Všední hranaté tvary digitálního přijímače Optimum MX 800 nabízejí jeden otvor vskutku nevšední. Pod příklopkou na čelním panelu je zdířka na kartu, kterou doplňuje i zazděný Common Interface. Hlavní přednost výrobku si nechám až na závěr, začněme stručným představením.
Recenzovaný set-top-box je neznačkový. Na krabici se tyčí velký nápis YU-MA-TU, česká přelepka hovoří pak o názvu Optimum MX 800 a na Internetu je stejný stroj vedený i pod jinými jmény. Prodávané zboží je ale jediné – stříbrná krabice s mírami 31×27×6,5 centimetru a hmotností dvou kilogramů. Přijímač je určený pro signál ze zemských vysílačů i ze satelitu, citlivost jeho ladicího obvodu pokrývá rozmezí –65 až –25 dBm. Displej na předním panelu ukazuje na číslo programu nebo nastavený čas. Na levé straně je růžice se směrovými šipkami a tlačítkem OK, napravo od ní je pak vstup do menu a přepínač mezi plným a pohotovostním režimem.
Zadní panel má pro třídu lépe vybavených kombinovaných set-top-boxů klasické složení. Dva konektory SCART doplňuje čtveřice přípojek pro anténní kabel. Dvě jsou vstupní, dvě výstupní, polovina jich je přivedená na modulátor signálu. Zopakujme si, že modulátor je důležitý pro televizory bez konektoru SCART, modernější zobrazovače jeho společnost nepotřebují. Optimum 800 MX musí signálem zabezpečit také satelitní část, pro kterou má připravený vstup z paraboly a smyčku do jiného přijímače družicového vysílání. Digitální výstup zvuku S/P-DIF je vzadu pouze jako optika, ale zájemci tu najdou i dvě zdířky cinch pro analogové stereo. Kompozitní videovýstup, konektor pro spínač na 12 voltů a sériové rozhraní RS-232 výčet přípojných možností uzavírají. Spotřeba přijímače je 30 wattů za plného provozu, ve standby klesne na třetinu.
Turecké uvítání a dobrodružné hledání češtiny
Po úvodní obrazovce se přístroj hned pustí do zobrazení programů, které má připravené v paměti už od výrobce. Tovární nastavení produktu má na první pozici stanici TRT 1 z družice TurkSat1C, alespoň v recenzované verzi. Protože parabolu na tento satelit nasměrovanou nemám, set-top-box mě věcně pokáral: Kötu sinyal.
Že chybí signál jsem vytušil ze zkušenosti a kontextu – dole na obrazovce byla informační lišta (v turečtině), na které jeden ukazatel udával sice 72 procent, druhý byl však na nule. Úvodní nastavení bez kroku přes jazykovou volbu možná potěší hodně lidí v Německu, ale já přemýšlel, jak vyměnit řeč menu za sobě bližší, nejlépe českou.
Lubomír Proboszcz ze společnosti Sapro, která Optimum do Česka dováží, mi na téma úvodní češtiny sdělil, že variant továrního nastavení existuje pro přístroj celá řada, na ryze české se ale teprve pracuje. Budoucí zákazníci tedy mohou doufat ve snadnější začátek, já však dokončím svůj instalační příběh.
Na krabici set-top-boxu není kromě malé bílé přelepky s názvem přístroje česky ani čárka, uživatelská příručka pro tuzemský trh chybí, jediným vodítkem je proto anglický manuál. Vsadil jsem na instinkt a stiskl jsem tlačítko Menu
na dálkovém ovládání. Nabídka možností se vskutku objevila, ale turecký kvíz pokračoval. Kdybyste na podobném místě náhodou tápali, vězte, že nastavení se skrývá pod slovem Ayarlar
, které je uprostřed hlavní nabídky. První položka na nové obrazovce, Dik ayarlari
, už vede konečně na jazykovou volbu.
