Ohlášení bankrotu internetové firmy se dnes bere už jako běžná záležitost, pomalu už i jako samozřejmost. Přehled firem, které mají bankrot za sebou, nebo už u nich probíhá, je v tabulce Dot-Com Flop Tracker. Tabulka nezahrnuje firmy, které v posledních cca deseti dnech vyhlásily, že bankrot vyhlásí. Přibudou v seznamu, jakmile se vše úředně potvrdí. K nim patří např. Pets.com, MotherNature.com, Furniture.com, Politics.com a možná ještě pár dalších. U většiny firem v tabulce najdete výmluvný a ještě nedávno do nebes vynášený přídomek „e-commerce“. Rozjetý stroj bankrotů předznamenává další krachy v tabulce Dot-Com Layoff Tracker, která aktualizuje přehled firem propouštějících zaměstnance. U nemalé části z nich je na bankrot už založeno.
Až do minulého týdne krachovaly firmy, které nebyly veřejně obchodovatelné, i když samozřejmě byly založeny proto, aby se po dvou třech letech dostaly na burzu, event. aby je někdo draze koupil ještě před tím. Vše, z čeho mohly čerpat, byly finance jejich investorů. Firmy Pets.com a Mother Nature.com jsou prvními padnuvšími veřejně obchodovatelnými firmami. Nepomohly jim ani investice získané z prodeje akcií. Ceny jejich akcií se pohybují na bankrotové úrovni kolem 50 centů za akcii. Pokud akcionáři vůbec něco dostanou po skončení konkursních řízení, bude to mnohonásobně méně, než za kolik akcie koupili.
Říká se, že tzv. rizikoví investoři, kteří si vybírají začínající firmy pro investování, nechtějí o internetových projektech ani slyšet. Stačí, aby na titulní stránce projektu byla zmínka o Internetu a projekt letí do kouta.
Kde jsou příčiny takového zlomu? Před rokem se investoři skoro prali o to, aby mohli nasázet desítky i stovky miliónů do komerčních firem na Internetu. Během prvního vstupního dne na burze letěly ceny akcií těchto firem prudce vzhůru. Dnes se bojí na burze vůbec ukázat. A pokud nějaký projekt už měl podanou přihlášku ke vstupu na burzu, ruší ji. Výjimky potvrzují pravidlo.
Příčin tak prudkého obratu vidím několik. Dávám je k úvaze. Možná přijdete na nějaké další – zvláště pokud jste už sami s podobným projektem neuspěli :-). Příčiny bych rozdělil do dvou skupin – praktické a fenomenologické.
A) Příčiny praktické
A1) Soutěž nízkými cenami
Internet si získal pověst, že všechno je na něm zadarmo. A že kouzelně snižuje náklady na provoz čehokoli. Uživatelé Internetu očekávají, že prodejny budou všechno nabízet mnohem levněji, než za kolik se totéž prodává v kamenných obchodech. Samy prodejny si cenově konkurují na neohraničeném prostoru, jaký se ve fyzickém světě – např. ve vztahu k místu bydliště – nevyskytuje. Prodejny musí držet ceny u podlahy. Z prodeje mají velmi nízký zisk, který nestačí na úhradu všech jejich provozních nákladů. Získané investice se průběžně ztenčují.
A2) Reklama firem
Rozhodování o tom, kolik „vyhazovat do vzduchu“ na svou vlastní reklamu, je jedním z velkých oříšků. Sázení na to, že zaplavení trhu reklamou přivolá velké davy koupěchtivých zájemců, se může ukázat jako mylné. Náklady na jednoho stálejšího zákazníka se mohou vyšplhat až do stovek dolarů, které nízkými obchodními maržemi nelze dohnat. Pokud se do reklamy dá málo, sice se něco ušetří, ale do prodejny přijde jen málo lidí. Náklady na získání jednoho zákazníka tak mohou nakonec být i vyšší než v prvním případě.
A3) Nepořádek v distribuci
Jednou z prvních věcí, kterou si zajistila největší internetová prodejna Amazon, byla výstavba obřích automatizovaných skladů na třech místech USA. Šlo o hodně velké investice. Ty většina ostatních obchodů nejen neměla, ale chyběl jí i čas na budování skladů. Všechno muselo odstartovat rychle, na Internetu bylo prodejen už víc než dost. Hlavně bylo nutné dát o sobě vědět, dostat se do obecného povědomí. Co se dělo „za servery“, jak byl zajištěn tzv. front-end (komunikace mezi zaplacenými objednávkami až k funkcím skladu a distribuce), to už nikoho moc nezajímalo. Typickým příkladem je zkrachovalá firma Furniture.com, o které se ukázalo, že naprosto ztratila vládu nad distribucí zaplaceného nábytku.
B) Příčiny fenomenologické
B1) Přeprodej
Většina zkrachovalých i propouštějících internetových prodejen byla vystavěna pouze na myšlence přeprodeje artiklů všech možných výrobců. Tyto prodejny startovaly bez jakéhokoli vlastního zázemí (kromě místností vycpaných servery). Internetové prodejny výrobních firem nemohou tyto firmy nijak negativně ovlivnit, pokud je o jejich produkty zájem ve fyzickém světě. Opírat se jen o přeprodej na Internetu znamená koledovat si o problémy, jakmile začne váznout cokoli v bodech uvedených pod písmenem A). Ukazuje se, že ryzí přeprodej nejen nemá na Internetu na růžích ustláno, ale skoro se stává zákonitým, že přeprodejce se na současném Internetu udrží jen velmi těžko.
B2) Roztříštěnost webu, resp. izolovanost webovských prodejen
Tuto příčinu považuji za zcela nejdůležitěj?í. Uživatelům Internetu se webovský prostor nejeví jako jedna množina, kompletně přístupná z jednoho bodu (z jeho počítače), ale jako dlouhá řada zcela nesouvisejících subjektů. Kam se vydá za nákupem, je ovlivněno nejen reklamou jednotlivých firem, ale možná ještě víc informacemi od lidí v práci i od přátel. Kdo v této reklamě zvítězí, získá největší přítok návštěvníků. K němu se pohrne stále víc lidí. To přitáhne další davy. Na ostatní izolované subjekty se nikdo moc nepohrne, protože surfaři nemají čas ani chuť létat po všech možných místech roztříštěného webového prostoru. Velké prodejny si to uvědomují a nezřídka se brání tomu, aby se jejich nabídka objevila v softwaru, který – hlavně cenově – porovnává nabídky různých prodejen. Není divu, že v tak roztříštěném prostotu nakonec vyrostli weboví mastodonti, jakými jsou eBay a Amazon.
Uvedený souhrn příčin stávající situace si nečiní nárok na kompletnost. S ohledem na délku příspěvku se nezamýšlí ani nad možnými detailními řešeními. Z mého pohledu je zásadním řešením proměna Internetu v prostor, do něhož uživatel vstoupí z jakéhokoli jednoho místa a dostane relevantní odpovědi na jakýkoli dotaz či požadavek, aniž by se musel zabývat hledáním odpovědi v předlouhé řadě vzájemně zcela izolovaných subjektů.
Budu rád, když něco přidáte, něco potvrdíte z vlastní zkušenosti, nebo i cokoli vyvrátíte jasnou argumentací.
ČLÁNKY DO MAILU