Česká televize zahajuje dnes, 1. prosince 2009, digitální vysílání z jihomoravských vysílačů Kojál a Děvín. V Brně už takto vysíláte z lokalit Hády a Barvičova. Předpokládáte, že k těmto čtyřem silným digitálním vysílačům přibudou na jižní Moravě ještě nějaké digitální opakovače na dokrytí problematických míst?
Pavel Hanuš: Obecně říkáme, že počítáme s nějakou homogenizující sítí, tedy sítí, která vylepší pokrytí z velkých vysílačů. Ono to není ale tak úplně jednoduché, protože Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nastavil metodiku stanovení pokrytí, a ta říká, že na základních vysílačích, které máme k dispozici, dosáhneme pokrytí zhruba 98 % obyvatel České republiky. Každopádně dosáhneme hodnoty 95 procent obyvatel, kterou nám určuje zákon. Kdokoli se nás teď může zeptat, proč v tom případě přidáváme další vysílače do sítě, když zákonné podmínky splňujeme už těmi základními vysílači. Proč tedy na ně vydáváme další finanční prostředky? Ti, kteří mají problém s příjmem digitálního signálu, od nás očekávají, že jim tento problém vyřešíme spuštěním dokrývačů. Ti, kteří problém s příjmem nemají, se zákonitě ptají, proč bychom na to měli použít jejich peníze. Je to velmi komplikovaná věc.
V podstatě jsme se rozhodli, že tam, kde je úroveň signálu z velkých vysílačů hraniční, a kde tento problém zasahuje větší množství lidí, bychom měli ve spolupráci s místní samosprávou, Českými Radiokomunikacemi a na základě našeho nezávislého měření budeme dokrývat. Čili dokryvná síť bude, ale pouze upozorňuji na tu drobnost, že to je nad rámec 98 % obyvatel, které má pokrýt naše síť z hlavních vysílačů.
Rudolf Pop: Už dnes provozujeme na každém analogovém programu České televize na jižní Moravě zhruba po padesáti převaděčích. Fyzika šíření analogového i digitálního signálu je stejná, čili ano, řada těch oblastí, kde teď není digitální signál, a ty my jak ze stránky výpočetních modelů, tak hlavně měřením vyhodnocujeme, signál z hlavních digitálních vysílačů do té oblasti nepřinese. Teď hlavně řešíme místa, kde signál byl, ale byl degradován různými odrazy nebo jinak. V těchto místech je pak možné digitální signál přijímat relativně bez problémů. Důležitá je ale také synchronizace spouštění digitálních dokrývačů s ostatními multiplexy.
Mluvíte o dokryvné síti. Tu pro vás budou dělat České Radiokomunikace, nebo jde o sekundární digitální síť, již by měla pro Českou televizi zajišťovat pravděpodobně společnost Telefónica O2?
Pavel Hanuš: Nerad bych dokryvnou síť směšoval s doporučením výběrové komise pro technického operátora digitální sítě České televize. To je něco jiného a týká se to regionalizace digitálního vysílání ČT, případně až do úrovně vyšších územněsprávních celků. To je jiná kauza, půjde o určitou subsíť.
Kdy dojde ke spuštění této subsítě?
Rudolf Pop: Teď mluvíme jenom o tom, jak dokrýt základní síť digitálních vysílačů a pohybujeme se mezi pokrytím 95 a 98 % obyvatel.
Pavel Hanuš: U těchto vysílačů jsou to většinově stanoviště Českých Radiokomunikací. Čili ony to nakonec ve finále budou hlavně vysílače provozované Českými Radiokomunikacemi. Nám jde teď hlavně o to, abychom dosáhli určité dohody o koordinaci umístění těchto prostředků na dokrývání tak, aby divák měl plnou programovou nabídku. Jsme připraveni o tom jednat jak s Novou, tak s Primou, samozřejmě i s TV Barrandov. Tedy se všemi, jichž se to bude týkat, čili televizemi v multiplexech 2 a 3. Pokud budeme mít zájem dokrývat, měli bychom dokrývat ze stejných kót.
Kromě Českých Radiokomunikací už dnes provozují analogovou síť České televize i menší firmy. Tudíž předpokládáme, že v těchto menších lokalitách, kde se ukáže potřeba, se budou znovu na digitálních dokrývačích podílet i další firmy. Samozřejmě je problém v tom, že zatímco nad výstavbou digitální sítě ČT máme plnou vládu, a můžeme si určovat jednotlivé lokality jako provozovatel svojí sítě, v případě multiplexu 2 si to určují České Radiokomunikace jako operátor sítě, s kým budou spolupracovat.
