Šel jsem včera parkem na poštu, krásný podzimní podvečer, proti mně zamilovaná dvojice, ruce propletené. Ona se nakloní k němu a povídá: „Poslyš, co se děje v tý Economii — to je divný.“
Nedá se čekat, že novináři propuštění z vydavatelského domu Economia vzbudí nějaký větší veřejný soucit. Za prvé, solidarita jako taková se u nás nenosí; za druhé, je hodně lidí, kteří s chutí řeknou: dobře jim tak, léta se zastávají zaměstnavatelů proti zaměstnancům, hrají písničku svých pánů a teď na ně taky došlo. Trapnou shodou okolností je to jen pár dnů od hornických bouří v Ostravě — a to nejviditelnější, čeho se tehdy Paskovští dočkali z Karlína, bylo prohlášení Erika Taberyho, že o tonhle my tedy psát nebudeme ani náhodou.
Čím kdo zachází, říkala babička, tím taky schází. (Taberyho ovšem nikdo nevyhazuje, jenže kdo ví dne a hodiny? I on se může v téhle hře stát mouřenínem, který splnil svou úlohu.)
Známý investor Michael Rostock Poplar se na to podíval z opačné strany — řekněme z pravicové: „Křičím všemi směry: novináři Economia, zastánci kapitalismu a osobní iniciativy, pošlete mi Vaše business plány a začnete podnikat!“ (Autorův pravopis ponechán.) Vtipné to trochu je, implicitně tím samozřejmě říká: na to nemáte, umíte o byznysu jen vést prázdné řeči. V tom může mít pravdu, jenže ani všichni zastánci kapitalismu nechtějí podnikat a nejsou povinni to umět; a novinář, byť pracující v Economii, dokonce nemusí být zastáncem kapitalismu, není to (doufám) kádrová podmínka ani kvalifikační předpoklad. Ostatně myslím, že by novinář neměl být zastáncem čehokoli, jinak se připraví o neutrální pozorovatelnu, ale to je jiná a složitá pohádka, do té se teď pouštět nebudeme.
Abych pravdu řekl, vlastně s hlasem lidu docela souhlasím. Propouštění v Economii není žádná sociální tragédie. Ve světě bílých límečků to ani není nic výjimečného, například velké počítačové firmy reorganizují v jednom kuse a desítky propuštěných během pár dní nejsou výjimkou. Novináři nejsou horníci a Praha není Ostrava, práci si najdou. Ti vynikající tak jako tak zůstanou – a kdyby ne, jiné redakce se o ně poperou. Ti průměrní… ti na tom jsou jako my všichni průměrní: nic v životě není jisté, nikdo se o nás nepostará, je potřeba se s tím poprat, ovšem prostředí v hlavním městě je pro bílé límečky pořád ještě hodně měkké. Koneckonců, lze zvednout i tu rukavici hozenou panem Rostockem.
Pak je tu však pár háčků.
Tím prvním je interpretace příčin. Jak hlas lidu, tak elita přijímají oficiální argumentaci – že vydavatelský dům má potíže a musí zeštíhlit provoz. Je to celá pravda? Těžba obtížných profilů v OKD je taky nerentabilní, ale firma by mohla být v docela jiné situaci, kdyby majitel investoval namísto vybírání zisku. Platí o Economii něco podobného, nebo ne? Jsou její potíže způsobeny opravdu jen špatným prodejem výtisků a inzerce? A jak rozsáhlé potíže to jsou? Jelikož to nevíme, je předčasné mudrovat, že život je holt těžký a majitel náklady škrtat musí atd. Realita může být dost odlišná. (Dočkáme se nedžentlmenského, leč přesného a fakty podloženého popisu causy Economia, případně i causy OKD, z pera některého z těch vyhozených?)
A za druhé: nejde tolik o novináře, jde o noviny.
Nově jmenovaný ředitel redakci Vladimír Piskáček řekl Českému rozhlasu mimo jiné: „My se bohužel musíme rozloučit i s lidmi, kteří jsou kvalitní, protože připravujeme novou organizaci práce, která nám umožní udělat spolupráci mezi jednotlivými tituly.“ Je to nešikovná formulace, ale když ji budeme interpretovat vstřícně, znamená, že se Economia zbavuje těch, které pokládá za nadbytečné, když si vedle sebe postaví své tradiční redakce a tým Aktuálně. Individuální kvality té které osoby budou jen jedním z kritérií. To může dávat smysl (z pohledu managementu, sotva z pohledu těch propuštěných), ale podobná změna je to nejcitlivější a nejtěžší, co vás může potkat při řízení kreativních profesí. V Economii to dělají metodami, jaké se dnes nehodí ani do velkoobchodního skladu, natož k řízení smečky tvořivých neurotiků s neomezeným přístupem k Facebooku. To může celkem směle prohlásit i člověk zvenčí, protože důkazem chyb je právě to, že člověk zvenčí ty změny pozoruje v přímém přenosu. Že o nich vůbec ví!
Média jsou živé organismy. Z toho mimo jiné plyne, že je lze zabít. Bez spokojeného týmu, který je s vedením propojen oboustrannou důvěrou, se dobré noviny dělat nedají. Ten spokojený tým teď přinejmenším po nějakou dobu v Economii mít nebudou, ať v něm nechají kohokoli. Může být, že manažeři jen zvrzali komunikaci dovnitř i ven — ale zvrzali ji tak důkladně, že nabourali pověst vydavatelství a především Hospodářských novin a iHNed. Pověst, image, je přitom dnes skoro to jediné, co máte, to, co odděluje vítězství od prohry.
Čistě mimochodem, když už se z toho stala veřejná aféra, mělo se něco říci také čtenářům! Chápu, že komunikovat se zákazníkem je pro management hodně radikální myšlenka (v tom není Economia ani zdaleka sama), ale jako předplatitel bych opravdu rád slyšel, zda to, co budu dál dostávat, se bude podobat těm HN, které jsem si předplácel. Ještě raději samozřejmě uslyším, že budou ještě lepší, ale abych tomu věřil, musí to být podloženo argumenty. Nějakou koncepci, záměr, cíl bychom chtěli slyšet. Pro jakého čtenáře bude který titul? Pro jakého ne? (Dokonce i návrh, který sepsali – předpokládám – Ondřej Aust a Marek Prchal, a trvalo jim to – předpokládám – tak půl hodiny, návrh střelený od boku a pramálo promyšlený, by byl lepší než nic.) Jestli se takové prohlášení teprve chystají udělat, je nejvyšší čas. Možná jím měli začít? A měl by ho vymyslet dobře sestavený tým z redakcí a managementu a stylizovat nějaký opravdu dobrý novinář. Pár jich tam zatím je…
HN a iHNED nejsou dokonalé, ani zdaleka ne. Jsou ale nejmíň špatné na českém novinovém trhu (disclaimer: příležitostně tam publikuji, přinejmenším dosud, nemusíte mi tedy v tomto punktu věřit – ale jestli víte u nás o lepších novinách, sem s nimi) a mají výrazně vzestupnou tendenci. Analýzy jsou slušné, byť většinou poplatné liberálnímu vidění světa, v tom má v úvodu odkazovaný Jan Čulík pravdu; otázka je, zda skutečně musíme vyčítat psovi, že nemňouká. Některé komentáře jsou vynikající. Věci jako HN Future a datová žurnalistika drží krok s velkými světovými trendy. Vzestup obou titulů za poslední rok je nepřehlédnutelný. Jestli se to teď zahodí, je to škoda pro vydavatele, pro tvůrce i pro čtenáře. Pro posledně jmenované nejvíc: dobré noviny jsou potřeba vždy a všude, v politicky nakřápnutém, nestabilním a dezorientovaném Česku však ještě o něco víc.
To by byl pěkný poslední odstavec, ale říkal by si o snadnou odpověď: a to má na ty dobré noviny, aťsi jsou sebepotřebnější, Bakala doplácet? Rozhodně ne – dokonce i kdyby chtěl, bylo by to špatně, ty noviny by mu to dlužily morálně a to by vedlo k neblahým koncům. Jestli v Economii opravdu nemají na výplaty, pak ano, někteří musí odejít. Nepíšu tady žádné provolání typu Ani muže ze závodu! (To ať si v Karlíně napíšou sami – místo komentářů na Facebooku a trpného čekání, na koho to slovo padne. Jejich neochota kolektivně se bránit je ostatně docela děsivá.) Je mi jen líto spousty zmařené dobré práce. Je mi líto novin, které jejich management poškodil, protože si nelámal hlavu s tím, jak se s takovou věcí zachází. Šrouby nazatloukáme kladivem a netaháme kleštěmi – pokud je tedy nechceme rovnou vyhodit.
