Hlavní navigace

Nová česká IoT síť SimpleCell: Jsme „hloupá trubka“, jde nám o objem

25. 2. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: SimpleCell
Česká IoT síť postavená na SIGFOXu si na sebe vydělá při stovkách tisíc zapojených zařízení. Spojení SimpleCell a T-Mobilu není exkluzivní.

Nové tuzemské síti pro internet věcí postavené na technologii SIGFOX už se z technické stránky na Lupě věnoval Martin Malý, dříve ji rozebíral i Jiří Peterka a na Zdrojáku se rozepsal také Štěpán Bechynský. V tomto textu vám přiblížíme, jaké s ní jsou byznysové plány.

Spuštění SIGFOXu na českém území v prvé řadě prezentuje mobilní operátor T-Mobile. Ten ale síť ve skutečnosti nevlastní. Jeho rolí je poskytovat stožáry, dělat dohled, údržbu, servis a podobně. Skutečným provozovatelem sítě je mladá společnost SimpleCell Networks sídlící v Praze na Pankráci kousek od Kongresového centra. Původně se jmenovala Blue Cell Networks, ale přejmenovala se.

Šéfem SimpleCellu je Jan John, který se k technologii SIGFOX dostal během svého dřívějšího působení v T-Systems, tedy IT odnoži T-Mobilu spadající pod jednu skupinu Deutsche Telekom. K němu se mimo jiné připojil Pavel Sodomka, jeden ze spoluzakladatelů serveru Atlas.cz a člověk, který se nějakou dobu angažoval třeba v Netmailu.

Pružnost místo korporace

SimpleCell je soukromá firma a společníci včetně Sodomky do ní vložili vlastní kapitál. Jeho výši nekomentují. „Aktuálně nabíráme další lidi, do obchodu, marketingu i šéfa financí. Ve výsledku nás bude tak dvanáct či třináct. Chceme být malá pružná firma. Neděláme vývoj a podobně, to řeší SIGFOX,“ říká pro Lupu Sodomka.

Parkovací čidlo pro síť SIGFOX.
Autor: Jan Sedlák

Parkovací čidlo pro síť SIGFOX.

Právě pružnost je něco, co zajímá i T-Mobile. Operátor je velkou korporací, která nové projekty jen tak lehce nerozhýbe. Partnerovi v podobě SimpleCell tak poskytuje infrastrukturu pro jeho IoT vysílače a nechá ho budovat ekosystém. To, na jaké bázi a výši poplatků toto spojenectví funguje, prozatím firmy opět nekomentují.

SimpleCell má každopádně dobrou výchozí pozici. SIGFOX v každé zemi poskytuje licenci pouze jednomu partnerovi. Smlouvu předtím měly v rukou i České Radiokomunikace, ty se ale nakonec rozhodly vybudovat IoT síť na technologii LoRa – viz můj dřívější text o pilotních testech.

Spolupráce SimpleCellu s T-Mobilem zároveň není exkluzivní. To znamená, že mladá firma může a bude připojení do sítě nabízet dalším partnerům. V současné fázi jich je asi pět, mezi nimi třeba Datasys či ČD-Telematika.

Hloupá trubka

„Naši síť můžeme klidně nabízet třeba O2 a komukoliv dalšímu. Těmto partnerům říkáme integrátoři a na nich bude záležet, co za obchodní případy se na síti postaví,“ navazuje Sodomka. V pilotních projektech se řeší třeba parkování ve městech, ČD-Telematika zkouší monitoring vlaků a tak dále. Žádný ze současných testovacích zákazníků nicméně ještě neplatí. SimpleCell chce síť finálně spustit 15. dubna a až tehdy zahájí komerční provoz.

Hlásící tlačítko pro síť SIGFOX.
Autor: Jan Sedlák

Hlásící tlačítko pro síť SIGFOX.