Rudolf Pop: Situace v digitální síti je přeci jenom složitější, protože v analogu bylo dokrývání zajišťováno na separátních kmitočtech, kdežto v digitálním vysílání jde o jednofrekvenční síť kdy ten, kdo zajistí dokrytí, musí splnit řadu náročných technických požadavků. Veškerý postup musí být proto pečlivě připraven a koordinován, aby nakonec nový vysílací prostředek nebyl zdrojem rušení v určité oblasti.
Pro Českou televizi už provozují malé digitální dokrývače i jiné firmy než České Radiokomunikace?
Pavel Hanuš: Provozují. Jde asi o šest firem. Pro dokrývací síť s tím počítáme. Je ale jasné, že České Radiokomunikace mají dobré postavení i v dokryvné síti.
Rudolf Pop: Zatím ale v tomto ohledu nepostupujeme nějak razantně, spíš jsme chtěli vyzkoušet technologii dalších firem i v digitálním prostředí. Opravdu se spíš soustředíme na to, abychom budovali dokryvnou síť synchronně se všemi ostatními multiplexy. Je to logické, protože když by v nějaké lokalitě měl vysílat jeden multiplex v intenzitě, kdy byl zachytitelný na jednoduchou anténu, a ostatní multiplexy na náročnou soustavu antén, pro diváka by to představovalo zbytečné komplikace s různorodostí příjmu. Proto se snažíme zajistit synchronnost s výstavbou dokrývací sítě i s dalšími multiplexy.
Vraťme se ještě k té subsíti, kterou by pro Českou televizi měla dělat zřejmě Telefónica O2 a umožní regionalizaci pozemního digitálního vysílání. Už se ví, kdy by se měla spouštět?
Pavel Hanuš: To víte víc než já, že by ji měla dělat Telefónica O2. Mohu pouze říci, že výběrová komise pro výběr technického operátora veřejnoprávního multiplexu doporučila, že by bylo vhodné vystavět doplňkovou síť a abychom o tom jednali. Tato jednání skutečně probíhala a nebyla uzavřena. V této chvíli nemáme žádný horizont realizace tohoto projektu. Momentálně to vidíme tak, že pokud k projektu dojde, bude to možná až po celkovém vypnutí analogového vysílání. Může to být i výhoda. Ona je možnost specifikace místa pro umístění vysílače trošku jiná, když se to dělá v rámci kombinace analogového a digitálního vysílání, nebo po vypnutí analogu. Příklady, které známe z Plzeňska, ukazují, že po větším vypnutí analogového vysílání se na mnoha místech zlepšil příjem digitálního signálu, aniž bychom tam museli spouštět dokrývače.
Pádným důvodem odkladu je i ekonomická situace. Pokles výnosů z prodeje reklamních časů na ČT zasáhnul i digitální fond, z kterého je financována digitalizace. Jsou v něm nějaké prostředky na rozvoj, ale v této chvíli je třeba co nejlépe dokončit samotnou digitalizaci terestrického vysílání. Finanční prostředky se tedy soustředí na ni. Pokud by se objevil nějaký jiný zdroj, pak se projekt může rozběhnout i dříve, ale taková varianta je v této chvíli jen hypotetická.
Projeví se nějak nedostatek financí v digitálním fondu i na rychlejším vypínání některých menších analogových vysílačů ČT?
Pavel Hanuš: Ano, v souvislosti s tím už ČT nebude zdaleka tak komfortně v příštím roce řešit přelaďování analogových převaděčů. V místech, kde budeme v momentě vypínání analogového vysílání, což se týká programu ČT 1, mít dostatečný digitální signál, budeme tyto převaděče vypínat. Částečně to realizujeme už letos, a v příštím roce se do toho pustíme v daleko větší míře. Rychleji budeme vypínat i analogové vysílání programu ČT 2. Tam půjde o úplnou likvidaci analogové sítě. Všechno to souvisí s opatřeními, která jsme museli učinit v souvislosti s výpadkem části příjmů digitalizačního fondu. Jedna z těch kompenzací je i výše zmíněná příprava regionálního řešení až do úrovně krajů a aplikací souvisejících s T-Governmentem. Ta zůstává na úrovni technických příprav a vývoje některých dílčích aplikací. Ale plošné nasazení v tuto chvíli nepřipadá v úvahu.
