Od srpna jste ve funkci generálního ředitele Českých Radiokomunikací vystřídal Jane Hannah. Jak se to promítlo do organizační struktury firmy, kdo převzal vaše dřívější pravomoci obchodního ředitele a kdo vyjednává s klienty?
Pozice výkonného ředitele pro obchod a marketing je stále neobsazena, vyjednávání s klienty ale převzal obchodní ředitel. To je nová pozice, kterou jsme vytvořili letos v květnu, a která spadá pod výkonného ředitele pro obchod a marketing. Vyjednávání na úrovni generálních ředitelů, případně členů představenstva, stále probíhá za mé účasti.
Takže když nějaká televize chce vstoupit třeba do multiplexu 3, který provozujete prostřednictvím dceřiné společnosti Czech Digital Group (CDG), jedná přímo s vámi?
Jedná v kombinaci. Pokud je to nějaká větší televize, jedná přímo se mnou, pokud jde o menší televize, jednají s naším komerčním týmem.
A ten vede kdo?
Prodej má na starosti Jan John, který je od 15. května novým obchodním ředitelem ČRa. Přišel k nám ze společnosti Dimension Data.
Multiplex 3, který jste loni převzali, letos zavedl nabídku regionálního vysílání. Zatím jste na ni získali jednoho klienta v Praze, místní televizi Metropol. Máte rozjednané další regionální zákazníky?
Trošku bych vás poopravil. Nejenom že jsme začali nabízet vysílání v jednotlivých regionech, ale nabízíme i časové sdílení. Podívali jsme se na to, jakým způsobem zpřístupnit multiplex 3 i pro ty subjekty, pro než zatím terestrické vysílání bylo nad rámec jejich finančních možností. Přišli jsme na dvě možnosti. Jednou je přesně to, co říkáte, tedy regionální struktura a umožnění vysílání televizí v jednotlivých jednofrevenčních sítích. Druhou je časové sdílení. Kanál, který bude chtít vysílat jenom konkrétní časové úseky pro celou Českou republiku, má možnost si od nás objednat tyto konkrétní časy. Takže jednání probíhají, a to nad celým portfoliem, tedy jak o celoplošném nesdíleném neregionalizovatelném kanálu, tak o regionalizovaných kanálech nebo časovém sdílení.
A dá se kombinovat regionální vysílání v časovým sdílením, tedy že by v multiplexu 3 vysílala nějaká regionální televize jen po omezený čas během dne?
To nejde. Podmínka produktového portfolia neumožňuje kombinaci regionálního vysílání a časového sdílení. Buď tedy klient může využít regionální členění s podmínkou vysílání 24 hodin denně v konkrétním regionu, nebo časové sdílení, tedy několik hodin vysílání denně, ale pouze na celém území České republiky.
Je u toho časového sdílení nějaký minimální čas, kolik hodin denně by musel takový klient vysílat? Nebo si může objednat třeba jen 20 minut denně?
Ne, je tam podmínka, že využije celý prime time, tedy čas mezi 18:00 a 23:00 hod. Kromě ní jsme schopni přizpůsobit se požadavkům dané televize.
Zájem o návrat do multiplexu 3 projevila televize Óčko. Původně k vám měla přejít z multiplexu 4 už od září, nakonec se tak nestalo. Proč? Spějete k dohodě?
Praxí ČRa vždycky bylo, že obchodní jednání v médiích nekomentují, takže bohužel ode mne informaci o tom, jak se ona jednání vyvíjejí, nedostanete.
Dobře, tak se pojďme bavit teoreticky. Za jak dlouho od chvíle, kdy se s Óčkem dohodnete, budete schopni tento program zařadit do multiplexu 3?
Čistě teoreticky, pokud bychom se dohodli a podepsali smlouvu s jakoukoli novou televizí, budeme ji schopni zařadit v horizontu dvou až čtyř týdnů. Závisí to na tom, jak rychle budeme schopni postavit trasu od této televize k nám. Pokud taková trasa už existuje, je to pro nás de facto možné okamžitě, pokud neexistuje, musíme ji ze studia té televize až k nám na centrální headend postavit, což nějakou dobu trvá.
Trošku jsme zamluvili otázku, zda jednáte i s dalšími zájemci o regionální vysílání v multiplexu 3, kromě již zařazené pražské televize Metropol. Nechci po vás jmenovat televize, stejně byste mi je neřekl, ale zajímá mě, zda nějací takoví klienti existují.
