Projekt Metropol TV je skutečně unikátní. Naše hlavní město mělo sice před několika lety projekt TV Praha, všichni ale vědí, jak vypadal a hlavně, jak dopadl. S Prahou jako takovou ale neměl v podstatě téměř nic společného. Kde jste se inspirovali vy?
Marek Vítek: Není to projekt, který bychom objevili. Metropolitní televize fungují v Americe a v Kanadě a dlouhodobě jsou tam úspěšné. Co se týká programového schématu, inspirovali jsme se tedy tam. Metropolitní televize v Evropě začaly vznikat až v poslední době. Nám se nejvíce pozdává polská metropolitní televize, kterou dělá TVN. Provozuje ji jedna z největších skupin v Polsku. Je hodně svěží a mladá. Inspirací pro nás byla také vídeňská televize, která má koncept trošku jiný než my. Sledovali jsme také mnichovskou televizi. Formát studia ve výloze a většina živého vysílání funguje hlavně v Severní Americe.
A inspirovali jste se tím stylem, že jste televize sledovali na satelitu nebo internetu, nebo jste se do nich jeli podívat?
Marek Vítek: Technicky není na vysílání nic složitého, abychom museli jezdit například do Toronta.
Samozřejmě, ale mohli jste jet například do Mnichova nebo Varšavy.
Marek Vítek: Šlo nám spíš o obchodní modely. Každá televize je má jiné. Někde je součástí velkého mediálního domu, jinde to platí stoprocentně magistrát. Někde mezi těmito modely je televize Bratislava, kam se podívat jedeme. Na tento týden v ní máme domluvenou schůzku.
Vysíláte něco málo přes čtrnáct dní. S jakými problémy se nejčastěji potýkáte?
Jiří Němeček: Používáme například progresivní, ale ne zcela vyzkoušené technologie. Na start a přípravu byl minimální čas. Používáme živé vstupy, které jsou nedílnou součástí televize, a ty je třeba nutné také doladit.
Od čtenářů jsme měli negativní ohlasy na světlo z ulice.
Marek Vítek: Tenhle problém jsme vyřešili od pátku žaluziemi.
Jiří Němeček: Jsou zde specifické úhly, kdy například mezi čtvrt na osm a tři čtvrtě na devět svítí sluníčko do studia a tento problém budeme řešit poloprůhlednými žaluziemi.
Marek Vítek: Stále bude vidět, že je to televizní studio. Budou vidět kameramani i moderátoři. Pouze před jednou výlohou, kde to pálí nejvíc, budou žaluzie. To jsou věci, které se dopředu nedaly vyzkoušet, protože by musel někdo sedět rok u výlohy a kontrolovat, kdy zrovna svítí a kdy bude zapadat, což je pochopitelně nesmysl, takže to řešíme za pochodu…
Jiří Němeček: Jsou to problémy, které přináší živý prostor.
Marek Vítek: Kolem výloh počítáme se záborem a uděláme takové malé pódium. Část vysílání bychom mohli dělat tedy přímo na ulici.
Takže byste střídali pohledy zevnitř ven a lidé by vás ještě navíc mohli vidět i venku.
Marek Vítek: Pokud budeme mít například hosta stylistu, může si zájemce vybírat přímo z ulice a radit jim. Chceme studio vytáhnout ven mezi lidi.
Což pochopitelně závisí na počasí.
Marek Vítek: Když bude teplo, ale zároveň bude pršet, můžeme vytáhnout například nějakou markýzu. Naše parta je mladá a má poměrně hodně nových nápadů.
Co se týká světla, snažili jste se s ním ještě nějakým způsobem pracovat?
Jiří Němeček: Máme špičkové odborníky na světlo a ti si mohou pohrát se světelným parkem. Dělali na tom dlouho a poměrně si s tím hráli. Sluneční světlo se ale nedá přesvítit. U nepřímého světla se dá poměrně experimentovat.
A nějaké další problémy ještě byly?
Marek Vítek: Některé věci fungují líp, jiné hůř. Říkáme si, co jsme od toho očekávali. Vedou se tu velké debaty o večerním Pražení, které někomu přijde hodně alternativní, někomu pro změnu hodně měkké. Ještě by od toho očekával větší úlet.
