Vládní koalice ANO, Motoristů sobě a SPD představila v úterý 14. dubna 2026 paragrafové znění zákona o financování veřejnoprávních médií.
Co se dozvíte v článku
Podle návrhu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy sobě) mají být od 1. ledna 2027 televizní a rozhlasové poplatky zrušeny a nahrazeny platbou přímo ze státního rozpočtu. Návrh zároveň počítá s výrazným snížením prostředků pro obě instituce: Česká televize by měla místo poplatků dostat 5,74 miliardy korun, což představuje pokles o necelých 15 % oproti současnému výběru z poplatků. U Českého rozhlasu jde o propad zhruba o 17 %, konkrétně o 410 milionů korun.
„Cílem je zajistit stabilní, předvídatelné a současně i efektivní financování,“ tvrdil na úterní tiskové konferenci ministr Klempíř. Předkladatelé argumentují tím, že 17 z 27 zemí Evropské unie financuje veřejnoprávní média ze státního rozpočtu, a odkazují na koaliční dohodu a programové prohlášení vlády.
Co si myslíte o představeném návrhu zákona o médiích veřejné služby, který počítá se změnou financování České televize a Českého rozhlasu?
Boris Šťastný, předseda poslaneckého klubu Motoristů sobě a ministr pro sport, prevenci a zdraví, připustil, že strana ve svém předvolebním programu výslovně psala: „Nechceme, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu, tím by se stala vládními.“ Obrat vysvětlil koaličním kompromisem. „Uzavřeli jsme koalici tří stran a Motoristé v této věci museli ustoupit,“ řekl Šťastný v pořadu Události, komentáře na ČT24.
Návrh podle něj přesto zachovává nezávislost médií, protože konstrukce rad České televize a Českého rozhlasu i jmenování ředitelů zůstává beze změn.
Opozice: Je to cesta k politickému ovládnutí médií
Předseda opoziční TOP 09 a poslanec Matěj Ondřej Havel označil návrh za cestu k politickému ovládnutí médií a přirovnal situaci k vývoji v Maďarsku a na Slovensku. „Kdo platí, ten rozkazuje. Je to jednoznačně snaha dostat je pod politický vliv,“ prohlásil Havel.
TOP 09 podle něj využije veškeré prostředky včetně obstrukcí, aby se zákon ve Sněmovně neprosadil. „Jestli tenhle zákon načtete, budeme ho obstruovat takovým způsobem, že jste to neviděli,“ upozornil.
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan návrh rovněž odmítl. „Každé převedení financování veřejnoprávních médií přímo pod státní rozpočet je cestou k jejich postupnému zestátnění,“ uvedl. Prezident Petr Pavel prohlásil, že bude pečlivě posuzovat konkrétní návrh, aby jakákoliv forma financování garantovala absenci politického zasahování do fungování veřejnoprávních médií.
ČT a ČRo: Návrh je paskvil plný chyb
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek návrh označil za nepřijatelný. V pořadu Události, komentáře odmítl tvrzení vládních politiků o netransparentním hospodaření ČT a upozornil, že Česká televize má k dispozici i novější čísla než za rok 2024, s nimiž předkladatelé návrhu pracují. Rada ČT schválila dlouhodobé plány na pět let, které počítají s prostředky po loňském navýšení poplatků. „S takovouto částkou nemůžeme vůbec pracovat, nebyli bychom schopni dostát našim závazkům,“ řekl Chudárek. Podle něj by škrty znamenaly zastavení investic, omezení původní domácí tvorby a propouštění 300 až 400 zaměstnanců.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral označil návrh za „právní paskvil“ připravený „horkou jehlou“, plný chyb a protimluvů. Ředitel upozornil, že z nedávného jednání s ministrem Klempířem vyplynul slib vytvoření pracovní skupiny a odborné debaty ještě před předložením zákona. Místo toho přišel hotový návrh s konkrétními částkami.
Pro Český rozhlas by škrty podle Zavorala znamenaly zrušení rozběhnutých projektů, omezení sítě zahraničních zpravodajů, slučování regionálních pořadů a celkový návrat k parametrům před loňským navýšením poplatků.
