Hlavní navigace

Osudová dichotomie vydavatelů

8. 12. 2006
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Předhoní-li technologie a společenský úzus legislativu, nelze očekávat bezbolestné řešení, se kterým budou spokojeni všichni. Strnulost nahrávacího průmyslu tváří tvář nezadržitelnému je přesto ohromující. "Legální hudba" je v jejich očích pouze jedna - ta, za kterou zaplatíte, ať si zákon říká, co chce.
Aleš Miklík - nová karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Abych se přiznal, původně jsem chtěl psát glosu o novém webu pro ženy, který včera spustila Economia Online. LadyWeb.cz totiž sliboval konečně naplnění všech slibů, daných před ním jeho 156 „neúspěšnými“ konkurenty: (…) můžeme ženám nabídnout médium, které respektuje jejich specifika a nedělá z nich naivní a hloupá stvoření. Ženské časopisy i weby jsou totiž na českém trhu zaměřeny především na to, jak se rychle a bohatě vdát, kam odložit děti, případně jak dostat z bohatého manžela peníze na nové šaty, správně konstatuje v tiskové zprávě ředitelka Economie Online Alena Klímková.

A při pohledu na titulní stranu LadyWebu a jeho obsah se na několik prvních pohledů skutečně zdá, že se vydal neprošlapanou cestou. Překvapuje mne jen, že se tisková zpráva nezmínila o téměř úplné absenci reklam – takovou inovaci bych si pro sebe nenechával. A rubriky jako „Jsme krásné“, „Umíme vařit“ a „Rozmazlujte se!“ (hned s první případnou radou pořiďte si osobní kačenku do vany, vhodnou jistě i pro ženy v řídících pozicích, kterým je web podle tiskové zprávy určen) je nutné omluvit, neboť zase takovou odvahu, aby se bez těchto základních kamenů ženského webu zkusili obejít, bychom po jeho tvůrcích požadovat neměli.

Ovšem strefovat se do ženským magazínů je až příliš snadné a hlavně, Lupa je seriózní médium, které respektuje specifika náročného čtenáře a nedělá z nich naivní a hloupá stvoření. Nakonec webů pro ženy jsem tu už potopil několik a hrozba, že budu považován za odborníka na „ženská témata“, je skutečně nepříjemná. Doufám tedy, že nebudete zklamání, když dnes raději zůstanu u „unisex“ tématu.

A tím není nic menšího než dlouholetý problém nahrávacího průmyslu vypořádat se s klesajícími prodeji hudebních (a filmových) nahrávek. Pondělní a úterní konference sdružení Tuesday Business byly pro náhled na toto bitevní pole skutečně cenným příspěvkem. Z vystoupení Petry Žikovské, ředitelky české pobočky Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), a poskytovatelů internetového obsahu (včetně provozovatelů prvních českých hudebních e-shopů) bylo patrné, že zatímco internetové prostředí skáče mílovými kroky vpřed, vydavatelé stále zarputile hájí poslední metry svého ztraceného území. Podle IFPI poklesl v Česku prodej nosičů o 13 procent, obrat firem na trhu pak o 16,5 procent.

A co je toho důvodem podle Petry Žikovské? Mohou za to nové technologie a hlavně pokles zájmu o hudbu. Na moji otázku, z čeho vyvozuje tak razantní závěr, je-li vzrůstající zájem lidí o hudbu nepřehlédnutelný (stačí se rozhlédnout po ulicích a počítat nositele sluchátek – kolik jich bylo loni, předloni?), opatrně souhlasila, že pokles se týká legálně pořízené hudby. A v tom je ten problém – pro vydavatele je legální hudba ta, za kterou dostanou zaplaceno. Jediný myslitelný model distribuce je pro ně ten, ve kterém mají všechny kanály pevně pod kontrolou. Že stahování z výměnných sítí je pro osobní potřebu také legální, sice připouštějí, takto získanou hudbu však neřadí do stejné škatulky jako tu koupenou, „legální“. Není stejná, je „špinavá“, nepatřičná a mj. pro statistiky nepoužitelná.

BRAND24

Svým způsobem je to projev logické potřeby chránit si své zisky. Doba, kdy hudba šla pouze kupovat, tu však nikdy nebyla a teď je tenhle sen pryč nadobro. Nutno dodat, že Petra Žikovská je se svými názory ještě poměrně „vepředu“, její kolegové z jednotlivých nahrávacích společností jsou na tom však podle některých jejích náznaků o poznání hůř. Výměnné sítě slouží podle nich z 90 procent k nelegálním účelům a je třeba hledat cesty, jak postihovat jejich provozovatele. A až zavřou poslední a zničí poslední pirátský nosič z tržnice, zlaté časy milionových prodejů se určitě vrátí.

Nevrátí. Svět prodeje hudby a filmů už nikdy nebude jako dřív, leda by se technický pokrok zastavil a obrátil zpět. A ani prodej digitálních nahrávek zisky vydavatelů v plné výši nenahradí, kvůli všemožným ochranám je totiž jejich uživatelská kvalita nesrovnatelně nižší než u nechráněných kopií. Z vydavatelů přežijí ti, kdo se novým podmínkám přizpůsobí a nabídnou kvalitativně a cenově konkurenční řešení. Nám ostatním nezbývá než čekat, až se tyto doprovodné bouře právě probíhající revoluce uklidní a poslech hudby bude znovu čistě uměleckým či zábavným prožitkem, nikoliv legislativním.

Proč nekupujete hudbu?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je ředitelem médií vydavatelství Internet Info. V letech 2005 – 2008 působil jako šéfredaktor serveru Lupa.cz. Vystudoval Fakultu informatiky MU a Fakultu sociálních věd UK. Online komunikaci se věnuje i na svém blogu www.alesmiklik.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).