Obchodní politikou ČRa bylo vždycky tento multiplex naplnit, takže odpověď na to, zda jednáme se zájemci, kteří by měli potenciální zájem i o regionální vysílání, zní ano. Máme samozřejmě zájem i o takovéto klienty, jinak bychom regionální nabídku ani nezveřejňovali. Jednání s těmito potenciálními klienty probíhají.
Jsou mezi nimi i programy, které nemají licenci pro zemské digitální vysílání (DVB-T) a byly by převzaté z kabelu nebo satelitu?
Nemůžeme to komentovat.
Vedete předběžná jednání s televizemi Nova a Prima o zařazení jejich nových programů Kanál 5 a Prima family do multiplexu 3? Oba mají licenci pro celoplošné vysílání DVB-T a lhůta pro zahájení vysílání jim začne běžet letos v listopadu.
Já samozřejmě rozumím, že se ode mě snažíte dostat informaci, zda budeme mít v multiplexu 3 kompletně nové kanály televizí Nova a Prima, ale bohužel musím znovu konstatovat, že obchodní jednání v médiích nekomentujeme. Počkejme si, až potenciálně podepíšeme nějaké smlouvy a uvidíte na svých obrazovkách nové kanály.
Multiplex 3 plánoval kromě velkých vysílačů ještě tři dokrývače, z nichž jste zatím zprovoznili dva: jeden v Karlových Varech a druhý ve Znojmě. Kdy spustíte třetí na Radhošti?
Ten je sice plánovaný, ale ještě není spuštěný. Jeho start předpokládáme v listopadu, až po vypnutí analogového vysílání na Ostravsku. Co se týká dalšího možného dokrývání multiplexu 3, v současné době neregistrujeme požadavky na další dokrývače. Stejná je situace u multiplexu 2. Platí tedy, že ve finálním stavu bude mít multiplex 3 celkem tři dokrývače a multiplex 2 padesát dokrývačů.
Pojďme ještě ke spouštění posledních velkých vysílačů multiplexu 2. Zbývá zahájit vysílání na Pradědu, Tlusté hoře a Ploštinách. Dodržíte termíny jejich předpokládaného startu a neobjevily se nějaké technické potíže s jejich spuštěním? Nespustíte je dříve?
Plán zůstává naprosto stejný. Praděd spustíme na konci října, Tlustou horu a Ploštiny v průběhu listopadu, tak abychom splnili magické datum dokončení výstavby všech digitálních sítí 11. listopadu 2011. Nedochází tam k žádném urychlení, je tam i nějaká kmitočtová závislost, na rozdíl od multiplexu 3, kde jsme byli schopni spustit některé lokality dříve.
Není třeba na Jesenicku a Zlínsku vypínat některé analogové kmitočty dříve, než vyplývá z Technického plánu přechodu?
Není. Analogové vysílání pouze ovlivňuje výkony digitálních vysílačů. Vysílač Tlustá hora ve Zlíně nyní běží na 25. kanálu výkonem 10 kW a po vypnutí analogového vysílání ČT 1 na stejném kanále z vysílače Ploštiny ve Valašských Kloboucích budeme moci navýšit jeho výkon na 100 kW. Další úkol řešíme u kanálu 51 na Pradědu a ostravských vysílačů, které všechny vysílají na tomto kanálu digitálně. Čekáme na vypnutí analogového vysílání Primy z Hošťálkovic, abychom mohli využít kanál 48. Nyní dochází mezi Pradědem a Hošťálkovicemi k vzájemnému rušení digitálního vysílání na kanálu 51. K těmto kmitočtovým kolizím bohužel dochází proto, že definitivní kmitočty nejsou v době spouštění digitálního vysílání v dané lokalitě uvolněny.
Česká televize oznámila, že konci listopadu vypne všechny zbývající analogové vysílače. Týká se to i všech nízkovýkonných dokrývačů?
Na to se musíte zeptat České televize.
Ale ČT žádá vás, abyste ty vysílače vypnuli, takže musíte mít přehled, co budete na její žádost vypínat.
Pokud nám ČT dodá požadavek, tak samozřejmě budeme jednat plně v souladu s tímto požadavkem.
A ten požadavek už ČT vznesla?
Musíte se zeptat ČT.
U velkých vysílačů je ale naprosto jasné, že všechny skončí k 30. listopadu?
Ano, pokud nedojde k přehodnocení strategie dřívějšího vypínání analogového televizního vysílání v těchto oblastech novým generálním ředitelem ČT.