Pokud mohu posoudit, Pražení jsem viděl a znělka mi příliš nekoresponduje se samotným obsahem. Podle ní bych tipoval, že půjde o nějaký magazín, který nás zavede například na různé klubové akce, večírky a podobně. Někdo skutečně může být nemile překvapen, když ho pozdraví, řeknu-li to lidově, dva týpci, kteří se příliš na obrazovku nehodí.
Marek Vítek: Někomu vyhovují, jinému ne. Každý, kdo je viděl, na ně má nějaký názor. Bavíme se o tom, ale takové debaty tady budou vždycky. Je to zatím vyhrocenější, protože se jede čtrnáct dní, takže to má za sebou nějakých deset vysílání. Dennodenně se o tom bavíme a dennodenně to ladíme.
Řekl jste sám, že vysíláte prozatím dva týdny, ale už máte nějaké první reakce od diváků?
Marek Vítek: Podle ohlasů se jeví jako správné, že segmentujeme vysílání podle jednotlivých cílových skupin. Ty se začínají vytvářet a na pořady postupně reagují. Mám na mysli hlavně dva dopolední bloky pro maminky a pro seniory.
Na internetu zaznívá směrem k vám poměrně často kritika. Například někteří reportéři z terénu, tedy takzvaní skútraři, působí dosti lidově. Jako příklad bych uvedl slečnu, která informovala o dopravě z terénu. Její otevřené vokály musel slyšet každý. Nemyslíte si, že tím diváky spíše odradíte?
Marek Vítek: Otevřené vokály jsou typicky pražská záležitost. Kdo je z Prahy, tak má otevřené vokály. Skútrařka Pavla je má otevřené o trochu víc.
Další reportér, nezlobte se na mě, působil, jak kdyby zrovna vylezl odněkud z hospody.
Marek Vítek: To jsou velice populární figury naší televize. Je to stejný příklad jako Pražení. Někdo je bude mít rád a vyhovuje mu to, jiného to rozčiluje. Myslím si, že vzbuzují emoce, a to je správně. Obsahově žádné chyby nedělají. Člověka, který je zvyklý koukat čtyřicet let na Českou televizi, kde sedí Bohumil Klepetko, to pochopitelně může šokovat, ale jde o lidi, kteří tady žijí a bydlí a mluví pražsky. Je to pražská televize.
Takže počítáte s tím, že forma bude korespondovat i s cílovou skupinou, která bude pořad sledovat?
Jiří Němeček: Pražáci, tečka.
Marek Vítek: Pražáááci.
V týmu moderátorů máte několik známých tváří – Evu Jurinovou, Moniku Valentovou nebo Petru Slancovou. Jak se vám je podařilo získat?
Marek Vítek: S Evou Jurinovou se znám dlouho. V podstatě už od konce minulého století z Novy. Dohodli jsme se s ní, protože ji tento projekt zaujal. Těmto lidem pochopitelně nemůžeme nabídnout žádné horentní sumy, protože jsme nízkorozpočtová televize. Můžeme je ale nalákat na to, že je projekt bude bavit. To je příklad Evy Jurinové, Moniky Valentové, ale i Petry Slancové, která k nám přišla z Barrandova. Všechny tři šly za projekty.
Na počátku o vás média informovala, ovšem potencionálním divákům musíte zůstat stále na očích. Máte připravenou nějakou reklamní kampaň?
Marek Vítek: Připravujeme reklamní kampaň, ale ne úplně klasickou, například, že bychom Prahu polepili billboardy. Ta doba už je pryč. Připravujeme spíše takovou vysvětlovací kampaň, tedy kde nás diváci naladí, jak nás naladí a podobně.
Jak by to tedy vypadalo?
