Je ČR 3G velmocí?

21. 6. 2010
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Autor: 29
Podle OECD je Česká republika pomalu 3G velmocí, s pokrytím 90 % populace již od roku 2008. Ovšem jen díky CDMA. Pokud jde o 3G/UMTS, zde jsme dlouho čekali a teprve nyní naskakujeme do již rozjetého vlaku. Jaké nové plány oznámil T-Mobile a jaké Vodafone? A jak to bude s cenami za datové služby 3G sítí?

Pokud bychom věřili statistikám, mohli bychom dojít k závěru, že Česká republika je již delší dobu velmocí v oblasti 3G sítí a mobilního Internetu. Něco takového totiž naznačují například nedávno publikované „3G statistiky“ od OECD, podle kterých je u nás 3G dostupné pro 89,8% populace. A to vlastně již od konce roku 2008, ke kterému platí uvedený stav.

penetrace 3G dle OECD

Vysvětlení  je ale poměrně jednoduché: OECD totiž zahrnuje do „3G“ i technologie na bázi CDMA 2000 EV-DO (což věcně není nesprávné). A jelikož česká Telefónica má na svém CDMA pokrytí někde na úrovni 90% populace, pak tím úspěšně „překrývá“ velmi nízké pokrytí  samotného 3G na bázi W-CDMA, resp. UMTS.  To se u samotné Telefóniky pohybuje na úrovni 28 procent (viz její květnová tisková zpráva), zatímco ostatní mobilní operátoři jsou ještě mnohem níže.

Kolik máme 3G uživatelů

Jiným možným indikátorem naší „vyspělosti v oblasti 3G“ může být počet uživatelů těchto služeb. Právě koncem minulého týdne proběhla našimi médii zpráva, že v ČR je prý na 400 000 uživatelů rychlého mobilního Internetu. I tento údaj je ale nutné poněkud poupravit: pochází z výroční zprávy ČTÚ za rok 2009, a hovoří o počtech „speciálních měsíčních tarifů“ pro datové služby v sítích UMTS a CDMA:

Počet tarifů/uživatelů 4Q2005 4Q2006 4Q2007 4Q2008 2Q2009 4Q2009
CDMA,UMTS 70 342 119 405 182 495 276 672 330 539 375 493

Pokud si poněkud usnadníme situaci a výše uvedená čísla prohlásíme za počty zákazníků (tj. použijeme-li předpoklad 1 tarif = 1 zákazník), pak je můžeme porovnat s údaji, které o počtech svých zákazníků hlásí Telefónica.

Nejprve si ukažme počty zákazníků mobilních datových služeb Telefóniky. Z následujícího obrázku je dobře patrné, že zatímco počty uživatelů CDMA rostly už jen málo, počty uživatelů UMTS v pololetí loňského roku začaly výrazněji růst (jistě v souvislosti s rozšiřováním pokrytí). Počty uživatelů GPRS, které na obrázku vidíte také, již Telefónika přestala v poslední době vykazovat.

počty uživatelů

Nyní si tyto počty můžeme dát do vzájemné souvislosti a  vynést do následujícího grafu, který ukazuje počty zákazníků samotné Telefóniky (modře) a „všechny ostatní“ zákazníky (červeně).

počty uživatelů 3G

Průběh grafu na tomto obrázku koresponduje s tím, že do roku 2005 neměla v oblasti 3G Telefónika konkurenci. Teprve v polovině roku 2005 odstartoval „Internet 4G“ od T-Mobile, postavený na UMTS TDD (a tudíž by měl být v uvedených počtech zahrnut). Výši jeho příspěvku (v počtu zákazníků) si ale opravdu netroufám odhadovat, protože nemám k dispozici žádné statistické údaje o této službě.

V roce 2007 pak spustil svou CDMA síť U:fon, a tím také začal přispívat do statistik počtu 3G uživatelů (byť ve větvi CDMA, a jen pokud jde o zákazníky využívající jeho technologii CDMA 2000 EV – DO). Proto asi i určitý zlom u červené křivky právě v roce 2007.

Celkově je ale nutné i tato čísla brát s velkou rezervou, protože konkrétně tento typ „3G“ statistik má oproti jiným statistikám ještě jeden nepříjemný problém. Tím je neurčitost toho, co vlastně počítat.  Dříve, a hlavně u  CDMA, totiž platilo, že uživatel musel mít nějaký tarif, určený speciálně pro tento druh služby. Takže se ještě daly spočítat počty takovýchto tarifů a ty prohlásit za počty uživatelů, resp. zákazníků. Ostatně, proto také výroční zpráva ČTÚ hovoří o „speciálních“ měsíčních tarifech, a ne o počtech uživatelů.