Jak je možné, že teď předčasné vypínání analogového vysílání umožníte, když jste na stejný požadavek v minulosti, třeba u vysílače Chomutov, reagovali zamítavě, protože by došlo k porušení výpovědních lhůt ve smlouvách mezi televizemi a vámi?
Bohužel nemohu komentovat, co bylo možné a co ne. ČRa vždycky postupují v souladu se smlouvami s jednotlivými televizními stanicemi. To znamená, že pokud dochází k nějakému vypínání, je to plně v souladu se smlouvami.
Nový generální ředitel ČT Petr Dvořák plánuje spustit pátý program ČT 3, který by chtěl umístit do veřejnoprávního multiplexu. Prý by chtěl vyjednat odchod Českého rozhlasu a snížit datový tok ČT 2. Vešel by se teoreticky do multiplexu 1 pátý televizní program?
Teoreticky ano. Pokud se podíváte na strukturu multiplexu 2, v něm vysíláme už v současné době pět televizních kanálů, takže multiplex 1 by šel přestavět stejným způsobem, aby se tam pátý kanál vešel. Samozřejmě podmínkou by bylo uvolnění prostoru, který tam v současné době zaujímá Český rozhlas. Ale ČRo je vlastně de facto součástí veřejnoprávního multiplexu, to není síť České televize, ale multiplex veřejné služby, takže by to pravděpodobně záviselo na dohodě mezi ČT a ČRo o dalším způsobu šíření digitálních programů ČRo.
Petr Dvořák také hovoří o možnosti přechodu na dynamický datový tok jednotlivých programů ČT v rámci veřejnoprávního multiplexu. Teď to je tak, že každý program ČT má svůj fixní datový tok, kdežto u multiplexu 2 je dynamický a přelévá se podle náročnosti scén na konkrétním programu?
Bohužel nemohu komentovat, co má ve svém multiplexu nastaveno ČT, nicméně ČRa garantují nějakou minimální šířku pásma a z logiky věci nejlepší mechanismus pro to, aby byly programy šířeny v co nejlepší kvalitě, je dynamické přerozdělování datového toku podle toho, kolik ho který program právě potřebuje. Ve chvíli, kdy na jednom programu třeba běží jenom závěrečné titulky filmu, se část jeho datového toku automaticky „přelije“ na jiné programy, aby zajistil jejich lepší kvalitu.
Ještě jedna otázka k případnému zařazení pátého programu ČT do veřejnoprávního multiplexu, na kterou mi asi neodpovíte. Týká se finanční náročnosti šíření ČT 3. Nejnáročnější bývá šíření terestrické, na jakou částku by ČT přišlo šíření tohoto programu ve veřejnoprávním multiplexu – dejme tomu ročně? Český rozhlas už dříve zveřejnil informaci, že za vysílání svých programů ve veřejnoprávním multiplexu platí 26 milionů korun ročně.
Tahle otázka by měla spíše směřovat na ČT, protože ČRa účtují České televizi jednu sazbu za provozování multiplexu nezávisle na počtu kanálů. To, co asi komentujete, je pravděpodobně přerozdělení ceny směrem na ČRo. Kolik by tedy stálo zařazení pátého programu do veřejnoprávního multiplexu, byste se měl ptát ČT. Náklady, které nám ČT platí za technické provozování veřejnoprávního multiplexu, jsou konstantní a při spuštění pátého kanálu by se nezměnily.
Ale ČRa by asi nechtěly přijít o tu platbu 26 milionů korun ročně od Českého rozhlasu, který ji platí za svoji část datového toku ve veřejnoprávním multiplexu?
Teď nevím, jak to myslíte. V jakém smyslu bychom neměli chtít klesnout?
Kdyby rozhlas odešel z veřejnoprávního multiplexu a místo něj by tam přišel pátý program ČT, a televize by vám podle vašich slov platila stále stejnou částku jako při provozu čtyř programů, přišli byste o ty peníze, které vám platí rozhlas.
To ani nejde, protože my máme s ČT velkoobchodní smlouvu, která není závislá na využití kapacity multiplexu. Nás by se případný odchod ČRo z této vysílací sítě nedotkl, po výnosové stránce by to nebyla žádná ztráta. ČT by si uvolnila nějakou šířku pásma, kterou by si mohla případně využít pro svůj pátý kanál.