Marek Vítek: To se teď vymýšlí. Mohla by to být například forma guerilla marketingu nebo spolupráce s dopravním podnikem, abychom se dostali do metra. Nedokážu to teď přesně říct, protože základní varianty jsou asi tři a mezi nimi se rozhodujeme. Další věc, na kterou hodně sázíme, je, že chceme být mediální partneři velkých akcí, které se v Praze konají. Jednáme například se ZOO Praha. Tady máme spolupráci nastartovanou, myslím si, výborně. Budeme dělat denní zpravodajství ze ZOO. Spolupráce bude velmi úzká. Jednáme i s dalšími velkými pražskými institucemi a velkými pražskými akcemi. Zájem projevilo samo o sobě například Národní divadlo. Pochopitelně si velice vážíme toho, že nás oslovují instituce, kam bychom se sami před čtrnácti dny báli zavolat. Pochopitelně toho hodláme maximálně využít.
Počítáte s tím, že byste byli vidět tedy také na akcích, jako je například Majáles, Mezi ploty a podobně?
Marek Vítek: Určitě. Většinou je problém to, že na takovýhle akcích už mediální partner je. Například Mezi ploty to je Česká televize a my to například za těch pár týdnů, co do něho zbývá, nezměníme. Do budoucna se to budeme snažit změnit. Chceme být partnery těch největších pražských akcí.
Co komunitní weby Facebook nebo Twitter?
Marek Vítek: Máme stránky na Facebooku a jsme i na Twitteru. Pokud to bude možné, chceme tuto komunikaci co nejvíce rozvíjet. Dotáhnout ale diváky do různého chatování a do toho, aby se podíleli na různé aktivní tvorbě, to je obtížnější, než jsme čekali.
Počítáte případně i s tím, že byste využili chytré mobilní telefony a tablety?
Marek Vítek: Tablety používají naši skútraři a komunikují přes ně. Co se týká iPhonů, přemýšlíme o tom, že bychom se speciálním vrtulníkem dělali dopravu. Řešíme technicky, jak bychom to udělali.
Měl jsem na mysli spíše opak, tedy, že by mohli tato zařízení využít pro vaše sledování diváci.
Jiří Němeček: V tuto chvíli to řešíme, ale samozřejmě s tím počítáme. Žádné konkrétní datum stanovené nemáme.
Máte nějakou představu, ve kterých zařízeních byste chtěli být? Jednali jste případně se zástupci těchto firem?
Jiří Němeček: Teď konkrétně připravujeme vysílání pro iPhony, protože je to nejrozšířenější chytrý mobilní telefon. Další budou následovat podle potřeby a podle toho, jak se situace bude vyvíjet.
Počítáte pouze s vysíláním nebo i nějakým zpravodajstvím v textové podobě?
Marek Vítek: Zatím se nám podařilo rozběhnout klasický internet podle našich představ a postupně budeme řešit další služby.
Jiří Němeček: Pokud jste se měl možnost podívat na to, jak jsou webové stránky strukturované, tak je tam důraz nejen na to, co by člověk očekával u televize, to znamená online stream a archiv pořadů, ale také jsou tam obecné informace o dění v Praze.
Co se týká klasického signálu, počítáte s jeho rozšířením k dalším operátorům, případně rozšířením přístupu k vaší televizi?
Jiří Němeček: V tuto chvíli jsme v multiplexu 4 a u kabelových operátorů, kteří působí v Praze.
Na internetu jsem se dočetl, že jste měli údajně problémy se zařazením do sítě kabelového operátora UPC. Proč?
Jiří Němeček: Jde o to, že v současné době jsme u UPC šířeni bez reklamy. Společnost k tomu musí dát souhlas. Místo reklamních bloků je u UPC v současné době logo.
Přesto, že vaše televize je zaměřená především na Prahu, vysíláte i pořady, které dokážou oslovit i nemetropolitního diváka, například Lady M. Nepočítáte s tím, že byste svou distribuci rozšířili i mimo hlavní město?
Marek Vítek: Nejprve potřebujeme uspět v Praze. Když uspějeme v Praze, tak můžeme eventuálně uvažovat o tom, že se rozšíříme i jinam. Nejdůležitější je uspět na domácím ledě, a pak je možné pokrývat zimáky v dalších městech. Soustřeďujeme se teď hlavně na Prahu, i když je pravda, že na náš e-mail info@metropol.cz chodí dotazy minimálně z celých Čech. Přišel dokonce i dotaz z Nové Paky s tím, že nás chytí.