Jenže dnes, a zejména u 3G UMTS, je situace taková, že uživatelé nepotřebují žádný speciální 3G tarif. Stačí jim „nějaký“ mobilní datový tarif, s tím že operátor jim umožňuje v rámci tohoto tarifu používat i 3G/UMTS. Jenže pak se těžko lze dopočítat toho, kolik je vlastně uživatelů tohoto 3G/UMTS. Považovat za ně všechny uživatele, kteří mají nějaký mobilní datový tarif a potenciální možnost využívat i 3G/UMTS, také není správné.

Nejspolehlivější pak asi budou statistická šetření (ála ČSÚ), v rámci kterých budou lidé dotazováni, zda využívají 3G/UMTS.

Operátoři updatují veřejné části svých 3G plánů

Shodou okolností právě minulý týden proběhl update „3G plánů“ dvou našich mobilních operátorů: Vodafone je aktualizoval u příležitosti oznámení o dokončeném pokrytí Prahy, zatímco T-Mobile u příležitosti dokončení modernizace své GSM sítě.

Paradoxně tak zticha zůstala Telefónika, která je s budováním svých dvou 3G sítí (na bázi UMTS i na bázi CDMA) nejdále. A tak si jen připomeňme její poslední update z května 2010, popisovaný v tomto článku:

Dokončili jsme etapu pokrývání krajských měst a začínáme s rozšířením 3G sítě do okresních měst. Nejrychlejší mobilní internet nyní přinášíme 28 % populace ….

Stejně tak si ale můžeme připomenout i tiskovou zprávu ze srpna 2008, kdy Telefónica slibovala podstatně rychlejší postup:

Společnost plánuje do konce roku 2009 rozšířit signál do dalších 20 až 30 měst České republiky. Mezi prvními se mohou na rozšíření pokrytí těšit například obyvatelé Ostravy a Plzně, a to v prvním čtvrtletí příštího roku. Během příštích 2 – 3 let by tak mělo být pokryto více než 70 % populace České republiky.

No, do konce roku 2009 to oněch 20 až 30 měst nebylo (podařilo se ale pokrýt krajská města, kterých je 13). A i když do skončení „2  – 3 let“ také ještě něco zbývá, dostat se na slibovanou penetraci přes 70% (z nynějších 28%) rozhodně nebude jednoduché.

Co plánuje T-Mobile?

Čtenářům Lupy jistě netřeba připomínat, že T-Mobile původně žádnou 3G síť na bázi klasického (FDD) UMTS stavět nechtěl, a místo toho se vydal cestou specifického UMTS TDD, jehož služby nabízí od roku 2005 pod marketingovou nálepkou 4G. 

Pak ale, těsně před koncem roku 2008, změnil názor, a rozhodl se „jít“ i do klasického UMTS. Tehdy avizoval řádné komerční spuštění do konce roku 2009, s pokrytím „většiny největších měst“ (později upřesněno na pět největších měst, viz můj tehdejší článek). Současně s tím T-Mobile avizoval technologický upgrade své GSM sítě, který tehdy vlastně již započal (v říjnu 2008).

Spuštění 3G sítě do konce roku 2009 se T-Mobile skutečně podařilo, viz tato tiskové zpráva z prosince 2009. Byť jen testovací (Friendly User Trial, nikoli řádný komerční). Také pokrytí bylo spíše symbolické, omezené jen na část Prahy. No a cíl „pokrýt největší města ČR“ byl posunut o rok, tj. nově nastaven do konce roku 2010.

Minulý týden pak T-Mobile ohlásil dokončení modernizace své GSM sítě: novou technologii (od čínské společnosti Huawei) nasadil na všech 4514 BTS a 112 BSC. Díky tomu prý nyní může nabízet EDGE na celém území, a dosahovat zvýšení skutečně dosahované přenosové rychlosti o 30 až 50% procent, a naopak výrazně snížit latenci. Nová technologie je prý také energeticky úspornější, a to o 45%.