Neúčtujete si tedy nějaké fixní částky, které se platí podle využitého datového toku, tedy velikosti využitého pásma?
Ne, my si vlastně účtujeme za – když to přeženu a zjednoduším – „trubku“, kterou přenášíme obsah veřejnoprávního multiplexu, a kolik programů a od koho tou „trubkou“ poteče, záleží čistě na ČT. Pokud si spustí deset televizních programů s ořezaným datovým tokem, nebo čtyři velmi kvalitní kanály, nebo pět středně kvalitních, je skutečně pouze věcí ČT.
Takže její platby Českým Radiokomunikacím by se zařazením pátého programu ČT do veřejnoprávního multiplexu vůbec nezměnily?
Ne.
ČTÚ hodlá nejpozději do poloviny příštího roku vyřešit problém s multiplexem 4, který se nerozvíjí. Buď odebere Telefónice kmitočty, nebo je Telefónica někomu pronajme nebo prodá. Měly by České Radiokomunikace zájem?
ČRa by měly zájem o tyto kmitočty, možná asi ne pro síť DVB-T, ale rozhodně pro síť DVB-T2.
Dá se vysílání ve standardu DVB-T2 provozovat na kanálech 60 a vyšších, které využívá multiplex 4?
Samozřejmě dá, nicméně ČTÚ několikrát zmínil, že kanály nad 60 jsou součástí digitální dividenty, takže dojde k tzv. refarmingu. Současné spektrum multiplexu 4 bude vyměněno za spektrum nižších kanálů tak, aby kanály nad 60 mohly tvořit součást logického celku, který bude tendrován jako součást digitální dividendy. Českých Radiokomunikací a jejich sítí se to také týká, máme jeden kanál nad 60, který bude muset být vyměněn.
Už teď pomáháte s testováním systému DVB-T2 Českému metrologickému institutu. Jak se ten test vyvíjí?
Test se vyvíjí dobře. Jeho účelem bylo nastavit standardní technické podmínky, které by zajistily jednotnost, ať už na straně broadcasterů, tedy provozovatelů sítí, tak na straně výrobců přijímačů, ať už v podobě plochých televizorů nebo set-top-boxů, aby mohl být tento standard do budoucna v České republice nasazen a rozvíjen. Takže tento experiment směřuje správným směrem, a je potřeba pochválit vizionářský přístup Českého metrologického institutu a potažmo ČTÚ, že nespíme na vavřínech přesto, že jsme ve střední a východní Evropě digitalizovali televizní vysílání nejrychleji. Díváme se do budoucna, a to je správné.
Vnímáme, že další rozvoj terestrické televize a speciálně obsahu ve vysokém rozlišení obrazu (HDTV) a placeného obsahu už nastane pouze ve standardu DVB-T2. Takže účelem toho testu je ustanovit tzv. knihu D-book, nějaký jednotný standard, který by byl závazný pro výrobce elektroniky tak, abychom mohli už příští rok do České republiky importovat přístroje, které by byly kompatibilní se způsobem vysílání DVB-T2 u nás. Myslím, že by to neměl být problém. Testovali jsme několik módů a jsme velmi blízko módu, který byl nasazen v Anglii. Ukázalo se, že i přístroje, které jsme měli zapůjčeny, fungují naprosto bezchybně.
Co bude kritické pro nasazení toho standardu, je doba adaptace tohoto nového vysílacího standardu výrobci elektroniky. Pokud dnes máme na trhu televizory, které mají Full HD rozlišení a nemají DVB-T2 tuner, troufám si tvrdit, že je možná i škoda tyto přijímače kupovat. Počkal bych si rok, až trh bude nasycen přístroji s tunery DVB-T2, stejně jako v Anglii, kde po zahájení vysílání v tomto standardu diváci používají už jiné přijímače, než které používali dřív pro sledování televize ve Full HD rozlišení. Už se tam ani neprodávají televizory s Full HD, které by neměly DVB-T2 tuner.
Do kdy by měl ten D-book se standardy vysílání DVB-T2 v České republice vzniknout?
Plánujeme, že by měl být ustanoven a schválen do konce tohoto roku. Text by měl být hotový do konce listopadu, do té doby by měl být komentován dotčenými subjekty a připraven ke schvalovacímu procesu. Adaptován by měl být začátkem příštího roku, protože předpokládáme, že na vánoční trh se už naplňují sklady obchodníků standardními přijímači, které byly vyrobeny v polovině letošního roku a tunery DVB-T2 nemají. Čekáme, že k prodeji a větší penetraci přijímačů s DVB-T2 tunery u nás dojde až v první polovině příštího roku.