Rudolf Pop: Jedním z příkladů šetření je i to, že první týden v lednu vypínáme analogové vysílání ze Strahova v Praze. Technický plán přechodu (TPP) nám ho umožňoval provozovat až listopadu 2011..
Ze Strahova analogově vysílá pouze ČT 1?
Rudolf Pop: Ano. S ní tam je ještě Nova. Je to dané historicky, dříve tam vysílaly dva analogové programy veřejnoprávní televize, po přidělení vysílací sítě televizi Nova pak jeden z kmitočtů získala Nova.
V Praze si nadále ponecháte analogové převaděče ve Žvahově, Krči a Vokovicích?
Rudolf Pop: Uvažujeme o tom, že bychom je vypnuli během prvního pololetí příštího roku.
Pavel Hanuš: První pololetí příštího roku bude ve znamení poměrně razantního vypínání analogového vysílání České televize v těch regionech, které už jsou pokryty digitálním signálem ČT. Půjde hlavně o dokrývače, a také vysílače ČT 2. Přiznám se, že jsme uvažovali i o rychlejším vypínání velkých analogových vysílačů ČT 1, ale vývoj v posledních týdnech, kdy bylo jasně deklarováno, že se mají striktně dodržovat zákonné předpisy a smluvní podmínky, nás od tohoto postupu odradil. Kdybychom vypínali ČT 1 dříve, narušili bychom synchronní postup, který předpokládá TPP: tedy že se ČT 1 na velkých vysílačích má vypínat ve stejných termínech jako Nova a Prima. Rovné podmínky a tedy i synchronní vypínání všech tří analogových vysílatelů je základním principem TPP. Jedinou výjimkou je ČT 2, která má přímo v TPP uvedenou možnost dřívějšího vypínání.
Mluvíte-li o zdůrazňování plnění smluvních podmínek, myslíte smlouvy s Českými Radiokomunikacemi o šíření analogového signálu?
Rudolf Pop: Psal jste o tom vy.
Pavel Hanuš: Takto bych to neformuloval. Probíhala určitá diskuse o možnosti předčasného vypínání analogu, z níž vyústilo, že pro transparentnost postupu a abychom se všichni nedostali do nějakých potíží, máme stoprocentně dodržovat veškeré smluvní ujednání a právní předpisy, které s vypínáním souvisí. Tím pádem rychlejší vypínání analogové ČT 1 a vůbec nějaké razantní urychlení postupu digitalizace jaksi není tak úplně reálné – v dané chvíli.
Rudolf Pop: Jedničku musíme vypínat synchronně s ostatními televizemi. Čili nezáleží jenom na nás, zda ji chceme někde předčasně vypínat, ale na dohodě s ostatními televizemi.
Ale už na konci srpna jste společně s Novou deklarovali, že byste rádi předčasně vypnuli analogové vysílání z hlavních vysílačů v oblasti Ústí nad Labem. Podle TPP se má vypínat až v srpnu příštího roku.
Pavel Hanuš: Určitě jste zaregistroval, že mezitím proběhla nějaká jednání. Všechny subjekty vyslovily svůj názor a řekly, za jakých podmínek si to představují. Z toho vyplynulo, že jsme se vrátili k našemu původnímu stanovisku, které říká: všechny dohody, které jsme nabídli, platí. Jsme schopni v libovolném regionu, jakmile komerční subjekty, což jsou stávající analogoví vysílatelé, noví digitální vysílatelé a operátoři, řeknou, že udělali nějakou dohodu, přistoupit k urychlení přechodu na digitální vysílání. ČT by v takovém případě byla vstřícná a urychlila to. Ale nebudeme vstupovat do komerčních vztahů, protože je zřejmé, že je nejsme schopni ovlivnit.
Takže kvůli podmínkám, které si kladly komerční subjekty, jste ani nepožádali písemně České Radiokomunikace o předčasné vypnutí analogového vysílání na Ústecku, konkrétně třeba na Jedlové hoře u Chomutova?
Pavel Hanuš: Ano, v tom je ten vtip. Dnes jsou ty předpisy a hlavně smlouvy navzájem tak provázané, že jestliže máme mít synchronní postup při vypínání analogu i zavádění digitálního vysílání, musíme se nejprve domluvit na kroku A, a pak teprve může následovat krok B. To A v tomto případě znamená, že komerční subjekty budou jasně deklarovat, že se dohodly a vyzvou nás, ať jdeme do toho s nimi. A my to pak provedeme.
