Český rozhlas se v následujících letech zaměří na analog a DVB-T
Koncepce nového generálního ředitele ČRo Richarda Medka vychází z nutnosti šetření prostředků v následujících letech. Pozdržení rozhlasové digitalizace jmenoval Medek mezi třemi nejvýraznějšími možnostmi, jak by mohl Český rozhlas ušetřit na nákladech a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu na horší léta. Pokud by totiž rozhlas hospodařil stejným způsobem jako dnes i po dalších šest let, v roce 2015 by bylo jeho hospodaření jednu miliardu korun v mínusu. Vedle oddálení digitalizace by se na úsporách třetinou podílelo propouštění zaměstnanců (do roku 2012 chce Medek propustil asi 10 procent zaměstnanců celého rozhlasu, což odpovídá 150 lidem) a třetinou snížení nákladů na provoz jednotlivých divizí rozhlasu.
Rozhlasová digitalizace je podle nového ředitele věc předčasná. Rozhlas původně plánoval, že od roku 2012 vynaloží na celoplošné digitální vysílání T-DAB 100 milionů korun ročně. Pokud ale místo celoplošného vysílání spustí dlouhodobé experimenty v Praze, Brně a Ostravě, může rozhlas v následujících šesti letech ušetřit 340 milionů korun. Část ušetřených peněz chce investovat do rozvoje současných analogových programů rozhlasu, případně do nové stanice mluveného slova. Další část prostředků by mohla jít na posílení pozice v zemském televizním multiplexu DVB-T, ve kterém vysílá rozhlas sedm programů, a Česká televize v něm provozuje čtyři televizní programy.
Rozhlasovou digitalizaci má v rukou především generální ředitel Českého rozhlasu Richard Medek. Foto: Ivana Dvorská, Digizone.cz.
Jak by DAB experimenty probíhaly?
Nezodpovězenou otázkou zatím zůstává, jak by probíhaly zamýšlené dlouhodobé experimenty T-DAB ve velkých městech. Digitální rozhlasové sítě zatím neexistují, a Český telekomunikační úřad momentálně jen vyhodnocuje možnosti jejich zprovoznění. Plány na vypsání tendru pro celoplošné a městské digitální sítě v pásmu L-band zatím nevzbuzují výraznější pozornost u operátorů, proto se na ně nelze spoléhat jako na dlouhodobé řešení. Zájem projevila jen příbramská společnost Teleko, která se digitálnímu vysílání v testech dlouhodobě věnuje. Do tendru na digitální rozhlasové vysílání v L-bandu jdeme, i kdybychom se ho zúčastnili jako jediní. Pokud bychom uspěli, byla by to naše výrazná výhoda oproti konkurenci,
řekl serveru DigiZone.cz ředitel společnosti Teleko Tomáš Řapek. Ten kromě digitálních experimentů provozuje i několik analogových vysílačů pro různé rozhlasové stanice.
K tomu, zda by společnost Teleko zajistila případné dlouhodobé experimenty v Praze, Brně i Ostravě pro Český rozhlas, se Řapek zatím nedokázal vyjádřit. Myslím si, že teď je to ještě předčasné nad čímkoliv uvažovat. Uvidíme, jak ČTÚ vyhodnotí tendr na L-band a pak se budeme zabývat výstavbou sítí pro případné klienty,
uvedl Řapek.
České Radiokomunikace: Pokud vznikne poptávka, T-DAB spustíme
Konkrétnější informace zatím nemá ani dominantní operátor rozhlasových vysílačů u nás. České Radiokomunikace sice dlouhodobě plánují výstavbu digitálních rozhlasových sítí, ale L-band se jim nezdá vhodný především kvůli vyšším provozním nákladům a absenci příslušných přijímačů na trhu. ČRa tedy chtějí počkat především na tendr, který se bude zabývat kmitočty III. televizního pásma. Jak ale serveru DigiZone.cz potvrdila mluvčí Radiokomunikací Marie Fianová, společnost je připravena vyjít Českému rozhlasu vstříc. České Radiokomunikace jsou technicky připravené na spuštění testovacího i plnohodnotného vysílání T-DAB. Pokud vznikne poptávka ze strany zákazníků, ČRa jsou schopny toto vysílání zahájit v řádech měsíců,
uvedla Fianová.
Radiokomunikace podle ní můžou vystavět síť i pro L-band, ale klient bude muset počítat s tím, že podobná síť bude dražší. ČRa jsou schopny připravit svých zákazníkům řešení i v L-bandu, jen s ohledem na technickou náročnost vybudování této sítě je nutné počítat s vyššími finančními nároky vztažené k jednotkovému pokrytí,
dodala mluvčí ČRa.