Současný test DVB-T2, který zahrnuje Prahu, střední Čechy, Vysočinu a donedávna i jižní Čechy, je plánován jen do konce letošního listopadu a přijímače DVB-T2 by se měly začít prodávat až po Novém roce, bude si vůbec moci český divák vyzkoušet příjem tohoto vysílání v praxi?
Dobrá otázka. U testu se počítá s určitou časovou rezervou, měsícem testování navíc. Vysílalo by se tedy až do konce letošního roku. Pokud by se podařilo přijmout úpravu zákona o elektronických komunikacích, měli bychom být schopni požádat ČTÚ o dlouhodobou testovací frekvenci tak, abychom na ní mohli začít vysílat už od 1. ledna příštího roku. Vysílání DVB-T2 by tak kontinuálně pokračovalo bez jakéhokoli výpadku. Je to nutné, protože se ukazuje, že k adopci toho vysílání je třeba, aby v něm běžel relativně delší dobu komerčně zajímavý obsah, aby došlo k penetraci přijímačů v domácnostech.
Šlo by vůbec ještě o test, nebo už o pilotní vysílání?
Šlo by de facto o pilotní vysílání, i když samozřejmě ne za komerční ceny, protože trh je potřeba nejprve saturovat potřebnými přijímači. Určitě je potřeba zajistit minimálně osmnáctiměsíční pilotní vysílání.
Jaký bude obchodní model vysílání DVB-T2? Nemůžete přece čekat, že vám stejné televize, které vysílají ve standardním rozlišení obrazu v sítích DVB-T, budou chtít platit za šíření stejných programů ještě ve standardu DVB-T2.
Stejný obchodní model ale už běží na satelitu. Když se podíváte, i satelitní provideři požadují po televizích placení kapacity na transpondéru za šíření jejich HD obsahu. My si samozřejmě uvědomujeme, že aby došlo k adopci toho standardu, budeme muset nabídnout jak komerčním, tak veřejnoprávní televizi zvýhodněné podmínky. Tak, abychom nějakým způsobem sdíleli finanční náročnost tohoto vysílání.
Už při našem minulém rozhovoru jsem se na to ptal, ale zeptám se znovu: Platí stále váš plán, že příští rok v létě nabídněte HD přenosy londýnské olympiády přes DVB-T2 třem čtvrtinám obyvatel Česka?
Technicky tomu nic nebrání. Jsme připraveni a vnímáme to jako ohromnou příležitost a šanci, která sama o sobě ohromě zpropaguje vysílání ve standardu DVB-T2, přitáhne správné přístroje na trh, protože olympiáda či různá mistrovství světa bývají vždycky ohromným tahákem pro diváky. Takže technicky tomu nic nebrání, a myslím si, že i komerčně bychom se byli relativně rychle schopni s ČT dohodnout. Samozřejmě podmínkou pro to je přidělení frekvencí ze strany ČTÚ.
Kdy si o tyto frekvence zažádáte?
Okamžitě po tom, co bude platná úprava zákona o elektronických komunikacích. Pokud bude přijata a začne platit v listopadu, hned potom bychom si požádali.
A to je reálné? Tato úprava se už schvaluje v Parlamentu?
Prochází třetím čtením v Poslanecké sněmovně.
České Radiokomunikace získaly několik kmitočtových sad pro zemský digitální rozhlas. Kdy reálně spustíte vysílání?
Na to bych odpověděl trošku obšírněji. My jsme samozřejmě vždycky tvrdili, že pro spuštění digitálního rozhlasového vysílání jsou nejvhodnější kmitočty ve III. televizním pásmu. Z nám ne zcela jasných důvodů se v České republice rozhodlo o tom, že se nejprve bude tendrovat L-pásmo a až poté se budou přidělovat kmitočty z III. televizního pásma. V L-pásmu byla vyhlášena tři výběrová řízení: jedno celoplošné, několik krajských a několik městských. Celoplošné vysílání v L-pásmu nedává ekonomický smysl.
Přesto jste se do tohoto tendru přihlásili.