Menu podporuje 23 jazyků. V nabídce jsou i takové položky, které jsem u žádné dříve recenzovaného set-top-boxu nespatřil. Mezi unikátní možnosti patří indonézština, makedonština a bosenština. Přiznávám, že aktuální stav digitálního vysílání v příslušných zemích mi není známý, ale bezejmenný výrobce sází pravděpodobně na co nejširší komunikační dosah. Nastavil jsem si kromě menu jazykové předvolby i pro audio a vypravil se v nabídce o úroveň výš.
Když se zpětně ohlédnu, cesta za češtinou nebyla samozřejmá, ale při troše intuice a spolupráce s manuálem se dala zvládnout. Uživatelská příručka by mohla být větší pomocnicí, kdyby ukazovala stejné ztvárnění menu, které pak vidí i divák. To bychom však po distributorovi chtěli nejspíš moc, protože grafických variant nabídky existuje k jednomu produktu celá řada, i české stránky uvádějí hned dva příklady.
Nastavení přijímače
Uživatel si může upravit průhlednost a čas zobrazení OSD, pro starostlivé rodiče je připravený zámek na nezbedné děti a nevhodné kanály. Zamknout se dá i přístup do menu, to aby si s ním nehrály žádné nepovolané ruce. Nastavení TV dovoluje výběr televizního režimu, formy videovýstupu (CVBS / RGB / S-Video), režimu obrazu a jeho formátu. Modulátor si můžete navolit na libovolný UHF kanál, jednoduchá je i volba barevného kódování a zvukového odstupu, na které si potrpí váš televizor. Tovární nastavení vrátí vše do tureckých začátků, nastavení času komentář nepotřebuje.
Zastavme se u časovače, tedy u položky česovač
, jak ji zmiňuje menu. Přístroj dovoluje naprogramovat si pro záznam čtyři pořady nejvýš. Připadá vám to málo? Ve skutečnosti je to bohužel ještě horší. Každé položce časovače může být totiž přiřazený pouze jeden úkol ze trojice zapnout se
, nastavit kanál
a vrátit se do pohotovostního režimu.
Časovač proto dovoluje pouze jediný kompletní cyklus od zapnutí přes změnu kanálu až po návrat do standby, a to navíc bez jakékoli možnosti opakování. V současné podobě považuji proto časovač za ostudný, zbytečně komplikovaný a málo obsáhlý. Výrobce by ho měl po uživatelské stránce kardinálně vylepšit.
Instalace DVB-S a DVB-T
Satelitní instalace dává na výběr 55 přednastavených družic a pět uživatelem definovaných pozic, kam se může přístroj vydat na lov programů. Já si zvolil klasickou Astru 1B, 19, 2 stupně východně. Navigaci usnadňují barevná tlačítka dálkového ovládání. Červeným hledání začne, modré dovolí výběr konkrétních transpondérů, dvě stisknutí žlutého klíče slouží pro nastavení DiSEqC 1.2 a typu motoru (1.2 / USALS). Modrým tlačítkem si může uživatel upravit satelitní parametry podle libosti. Uvedená šance slouží především pro konfiguraci nezaplněných pozic, přednastavené družice není důvod měnit.
Před startem hledání se přístroj optá, zda chce vybírat programy všechny, nebo jen ty bezplatné. Můžete pátrat jen po televizních stanicích, pouze po rádiích, nebo po obojím dohromady. V mém případě bylo výsledkem akce 47 televizí a 18 rádií, zápis do seznamu jsem totiž dovolil jen programům bez kódování.
Instalace zemské části umožňuje automatické i ruční hledání, před startem si divák může prověřit nastavení antény a v případě potřeby jí nadělit pětivoltové napájení. Automatika mi našla programové pozice všech tří multiplexů, na jedenácti papírově rozhlasových postech se dokonce rozmístilo stejné množství programů z testu DVB-H. Jejich společné označení znělo Sag DVBH
a žádný z nich bohužel do set-top-boxu smysluplný signál nepřinesl.