Mapa teoretického pokrytí Prahy signálem zemského digitálního rozhlasu ve standardech DAB a DAB+ při použití jednoho vysílače pro III. pásmo nebo osmi vysílačů pro L-pásmo (Zdroj: České Radiokomunikace)
Může být Český rozhlas sám sobě operátorem?
Český rozhlas ale nemusí za každou cenu čekat na to, až operátoři zprovozní své sítě. Pokud bude mít zájem spustit dlouhodobé T-DAB vysílání, mohl by se stát operátorem vlastní digitální sítě a obdržet příslušný kmitočtový příděl. Pak by si jen vybral technického realizátora provozu multiplexu, pokud by si provoz a výstavbu vysílačů nedokázal zajistit sám. Podobný postup funguje i na televizním trhu. Česká televize funguje nejen jako vysílatel ale i jako operátor multiplexu 1, který je označován i jako veřejnoprávní multiplex. Tento multiplex ale technicky zastřešují České Radiokomunikace a ČT vysílá ze všech jejich vysílačů.
Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Pavel Dvořák ale upozorňuje, že k tomu, aby se ČRo mohl stát operátorem, musela by se změnit příslušná legislativa. Bylo by to složitější. Český rozhlas by musel mít podobnou právní úpravu jako má Česká televize. Jednodušší by prozatím bylo, kdyby za něj provozovaly multiplex komerční operátoři,
uvedl Dvořák pro DigiZone.cz. V praxi by to ale znamenalo, že České Radiokomunikace nebo společnost Teleko by musely investovat své prostředky do výstavby sítí podle požadavků Českého rozhlasu, jenže zatím není jasné, zda by rozhlas stejnou síť využíval i po úplném přechodu na digitální rozhlasové vysílání, a které další stanice by se do této sítě zařadily.
GLOSA: Analog je zabetonovaný, digitál je daleko
Není pochyb o tom, že se rozhlas jednou musí posunout směrem k digitální éře. Otázkou je jen, kdy se tak stane. Kapacita na analogových frekvencích je prakticky vyčerpaná, poptávka po rozhlasovém vysílání ze strany nynějších i nových provozovatelů výrazně převyšuje možnosti současného FM vysílání. I proto je proces digitalizace neodvratný, i když k němu ještě několik let nemusí vůbec dojít. Momentálně ale chybí motivační síla, která by český trh popohnala. Existujícím soukromým rádiím současný stav bezesporu vyhovuje, protože několik let (možná i dvě desetiletí) nedostanou do éteru výraznější novou konkurenci. Jejich motivace pro přechod na digitál tak zatím není moc velká.Zpomalí změna postoje Českého rozhlasu celou digitalizaci?
V celém procesu je tedy víc otázek než odpovědí. Až dosud byl Český rozhlas podobně jako Česká televize považován za lídra digitalizace. Pokud se rozhodne celoplošnou digitalizaci oddálit, může to znamenat, že se odsune i digitalizace soukromých rádií. Pro operátory digitálních sítí je nejdůležitější dlouhodobá klientela, aby mohli investovat do výstavby sítí. Jenže u digitálního vysílání je důležitým argumentem nejen kvalita, ale i dostupnost – pokud budou pilotní multiplexy dostupné jen v Praze, Brně nebo Ostravě, pro komerční rádia nebude podobný projekt v prvních letech zajímavý.
Soukromá rádia zatím nemají stanovenou jasnou koncepci přechodu na digitální vysílání. Jediným hraničním termínem je rok 2025, kdy by se nejpozději mělo vypnout analogové vysílání na FM frekvencích. Další vývoj pak bude záviset především na operátorech digitálních sítí – jak rychle je dokáží postavit a zprovoznit. Pokud by Český rozhlas v nejbližších letech spustil celoplošné vysílání v T-DAB, tak jak to plánoval bývalý ředitel Václav Kasík, operátoři by mohli vybudovat minimálně jednu celoplošnou síť, pro kterou by pak získali klienty i z řad komerčních rádií. Tím by se celý proces urychlil. Pokud ale ČRo neprojeví o celoplošné vysílání v nejbližších pěti až deseti letech zájem, a bude chtít digitálně vysílat přes standard T-DAB jen v některých městech, pak se nedá očekávat, že by operátoři zatím rozšiřovali sítě do zbytku republiky.