Ano, nicméně došlo ke zrušení tohoto výběrového řízení. Ukázalo se, že trh sám určí optimální cestu i přes to, že ČTÚ má jiný záměr. U krajských sítí jsme opět nevnímali přidělení kmitočtových sad jako něco strategického. S jedinou výjimkou, a tou byla Praha. V Praze totiž šly splnit podmínky jak pro získání krajské, tak městské sítě pro zemský digitální rozhlas. Zájem jsme tedy projevili pouze o městské sítě, protože vnímáme L-pásmo jako spektrum, které bude do budoucna využíváno pouze pro městské sítě. A kdy se chystáme tyto frekvence využít? Samozřejmě okamžitě poté, co o ně bude komerční zájem. Nicméně jsme stále přesvědčeni, že o tyto sítě bude komerční zájem až ve chvíli, kdy se začnou spouštět celoplošné rozhlasové digitální sítě v III. televizním pásmu.
To ale může nastat déle než za dva roky, a podle podmínek výběrového řízení na krajské a městské sítě v L-pásmu je musíte spustit právě nejpozději do dvou let od jejich získání, nebo o ně přijdete.
Teoreticky můžeme, nicméně si myslím, že pokud chceme nějakým způsobem rozvíjet digitální rozhlas tak, jako televizní vysílání ve vysokém rozlišení, musíme si počkat na přidělení kmitočtů ve III. televizním pásmu. Teprve v tom podle mne dojde k rozvoji digitálního rozhlasu.
Není to tak, že jste o ty kmitočty v L-pásmu žádali jenom proto, aby je nezískal někdo jiný a čekáte na tendry na III. televizní pásmo a potom je vrátíte?
České Radiokomunikace nikdy neblokovaly kmitočty. Na rozdíl od jiných operátorů jsme vždycky naplnili podmínky výběrových řízení a na kmitočtech jsme spustili službu. Proto jsme nežádali o víc krajských sítí kromě Prahy a proto jsme vzdali boj o celoplošné L-pásmo. Ekonomicky nám v L-pásmu dávají smysl jen městské sítě. Naším záměrem bude najít takový obchodní model, aby došlo k naplnění těchto kmitočtových sad.
Konkurenční firma Teleko už vysílá v Praze, Brně i Ostravě. Neujíždí vám trochu vlak?
My si myslíme, že neujíždí, protože zůstává otázka nad některými kmitočtovými sadami, které jim byly přiděleny.
Nad kterými?
Spouští vysílání v Praze, kde ČRa řádně vyhrály kmitočtovou sadu. Myslíme si, že ze strategického důvodu tím rozhodujícím momentem nebude spuštění vysílání v L-pásmu, ale v III. televizním pásmu. Pokud se podíváte na penetraci rozhlasových digitálních přijímačů, ne každý je vybaven na to, aby přijímal vysílání v L-pásmu. Testovat jenom proto, abychom testovali, není strategií Českých Radiokomunikací. Test by měl mít nějakou dlouhodobou vizi, dlouhodobou strategii. Testovat dva roky L-pásmo bez toho, aby to někam vedlo, může být sice zajímavé, mohli bychom si udělat čárku, ale ekonomicky to nikam nevede.
Pokud tomu dobře rozumím, zpochybňujete oprávněnost digitálního rozhlasového vysílání společnosti Teleko v Praze, protože kmitočty nezískala v řádné soutěži?
Díváme se, jakým způsobem byla Teleku přidělena kmitočtová sada.
V jeho případě šlo o individuální přidělení kmitočtů na základě žádosti, kterou si podalo dávno předtím, než byl vůbec vypsán tendr na pražský kmitočet pro zemský digitální rozhlas v L-pásmu.
My tuhle situaci samozřejmě analyzujeme, díváme se na to, protože jsme řádně v souladu se zadávací dokumentací kmitočtovou sadu koupili.
Takže vám vadí, že jste za ni zaplatili přes milion korun, kdežto Teleko jen desetitisíce korun za správní poplatek ČTÚ.
Je přirozenou odpovědností každého manažera ve společnosti, že spravuje a zhodnocuje majetek svých akcionářů. Pokud kupujeme frekvenční spektrum, které je národním bohatstvím vždy se díváme se, jakým způsobem tuto investici zhodnotit. Vezmeme-li v úvahu, že jsme za dané frekvenční spektrum zaplatili 1,3 milionu korun a ve stejné době došlo k přidělení podobného spektra ve stejné lokalitě za jinou cenu, musíme se ptát, zda nedošlo k poškození ČRa.
A pakliže by došlo?
Analyzujeme svoje budoucí kroky a díváme se na možnosti, které budeme mít.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz
