Další prodloužení licencí Novy a Primy
Asi nejzásadnějším ze sedmi bodů Plevova pozměňovacího návrhu je možnost prodloužení platnosti licencí všech analogově vysílajících televizních stanic o další čtyři roky. Pokud přistoupí na plnění Technického plánu přechodu na zemské digitální vysílání (TPP) a vzdají se předčasně analogových kmitočtů, získají tak právo na jednu bonusovou licenci navíc. Nova a Prima by tak souhlasem s TPP mohly prodloužit platnost svých licencí už podruhé: poprvé se stalo na základě současného vysílacího zákona z roku 2001. Tehdy ale Nova s Primou jako celoplošné stanice musely za prodloužení licence na dalších dvanáct let zaplatit 200 milionů korun.
Plevův návrh s žádnými dalšími poplatky nepočítá. Jak ale poslanec řekl v rozhovoru pro server Český rozhlas Digital, úvaha o druhém prodloužení současných licencí komerčních televizí má logiku v tom, že by tyto licence po vypnutí analogového vysílání platily ještě dvanáct let, tedy stejnou dobu jako řádné licence ostatních digitálních televizí, které budou moci zahájit pozemní vysílání až dnem vypnutí analogového signálu v celé České republice. To se týká i šestice televizí sdružených v Asociaci digitálních televizí (ADT), kterým sice novela udělí mimořádné bonusové licence pro digitální vysílání platné už od příštího roku, ty však budou moci použít právě jen do doby, než se v České republice přestane vysílat analogově.
Jenže kdy se vypne analog?
Trošku zmatku do Plevových úvah ve středu vnesly České radiokomunikace, které rozeslaly poslancům a předkladatelům diginovely dopis, ve kterém odmítají termín 10. října 2010 jako datum ukončení zemského analogového vysílání v celé České republice. Podle ředitele úseku vysílacích služeb Radiokomunikací Martina Roztočila je totiž tento termín z technického hlediska nerealizovatelný a operátor navrhuje konec roku 2012, nebo spíše rok 2014. Roztočil na jednání kulturního výboru sněmovny argumentoval příkladem Finska, které nedávno ukončilo analogové vysílání, ale 100 tisíc domácností zůstalo bez televizního signálu. Stejný problém by podle Roztočila hrozil i České republice.
Poslanci ale Roztočilovo tvrzení odmítli, protože Finsko podle nich počítalo s tím, že část domácností přijde o pozemní příjem televize. Podle Petra Plevy jde o diváky v menších obcích a na samotách, které mají přejít na satelitní příjem televize. Snaha Radiokomunikací odsunout termín vypnutí analogu až za Evropskou komisí doporučený rok 2012 se nelíbí ani předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavlu Dvořákovi. Faktem je, že pokud diginovela termíny nezmění a Radiokomunikace odmítnou svoji digitální síť vystavět a spustit včas, mohou přijít o oprávnění k jejímu provozování. Ohrožen by byl i start digitální sítě společnosti Czech Digital Group, která si pronajímá vysílače právě od Radiokomunikací. Na trhu by pak zbyl jediný operátor zemského digitálního multiplexu: Telefónica O2 Czech Republic.
ADT bude moci jednat s operátory
Další z bodů Plevova pozměňovacího návrhu umožňuje držitelům kompenzačních licencí, tedy šestici původních vítězů licenčního řízení na první digitální televize sdružené v ADT, jednat s operátory multiplexů o podmínkách smluv a zařazení do digitální sítě ještě před vydáním kompenzační licence. V praxi to znamená, že třeba televize Barrandov nebo Óčko budou moci hned po schválení a nabytí účinnosti diginovely uzavírat smlouvy s provozovateli multiplexů. To samé se týká Novy, Primy a skupiny provozovatelů regionálních komerčních televizí, které získají nárok na bonusové digitální licence za to, že se přihlásí k plnění TPP a předčasnému odevzdávání analogových kmitočtů.
Pleva také upravuje způsob udělování licencí. Diginovela sama o sobě počítá s tím, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) už bude muset udělit licenci pro zemské digitální televizní vysílání každému zájemci, který splní zákonné podmínky a jeho žádost nebude obsahovat chyby. Pleva doplňuje, že RRTV nebude moci sama od sebe vypsat žádné licenční řízení. Licence budou radní udělovat už jen na základě žádostí od zájemců o vysílání. Digitální pozemské vysílání převádí pod režim, ve kterém je dnes satelitní nebo kabelové vysílání. Nicméně nebylo zřejmé, jestli ještě RRTV může sama vyhlásit výběrové řízení na digitální televize. To se odstraňuje. Rada už nemůže vyhlásit sama o sobě žádné řízení na digitální televizi,
vysvětlil Pleva v rozhovoru pro ČRo Digital.