Jiří Němeček: To jsou ty dálkové příjmy. Například v Krkonoších se dá multiplex 4 chytit na vyvýšených místech přivrácených do vnitrozemí.
Marek Vítek: Rodiče Petry Slancové, moderátorky Ranního ladění, prý signál chytají v Českých Budějovicích na klasický set-top-box.
Terestricky?
Marek Vítek: Ano. Nevíme, kde se ten signál bere, ale je to tak.
Jiří Němeček: Asi mají směrovou anténu a míří na Prahu.
Podle webových stránek vznikla společnost A-News, která je také spoluvlastníkem Metropol TV, v roce 2004. Netajíte se bohatou zkušeností v oblasti televizního businessu. Jak to vypadá s vaší spoluprácí s dalšími televizemi?
Marek Vítek: Vzhledem k tomu, že jsme se teď věnovali na plno rozjezdu Metropole, tak jsme A-News trošku utlumili a v těchto dnech se ho snažíme restartovat, abychom se mohli dále starat o klienty, které už máme. Jsou to komerční klienti, nejsou to pouze televize, a budeme je oslovovat s projekty, které už máme vyvinuté. V budoucnu bychom mohli oslovovat i jiné televize.
Vy už máte nějakou představu, koho byste chtěli oslovit? Nemusíte být konkrétní, zajímá mě spíše to, s čím byste je chtěli oslovit.
Marek Vítek: Pro Primu jsme naposledy dělali show Zdeňka Izera. Kolegové to v současné době inovují a chtějí to nabízet televizím, ale detaily neznám, protože už pro to nemám kapacitu.
Na internetu jsem si našel, že jste natáčeli i některé pořady pro Ministerstvo obrany. Trvá ještě tato spolupráce?
Marek Vítek: Ne, poslední dokumenty jsme pro ně natočili před dvěma lety.
A oslovovali jste v poslední době někoho aktivně?
Marek Vítek: Za poslední půl rok určitě ne. Musel bych to dělat já a vůbec jsem na to neměl čas. V současné době máme nový tým, který teď začal pracovat.
Vraťme se ještě k Metropoli. Společnost 11 TV Production, která je spoluvlastníkem vaší stanice, už provozuje přes dceřinou firmu kanál Retro Music Television. Dá se počítat s tím, že tyto programy budou v budoucnu nějak spolupracovat?
Jiří Němeček: Pokud to bude dávat smysl, tak asi ano. Víceméně jde ale o projekty, které jsou mimoběžné a napřímo spolu nesouvisí.
Váš technický ředitel Pavel Attel mi bokem naznačil, že už přemýšlíte o realizaci některých dalších projektů, které máte ve svých hlavách. Je vůbec tematicky ještě nějaká televize, která na českém trhu chybí?
Jiří Němeček: Určitě a ne jedna. Rozhodně zde není prostor pro celoplošnou televizi, ale to už platí dávno. Je tu dostatek prostoru pro správně pojaté tematické televize nebo televize, které se zaměřují na určité skupiny diváků. Jsou to například Pražáci, nebo – to teď přeženu – deathmetalisti. Když se pro každou tuhle skupinu vytvoří smysluplný model, buďto na inzerci nebo jako placená stanice, tak prosto zde je. Když se podíváte například na britský trh, tak je tam neuvěřitelné množství televizí, které lze vytvořit.
Takže by to byly kanály, jež by byly nabízeny pro kabelové společnosti?
Jiří Němeček: Třeba. Mohou to být ale také kanály, které budou živeny reklamou a tam má smysl je nabízet co největšímu množství diváků.
Osobně si nedokážu představit, který kanál zde ještě chybí, případně se dokázal uživit.
Jiří Němeček: V již zmíněné Velké Británii se tzv. „nikových“ televizí uživí mnoho desítek.…
Jenže Británie je úplně jiný trh.
Jiří Němeček: Britů není dvacetkrát více než Čechů, přesto mají k dispozici určitě dvacetkrát více televizních programů…
Jde o to, jestli se ten program uživí…
Jiří Němeček: Musí být správně vymyšlený a připravený. Pokud to bude dávat smysl, tak to fungovat může.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
ČLÁNKY DO MAILU