Klempíř nám říkal na jednání něco jiného, říká Chudárek
Téma se ve středu 15. dubna řešilo také na zasedání Rady České televize. Chudárek zde potvrdil, že páteční jednání s ministrem Klempířem proběhlo v zásadním rozporu s tím, co koalice o čtyři dny později představila na tiskové konferenci. „Ta pracovní skupina měla probíhat předtím, než vůbec bude nějaký návrh zákona předložen. Jak jsme všichni viděli, neproběhla,“ řekl Chudárek radě. Návrh zákona podle svých slov získal až v úterý. „Už teď víme, že to není dobrý návrh a že takový návrh nemůže být vůbec přijat,“ dodal.
Místopředseda rady Vlastimil Ježek se přitom ptal, zda na páteční schůzce padl jakýkoliv náznak toho, že ministr o pět dní později zveřejní návrh zákona. Chudárek odpověděl, že ministr Klempíř nebyl schopen sdělit ani termín zahájení prací odborné skupiny a že tehdy návrh patrně ještě nebyl hotový.
Generální ředitel na zasedání rady podrobně popsal finanční závazky ČT. Největší položky představují sportovní práva a původní dramatická tvorba s distribučními filmy, přičemž smlouvy na dramatiku sahají až do roku 2029 a u animace dokonce do roku 2031. Odstoupení od smluv na dramatiku a filmy by jen pro příští rok stálo přes 150 milionů korun – s výsledkem, že by ČT neměla co vysílat.
Už rok 2027 bude programově velmi chudý
Programový ředitel ČT Milan Fridrich varoval, že už rok 2027 bude z hlediska premiérové dramatické tvorby velmi chudý, protože se do něj promítají úsporná opatření z let 2024 a 2025, kdy se vyráběla zhruba třetina běžného objemu dramatiky. Navýšené prostředky po loňské poplatkové novele měly tuto mezeru zacelit v letech 2028 a 2029. Pokud by škrty platily, dopady by se podle Fridricha plně projevily od roku 2028 – nejdříve na dokumentech, dětských pořadech a publicistice, kde je výrobní cyklus kratší.
Kromě financí vzbuzuje kontroverze i to, že návrh zákona nově definuje hierarchii funkcí veřejné služby: na prvním místě zpravodajství, poté vzdělávání a kulturně-společenská funkce, až nakonec zábava. Oba generální ředitelé toto pojetí odmítli. „To už je zásah do svobody a svobodného rozhodování managementu a toho média veřejné služby, jak by měl vlastně vypadat jeho program a struktura,“ řekl Zavoral. Chudárek doplnil, že všechny tři pilíře – informace, vzdělávání i kultivovaná zábava – jsou pro veřejnoprávní média stejně důležité.
Oba ředitelé rovněž upozornili, že návrhu chybí jakékoliv pojistky proti politickému zneužití. Na rozdíl od zahraničních modelů, kde stát financuje veřejnoprávní média a zároveň existují ústavní záruky nezávislosti, český návrh žádný takový mechanismus neobsahuje.
Poslanci koalice chystají ještě další změny
Situaci komplikuje ještě paralelní poslanecký návrh, který by měl být představen v pátek 18. dubna. Ten počítá s osvobozením vybraných skupin od poplatků – například seniorů – ještě v průběhu letošního roku, tedy ještě před účinností vládního zákona.
Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) toto dvourychlostní pojetí hájil jako rychlé naplnění předvolebního slibu. Chudárek upozornil, že senioři nad 75 let představují 23 % veškerého výběru poplatků České televize.
Bývalý ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve vyjádření pro novináře zpochybnil smysluplnost rychlého poslaneckého návrhu, pokud má kompletní zákon nabýt účinnosti už od ledna 2027.
Vládní návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, kterého se zúčastní i Česká televize a Český rozhlas. Šťastný připustil, že text se může ještě změnit na základě připomínek jednotlivých ministerstev. Termín pro uplatnění připomínek vyprší 14. května.
Opozice však bude v první řadě usilovat o zamítnutí zákona, a v případě neúspěchu o jeho maximální zdržení. Vláda disponuje v dolní komoře parlamentu 108 hlasy, což postačuje na přehlasování Senátu i případného veta prezidenta republiky. V konečném důsledku tedy zákon může prosadit, ale otázkou zůstává datum jeho účinnosti.
Televizní a rozhlasové poplatky představují hlavní zdroj financování obou veřejnoprávních médií. V případě České televize letos zajišťují zhruba 6,7 miliardy korun, další příjmy z omezené obchodní činnosti činí přibližně 1,19 miliardy. Poplatky byly naposledy navýšeny mediální novelou účinnou od května 2025. Česká veřejnoprávní média mají jeden z nejúspěšnějších výběrů poplatků v Evropě.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU