Ilustrace: Nenad Vitas
Cluster postavený z 64 Xeonů 3,1 GHz rozdrtil velmistra Adamse, jednoho z nejlepších současných hráčů vůbec, v poměru 5,5 : 0,5 (podrobnosti o zápase viz např. Science World). Chvíle, kdy nejlepší počítače o třídu překonávají nejlepší lidské hráče, tímto okamžikem konečně nastala (nebo k tomu dojde alespoň v nejbližší době – nelze zcela vyloučit, že se ještě najde někdo, kdo Hydru porazí).
Připomeňme, že v minulosti existovaly určité pochybnosti – šachy byly občas považovány za něco esoterického, různí mudrlanti pokryli spoustu papíru povídáním o všemožných intuicích či jedinečnosti lidských bytostí. Nyní se pravděpodobně prostě stáhnou o jednu úroveň zpět a věty „stroje nikdy nemohou…“ budou vesele generovat dál. O to nám mi ale v této glose nejde. Co mě zajímá, je spíše reakce lidí, konkrétně šachistů. Budou mít dál o královskou hru zájem? Těžko říct. Na jednu stranu se závody ve sprintu pořádají navzdory tomu, že ani jejich vítězové nedokáží běžet tak rychle jako gepard. Z toho, že gepardi nejsou ovšem na tyto střety zváni, lze pak analogicky odvodit, že šachy budou dalším sportovním odvětvím, kde se soutěže lidí striktně oddělí – tentokrát od chytrých programů. Počítače budou prostě soutěžit zvlášť (asi jako existují třeba souboje psů nebo poštovních holubů). Lidem ještě nějaký čas zůstane jakási generální supervize a navrhování zlepšení – současné šachové programy se totiž mimochodem ještě nedokáží samy příliš dobře učit, i to se ale časem nejspíš změní.
Nicméně možný je i jiný scénář. Zatímco na rychlosti běhu si člověk snad zase tolik nezakládá, inteligence je něco jiného – ostatně sám sebe označil jako Homo sapiens. Možná tedy, že s pocitem, jak to ty počítače umějí lépe, ztratí lidé o šachovou hru prostě zájem (asi jako v době kalkulaček opadl zájem o zázračné počtáře). Možná se lidští šachisté soustředí na speciální pozice, které dosud počítače příliš dobře nezvládají. Při tomto procesu určitě pochopíme leccos o mentálních reprezentacích, jimiž zachycujeme okolní svět, a taktéž odpovídajícím způsobem pokročíme v oboru umělé inteligence. (Stručně řečeno, spíše než o prohledávací algoritmy půjde v tomto případě o rozpoznávání vzorů.) Lze nicméně předpokládat, že sféra speciálních šachových pozic, v níž budou lidé dominovat nad počítači, se bude stále zmenšovat.
Osobně mi nejzajímavější přijde ještě jiná možnost. Podobně jako na dostizích závodí páry člověk-kůň, mohly by se nyní odehrávat souboje hybridních dvojic – člověka a počítače. Průměrný šachista by Hydře asi nijak zvlášť nepomohl, ale velmistr ve spolupráci s Hydrou by v tuto chvíli dokázal nad samotným programem určitě dominovat. Na Science Worldu lze v anketě hlasovat, který z možných scénářů dalšího vývoje šachů nastane.
Trochu oklikou jsme se zároveň dostali k možné budoucnosti, v níž obecně dojde k radikálnímu splývání lidského a počítačového světa. Nějaký „šachový implantát“, který bychom si vkládali do mozku, je samozřejmě teprve hudbou budoucnosti, ale na tom, zda nějaký výpočetní proces necháme běžet uvnitř našeho organismu nebo mimo něj, nakonec možná tolik nezáleží. Pod kapotu můžete šachovému programu do jisté míry vidět i dnes, když si zapnete zobrazení módu, v němž uvidíte, co vlastně program počítá. I když i přímo do hlavy bych si nějaký šachový čip zasadil moc rád…
