Je jedno, jestli se díváte na intelektuální film na ČT 2 nebo na zábavnou show některé z komerčních stanic. Televize mění vaši psychiku k horšímu, a to bez ohledu na sledovaný pořad. Píše to alespoň v britském internetovém deníku Guardian Unlimited doktor psychologie Aric Sigman. Stále se vede debata o tom, nakolik obsah vysílaný v televizi ovlivňuje naše myšlenky a chování. Já ale právě zrecenzoval narůstající počet empirických důkazů pro odborný časopis Biologist, podle kterých způsobuje sledování televize samo o sobě u diváků negativní psychologické změny,
uvádí Sigman.
Doktor psychologie prošel 35 studií ve vysoce uznávaných vědeckých časopisech, ve kterých přišel na 15 změn v biologii a vnímání člověka souvisejících s mírou sledování televize. Ve hře jsou dva faktory mající vliv na pozdější neduhy: denní průměr hodin před televizní obrazovkou a věk, ve kterém se dítě začne na televizi dívat,
zmiňuje Aric Sigman.
Jakým změnám se člověk vystavuje? Může to být snížení aktivity, úprava velikosti a konzistence kožních imunitních buněk. Televize je příčinou obezity, změn v endokrinním a imunitním systému, předčasného dozrávání dívek, zvráceného vývoje mozkových buněk zaměřených na pozornost a kontrolu výbušnosti. Posezení před obrazovkou má vliv na zhoršený krevní oběh a stimulaci mozku, poruchy spánku v každém věku – a to i za situace, že televize hraje jen někde v pozadí a člověk se věnuje něčemu jinému.
Dalšími neduhy, za které může televize, jsou produkce tělesného tuku, abnormální zpracování glukózy a nová cukrovka typu 2. Sledování pořadů může nastartovat také autismus, zhoršit metabolismus, zvýšit hladinu cholesterolu v krvi a zvýšit riziko kardiovaskulárních chorob a smrti. U dětí může televize vypěstovat také krátkozrakost. Většina zmíněných vlivů se objevuje už při sledování obrazovky hluboko pod národním průměrem.
Aby toho nebylo málo, přišel Aric Sigman s další hrozbou. Každá hodina navíc, kterou televizi věnujeme ve věku 20 až 60 let, zvyšuje riziko, že se u nás projeví Alzheimerova choroba. Neurologové označili sledování televize za neintelektuálně stimulující aktivitu
pro mozkovou činnost.
Doktor Sigman na závěr článku apeluje: Na základě biologických důkazů bychom si měli upravit roli televize na největší opomíjenou zdravotní hrozbu naší doby. Vláda a politici by to měli vzít co nejrychleji na vědomí a začít podle toho jednat. Nejspíš by mělo smysl stanovit Denní doporučenou dávku (DDD) před televizní obrazovkou.
Zdroj: Guardian Unlimited