Současně s tím T-Mobile upřesnil i předpovědi svého budoucího pokrytí. Vše si můžeme ukázat na následujících obrázcích (legenda s časovým údajem je vždy pod obrázkem):

pokrytí 1

Ještě během června (resp. do jeho konce) by mělo být rozšířeno pokrytí Prahy, a budováno pokrytí Brna a Plzně.

pokrytí 2

 Během letošního léta by pak měla být pokryta další města: České Budějovice, Olomouc, Pardubice, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Liberec, Ostrava a Karlovy Vary.

pokrytí 3

Do konce letošního roku by pak měly být pokryty na tři desítky největších měst a obcí v ČR, již bez uvedení výčtu.

pokrytí 4

Konečně za 30 měsíců (do roku 2011/2012) by mělo pokrytí obsáhnout na 500 největších měst a obcí ČR.

Po technické stránce by 3G technologie, až dosud nasazovaná českým T-Mobile, měla vycházet z 3GPP Release 6, tj. již zahrnovat HSDPA (do maxima 14,4 Mbit/s na downlinku) a HSUPA (do 5,7 Mbit/s na uplinku). Teď ale T-Mobile mluví již o  testování verze HSPA + (Evolved High-Speed Packet Access), která  již vychází z Release 7 a teoreticky nabízí až 28,8 Mbit/s na downlinku a 11,5 Mbit/s na uplinku. T-Mobile ji prý testuje s rychlostí až 21 Mbit/s a  uvádí, že „měla by být uvedena do provozu ve 2. pololetí 2010“.

V této souvislosti si dovolím připomenout, že teoretické maximum, kterým se pyšní výrobci technologií i operátoři, bývá skutečně jen teoretické a běžný zákazník si o něm může nechat jen zdát. Jde obvykle o rychlost, která spotřebovává celou kapacitu příslušné buňky – a mobilní operátor ji těžko dá k dispozici jedinému zákazníkovi (zatímco ostatní zákazníci by ve stejné době „utřeli ústa“). V praxi se lze spíše setkat s určitou formou omezování rychlostí a řízení provozu, tak aby se dostalo na více zákazníků, a na každého pokud možno stejně.

Co plánuje Vodafone?

To Český Vodafone již při „znovuspouštění“ své 3G sítě koncem března mluvil také o technologii HSPA (HSDPA + HSUPA) od čínské společnosti Huawei, ale jen s maximem 7,2 Mbit/s na downlinku, a 2,0 Mbit/s na uplinku. A plány na rychlejší HSPA+ nezmiňoval (a dosud nezmiňuje) vůbec.

Ještě v březnu přitom byl Vodafone dost nekonkrétní, pokud jde o plány na další rozšiřování jeho 3G pokrytí. Řekl pouze to, že do 12 měsíců (tj. do konce března 2011) chce pokrýt všechna krajská města, a k tomu dalších 20 až 30 velkých měst.

Minulý týden ale přišlo  „posílení“ tohoto plánu (o dalších 10 měst), když ve své tiskové zprávě oznámil že:

Vodafone plánuje do března 2011 postupně spustit rychlý mobilní internet ve třiceti až čtyřiceti velkých městech v republice.

Zmíněná tisková zpráva, vydaná u příležitosti dokončení pokrytí 3G Prahy (po Brně a Karlových Varech),  přinesla i konkrétnější výčet měst, která by měla být pokryta ještě do konce září:

Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Zlín, Plzeň, Ústí nad Labem a Liberec a dále v těchto obcích: Šenov, Vratimov, Petřvald, Příbram, Napajedla, Otrokovice, Starý Plzenec, Jablonec nad Nisou, Chlumec, Sokolov a Prostějov.

Jen o tři dny později vydal Vodafone jinou tiskovou zprávu, ve které oznamuje, že ještě letos (a ne až do března 2011) hodlá pokrýt ne 30 až 40, ale hned 60 měst a obcí:

Vodafone letos pokryje signálem rychlého mobilního internetu 3G šedesát českých měst a obcí, včetně všech krajských metropolí

Vida, jak dynamicky se situace vyvíjí.

A co tarify?

Co mne na oznámení Vodafonu také překvapilo, byla absence jakékoli změny u jeho tarifů mobilního Internetu. Ještě v březnu, kdy Vodafone oznamoval ono „znovuspuštění“ své 3G sítě, se na toto téma diskutovalo  – a zástupci Vodafone naznačili, že na nových tarifech pracují a že si jsou jejich potřeby vědomi. Ale že to ještě nějaký čas potrvá, že musí sledovat chování zákazníků v nové síti atd.

Teď je jasné, že to bude asi složitější, jak ostatně naznačil již nedávný článek Patricka Zandla zde na Lupě: mobilní operátoři teď řeší, jak „zkasírovat“ svého zákazníka za služby svých datových sítí. A to nejen těch 3G, ale i těch 2G, či 2,5 G, 2,75 G či jak je nazveme.

Z pohledu operátorů je to určitě logické: zprovoznili nové služby, na nových technologiích, a tak od nich očekávají nové zdroje výnosů. Což je ale v zásadním rozporu s dosavadním postupem, kdy si zákazník nekupuje žádnou novou 3G službu, ale dostává ji jako jakýsi bonus ke stávající (2G) datové službě, kterou si již platí. Ono by to vlastně ani moc nešlo, vzhledem ke stále velmi nízkému pokrytí – jakákoli „pouze 3G“ služba by byla využitelná jen někde a nikoli (téměř) všude. A tak se musí kombinovat s dalšími službami, které mají podstatně lepší pokrytí.

Na druhou stranu si operátoři ani dost dobře nemohou dovolit své nové 3G sítě nějak „tvrději“ zpoplatnit. Když už zákazníci tak dlouho vydrželi bez nich, a navykli si na různé alternativy (třeba na WiFi tam, kde potřebují vyšší rychlost), nejspíše by to vydrželi i nadále a operátoři by ze svých investic (byť ne už tak velkých) viděli ještě menší návratnost. Operátoři tedy potřebují zákazníky motivovat k používání 3G sítí, a ne je od nich odrazovat.

Osobně se tolik neobávám toho, že by naši operátoři přestali poskytovat mobilní flat rate tarify. Oni je totiž ani neposkytují (až na skutečné výjimky, jako je O2 Mobilní Internet Plus). Nabízí pouze určité objemy dat k přenesení (v rámci FUP), které ale šikovně prezentují jako různá „připojení na stálo“ apod.  

Stejně tak se nedomnívám, že by naši mobilní operátoři měli nějaký významnější prostor k prostému zdražování svých datových služeb – a to díky konkurenci. Po dlouhé době „kolektivního 3G spánku“ se snad přeci jen probudili (viz výše), a teď už se jen těžko vyhnou vzájemnému soutěžení. Už i  proto, že v zádech mají čtvrtého (U:fona), který se na mobilní Internet stále více zaměřuje, a díky použité technologii má před nimi určitou výhodu: klasickým GSM operátorům u nás těžko vyjde „business case“ na plošné pokrytí klasickým 3G v pásmu 2,1 GHz, kde mají své 3G licence. A tak je na tom se svým 3G/CDMA pokrytím dnes již lépe než oni.

Nehledě na to, že všem by mohla přibýt ještě další konkurence, v podobě WiMAX operátorů v pásmu 2,6 GHz. Náš regulátor (ČTÚ) se už konečně rozhoupal a toto dosud volné pásmo hodlá otevřít a nabídnout zájemcům. Ať dosud se nevědělo, zda jej nespojí s digitální dividendou a jejím řešením, což bude (časově) poněkud „na delší lokte“. Ale právě minulý týden předseda Rady ČTÚ na setkání s novináři řekl, že pásmo 2,6 GHz už nechce vázat na řešení dividendy, ale hodlá ho řešit samostatně. A tak již na podzim by prý mohly být nabídnuty 2 až 3 celoplošné licence v pásmu 2,6 GHz.  Samozřejmě již v technologicky neutrální podobě – ale nepárový charakter nabízeného spektra by sám předurčoval některá konkrétní řešení, jako právě WiMAX.

Otázkou ale je, komu  se vyplatí si o takovéto licence zasoutěžit (ČTÚ by prý raději viděl aukci než soutěž krásy), postavit nezbytnou síť a pak na ní pokrýt své náklady – v konkurenci s ostatními operátory, kteří již na trhu působí. Zvláště když jim nahraje také otevření pásma 900 MHz pro UMTS, kde budou moci snáze dosáhnout většího pokrytí.

Zpět ale k cenám a tarifům za datové služby 3G sítí: zde bych místo nějakého „prostého“ a přímého zdražování očekával spíše nějaké nepřímé útoky na kapsu zákazníka, například cestou vynuceného balíčkování (více služeb najednou, ale za více peněz). Nebo  cestou rafinovanějších nabídek a způsobů zpoplatnění, u kterých zákazník nebude schopen odhadnout jejich výhodnost či zvolit pro něj nejefektivnější variantu (příkladem budiž  mobilní Internet na 24 hodin od O2).  Případně cestou ještě striktnějších podmínek FUP, které přimějí zákazníka přejít na dražší varianty služby s méně restriktivní FUP.

Snad netřeba připomínat, jak dobří  a silní jsou v těchto věcech (asi nejenom ti naši) operátoři.

Očekáváte, že mobilní data (přímo) zdraží?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).