládě. Novela ZEKu je však výrazně komplexnější změnou než zmíněné vyhlášky, kterou navíc schvaluje Parlament České republiky, takže celý proces je podstatně delší a komplikovanější.


Autor: České Radiokomunikace

Digitální mapa České republiky, jak ji Marcel Procházka prezentoval na říjnové konferenci Radiokomunikace v Pardubicích
(klikněte pro zvětšení).

Jaký já aktuální časový plán spuštění přechodové sítě?

Vysílání ze Žižkova a Cukráku chceme spustit na přelomu února a března.

Co tam poběží za programy?

V první fázi se bude jednat o technický test, kdy budeme ověřovat, měřit a zjišťovat, jak funguje nová síť postavená na nových technologiích.

Uvidí něco diváci?

Diváci uvidí testovací signály, protože primárně potřebujeme otestovat celý vysílací řetězec.

Čekáte nějaké problémy, nebo je DVB-T2 technologie už natolik pokročilá, že její nasazení bude spíše rutinou?

Je to pořád nová technologie. V Evropě budeme teprve třetí stát, kde se ve větším rozsahu rozjede vysílání ve formátu DVB-T2 s kodekem HEVC. Navíc každý stát má svá technická specifika a musí se přizpůsobovat lokálním podmínkám. My například potřebujeme, aby fungovaly DVB titulky pro audio description, který pro nás výrobci aktuálně implementují.

Kolik vás bude letos stát spuštění přechodové sítě?

Jde o relativně vysokou částku.


Autor: České Radiokomunikace

Plánované pokrytí přechodové sítě 12
(klikněte pro zvětšení).

Jaký je zájem o certifikaci DVB-T2 kompatibilních přístrojů? Jaká je návštěvnost vašeho webu?

Zájem o certifikaci je ze strany výrobců televizorů značný. K dnešnímu dni je v databázi, která je dostupná na webu DVBT2overeno.cz, zhruba šest set kompatibilních modelů. Od spuštění webu ho do konce roku navštívilo přes třicet tisíc uživatelů. To je slušné číslo a zájem návštěvníků se dá označit za konstantní.

Jak náročný je proces testování?

Je to standardizovaný proces, samotné testování trvá několik málo dní od dodání přístroje. De facto jsme schopni televizor otestovat během jednoho týdne. Testujeme vybrané parametry na základě požadavků, které jsou stanoveny v D-Booku. Podle neformálních informací jsou výrobci s testováním televizorů spokojeni, protože jim pomůže vyeliminovat množství problémů, které by mohly vzniknout při jejich prodeji. Nacházíme některé větší nebo menší nedodělky, které výrobci obvykle rychle odstraní ještě před uvedením daného modelu na trh.

Jak vysoké procento modelů neprojde?

To číslo není nijak vysoké, hlavně velcí výrobci televizí jsou velmi flexibilní při odstraňování problémů. I když jsou jejich vývojová pracoviště často mimo Českou republiku, dokážou velmi rychle reagovat, odstranit případné problémy a poslat novou verzi firmwaru, se kterou daný přístroj retestujeme. Rád bych touto cestou poděkoval výrobcům televizí za profesionální spolupráci!


Autor: České Radiokomunikace

Parametry přechodové sítě 12
(klikněte pro zvětšení).

Proč je v seznamu certifikovaných přijímačů tak málo set-top boxů?

Se set-top boxy je zatím trochu více problémů než s televizory, což je vidět i na výsledném seznamu certifikovaných přístrojů. Navíc set-top boxy, které dostáváme na testování, vyrábějí spíše menší firmy, což se někdy projevuje i na vzájemné komunikaci v případě problémů. Pozitivní zprávou však je, že set-top boxy, které prošly certifikací, jsou nejenom technicky v pořádku, ale mají i velmi dobré uživatelské rozhraní. Set-top boxy se už navíc chystají vyrábět i velké renomované firmy, takže se na trhu objeví širší portfolio produktů. Nedostatek DVB-T2 set-top boxů však dnes není z našeho pohledu takovým problémem, protože set-top boxy budou hlavně potřeba až v posledních měsících před vypnutím DVB-T sítí, kdy diváci na poslední chvíli začnou řešit zajištění televizního příjmu. Nyní je podle nás klíčové, aby televize, které se prodávají na českém trhu, uměly bez problémů přijímat DVB-T2 vysílání. Otázka set-top boxů začne být aktuální až kolem roku 2019 nebo 2020.

Dojde v rámci certifikace i na HbbTV verze 2.0?

V rámci certifikace je požadováno, aby televize s internetovou konektivitu podporovaly HbbTV standard. Na trhu je tak k dispozici velké množství HbbTV kompatibilních přístrojů, jasně to vidíme na neustálém zvyšování HbbTV provozu a stoupající zájem o hybridní vysílání se promítá i do přístupu televizních skupin. Aktuálně certifikujeme na verzi 1.5, protože v České republice, pokud je nám známo, nejsou v prodeji televize, které by HbbTV ve verzi 2.0 uměly. Od některých výrobců máme signály, že ani modelové řady pro rok 2017 nebudou ve všech případech vybaveny verzí 2.0. A je to škoda, protože 2.0 umí řadu věcí, které by provozovatelé televizního vysílání mohly využít třeba v oblasti distribuce unikátního obsahu.

Což souvisí s implementací DRM.

MIF18 tip v článku témata

Ano. Ale nejde jen o placený obsah. Každý, kdo nakupuje obsah, i když ho divákům poskytuje zdarma, ho musí chránit proti kopírování. A to verze 1.5 úplně dobře neumí. Proto také v hybridním vysílání může některý obsah chybět, protože k němu nejsou vyřešena potřebná práva. S HbbTV verze 2.0 bude možné nejen distribuovat prostřednictvím internetu mnohem více obsahu, ale také poskytovat zcela nové služby.

PODROBNĚJI: Certifikací Českých Radiokomunikací už prošlo téměř šest stovek přístrojů

Našli jste v článku chybu?