Hlavní navigace

(O)milníky české televizní digitalizace: „Totéž není tak úplně totéž“

4. 9. 2014
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Omyly se nevyhnuly ani opravdovým odborníkům. V jejich případě se ale téměř vždy jednalo o ne zcela správné pochopení myšlenky nebo nesprávnou interpretaci. Právě jednomu takovému „omylu“ bych rád věnoval dnešní díl seriálu.

Neexistuje analogová a digitální anténa. Opravdu?

V tuto chvíli se dostáváme už k vlastním technickým problémům a otázkám, které provázely a dodnes provázejí terestrický příjem digitální televize. Jedním z největších a hlavně neúmyslných omylů bylo tvrzení odborníků, že antény pro příjem digitálního signálu jsou naprosto stejné jako ty pro příjem analogové televize. Samozřejmě, že toto tvrzení je v principu naprosto správné a na první pohled asi nikoho nenapadne, v čem by mohl spočívat problém nebo dokonce omyl. Pokud se totiž na toto téma budou bavit lidé, kteří jsou v problematice televizního příjmu dostatečně znalí, pak je pro ně toto tvrzení zcela pravdivé a nezpochybnitelné.

Pokud ovšem toto tvrzení předložíme laické veřejnosti, pak velmi rychle narazíme na problém, který je pro odborníka zcela „mimo mísu“, ovšem pro laika je naprosto logický. Já sám jsem si tento problém uvědomil až s postupem času, kdy jsem si všiml toho, že lidé stále přijímají televizní signál na antény, na které přijímali analog, a to i přesto, že ty antény jsou dnes už nefunkční. V čem je tedy zakopaný pes? Lidé totiž vzali toto tvrzení odborníků zcela vážně a doslovně. Vznikl tak ovšem nechtěný omyl, kdy lidé problematiky znalí se snažili divákům naznačit, že pro příjem digitální televize se používají antény stejných tvarů a provedení, jako tomu bylo u televize analogové.


Foto: archiv DigiZone.cz

S anténami byla během televizní digitalizace asi největší potíž

Marné pokusy s nefunkčními anténami pro VHF

Bohužel tak vzniklo nedorozumění, kdy si většina národa toto tvrzení vyložila po svém a došla k závěru, že pro příjem digitální televize postačí právě ty antény, které má na střeše. I dnes je tak možné se setkat s tím, že lidé přijímají DVB-T na zcela nevhodné a nefunkční antény pro VHF nebo mají ve svých anténních systémech slučovače a filtry, které jim příjem DVB-T na aktuálních kanálech zcela znemožňují. Z pouhého nedorozumění tak vznikl docela závažný problém, který lidé jen těžko chápou. „Proč měnit antény, když ty pro digitál jsou stejné jako pro analog?“ Tohle je pro laika zcela nepochopitelné.

Ještě nepochopitelnější a záhadnější je pak případ, kdy by anténa teoreticky mohla vyhovovat, protože je na UHF, ovšem přesto nevyhovuje, protože příjmové podmínky v daném místě vyžadují použití antény s jinými vlastnostmi. K těmto případům dochází především tam, kde byl příjem analogové televize realizován prostřednictvím televizního převaděče, který byl po přechodu na DVB-T vypnut a signál ze vzdáleného vysílače není v daném místě tak kvalitní, jako byl z onoho převaděče. Ani v tomto případě tak tedy neplatí tvrzení, že anténa pro digitál je stejná jako pro analog.

Podobně extrémním případem jsou pak antény, které svojí konstrukcí vyhovují pouze pro příjem úzké skupiny kanálů, na kterých se ovšem v dané lokalitě po přechodu na DVB-T už nevysílá. I těchto případů je docela velké množství, a to především tam, kde se dlouhé YAGI antény používaly pro příjem vzdálených vysílačů. Tyto antény pak jsou většinou ještě vybavené laděnými zesilovači, což problém s příjmem ještě dále komplikuje. 


Zdroj: archiv DigiZone.cz

Kanálová Yagi anténa s laděným zesilovačem: záruka špatného příjmu DVB-T

Neznalost často diváky odváděla k satelitu

Jistě je možné namítnout, že takovýchto a podobných případů jistě není mnoho. I v tomto případě se ovšem jedná o zcela zásadní omyl. Těchto případů je víc, než si mnozí dokáží představit. Samozřejmě, že se nejedná o plošný problém. Tyto případy se ovšem docela často vyskytují především tam, kde příjem analogové televize zajišťovaly televizní převaděče a které používaly většinou VHF pásmo. Podobné je to i tam, kde VHF pásmo bylo použito i na vysílačích základní sítě a kde toto vysílání bylo jediné, které se dalo přijímat, protože UHF signál se do dané lokality nedostal kvůli nevhodnému terénnímu profilu. I takových případů je docela velké množství především v příhraničních oblastech. Ukázkovým případem je například původní analogové vysílání z vysílače Kleť na kanále R2, které díky velmi nízké frekvenci bylo možné přijímat i v místech, kam se dnes UHF nedostane.

Na uvedených příkladech je tak velmi dobře vidět, že totéž není tak úplně totéž. Stejná anténa pro digitální televizi je stejná jako pro analogové vysílání pouze v tom případě, že pro to digitální vysílání v daném místě prostě vyhovuje, což ovšem není tak úplně samozřejmé. Po vypnutí analogového vysílání zcela zmizely veškeré televizní vysílače v pásmech VHF, které tvořily první vysílací síť na území republiky a která nejdříve šířila první program ČST, následně druhý program ČT, aby nakonec připadla TV Nova. Mnoho lidí tak příjem programů ČST nebo ČT na nových kanálech neřešilo a spokojilo se s příjmem komerční televize, která v tu dobu měla naprosto nejlepší územní pokrytí. Dnes tak paradoxně nastala situace, kdy existuje nemalé množství případů v nichž se lidé pokoušejí přijímat DVB-T na antény pro VHF pásmo, ovšem mnohdy natolik neúspěšně, že přešli na satelitní příjem, protože jim nikdo neřekl, že je potřeba vyměnit anténu na střeše.


Zdroj: archiv DigiZone.cz

Český divák je velmi vynalézavý, během televizní digitalizace to dokazoval velice často

Může za to špatná informační kampaň?

V tuto chvíli by asi bylo možné se opět vrátit ke kritice informační kampaně, která tento problém zcela pominula a lidem nikdo neřekl, že mít na střeše nějakou anténu prostě nemusí stačit.

Lupa tip MF temata2

Podobně extrémními případy jsou pak ty, kdy si lidé pořídili antény vybavené zesilovači, které jim při příjmu analogového vysílání byly schopné dodat alespoň nějaký trochu koukatelný signál. Křížová modulace a různé druhy rušení byly sice i u analogového vysílání zcela zásadní vadou, ovšem nevylučovaly příjem televizního signálu. V případě DVB-T jsou ovšem takovéto antény zcela nefunkční a nepoužitelné. Bohužel i dnes, v době zavádění LTE, se takovéto antény nejen prodávají, ale i instalují. Problémy s příjmem pak na sebe nenechají dlouho čekat.

V dnešním článku jsem tak chtěl poukázat na fakt, že to, co je naprosto jasné a srozumitelné odborníkům, nemusí a mnohdy není srozumitelné a jasné široké veřejnosti. Ze zdánlivé maličkosti se pak může vyklubat docela zásadní problém, který pro mnohé jedince může znamenat nemalé finanční náklady. Pokud si totiž lidé pořídili satelitní příjem jen proto, že jim DVB-T nefungovalo nebo nefunguje kvůli nevhodné anténě, pak je to z finančního hlediska docela zásadní věc.

Autor článku

Od roku 1992 podnikatel v oboru servisu a montáží spotřební elektroniky, montáže televizních a rozhlasových antén. Elektronika je jeho celoživotním koníčkem, zabývá se jí už od dětství.