Počkejte, jaké komerční subjekty? Vy jste jako Česká televize zveřejnili v tiskové zprávě, že jste ochotni předčasně vypnout analogové vysílání v Chomutově a taky v Ústí nad Labem. Pod totéž se podepsala Nova. České Radiokomunikace také souhlasily a řekly, že čekají na písemný požadavek ukončení smlouvy na tyto vysílače. Jenže takový požadavek jste neposlali.
Rudolf Pop: Protože nám všechny komerční subjekty, kterých se to týká, neřekly jasné „jděte do toho“.
Pořád nevím, jaké další komerční subjekty by do toho měly mluvit kromě Novy a Českých Radiokomunikací. Nikdo jiný se na analogovém vysílání z Jedlové hory u Chomutova i Bukové hory u Ústí nad Labem nepodílí.
Pavel Hanuš: Je to o tom, že proběhla výměna informací mezi ČT, Českými Radiokomunikacemi, mezi Novou a ČRa, a vznikla dohoda mezi Novou a ČT o předčasném vypnutí. Kdybychom to vzali tak, jak se ptáte, tak to primární rozhodnutí, že dohoda o předčasném vypnutí Jedlové hory vstoupí či nevstoupí v platnost, by bylo na Nově. O tom to je. Ale nechtěl bych, aby to vyznělo tak, že říkám, že problémem je Nova. Tak tomu není. Problém je v nastavení smluvních vztahů v tomto trojúhelníku. On to vlastně není trojúhelník, ale mnohoúhelník, protože se tam ještě vyskytuje Prima a TV Barrandov jako partneři v digitálním vysílání.
Takže si z toho mohu vyvodit, že Nova nechtěla přistoupit na podmínky Českých Radiokomunikací, na které by ale ČT byla ochotna přistoupit?
Pavel Hanuš: Není to takhle jednoduché, ale já to těžko můžu říci jasněji. Nemohu mluvit za Novu a navíc nemohu podle smluvních podmínek sdělovat žádné informace o smlouvách a smluvních ujednáních. Prostě je to tak, že dohoda byla uzavřena, platí, ale realizace se zřejmě neuskuteční.
Rudolf Pop: Ale dohoda byla o tom, že ČT je schopna se analogového kmitočtu na Jedlové hoře vzdát.
Pavel Hanuš: Jak jsem již řekl, dohoda o předčasném vypínání stále platí, a jsme ochotni ji kdykoli zrealizovat. Ale potřebujeme znát jasné a transparentní stanovisko, které bude obsahovat dohodu všech komerčních subjektů o nějaké operaci. V tu chvíli bychom k tomu byli jako ČT vstřícní. Sami takovou dohodu, jak se ukázalo, nemůžeme iniciovat, protože nemáme žádné zmocnění, ani sílu zasáhnout do komerčních smluv.
Rudolf Pop: Nechtěli bychom celý tento proces blokovat.
Takže by se Nova měla dohodnout s Radiokomunikacemi a ostatními a teprve potom to můžete realizovat.
Pavel Hanuš: Ano, Nova, Prima a Barrandov by se měly dohodnout s Radiokomunikacemi a říci, že mají zájem digitálně vysílat na Chebsku a Jáchymovsku na kanálu 35.
Rudolf Pop: Pokud takovou dohodu dostaneme na stůl, tento kanál na Jedlové hoře uvolníme a spustíme řetězovou reakci, aby se multiplex 2 mohl přestěhovat z dočasného kanálu 66 na definitivní kanál 35.
Pavel Hanuš: Taková dohoda by totiž znamenala, že jde o synchronní postup, a tím pádem nebudeme narušovat TPP. Kdybychom chtěli samostatně vypnout analogové vysílání v Chomutově, narušili bychom TPP.
Rudolf Pop: Není to alibistické, jak by se mohlo zdát. Bylo to naprosto logicky vymyšleno a námi dokladováno.
Pavel Hanuš: Už vidím diskusi pod tímto rozhovorem: „Bože, proč to dělat jednoduše, když to jde složitě?“ Chci dopředu říci, že se takové reakci nedivím. Kdybych pět let nepracoval na digitalizaci televizního vysílání, taky bych se asi divil. Jenomže žijeme v tržním prostředí a tam jsou komerční zájmy nedotknutelné. Pokud uděláte cokoli, co by je potenciálně ohrozilo, vystavujete se velkým problémům, zvlášť pokud jste tak zvaně veřejnoprávní. Právní stránky digitalizace jsou na prvním místě a některé věci se bez zákonné opory nedají jen manažersky a technicky dost dobře řešit.
Foto: Ivana Dvorská, DigiZone.cz