Anonymně sdílet a posílat zprávy mezi přáteli bez toho, aby kdokoliv věděl, kdo za kterou zprávou stojí. To je princip aplikace Secret, za kterou stojí dvojice vývojářů se zkušenostmi z YouTube nebo Googlu. Nápad byl jednoduchý: rozjet novou sociální síť založenou na anonymitě a svobodě projevu. Síť, která není svázána sociální kontrolou přátel a prezentací názorů spojených s vlastním jménem. Podle serveru Techcrunch to vyšlo – hodnota startupu se dnes pohybuje kolem padesáti milionů dolarů a peníze v ní má i Google Ventures.
Představa o anonymitě na internetu se v posledním desetiletí nenávratně rozplynula. Nabouraly ji snahy o alespoň částečné regulování diskusí, stále silnější propojení Facebooku s obsahovými weby (koneckonců, soukromí je podle Marka Zuckerberga jen přežitkem dvacátého století), a samozřejmě kauza, kterou rozpoutal Edward Snowden.
Secret.ly není jedinou službou, která momentálně surfuje na vlně ochrany soukromí. NSA z ní udělala nechtěného bojovníka za svobodný internet a dalšímu boomu pomohla bublina kolem chatovacích aplikací. Na výsluní se tak dostávají aplikace jako Whisper, Wickr, která se chlubí vojenským šifrováním, Confide nebo ruský Telegram.
Telegram je produktem úspěšné petrohradské scény, jeho autory jsou samotní bratři Durovovi, zakladatelé „ruského Facebooku“ VKontakte. Aplikace se chlubí komplikovaným šifrováním komunikace a dění kolem odposlechů jí přihrává jen další uživatele. A nejen to. Potom, co největší sociální síť koupila WhatsApp, vyskočily denní počty stažení aplikace na trojnásobek, atakovaly hranici jednoho milionu a iOS verze se dokonce dostala do pětky nejstahovanějších aplikací v 64 zemích.
Drby se hodí vždycky
V Americe se už s anonymní drbárnou učí pracovat i některá média. Redaktoři BuzzFeedu totiž budou podle deníku New York Times využívat obsah sítě Whisper jako zdroj pro své články.
Whisper je populární hlavně mezi teenagery, kterým umožňuje anonymní sdílení jejich „tajemství“. Používání reálných jmen je v podstatě zakázáno. "Máme 120 editorů, kteří dohlíží na to, aby se lidé neuráželi. Uživatelé tak mohou používat konkrétní jména veřejných osobností jako třeba Justin Bieber, ale je zakázáno pomlouvat třeba spolužáka Justina z hodiny španělštiny,” tvrdí šestadvacetiletý šéf služby Michael Heyward.
Dosud nejviditelnějším průkopníkem pomíjivé komunikace byl především teenagerský Snapchat, který ustál licitování s Facebookem a nenechal se koupit ani za nabízené tři miliardy dolarů. Popularita služby je založena na tom, že sdílené obrázky mizí pár vteřin potom, co je adresát otevře. Právě uživatelé pod prahem dospělosti ji často využívají k populárnímu sextingu.
I tady je ale pocit anonymity a bezpečí dost iluzorní – screenshoty, které lze pořídit z fotek důvěřivých uživatelů Snapchatu, mohou být samozřejmě zneužity. Nehledě na to, že systém služby není tak zabezpečený, jak by se mohlo zdát. Neustál totiž první větší hack, ve kterém na veřejnost unikla data 4,6 milionu uživatelů, včetně jejich telefonních čísel.
Tak jako tak už investoři data o nastupující generaci uživatelů internetu ocenili více než 120 miliony dolarů, které do něj nasypali i bez toho, že by Snapchat cokoliv vydělal.
Věčný problém startupů – byznysmodel
Otázka, jak mají aplikace vydělávat, zatím (alespoň navenek) nikoho netrápí. Snapchat bere inspiraci u svého velkého vzoru – čínského Tencentu, který prodává speciální obrázky nebo jiný prémiový obsah. Asijská posedlost ale na západě zatím nefunguje. A ideální cestou se nejeví ani reklama. Tu odmítá jak dvojka z miliardového WhatsAppu, tak i třeba James Jerlecki z dalšího anonymního skupinového chatu Rumr, a to už i v jeho účetnictví koluje 800 tisíc dolarů z Google Ventures.
K tomu všemu se začíná diskutovat o etice takových služeb. Investoři řeší, jestli služby, které pod rouškou anonymity umožňují průchod nejnižším lidským pudům, jsou vhodným cílem jejich peněz. A to i přesto, že počet jejich uživatelů roste a šéf Whisperu se ohání případem, kdy jeho služba zafungovala jako prevence sebevraždy.
„Je svět díky této službě lepší? Nejde jen o to, zda nemůže být jednoduše zneužita ke škodlivým účelům, ale spíš o to, co je primárním účelem její existence,“ zamýšlí se ve svém blogu s názvem Jsme to, do čeho investujeme? Hunter Walk z Homebrew.
Přeci jenom, mít zainvestováno třeba ve službě Yik Yak v okamžiku, kdy se kvůli bombovým výhrůžkám v její síti musela evakuovat školní budova v kalifornském San Clementu, nemusí být úplně ta publicita, který by měl takový startup přitahovat.
