Hlavní navigace

Nelegální léky po internetu nejsou jen viagry ze spamu

23. 7. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Chystá se zpřísnění legislativy, situaci se snaží hlídat státní kontrolní orgány i policie, a v neposlední řadě: nebezpečí jsou stále více známá. Přesto nelegální prodej léků nebo rovnou padělků přes Internet kvete. Vítejte na černém, důkladně globalizovaném trhu.

Nejdřív, co se vlastně přesně nesmí? V České republice je protizákonné:

  • prodávat léky neregistrované v České republice,
  • nabízet mimo klasickou (kamennou) lékárnu léky vázané na předpis (nebo léky vydávané bez předpisu, ale s určitým omezením),
  • nabízet padělky nebo nelegální přípravky.

Jestli je léčivý přípravek registrovaný v ČR se můžete přesvědčit u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) zde. Pomocí může být i seznam lékáren, jejichž provoz SÚKL schválil zde. V seznamu najdete klasické kamenné lékárny, dále lékárny s možností zásilkového/in­ternetového prodeje a také seznam prodejců určitých vyhrazených léčiv.

Jedna věc je samozřejmě co se smí – a druhá, že se to trvale porušuje. Otázkou ovšem je: proč? Co motivuje poptávající? Zde je několik možných důvodů:

  • pohodlnost – Internet je samozřejmě velmi pohodlný způsob, jak léky nakoupit. Na druhou stranu, Internet nemůže ověřit, jestli brát právě tento lék právě v tuto chvíli bude pro moje tělo to nejlepší.
  • stud – naprostá většina léků, které se přes Internet prodávají jsou přípravky určené na léčbu tzv. „erektilní dysfunkce“. Ne každý se chce ovšem se svými problémy svěřovat specialistům a může mít pocit, že si dokáže pomoci sám.
  • koupě léků, které nelze v ČR sehnat – občas se stává, že některé léky nemají v ČR registraci, na rozdíl například od USA. Mezi ně patří například některé přípravky s efedrinem (který na jednu stranu má co dělat s astmatem, na druhou stranu se z něj dá vyrobit pervitin).
  • koupě přípravků, ze kterých lze vyrobit drogy – v poslední době si řada lidí objednala přes Internet přípravek, který se tváří jako hnojivo, ale ve skutečnosti je v něm skrytá látka mefedron, která se jako droga rozmáhá na tuzemské taneční scéně (lidově se jí říká také „mňau-mňau“). U nás zatím mefedron není zakázán, zákaz se ale dá časem očekávat. Například Německo zakázalo drogu loni v lednu. I přes to, že látka není na „blacklistu“, ji policisté a celníci při objevení zadrží (včetně poštovních zásilek).
  • koupě léku, který má stejnou účinnou látku, ale je levnější – jde o takzvaná generika, tedy léky, které jsou vyrobeny podle expirovaného patentu a jsou levnější než původní značkový výrobek
  • koupě přípravků, které lze použít jako doping – sem patří zejména řada přípravků typu anabolické steroidy apod.
  • léky, které by byly použity při případné epidemii – nedávno u nás byla velká sháňka po léku Tamiflu či Relenza. Šlo o preparáty, které (většinou) účinkovaly proti ptačí chřipce.
  • přípravek, který lékař odmítl dát – z určitých důvodů může lékař odmítnout nasazení přípravků, které například spalují tuky (to je poměrně časté).
  • zakoupení léku, který obsahuje látky, o kterých se ještě neví, jak vlastně působí na organismus – SÚKL například před asi půl rokem zachytil potravinový doplněk na podporu erekce Intim-x. Účinek dvou látek, které přípravek obsahuje (jsou podobné sildenafilu) přitom není dostatečně prozkoumán a prokázán.

Jak je vidět, už z některých výše nastíněných bodů naskakuje člověku husí kůže. Při nerespektování odborníků se totiž lidé nebo rovnou lidstvo obecně může dostat do pěkného průšvihu. Tak třeba Tamiflu.

„Pokud lidé začnou léky bezdůvodně masově užívat, ztratí účinnost,“ varovala v polovině roku 2009 ředitelka české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová. Na známé léky rezistentní smrtelně nebezpečný H5N1, to by byl dosti velký problém. Kdo někdy slyšel o Španělské chřipce, ví o čem je řeč. Vábná není ani představa stát se pokusným králíkem u neznámých látek nebo zažívat nepříjemné vedlejší účinky nepovedeného léku. Přesto se nelegální prodej jak léků, tak plagiátů, stále drží. Aby ne. I výrobci a prodejci mají dobrou motivaci, proč pokračovat:

  • zbavit se přebytečných léků – když koupíte drahé léky a pak vám jich půlka zbude doma, proč se s někým nepodělit? V tomto případě jde zřejmě však o nedostatek systému. Jestliže má někdo doma volné léky před dobou expirace, někde musí být chyba. Buď jde o neukázněného pacienta, nebo o špatný systém, který neumožňuje léky přerozdělit a ušetřit tak prostředky pacientů, nebo další možnost: balení je špatně vyrobeno (předimenzovaný počet pilulek, „litr“ nosních kapek na týdenní léčení apod.).
  • nelegální výroba léků – vyvíjet léky, to chce obrovské investice. Než jsou totiž dostatečně otestovány a schváleny, stojí to spoustu času a peněz. Když někdo tyto přísné kontrolní mechanismy vynechá, ušetří dost prostředků a tím zvýší zisk.
  • výroba padělků – zde jde o vyložený „podfuk“ na zákazníka a maximalizaci zisku.
  • nabídka látek, ze kterých lze vyrobit drogy – maskují se obvykle jako léky, hnojivo apod.
  • nabídka léků, které nelze sehnat v některých zemích – ne vždy jde o snahu porušovat zákony. Ty ale může porušit kupující.

