Podle Bryana Goldberga existuje šest typů inteligence, a jestli v sobě máte větší kus té první, pak nejspíš znáte blog Brain Pickings, který píše Maria Popova. Obě důležitá slova — blog a píše — jsou přitom jen velmi přibližná. Jde o velice propracovanou webovou stránku, kde nejde ani tak o to, co Popova píše, jako spíš o to, co čte. Brain Pickings jsou obrovskou sbírkou komentovaných výstřižků z webu, z knih, z časopisů; jakékoli téma, jakákoli doba, všechno, co Marii zaujme. A její zájmy jsou širokánské a její pracovitost značná a kromě toho má slabost pro kuriozity. Vypadá to jako setkání babiččiny krabice s fotkami s univerzitní knihovnou a s haldou katalogů ze všech výstavních síní světa. Jde o dílo zcela neužitečné a velice adiktivní, pokud jste ten typ.
A poslední dobou též tvrdě kritizované pro údajnou nepoctivost autorky. Na Brain Pickings nejsou žádné inzeráty, přístup není placený, ale Maria Popova žádá čtenáře o dobrovolné příspěvky. Kromě toho také odkazuje na Amazon formou affiliate linků. Což je informace, kterou najdete v patičce blogu, ale až od minulého týdne.
Důvodem změny byl poprask, který odstartoval nejprve jakýsi Tom Bleymaier a později poměrně známý novinář Felix Salmon. Bleymaier spočítal (a Salmon citoval), že Popova vzhledem k enormní návštěvnosti svých stránek musí v affiliate programu vydělávat několik set tisíc dolarů ročně, což jí jaksi bere morální právo žádat čtenáře o příspěvek. Obzvlášť když se jim s tímto zdrojem příjmů nikdy nepochlubila. (Popova komentovala tuto částku jako nereálnou.)
Diskuse, které na webu následně vypukly, zvednou každému z nás národní sebevědomí, protože jsou z větší části tak blbé, jako kdyby byly česky. Věci moc nepomohl dlouhý mail, který Popova napsala Salmonovi; ten jej v plném znění zveřejnil. Může posloužit jako učebnicová ukázka, jak se v podobné situaci reagovat nemá. Je rozhořčený, osobní, irelevantní a upřímný. Vypočítává, kolik práce a peněz Brain Pickings spolykají. Vysvětluje, jak se autorka vypracovala od nuly.
Tady máme co dělat s kulturní propastí. Odpověď bolestně prozrazuje, že Maria Popova pochází z východní Evropy. Vysvětluje, zdůvodňuje, omlouvá se a vymlouvá a hraje na city a kličkuje, jasně se cítí vinna (což zuřivě popírá), přestože by stačilo napsat jen: hey, mind your own business! (Nebo nic.) Obávám se, že bych to napsal dost podobně jako ona a lichotím si, že bych možná měl dost rozumu to neodeslat — ve svém věku. Jenže kdoví.
Jsou čtenáři poškozeni samotnou přítomnosti affiliate linků? Sotva. Je v pořádku o tomto zdroji příjmů pomlčet a přitom žádat o příspěvek s tím, že „Brain Pickings remains ad-free and takes hundreds of hours a month to research and write, and thousands of dollars to sustain“? Maria Popova si donedávna myslela, že to v pořádku je — a narazila. Spoléhala na to, že v případě potřeby vysvětlí, že affiliate není ad. Nevysvětlila. Nic strašného se nestalo, mladá žena z Bulharska bude dál pronásledovat americký sen o hrnci zlaťáků na konci duhy, bez drobných úrazů se to ostatně podaří málokomu.
Bloggerská přestřelka, k níž došlo, ale ukazuje, že při vynalézání nových obchodních modelů budou spontánně vznikat i nové morální a etické vzorce. Prostor možného je jako vždy větší než prostor správného. A oba jsou nezmapované.