Když má Lupa mediální sloupek, tak může být jednou opravdu o médiích a ze širšího pohledu, ne? I když je mi líto chudáka šéfredaktora, který od čtenářů nejspíš zas schytá, že dává prostor člověku, který tam má příliš málo TCP/IP.
Je to taková zábavná shoda okolností. Minulý týden se na české weby snesla vlna „hackerských“ útoků, o nichž my, co spolu mluvíme, dobře víme, že nejsou ani hackerské, ani bůhvíjak závažné, široká veřejnost to ale neví. Ve stejnou dobu pronesl nový prezident inaugurační řeč, v níž pokládal za důležité vyjmenovat hlavní nepřátele lidu: mafie, neonacisté a „podstatná část českých médií“.
Ty dvě věci spolu nijak nesouvisejí. Prozatím.
Je však víceméně jasné, že by v budoucnu souviset mohly. Veřejnost začíná vnímat internet jako rizikový prostor, což je v pořádku; její značná část však bude očekávat, že ji má ochránit nějaká autorita — logicky vzato jedině státní — a to v pořádku není. Bude-li stát chtít nějakou větší kontrolu zavést, je dost možné, že k tomu získá podporu a mandát. A každá regulace internetu se chtě nechtě týká svobody projevu.
Prezident Zeman chytře neřekl, kterou část českých médií má na mysli, když mluví o negativní deviaci. Každý se tak může sám rozhodnout, zda chce být bílou vránou nebo potrefenou husou. Jenže svoboda slova je nedělitelná. Buď je pro všechny, nebo není pro nikoho. Je samozřejmě pravda, že někteří novináři dělají svou práci špatně a nezodpovědně, to platí o každé profesi. Svoboda slova však spočívá v tom, že je plně k dispozici i těm špatným, jakkoli se nám to nelíbí. I naprostým hlupákům, i manipulativním lhářům, i neonacistům, i komunistům. Stejně jako prezidentovi, vám a mně.
Miloši Zemanovi náleží mezi českými politiky důležité prvenství: už před lety objevil, že veřejný útok na média jeho pozici u veřejnosti neohrozí, ale naopak posílí. Český lid své politiky nemiluje, své novináře však ještě méně. Možná si za to novináři mohou sami, možná ne, vtip je v tom, že to je vedlejší.
Máme jen taková média, jaká máme. Lepší mít nebudeme, dokud po nich nebude dostatečně silná poptávka, a ta není. Národ Zemanovi tleská za výpady proti médiím a novinářům. Nejspíš by zatleskal i nějakému tomu přistřižení křidélek. Zatím není důvod podezírat Zemana, že se k podobným opatřením chystá, ostatně k tomu ani nemá potřebné pravomoci. Připravuje však půdu, ať si je toho vědom, nebo ne. Regulace médií, regulace internetu (je to ostatně jedno a totéž): až se o to někdo jednou pokusí, najde souhlasně naladěné publikum.
Nečekám diktátora, který nás připraví o svobodu tisku. Čekám, že ji pozbudeme tím, že o ni prostě ztratíme zájem.
