Úprk z Barrandova na Barrandov
Asi nejmarkantnější je odchod bývalého ředitele pro strategický rozvoj Novy Petra Chajdy do plnoformátové televize Barrandov. Chajda na Nově končí 30. června, aby hned následující den nastoupil jako generální ředitel TV Barrandov. Přestěhuje se přitom pouze do vedlejší budovy, kterou částečně využívá také televize Nova. Sídlí v ní totiž její zpravodajství, vysílají se z ní Televizní noviny a natáčí se v nich většina původních pořadů. Strategický rozvoj Novy měl Chajda na starost poslední dva roky. Koncem letošního dubna mu ale současný majitel televize, americká společnost CME, dal na vybranou: buď z televize odejde, nebo přijme méně zajímavou pozici šéfa tematických kabelových kanálů CME v České republice a na Slovensku.
Chajda se rozhodl v Nově zůstat a stal se jednatelem jediné kabelové a satelitní stanice CME v obou zemích: Galaxie sport. Zároveň dostal za úkol připravit projekty nových kabelových programů. Podle týdeníku Marketing a Media předložil zástupcům majitele návrh na československý filmový kanál (podobně je laděná také TV Barrandov a již existující CS Film) a stanici zaměřenou na muže. Šéf CME pro Českou republiku, Slovensko a Rumunsko Adrian Sarbu ale návrhy odmítl. Krátce na to Chajda oznámil odchod z Novy. Strategický rozvoj má nyní na starost Florin Alexandrescu, pravá ruka Adriana Sarbu. Jednatelem Galaxie sport se znovu stal její ředitel Jiří Hojgr. A do TV Barrandov míří i další lidé z Novy: bývalý ředitel prodeje reklamy David Bártík a z oddělení akvizice programu Jana Malířová a Jana Porybná.
Železného žák a intelektuální Febio
Jiný případ je Richard Rybníček, dosluhující generální ředitel Slovenské televize a od 10. července šéf další plnoformátové digitální stanice Febio TV. Toho si před šesti lety vyhlédl tehdejší šéf Novy Vladimír Železný pro projekt nové slovenské komerční televize, která měla konkurovat nejsledovanější stanice v zemi, televizi Markíza. Rybníček tenkrát šéfoval nevládnímu Institutu pro veřejné otázky a postupně převzal vedení sítě regionálních televizí Global, kterou později majitelé Novy přejmenovali na televizi Joj. Z regionální sítě se stala celostátní televize a z Rybníčka její generální ředitel. Šéfoval jí ale necelé dva roky: po vstupu slovenského investora, kdy Nově zůstal poloviční podíl, a novému spoluvlastníkovi taky poloviční, ho přestaly bavit tahanice o dalším směřování Jojky.
V roce 2003 se Rybníček ještě jako šéf televize Joj přihlásil do výběrového řízení na generálního ředitele Slovenské televize (STV) a zvítězil. Tehdy ředitele STV ještě volil parlament na doporučení Rady STV. Rybníček si tedy získal podporu pravicové vládní koalice, zejména Křesťanskodemokratického hnutí, s nímž sympatizuje. Díky ní také mohl v STV provést reformy, propustit téměř dva tisíce zaměstnanců, provést radikální změny v programu i organizační struktuře televize. Mandát by Rybníčkovi končil v lednu 2007, podle rozložení sil v parlamentu po nedávných volbách by ale svůj post zřejmě neobhájil. Proto přijal nabídku Fera Feniče na ředitelování digitální Febio TV. Z Bratislavy by si do ní měl přivést u svého statutárního zástupce z STV Marcela Paru. Z bývalých manažerů Novy je ve Febiu také Petr Sládeček.
Novácký reportér řídí zpravodajský kanál
Generální ředitel společnosti První zpravodajská Martin Mrnka na Nově pracoval v jejích skalních začátcích. V době, kdy se ještě vysílalo z Měšťanské besedy a ve zpravodajství pracovali takoví lidé jako nynější šéfredaktor časopisu Týden Dalibor Balšínek, pozdější reportér České televize Marek Vítek nebo nynější redaktorka ČT Nora Fridrichová (ještě jako Nováková). Mrnka odešel začátkem roku 1999, podobně jako další reportéři Novy, do České televize, kde o rok později za ředitele Dušana Chmelíčka zvítězil v konkurzu na šéfredaktora nově vznikající redakce aktuální publicistiky. Krátce na to ale Rada ČT odvolala Chmelíčka a jeho nástupcem jmenovala Jiřího Hodače.
