Jako Finové měli svou Nokii — a co z ní dnes zbylo? — hroutí se před očima někdejší chlouba Kanaďanů…
Podle The Globe and Mail
Začalo to uvedením iPhonu. Ten jakoby nedával smysl, bořil zavedené pravdy — například o potřebě dlouhé výdrže na baterie, nebo o potřebě nenáročnosti na datové přenosy. Ale Research In Motion (jak se společnost dlouho nazývala) dostal tenkrát obrovskou příležitost. Apple se na první čtyři roky prodeje iPhonu v USA dohodl výlučně s operátorem AT&T, který ani neměl moc dobré pokrytí, a tak operátor Verizon sám přišel za RIM, aby pro něj vyvinuli „iPhone killer“ — přesvědčivého soupeře pro iPhone.
BlackBerry Storm
Jenže dotykový BlackBerry Storm, uvedený na podzim 2008, byl v podstatě narychlo spíchnutý nedodělek — pomalý a s chybami. (Leccos opravily pozdější aktualizace.) RIM úkol nezvládl a Storm se neprodával dobře. V tu chvíli to firmu tolik nezabolelo, ještě v roce 2009 totiž nesly značku BlackBerry čtyři z pěti nejžádanějších smartphonů v USA.
Po nedobré zkušenosti se Stormem se tedy Verizon obrátil na Google, a ten mu ve spolupráci s Motorolou dodal „Droid“ s Androidem, uvedený pak na podzim 2009. Verizon ho masivně marketingově podpořil (kampaní „iDon’t“), a to ovšem na úkor rozpočtu na podporu prodeje například i telefonů BlackBerry.
Do roka od uvedení Droidu se podíl BlackBerry na americkém trhu snížil o deset procentních bodů, a brzy nato Android BlackBerry předehnal. Za pouhý další rok spadl tržní podíl BlackBerry dokonce o polovinu, na pouhých 16 % amerického trhu ke konci roku 2011.
Společnost měla zastaralý operační systém, pro který se aplikace nevyvíjely tak snadno jako pro iOS nebo pro Android, přitom chystala souběžně jak jeho novou verzi BB7, tak úplně nový BB10 na základě zakoupeného systému QNX. Pro BB10 se musely všechny aplikace přepsat od začátku. A tým QNX vyvíjející BB10 ani neměl niternou znalost systému původního.
Vývoj nešel kupředu dost rychle, přitom pro špatnou vnitřní organizaci RIM byli někteří vývojáři přetížení, zatímco jiní neměli na čem pracovat.
BlackBerry PlayBook
Tým QNX musel nejprve uvést software pro tablet PlayBook. RIM jím chtěl konkurovat iPadu. PlayBook byl uveden s půlročním zpožděním oproti ohlášení, v dubnu 2011, a původně vyžadoval telefon BlackBerry k tomu, abyste se na tabletu dostali k poště a ke kontaktům. Byl tedy jen jakýmsi příslušenstvím k telefonu, nikoliv zařízením plně samostatným.
Někdy tou dobou se jeden ze dvou spoluzakladatelů a tehdejších spolušéfů společnosti, Jim Balsillie, nadchl pro odvážný plán, který považoval za strategicky klíčový. Nápad pocházel z divize služeb operátorům, vedené Aaronem Brownem: oddělit BlackBerry Messenger od platformy BlackBerry a nabídnout jej operátorům jako nový multiplatformní standard výměny zpráv, něco jako „SMS 2.0“. Operátorům beztak klesaly příjmy ze zastaralých textových zpráv. BBM by mohli předinstalovávat, zařadit do tarifních balíčků, a RIM by platili poplatek, který by se pro společnost mohl stát podstatným zdrojem příjmu, nezávislým na ostatních aktivitách BlackBerry.
Jim Balsillie
Některým operátorům se záměr zamlouval, například AT&T údajně zájem mělo; z evropských prý Telefónica a jeden nebo dva další velcí. Záměr však čelil silným odpůrcům uvnitř RIM, kteří se obávali odpoutat BBM od BlackBerry a tak zbavit vlastní platformu této „výhody“.
Poté, co se oba spoluzakladatelé, Jim Balsillie a Mike Lazaridis, vzdali výkonných funkcí v lednu 2012, nově jmenovaný CEO Thorsten Heins prostě plán zařízl, s poukazem na to, že firma se musí plně soustředit na uvedení systému BB10. Mike Lazaridis ho v tom podpořil. Zato Jim Balsillie pak na protest odstoupil z představenstva a prodal všechny akcie společnosti.
BBM byl přitom nedávno přece uvolněn jako samostatná aplikace, ovšem už bez kontraktů s operátory; v podstatě se můžeme ptát, co teď z toho…
Pokud jde o systém BB10, spoluzakladatel Mike Lazaridis, jenž stál za zakoupením QNX a prosazoval potřebu BB10, byl však ještě koncem minulého roku důrazně proti tomu, aby se jako první s novým systémem uvedl přístroj čistě dotykový.
Mike Lazaridis
Na zasedání představenstva varoval, že BlackBerry s klávesnicí je od konkurence zřetelně odlišené, zatímco bez klávesnice není. Dotykový telefon je dnes už komodita. Ale výkonné vedení společnosti v čele s Heinsem mu oponovalo, že „klávesnice už nikdo nechce,“ a svou prosadilo.
Když čistě dotykový Z10 přišel začátkem roku 2013 na trh, byl pozadu asi dva roky. Už vlastně nebylo nikoho, kdo by ho ještě potřeboval. Odpisy neprodejných zásob Z10 pak poslaly firmu do skoro miliardové provozní ztráty.
V BlackBerry nechápali, kam se trh posouvá a jak rychle. Ochromovali se vnitřními rozkoly. Na trh neuváděli včas, a když uvedli, nesplnili očekávání zákazníků, kterým nenaslouchali — mysleli si, že sami vědí, co je pro zákazníka lepší. (‚Myslíš si, že chceš velkou obrazovku, ale nechceš, protože by ti vyplácala baterku. Myslíš si, že chceš rychlý prohlížeč, ale nechceš, protože bys pak musel platit za hodně dat…‘)
Firma po šest let hledala, jak konkurovat iPhonu a pak Androidu, ale to často přinášelo snahu o funkce, o které zákazníci korporátní tolik nestáli. Například v roce 2010 prezentoval RIM záměr přidat pěkné hry, fotoaplikace a hudební aplikace stovkám ředitelů informatiky firem ze seznamu Fortune 500… Ty to ovšem nenadchlo.
Mike Lazaridis, který na společnosti stále drží menšinový podíl, se pro The Globe and Mail vyjádřil, že dosud věří v další budoucnost BlackBerry: „Mnoho společností prochází cykly. Přihodilo se to Intelu, IBM, stalo se to i Applu. Řada lidí je v ten čas odepisovala, ale mýlili se. Dnes odepisují BlackBerry, ale já doufám, že se i tentokrát mýlí.“
ČLÁNKY DO MAILU