Průchod spektrem DVB-T i hledání na Astře trvalo přibližně pět minut. Nastavení programů se automaticky uložilo do paměti. Výskokem z menu se konečně televizní a rozhlasové stanice konečně rozehrály.
Nezvládnuté funkce přijímače
Optimum MX 800 STCA není uživatelsky příjemným set-top-boxem. Začíná to už informační lištou, na které se nezobrazují názvy pořadů. Ano, k výrobku existuje několik různých menu a tento neduh je v některých variantách pryč, přesto by mohlo být lépe. Programový průvodce (EPG) je málo přehledný a navíc si neporadí s prefixem CES u normy ISO 6937. Důsledek? Pořady multiplexu B se divákům zobrazují s chybnou diakritikou. Alespoň, že v síti Radiokomunikací jsou informace o vysílání k přečtení. Teletext drhne jakbysmet. Trvalo mi třeba půl minuty, než přístroj objevil konkrétní stránku. Problém nebyl v signálu, ani ve mne, na vině stojí software přijímače. Na paměť stránek raději předem zapomeňte a buďte rádi za správné čárky a háčky.
Pěkný nápad a čtečka karet
Milou součástí menu jsou tři hry: Tetris, Sokoban a Had. Jejich provedení je barevně chudé, ale přesto má digitální přijímač za nabídku jedno plus. Prakticky všude vás provází televizní obraz a zvuk, nepřijdete o něj ani při hraní her. Kdybyste chtěli posoudit výsledný dojem, prohlédněte si obrázky. Já nápad chválím, u her mě ovšem mrzela pomalá reakce na pokyny ovladače, která Tetris i Hada řádně znepříjemnila.
Ptáte se, co všechno dovede avizovaná čtečka? Výrobce záměrně nikde detailní dokumentaci neuvádí, alespoň já jsem ji nenašel. Důvodem je balancování na hraně legálnosti kvůli neplaceným licenčním poplatkům. Protože nejsem odborníkem na satelitní příjem a žádné přístupové karty doma ještě nemám, zprostředkuji vám vlastnosti čtečky přes recenzi serveru Parabola.cz. Do čtečky univerzálního dekodéru je možné vložit karty Irdeto, Betacrypt, Seca, Nagravision, Conax a Cryptoworks. Vyzkoušel jsem naše domácí karty Czech Link a Slovak Link, obraz byl dekódován a chodila i oprávnění na kartu. Do čtečky jsem také vložil i Viaccess kartu na švýcarský balík SRG SSR a poté kartu na porno programy MCT. S oběma neměl přijímač žádný problém, jen při použití karty MCT reagoval receiver později na povely z dálkového ovládání. Co mě ale překvapilo, byla rychlost dekódovaní při vložené kartě Conax (Telenor, Technisat),
popisuje Martin Švehlík.
Závěrem
Recenze na Optimum MX 800 mohla být chvalozpěvem, místo toho se změnila na baladu o nepříjemném menu. Možná se časem objeví lepší firmware, který nedokonalosti opraví. Zatím má ale set-top-box komplikovanou instalaci a těžkopádné ovládání, o funkcích lépe pomlčet. Česká uživatelská příručka výrobku chybí, překlad menu není dotažený do konce a diakritika v EPG zůstala na půli cesty.
Příjemnou vlastností digitálního přijímače je nápad všudypřítomné televizní obrazovky a především univerzální čtečka karet. Určitě se najdou tací, kterým peníze ušetřené za přístupové moduly horší funkce vynahradí. Přístroj kvalitní nejen technicky, ale i uživatelsky bych já osobně ovšem ocenil víc.
Celkové hodnocení | 7,5 b. |
---|---|
Technická výbava a cena (max. 5 bodů) | 5 b. |
Podpora češtiny (max. 3 body) | 1,5 b. |
Instalace, obsluha a dojem (max. 2 body) | 1 b. |
Přístroj zapůjčilo: Sapro
Orientační cena: 3490 Kč
Foto a screenshoty: Autor