Abychom byli přesní, MiFi – v současné době stále častěji používaný název shrnující tuto kategorii zařízení – je registrovanou ochrannou známkou společnosti Novatel Wireless, která s těmito zařízeními na trh přišla jako první a patří mezi jejich největší propagátory. Spolu s tím, jak principy této kategorie aplikují ostatní výrobci, novináři k používání zkratky MiFi tíhnou i přes to, že její budoucnost je pro tuto kategorii zařízení nejistá, práva na známku má Novatel.
Co je to MiFi? V zásadě jde o bezdrátový hotspot, který nabízí možnost připojení do Internetu skrze WiFi. Pokud je vaše zařízení vybaveno WiFi rozhraním, připojí se na tento hotspot a využije jeho připojení do Internetu. Až potud asi nic objevného. Podstatnou změnou, se kterou Novatel přišel, je to, že jde o zařízení velmi malé, vybavené vlastním zdrojem energie (akumulátorem a možností jeho dobíjení), jednoduchou webovou administrací a hlavně rozhraním pro 3G. K Internetu se tedy MiFi připojuje právě pomocí 3G sítí.
MiFi je určeno k bezproblémovému připojování přenosných zařízení do Internetu. Zařízení těží z toho, že vybavení WiFi rozhraním je dneska samozřejmostí i u nejlevnějších počítačů a nejrůznějších „x-booků“. A zatímco s konfigurací bluetooth se lidé příliš šťastně nesžili, s WiFi si dnes umí poradit vcelku rutinně. Místo párovacích kódů stačí najít síť, jejíž jméno si pamatujete a zadat heslo. V tu ránu je počítač připojen k Internetu přes 3G.
Proč MiFi a ne pouhý 3G modem?
Otázka je, proč nepoužít přímé připojení počítače přes 3G modem. To je samozřejmě teoreticky nejpohodlnější řešení, které ale řadě uživatelů nemusí vyhovovat. Typickým problémem je to, že 3G modem vyčerpává baterii notebooku a snižuje tedy možnost, po kterou může uživatel mobilně pracovat. Druhým problémem může být chybějící podpora modemu v konkrétním operačním systému. U Windows to problém nebývá, ale různé linuxové a netbookové distribuce kladou vyšší nároky na schopnosti modem připojit či nakonfigurovat a pokud jste si koupili iPad bez 3G podpory, máte smůlu naprostou. Ovšem WiFi v těchto zařízeních rozchodíte a zkonfigurujete snadno (ať žije DHCP). Do třetice je MiFi výhrou tam, kde má uživatel k dispozici více zařízení, která porůznu střídá či dokonce používá simultánně a přitom nechce platit více tarifů za neomezené připojení nebo šachovat s prohazováním SIM karet.
Novatel MiFi – malá krabička slučuje router a připojení do Internetu přes 3G síť. Foto: výrobce
Prozatím bylo jedinou šancí připojení přes mobilní telefon. Pokud uživatel měl mobilní telefon uzpůsobený k připojení do rychlé sítě, zkonfiguroval si jej pro propojení přes bluetooth s cílovým zařízením a když měl štěstí, fungovalo to. MiFi těží ze zákazníků, kteří potřebují něco speciálního, nebo je prostě takovéhle konfigurace nebaví. Nebo dokonce nemají ani patřičně rychlý telefon, případně vhodného operátora. Řada i nových mobilů prostě neumí přenášet data tak rychle, jak to operátoři podporují a jak to zvládají specializované modemy, navíc MiFi zařízení lze, díky většímu dosahu WiFi, dát do rádiově lepší pozice, než kolik umožní omezený dosah kabelu či bluetooth propojení.
Zmínit se vyplatí také potíže s roamingem. Když cestujete, potřebujete mít ve svém chytrofounu datové připojení, ale váš operátor nabízí nějakou lidovku typu „Třistakáče za mega“. Můžete si koupit SIM kartu od místního operátora a ve volných chvílích s ní šachovat ve vašem telefonu a hrát si s konfiguracemi, nebo ji prostě vrazit do vašeho MiFi, to jednorázově překonfigurovat a váš chytrý telefon připojit k datům přes WiFi vašeho MiFi (už pro ty dvě zkratky za sebou byste to měli vyzkoušet!). K tomu připočtěte výhody: například iPhone takhle oblafnete, bude si myslet, že jste připojeni přes WiFi (a to vy vlastně jste), takže vám dovolí telefonovat přes Skype nebo SIP klienta a pokud budete mít dost kvalitní 3G připojení, i si popovídáte.
Varianty připojení na cestách, jejich vztah k ceně a snadnosti použití je vidět v následujícím grafu vydaném Mificlubem.
Poslední specialitou MiFi je využití v případě, kdy by se hodilo připojení pro více lidí. Ti se přes WiFi mohou připojit k MiFi krabičce a využít její připojení, i tady jsou ale limity, například Novatel omezuje počet simultánně připojených lidí na pět, více by neúměrně snížilo život na baterii i kvalitu připojení, protože krabička nedisponuje řízením šířky pásma a lidé se dělí po komunisticku – ber, kolik pásma chceš.
Suma sumárum, s rozmachem zařízení, která by bylo dobré mít připojené k Internetu, ale zároveň není jejich připojení k netu buďto komfortně řešitelné, nebo levné, nebo obojí dohromady, jsou MiFi zajímavou alternativou. V Česku se zatím objevují spíše sporadicky v doplňkových nabídkách specializovaných prodejců.
Dostupná zařízení
V Česku je k sehnání původní výrobek Novatelu, MiFi 2352 za ceny kolem 6300 Kč s DPH. V zahraničí je možné nakoupit rozměrnější bezdrátový 3G router NetComm MyZone nebo naopak kompaktnější Huawei E5830, ten najdete často v nabídce sítě Three jako zařízení určené jen pro provoz v ní. Podobná zařízení jsou k sehnání také v Japonsku nebo v amerických CDMA sítích, pak ale nejde o zařízení kompatibilní s evropským 3G.
Mificlub
Zajímavou variantou na cesty je členství v Mificlubu. To vám umožní zapůjčit si „m-unit“ – MiFi krabičku – za fixní cenu (25 liber, tedy 750 Kč na týden včetně připojení a 1 GB přenesených dat). Vyplníte si, do kterého hotelu má být krabička doručena a až její využívání skončíte, hodíte ji do pošty, čímž se vrátí majitelům a vám bude vrácen depozit za zápůjčku.
Alternativy: software v chytrých telefonech
Pro české uživatele bude cena MiFi zařízení asi příliš limitujícím faktorem. Zařízení za šest je zkrátka drahé a jen pro velmi zapálené uživatele. Stojí ale za to zmínit softwarové alternativy. Po pravdě řečeno, jimi se Novatel inspiroval, když na jaře roku 2009 první MiFi představil. Úplně poprvé se totiž varianta připojení zařízení přes WiFi objevila v chytrých telefonech. Asi nejstarší aplikace tohoto zaměření je JoikuSpot určený pro S60/Symbian, který se na trhu objevil v roce 2008. V téže době se začal objevovat „tethering“ na telefonech iPhone prostřednictvím aplikace NetShare, později i jako systémová služba povolená operátory, kteří ji chtěli nabídnout. Pro Windows Mobile stejnou službu odvede WMWifiRouter, u HTC zařízení nahrazený v roce 2009 programem WiFi Router. U platformy Android je nutno telefon „zrootovat“ a pak můžete použít některý z dostupných programů pro tethering. Android 2.2 by měl tethering obsahovat již v systémové výbavě, na iPhone to záleží od operátora.
Vývoj tetheringu v iPhone. Zdroj: iSmashPhone.com
Tetheringem se obecně nazývá použití mobilního telefonu pro připojení jiného zařízení do Internetu.
Spořivějším českým uživatelům se tedy trend MiFi bude pravděpodobně zdát spíše slepou uličkou. Pokud necestujete a netíží vás spotřeba baterií, je lepší zkusit rozchodit tethering na chytrém telefonu. I když záhy zjistíte, že dvě hodinky tetheringu přes váš chytrý telefon také znamenají, že už si ten den dlouho telefonovat nebudete, protože baterka je na posledních pár procentech své kapacity. Možná v tu chvíli nastane čas zájem o MiFi přehodnotit.
