Skoro tři miliardy letos a další pak v příštích dvou letech. To jsou sumy, které stát plánuje rozdělit z evropských dotací na internetizaci Česka. I když je nově možné čerpat podporu i na Prahu, drtivá většina peněz má putovat na připojení menších obcí. Novinkou jsou rychlosti, které mají podpořené sítě nabízet: dolní hranice se posunula na 1 Gb/s a podstatně se zvýšily i limity na upload.
Aktuálně vyhlášený dotační program čerpá peníze z Národního plánu obnovy, financovaného Evropskou unií. Problémem může být šibeniční termín, který pravidla dotací na prostavění peněz dávají. Hotovo musí být do konce roku 2025, což může být pro některé projekty nesplnitelná meta. Pozitivní na druhou stranu je, že podpořené sítě musí podle podmínek povinně nabízet co nejširší velkoobchodní přístup, včetně fyzického zpřístupnění infrastruktury.
Peněz je teď k dispozici dost, říká ředitel odboru digitalizace a internetu ministerstva průmyslu a obchodu Petr Filipi, který je za přípravu dotačních výzev odpovědný. Je velká příležitost prostředky opravdu prostavět, dodává v rozhovoru pro Lupu.
Jde o peníze z Národního plánu obnovy. Jak se aktuální výzva liší od dřívějších dotačních programů? Je v ní vzhledem ke zdroji peněz nějaký zásadní rozdíl?
Zásadní rozdíl v ní je, není ale daný zdrojem peněz. Máme však nová pravidla veřejné podpory, a proto máme pro definici tzv. bílých míst nový, vyšší limit. V minulosti se za „bílé“ považovaly oblasti, kde nebylo ani 30 Mb/s. Nyní se za „bílé“ považují oblasti, kde není alespoň 100 Mb/s. Bílých míst je proto daleko víc, momentálně jde o asi 250 tisíc adresních míst. A máme také možnost nově realizovat projekty v Praze, byť bílých míst v hlavním městě mnoho není.
Dalším posunem je i to, že aktuální výzva cílí na rychlosti připojení (download) nad 1 Gb/s.
Je to tak. Evropská komise má za cíl vybudování gigabitové společnosti, takže při rozdělování dotací trvá na tom, aby sítě po vybudování měly parametry VHCN (Very High Capacity Networks, vysokokapacitní sítě – pozn. redakce) a 1 Gb/s. Přímo v ujednání s Komisí máme napsáno, že všechno, co podpoříme, bude mít gigabit. Stavět tak kapacitní sítě samozřejmě v některých místech nemusí operátorům dávat smysl ani s dotací, tam budeme hledat jiné možnosti financování. Dříve, když jsme mohli jít na 30 Mb/s, se dala použít řada bezdrátových technologií, které se teď s gigabitem v hodně odlehlých oblastech použít nedají. Ale aktuální podpora je pořád smysluplná, protože existuje řada nepřipojených oblastí, kde se gigabit postavit vyplatí.
U většiny připojení se taky cílí na vyšší kapacitu uploadu – minimum je 200 Mb/s, v kategoriích pro tzv. socio-ekonomické aktéry jde i o symetrické gigabitové přípojky. Tohle navýšení také vychází z podmínek Komise?
Ano. Vychází to z podmínek BEREC (sdružení evropských regulátorů – pozn. redakce), kde je v kritériu 3 stanoveno, že podporovaná pevná síť musí vždy nabídnout upload alespoň 200 Mb/s. Ale i při naší interní debatě nám to nastavení přišlo smysluplné. A socio-ekonomičtí aktéři mají přece jen ještě vyšší požadavky než domácnosti.
V podmínkách podpory není určeno žádné omezení technologií, na které je možné dotace čerpat. Ale požadovaná kapacita nejspíš nějaké omezení přináší.
Nemáme žádné technologické omezení. V pravidlech pro způsobilé výdaje omezujeme jen určitá frekvenční pásma, u kterých si myslíme, že žadatel nemůže dosáhnout požadovaných rychlostí. Jinak jsme technologicky neutrální, jen žadatel musí velmi dobře popsat topologii použité technologie, aby hodnotitel mohl vyhodnotit, jestli je projekt uskutečnitelný.
Takže se počítá i s bezdrátovými technologiemi například v pásmu 60 GHz a podobně?
Přesně tak. Pokud někde dává smysl mít skok point-to-point, tak proč ne. Všechno jsme to projednávali se sektorem a myslím, že na většině věcí jsme se shodli. Oproti minulým výzvám máme v té aktuální například i zvýhodnění malých a středních podniků, abychom je zvýhodnili před velkými firmami.
Ano, vzhledem k náročnosti přípravy projektů se o dotace obvykle hodně hlásí velké firmy typu CETIN. Jak má teď to zvýhodnění menších operátorů fungovat?
Funguje to tak, že když velká a malá firma podají obdobné projekty, tak bodové hodnocení projektu malého či středního podniku se vynásobí koeficientem 1,05, a dostane tak více bodů. Když tedy podobný projekt podá velká i menší firma, uspěje ta menší.
Mluvil jste o asi 250 tisících bílých míst. To jsou data z loňského šetření? A jak s tím souvisí veřejná konzultace, které má končit 1. června?
