Hlavní navigace

Ministerstvo už ví, jak donutí televize vypínat analog

17. 5. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
„Digitální“ novela vysílacího zákona od ministerstva vnitra počítá s dvojí motivací pro komerční televize: pozitivní, kdy v závislosti na rychlosti vypínání analogu mohou získat až dvě kompenzační licence navíc, a negativní, kterou je zdražování poplatků za využívání kmitočtů pro analogové vysílání. Definitivní verzi diginovely má ministerstvo předložit do konce tohoto týdne, už dnes je ale jasné, že členové Asociace digitálních televizí můžou počítat alespoň s dočasnými licencemi.

Kompenzace: dvě, jedna, nebo žádná licence

Zásadní část novely řeší otázku vypínání analogových kmitočtů současných komerčních televizí. Pokud NovaPrimou přistoupí na Technický plán přechodu na zemské digitální vysílání (TPP), deklarují, že se vzdají analogových frekvencí a budou dodržovat termíny v tabulkách TPP, mohou počítat s tím, že kromě nynějšího programu budou moci digitálně vysílat ještě další dvě stanice. Ovšem pouze za předpokladu, že analogové kmitočty opustí nejpozději k 9. září 2009. Pokud s vypínáním analogu počkají na později, ale nedojde k němu déle než 10. října 2010, měly by podle návrhu novely získat jednu kompenzační licenci navíc. A když analogové vypínání ukončí později, žádnou další licenci nedostanou.

Aby se stát vyhnul situaci, kdy komerční televize slíbí dodržovat TPP, podepíší ho (podle návrhu by na to měly mít 90 dní od data účinnosti novely), dostanou kompenzační licence a potom nedodrží termíny vypínání analogového vysílání podle harmonogramu v TPP, myslí ministerstvo také na možnost odebrání kompenzačních licencí. Ty by automaticky, na žádost Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), odebírala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Novela ale také počítá s možností, že by Nova s Primou na tak „velkorysou“ nabídku nepřistoupily. V takovém případě by se jim stát pokusil další analogové vysílání natolik znepříjemnit, že by ho časem samy opustily a přešly do digitálních multiplexů. Autoři novely k tomu našli účinnou páku: poplatky za využívání analogových televizních kmitočtů.

DZ Kulatý stůl - Zdeněk Duspiva

Budete platit, až zmodráte

Poplatky za užívání analogových kmitočtů platí podle Zákona o elektronických komunikacích (ZEK) telekomunikační operátoři, kteří televizím zajišťují šíření signálu z pozemních vysílačů. Když tedy šíření analogového signálu televize Nova zajišťují České radiokomunikace, musí státu za využívání kmitočtů, na kterých Nova vysílá, platit pravidelný roční poplatek. Jak vysoký? Podle § 24 ZEK jde v případě šíření a přenosu rozhlasového a televizního vysílání o částku v rozmezí 375 až 180 000 korun za jeden přidělený kmitočtový kanál v závislosti na druhu kmitočtového pásma a rozhlasového a televizního vysílání a na parametrech rádiového zařízení. Pevnou výši poplatku může podle stejného paragrafu určit vláda.

A právě s tím kalkuluje digitální novela od ministerstva vnitra. Vysoké poplatky by totiž operátoři promítli do cen za šíření signálu z jejich vysílačů, a tím pádem by stát přitlačil komerční televize ke zdi. Otázkou zůstává, jak velký by k tomu měl manévrovací prostor a zda by takový postup nebyl napadnutelný žalobou. Mohlo by se také stát, že operátoři ve snaze o zachování klientů poplatky televizím nezvýší, nebo jen minimálně, a i za cenu nižších zisků se pokusí televize udržet u analogového vysílání. Nejideálnější situací pro operátory by totiž bylo co nejdelší souběžné analogové i digitální vysílání, kdy by televize platily za obojí. S takovou eventualitou ale novela od ministerstva vnitra nepočítá.

Dočasné licence pro členy ADT

Jiří Balvín

Jak už v pondělních Lidových novinách naznačil předseda Asociace digitálních televizí (ADT) a generální ředitel hudebního kanálu Óčko Jiří Balvín, „vnitrácká“ novela rovněž počítá s automatickým udělením licencí všem šesti původním vítězům licenčního řízení na první digitální programy v České republice. Tyto licence by ale podle Balvína neplatily 12 let, jak říká zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, ale čtyři nebo pět let s automatickou možností prodloužení na stejné období. Návrh, do něhož mohl nahlédnout server DigiZone.cz, ale hovoří o „dočasných licencích pro zemské digitální vysílání“ na pět let bez nároku na jejich prodloužení. Což sice neznamená, že by je RRTV nemohla před jejich uplynutím udělit znovu, ale tato formulace nedává provozovatelům digitálních televizí jistotu, že se tak opravdu stane.

Přidělením licencí „cestou zákona“ se chce ministerstvo vnitra vyhnout případným arbitrážím, kterými hrozí členové ADT kvůli ztrátám způsobeným přípravou na vysílání a pozdějším zrušením jejich licencí, čímž mělo dojít k poškození jejich investic. Ve skutečnosti jde ale o vytloukání jednoho klínu druhým klínem, protože proti takovému netradičnímu způsobu rozdělování licencí by se jistě ozvali další neúspěšní žadatelé. A to včetně televizí Nova a Prima, které udělají všechno pro to, aby proces přechodu na digitální vysílání, ale především vzniku nových konkurenčních programů, co nejvíce zpozdily. Ani dočasné licence na pět let ale nic neřeší, protože pokud Nova s Primou nepřistoupí na vypínání analogových kmitočtů a novela začne platit ještě letos, platnost těchto digitálních licencí by končila v roce 2012, tedy pět let před koncem platnosti analogové licence televize Nova a šest let před koncem platnosti analogové licence televize Prima.

BRAND24

Pět televizí v jednom multiplexu

Zdeněk Zajíček Petr Beneš

Novela chce také upravit počet televizních programů v jednom multiplexu. Podle poslední verze TPP by měla jedna digitální síť obsahovat maximálně čtyři televizní programy při použití kompresního standardu MPEG-2 a ochranného intervalu 1/8 (což by znamenalo celkový datový tok 19 Mbit/s). Autoři novely navrhují zachovat MPEG-2, ale ochranný interval změnit na 1/4, což by celkový datový tok zvýšilo na 22,2 Mbit/s. To by znamenalo nový prostor pro pátý televizní program, ale také problémy při sestavování jednofrekvenčních sítí, protože u tohoto ochranného intervalu by bylo nutné vybudovat hustší síť vysílačů a některé oblasti by zůstaly bez pozemního digitálního signálu. Sami autoři návrhu upozorňují, že takové řešení by znamenalo problém pro Českou televizi, která musí podle zákona pokrývat zemským signálem 95 procent obyvatel České republiky.

Přesto novela důrazně podporuje změnu ochranného intervalu a zvýšení počtu volně vysílaných digitálních televizních programů ve čtyřech plánovaných multiplexech ze šestnácti na dvacet. Novela má ještě projít zkráceným připomínkovým řízením u subjektů, kterých se má nejvíc dotknout, a poté by měla putovat na vládu. Také zde ministerstvo vnitra počítá s rychlým hlasováním, protože Poslanecká sněmovna by se návrhem měla zabývat v prvním čtení už na své červnové schůzi. Aby „vnitrácký“ návrh v podání náměstka Zdeňka Zajíčka a předsedy Národní koordinační skupiny pro zavádění zemského digitálního vysílání Zdeňka Duspivy měl šanci na úspěch, rozhodlo se ministerstvo kultury stáhnout svůj vlastní, komplexnější návrh diginovely, která řeší mj. otázku udělování krátkodobé registrace pro převzaté televizní vysílání v zemských digitálních sítích. O té se zmiňuje i novela z dílny ministerstva vnitra.

Líbí se vám připravovaná novela o digitálním vysílání z pera ministerstva vnitra?

  • Ano, stoprocentně.
    44 %
  • Spíše ano.
    43 %
  • Se skřípěním zubů.
    7 %
  • Spíše jsem proti.
    2 %
  • Jsem absolutně proti.
    4 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je šéfredaktorem serveru o digitálním vysílání DigiZone.cz a redaktorem týdeníku Reflex.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).