Redaktoři se proti volbě vzbouřili a jednou z hlavních postav stávky, byť se příliš neukazoval, aby ho Hodačem jmenovaná ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková nemohla odvolat, byl i Martin Mrnka. Po stávce ale v ČT moc dlouho nevydržel. Prozatímní a později regulérně zvolený generální ředitel Jiří Balvín ho odvolal a na jeho místo dočasně povolal z Ostravy moderátora publicistického pořadu Klekánice a šéfa ostravské redakce zpravodajství ČT Petra Bohuše. Mrnka sice chtěl v ČT zůstat jako řadový reportér, ale podle televize nebylo tabulkově volné místo. Krátce se tedy věnoval jako marketingový poradce propagaci a dovozu zahraničních vín a posléze nastoupil k finanční skupině J a T jako šéf projektu digitální zpravodajské stanice Z 1. Do té si chce přivést i další „exnováky“, například Anetu Procházkovou.
Z Měšťanské besedy přes Kavčí hory do Óčka
Ještě zajímavější profesní cestu absolvoval generální ředitel hudební televize Óčko Jiří Balvín. Dlouholetý zaměstnanec Československé a posléze České televize nastoupil v roce 1999, po rozchodu Vladimíra Železného se společností CME a faktickém přestěhování Novy na Barrandov, do servisní organizace ČNTS v Měšťanské besedě. Měl zde vést program, ale protože ČNTS nevysílala (pouze omezené zpravodajství na internetu, a to jen několik dní), spíše byl v záloze pro případ, že by CME nad Železným vyhrála a Nova se vrátila do Měšťanské besedy. Balvínova chvíle přišla v roce 2001 po krizi v České televizi. Tehdejší ministr kultury Pavel Dostál mu nabídl funkci prozatímního ředitele ČT, a protože v té době nefungovala Rada ČT a šéfa veřejnoprávní televize volili poslanci, Balvín se jím skutečně stal.
O několik měsíců později jej ve funkci potvrdila nová Rada ČT. Ta samá, která Balvína v roce 2003 odvolala pro neplnění původního projektu. Balvínovu éru v ČT poznamenal skandál s nákupem přenosového vozu od ČNTS, kvůli kterému ředitele ČT vyšetřovala policie. Čelil totiž podezření, že zdržel splátku, kvůli které pak ČT musela zaplatit ČNTS příliš vysoké penále. Po odvolání z funkce generálního ředitele ČT Balvín nesměl podle manažerské smlouvy rok pracovat pro žádnou televizi. Už v době této lhůty ale pomáhal se změnami v hudební Stanici O, která se později přejmenovala na Óčko, a krátce po vypršení termínu do ní nastoupil jako generální ředitel. Na tom se nic nezměnilo ani poté, co předloni do Óčka vstoupila mediální skupina Mafra (v licencované společnosti Stanice O vlastní podíl téměř devadesát procent).
Napálil Novu, teď jí dodává zprávy
Pětici bývalých nováků ve vedoucích pozicích nových digitálních televizí uzavírá Přemysl Svora, bývalý vedoucí vydání Televizních novin (také ještě v dobách ČNTS a Měšťanské besedy) a nynější šéf studií Regionální televizní agentury (RTA). Svora se víc než svým angažmá v Nově proslavil bulvární knihou Sedm týdnů, které otřásly Hradem o zdravotních potížích prezidenta Václava Havla a údajném vztahu Dagmar Havlové s jeho lékařem Milošem Rýcem. Podařilo se mu také napálit svého bývalého zaměstnavatele, když do Televizních novin na Nově propašoval novinářskou kachnu o postřeleném ministrovi a téměř se dostal i do přímého přenosu, kde chtěl zpropagovat svůj nový bulvární časopis Pres (Svora totiž jako údajný zaměstnanec Úřadu vlády slíbil, že se k postřelení ministra v přímém vstupu vyjádří premiér Miloš Zeman).
Svora nyní pracuje v RTA, které patří několik regionálních televizních studií. Ty dodávají Nově příspěvky do Televizních novin a na základě exkluzivní smlouvy zajišťují podvečerní regionální zpravodajskou relaci Právě dnes. RTA patří českokrumlovskému podnikateli Jaroslavu Berkovi, stejně jako agentura a internetový deník Česká média. Berka dříve spoluvlastnil také PR agenturu Cepra, která zastupovala bývalého ředitele Novy Vladimíra Železného ve sporech se společností CME. Po rozchodu dvou zakladatelů Cepry se s vlastní agenturou Česká média soustředil na nové majitele Novy, Jiřího Šmejce a jeho MEF Holding, později na PPF a nového generálního ředitele Novy Petra Dvořáka. To mj. usnadnilo jeho RTA cestu k zakázce na dodavatele odpojovaného regionálního vysílání na Nově.