Každý rok dostáváme data od ČTÚ, děláme veřejnou konzultaci a z té získáme seznam bílých oblastí. Máme je rozdělené do tří kategorií. Tím, jak teď nově pracujeme s GBERem (obecné nařízení EU o blokových výjimkách 651/2014, aktualizované v roce 2021, 2021/1237 – pozn. redakce), v kategorii A přibyla ještě adresní místa, která sice jsou v menšině pokrytá sítěmi o kapacitě 30 Mb/s, ale ne 100 Mb/s. A právě na tato adresní místa jsme vyhlásili třetí kolo veřejné konzultace, abychom si ověřili, že v nich skutečně nikdo neplánuje stavět, a vyhnuli se tomu, že bychom do nich dotaci případně udělili neoprávněně. Jde tedy o „místa navíc“ oproti těm 250 tisícům, jde zhruba o 20 tisíc dalších míst.
Dotace mohou jít jak na stavbu nových sítí, tak na modernizaci stávajících?
Ano, pokud je firma v lokalitě, která je bílá a už v ní má síť, která nenaplňuje požadované parametry, může žádat peníze na upgrade.
Už jsme zmínili, že dotace jsou určeny i pro zasíťování tzv. socio-ekonomických aktérů. Kdo to je?
Když to řeknu jednoduše, jsou to školy, úřady, vysoce digitalizované podniky a objekty obecného hospodářského zájmu. Pro nás jde hlavně o školy. Když tyto aktéry zahrnete do projektu, dostanete víc bodů, než kdybyste připojoval jen domácnosti.
Vím, že už jsme v minulosti řešili to, že právě pro školy neleží problém jen v nákladech na připojení k síti, ale také v nákladech na její údržbu, provoz a podobně. Těch se ale dotace netýká.
Netýká, nedáváme peníze na provoz, vždy končíme přípojkou. Diskuse kolem škol je zajímavá. Měli jsme řadu jednání s ministerstvem školství a vyšlo z nich, že školy mnohdy mají možnost se připojit, ale prostě do toho nejdou. Ne, že by na to neměly peníze – ministerstvo školství říká, že v rámci přerozdělování peněz na žáky jich je dost, ale mají jiné priority, za co prostředky utratit. Konektivita tedy obvykle není problém – byť samozřejmě jsou také místa, kde možnost připojení není.
Projekty podpořené z dotací mají být hotové do konce roku 2025. To je docela krátká doba a u minulých výzev se stávalo, že operátoři projekty nestíhali dokončit, protože je třeba blokovaly obce nebo byly jiné problémy. Nebojíte se, že je teď ten termín opět příliš krátký? A máte případně možnost jej prodloužit?
Budu upřímný. Samozřejmě, termín je ambiciózní, nicméně je daný Evropskou komisí a platností Národního plánu obnovy. Proto je i výzva na vysokorychlostní internet jednou z prvních, které jsme vyhlásili, a hodně jsme na ni spěchali. Myslím, že když už budou projekty rozjety, nějaké dílčí posuny by teoreticky mohly být možné, ale není to zdaleka jisté. Evropská komise k tomu vždycky přistupovala tak, že musí vidět nějaký pokrok a pak můžeme teoreticky mluvit o možném prodloužení. Nicméně to je trochu věštění z křišťálové koule. Termín je tedy ambiciózní, ale věříme, že se řada věcí stihne.
Tak snad operátoři připravovali projekty s předstihem…
Obtížná jednání bývají s obcemi a v dnešní době zdražují i vstupy, materiál taky, i lidská síla je problematická – řada lidí, kteří na stavbách sítí pracovali, musela bohužel odjet.
Minimální částka, o kterou mohou firmy na projekt žádat, je 500 tisíc Kč, a maximum je 230 milionů. To také vychází z požadavků Evropské komise?
Spodní hranice má umožnit dotaci i třeba v případě, že bude chtít nějaký lokální operátor dělat menší projekt na dokrytí malé části území. V minulosti bylo takto malých projektů velmi málo. S ohledem na výše řečené i na vyšší požadavky takto malé projekty neočekáváme. A horní limit je dán pravidly veřejné podpory, protože nad 10 milionů eur musíme zavádět mechanismus zpětného získání prostředků v případě, že by z projektu vzešly vyšší zisky. Proto jsme hranici nastavili takto, abychom nemuseli vytvářet nějaké další byrokratické mechanismy.
Chystá se kromě této aktuální výzvy v blízké budoucnosti nějaká další podpora stavby broadbandu, třeba z jiných operačních programů?
Chystá se toho spousta. Výzvami na „bílá místa“ budeme pokračovat, protože v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) máme na jejich připojení další asi 4 miliardy korun. Výzvy budeme vypisovat příští i přespříští rok. A už asi dva roky notifikujeme podporu na přípojné sítě – takzvaný backhaul. Ze strany Evropské komise už je vidět určitý posun právě v procesu notifikace, takže naší ambicí je příští rok výzvu na backhaul vyhlásit. Bude se týkat optické konektivity do obcí pod 2 tisíce obyvatel.
Peněz je tedy dohromady k dispozici dost, když to sečtu i s aktuálními 2,8 miliardami, půjde celkem o zhruba 9 miliard korun. Troufnu si říct, že už dotační tituly trochu umíme, a je teď velká příležitost prostředky opravdu prostavět.
16. května pořádáme k aktuální dotační výzvě velký seminář pro všechny, kdo mají zájem o informace. Koná se od 13:00 do 16:00 v Petschkově paláci v Praze. Tak přijďte a ptejte se.