Zkrátka a dobře, vlak černého trhu s léky tlačí i táhnou dvě výkonné mašiny, které ho pěkně posunují kupředu. Trh je přitom globální, stejně jako Internet. Oblíbenými dodavateli jsou Indie, Čína nebo USA. Podívejte se na pár ukázek.

Tady vidíte štědrou nabídku stránky http://whereto­buysildenafil­.com/czech – zní jednak návodně a jednak zavání zásahem SEO analýzy: Generické léky: Kde koupit Viagru (Sildenafil Citrate), Cialis (Tadalafil), Levitra (Vardenafil) bez předpisu. Legální tu není skoro nic, velmi oblíbený je u nás například přípravek Kamagra, náhrada Viagry. Pro zajímavost, 1 tabletka vyjde asi na 90 korun. Naproti tomu, tabletku Viagry u nás v lékárně pořídíte přibližně za 300 až 400 korun.

Léky po internetu

Kamagra místo Viagry – a za čtvrtinu!

Vedle takovýchto skoro e-shopů je taky možné narazit na nabídky na inzertních serverech, třeba tady.

Kamagra na iBazaru

Nabídka Kamagry na www.i-bazar.cz

Vůbec se tu přitom nezmiňujeme o spamech, které každému z nás přistanou denně do schránky. Existuje tedy slušné množství cest, jak si požadované přípravky zajistit. Jak se dostanou až do Čech?

Jéde jéde, poštovní pán – doktor

„V současné době významně narostl dovoz neregistrovaných léků v poštovních zásilkách,“ mluví o nejčastějším způsobu jak dopravit léky přes hranice do České republiky major Jiří Barták, tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel. „Příslušný celní úřad kontaktuje v řádově desítkách případů měsíčně Státní ústav pro kontrolu léčiv s žádostí o stanovisko. Na základě stanoviska SÚKL jsou zásilky většinou nepropuštěny do volného oběhu. Zásilky totiž velice často obsahují např. neregistrované léčivé přípravky Sildigra a Tadalis původem z Indie,“ vysvětluje postup úřadu Barták.

Úřady přitom vycházejí ze zákona o léčivech. „Pokud by se jednalo o zásilkový výdej ze třetí země ( tj. na objednávku), tak se jedná o výdej, který není do ČR povolen dle §87 zákona č. 378/2007 o léčivech, neboť do ČR lze zajišťovat zásilkový výdej pouze z členských států EU,“ popisuje stanovisko tuzemského práva Barták.

Statistiku záchytů Generálního ředitelství cel najdete na stránkách www.celnispra­va.cz pod odkazem Statistiky a Kontroly v oblasti práva k duševnímu vlastnictví. V tabulce od ledna do května 2010 v řádku „Veškerá léčiva vč. steroidů a antikoncepce“ najdete množství. Zadrženo bylo téměř 11 tisíc kusů! Škodu majitelů práv pak úřad vyčíslil na něco přes 4 a půl milionu. Přehled o současném stavu má také už zmiňovaný Státní ústav pro kontrolu léčiv. „SÚKL provádí pravidelné monitorování výskytu nabídek léčivých přípravků na Internetu. Od začátku roku tak SÚKL šetřil 36 podnětů, z toho u 4 podnětů byla potvrzena nelegální nabídka registrovaného léčivého přípravku, u 3 podnětů byl potvrzen nelegální přípravek a u 2 podnětů byl potvrzen padělek léku. Reálně však není možné monitorovat přesný stav nelegálního prodeje,“ říká Veronika Petláková z tiskového oddělení SÚKL.

Na obranu proti stavu černého trhu s léky také SÚKL rozjel speciální kampaň k vidění na www.nebezpecne­leky.cz. „Kampaň jsme zahájili 22.3.2010. Nej­častěji je přitom navštěvována stránka Přehled zachycených a analyzovaných padělků nebo nelegálních přípravků a Manuál nakupování na Internetu. Do spuštění kampaně SÚKL přijal 9 hlášení nelegálního prodeje (cca za 3/4 roku), během 3 měsíců po spuštění SÚKL již přijal 11 nových hlášení,“ popisuje úspěšnost projektu Petláková. Kdo chce nelegální prodej nahlásit, může tak učinit zde.

Chystá se nový zákon

Jestliže nelegální prodej léčivých přípravků může ohrozit zdraví kupujících, a to v konečném důsledku i v masovém měřítku, jak se bránit?

BRAND24

„Nejúčinnější obranou v nekončícím boji proti prodeji padělků a nelegálních výrobků je informovaný kupující. Z podstaty Internetu, který je založen na svobodném, neregulovaném přístupu, nelze rozumně očekávat vymýcení nabídky padělků a nelegálních léčiv. Nabídku může účinně omezit pouze významný pokles poptávky,“ domnívá se Veronika Petláková ze SÚKL. A má samozřejmě pravdu.

Kromě pokusů o zvýšení informovanosti chtějí také přitlačit na nelegální prodejce zákonodárci. Ministerstvo zdravotnictví totiž chce, aby nabízení léčiv dostupných pouze na lékařský předpis nebo výroba a distribuce falešných léků byly trestné. Česká republika v tomto ohledu zaostává za osmnácti zeměmi EU, které už zákony zpřísnily. Zákon je připraven, na pokračování legislativního procesu však musíme počkat na nově utvořenou vládu.

Nakupovali jste někdy léky po internetu

  • Ano, ze zahraničí.
    23 %
  • Ano, z českého shopu.
    17 %
  • Ne
    60 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je publicista, pracoval jako redaktor Lidových novin. Jeho články najdete v Respektu, Lidových novinách a řadě dalších tištěných i internetových periodik.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).