Ten bude zajímavý. „Ano, v podstatě jsme hloupá trubka,“ říká Sodomka k tomu, že SimpleCell bude provozovat pouze síť bez přidaných služeb. „Nás zajímá objem,“ dodává s tím, že firma nechce konkurovat partnerským integrátorům.

IoT síť si tak na sebe vydělá při provozu velkého množství zařízení. „Vyděláme si na sebe od stovek tisíc zapojených zařízení. Do dvou let chceme být break-even,“ počítá Sodomka. Potenciál jsou přitom v Česku miliony senzorů.

Český IoT inkubátor a zájem o bastlíře

K docílení těchto objemů chce SimpleCell zapojit nejenom partnery a velké firmy, ale také domácí „bastlíře“ či podpořit růst IoT startupů a nových nápadů. Chystá proto program, který těmto kutilům nabídne konektivitu na rok zdarma (normální účtování je podle využití a podobně, maximum má být 250 korun na rok na hodně vytížené zařízení) a zástupci SimpleCellu tuto oblast považují za velice důležitou část se značným potenciálem.

Víceúčelový senzor pro síť SIGFOX.
Autor: Jan Sedlák

Víceúčelový senzor pro síť SIGFOX.

I proto se chystá také tuzemský hardwarový a IoT inkubátor. Bude mít akcelerační a inkubační část, v každém kole pojme deset projektů a připraveny budou i vlastní kanceláře, pravděpodobně v Karlíně. „Zapojíme do toho i řadu partnerů. Start chystáme nejspíše na letošní květen,“ říká pro Lupu Jana Friedrichová, která má v SimpleCell na starost komunitu a záležitosti kolem.

Podpoře malých projektů má odpovídat i přístup. Pokud si doma třeba na Raspberry Pi postavíte vlastní IoT zařízení a budete ho chtít zkoušet na síti SIGFOXu, SimpleCell slibuje, že se stačí ozvat a firma připojení zprostředkuje (když se použijí podporované čipy a modemy). V případě komerčního prodeje už pak musí dojít k certifikaci ze strany SIGFOXu.

I pro běžné uživatele

SimpleCell chce také pomáhat s prosazováním výrobků na další trhy. Ze SIGFOXu se stává jeden z určitých IoT standardů a sítě se budují nejenom v Evropě, ale i na dalších kontinentech. „Chtěli bychom, aby čeští výrobci do SIGFOXu šli,“ říká Sodomka. Síť mimo jiné řeší roaming, takže lze služby provozovat ve více zemích.

Vysílač pro síť SIGFOX.
Autor: Jan Sedlák

Vysílač pro síť SIGFOX.

Teoretické možnosti využití IoT sítě jsou obrovské. V praxi ale samozřejmě bude záležet na tom, co zákazníkům a integrátorům bude dávat komerční smysl. SimpleCell a T-Mobile čekají, že IoT byznys může v řádu let přinést desítky až stovky milionů. Operátor přemýšlí i o tom, jak tento segment přenést nejenom k firmám, ale také běžným zákazníkům.

„Směrem k běžným uživatelům rozhodně přemýšlíme. Můžeme nabízet všemožné chytré gadgety a podobně. Řešíme třeba zabezpečení jízdních kol. Do jeho útrob se vloží senzor, který pak kolo monitoruje,“ řekl mi Milan Hába z T-Mobilu, který se o SIGFOX stará.

UX DAy - tip 2

SimpleCell společně s T-Mobilem každopádně pracuje na tom, aby pokrytí signálem nepředstavovalo problém. Většina České republiky má být pokryta do konce roku, tento týden se po Praze a okolí zapne i Brno a Ostrava.

SimpleCell zahušťuje města a má dobré zkušenosti i s pokrytím uvnitř budov. Problémem je až podzemí, tam se ale signál dá dostat skrze dodatečné BTSky. Na pokrytí Česka se počítá minimálně s 350 základnovými stanicemi. Dostupnost slibují minimálně na 99 procent.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Reportér Lupa.cz a E15. O technologiích píše také do zahraničních médií.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).