Plevovy návrhy jsou „základem“ k jednání
Zatímco na kulturním výboru prošly Plevovy pozměňovací návrhy hladce, na mediální komisi narazily na odpor bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka. Tomu se nelíbila formulace, o které chtěl nechat hlasovat předsedající komise Michal Hašek (ČSSD): že členové komise schvalují sněmovní tisk obsahující vládní návrh diginovely společně s pozměňovacími návrhy poslance Petra Plevy jako základ k dalšímu jednání o diginovele. Grebeníček namítal, že Plevovy návrhy jsou jenom jedny z mnoha „pozměňováků“, a neměly by tudíž mít charakter „základního materiálu k dalšímu jednání“. Tím je podle Grebeníčka jenom vládní návrh diginovely. Pleva proti tomu namítal, že pozměňovací návrhy mohou nadále podávat i další poslanci.
Grebeníček si ale posteskl, že poslanec Milan Bičík chtěl podat vlastní pozměňovací návrhy k diginovele už během dopoledního jednání kulturního výboru, tam mu to ale poslanec Pleva neumožnil se slovy, že všechny další pozměňovací návrhy bude probírat sněmovní mediální momise. Bičík ale není jejím členem a v době jednání komise se účastnil jednání jiného sněmovního výboru. Pro dvanáct ze čtrnácti přítomných členů komise to ale nebyl patřičný argument a schválili usnesení, že sněmovní tisk s vládním návrhem diginovely, doplněný o Plevovy pozměňovací návrhy, bude základem pro další jednání o diginovele. Proti byl pouze Grebeníček a jeho komunistická kolegyně Ivana Levá.
Další pozměňováky do 19. září
Ostatní poslanci mohou podávat pozměňovací návrhy k diginovele do středy 19. září do 12 hodin na sekretariát sněmovní komise pro sdělovací prostředky. Mohou tak učinit i ti poslanci, kteří nejsou členy mediální komise, ti o nich ale nemohou na komisi hlasovat. Celá komise se bude návrhy zabývat 25. září před zasedáním Poslanecké sněmovny, na kterém by mělo proběhnout druhé čtení diginovely. Fakt, že pozměňovací návrhy projdou výbory, ještě nemusí znamenat, že se s nimi ztotožní celá sněmovna. Už nyní je ale jasné, že kromě Plevova návrhu, který má silnou podporu u koaličních poslanců i poslaneckého klubu ČSSD, přijdou ještě další návrhy na změny diginovely. Prosazují je Asociace digitálních televizí, Asociace českých reklamních agentur či televize Prima.
Nové digitální televize chtějí uzákonit povinnost zařazování všech pozemně šířených televizních stanic do základní omezené nabídky kabelových operátorů. Proti tomu se ale silně ozývají samy kabelové společnosti. Například generální ředitel UPC Václav Bartoň nevylučuje, že pokud by se takové ustanovení do novely dostalo, firma by se obrátila se stížností k Evropské komisi. Stejnou stížnost ale zvažuje i ADT v případě, že by se ustanovení do novely nedostalo. Serveru DigiZone.cz to řekl generální ředitel digitální televize Barrandov Vladimír Kuba. Tématem dalšího pozměňovacího návrhu by mělo být povolení kumulace reklamních časů na České televizi. Novela totiž počítá se zachováním reklamy v ČT i po 1. lednu 2008, každý kanál by ale mohl reklamě vyčlenit jen půl procenta denního vysílacího času a ta by se nesměla sčítat a použít u jednoho programu. Prima zase chce prosadit vlastní „očištění“ od sdílených kmitočtů s regiony.
Nejvíc zatím boduje Nova
Ač se to příliš nezdá, ve snaze změnit vládní návrh diginovely zatím jasně vede televize Nova. Nejenže jí poslanec Petr Pleva chce podruhé prodloužit licenci (tentokrát zadarmo), ale jeden z jeho pozměňovacích návrhů obsahuje ustanovení, které Nova společně s Primou prosazují od samého začátku: totiž že ze zákona mají mít v digitální éře stejné pokrytí jako v analogovém vysílání a toto pokrytí se nesmí snížit v žádné z fází přechodu od analogového k digitálnímu šíření televizního signálu. Nově se ale zatím nepodařilo protlačit do některého z pozměňováků vyšší počet bonusových licencí. Poslankyně Ivana Levá (KSČM) však nedávno v rozhovoru pro ČRo Digital naznačila, že by ráda zvýšila počet bonusových licencí pro současné komerční televize z jedné na dvě.
Společným zájmem Novy i vznikajících digitálních televizí bude úprava, která by omezovala pravomoci operátorů digitálních multiplexů. Ti totiž získají velké pravomoci poté, co už RRTV nebude moci určovat, v jaké digitální síti má ten který program vysílat. Zájemce tak sice může získat vysílací licenci, pokud ale nepřistoupí na podmínky diktované operátorem multiplexu, do éteru se nedostane. Na to v poslední době doplácí hlavně Nova, která se nedohodla s Radiokomunikacemi na ceně za digitální vysílání z Bukové hory u Ústí nad Labem, a od 1. července, kdy začal na severu Čech vysílat digitální multiplex A, v něm nejsledovanější česká televize chybí.
