Hlavní navigace

Petr Formánek: Druhá digitální dividenda? Česko by přišlo o 105 televizních vysílačů!

Jan Potůček

„Rádi bychom vysílali i po roce 2017, kdy nám končí kmitočtové příděly,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz jednatel operátora pražské Regionální sítě 4, společnosti Prague Digital TV

Doba čtení: 29 minut

Regionální síť 4 v krátké době po sobě zařadila do vysílání dvě nové televize Harmonie a Regina. Jak dlouho jste s jejich provozovateli vyjednávali a na jaké období jste uzavřeli smlouvu na šíření signálu?

Jednání s Reginou bylo poměrně krátké, ale probíhalo už před mnoha měsíci. A co se týče Harmonie, od prvního kontaktu šlo asi o dva měsíce, kdy jsme si vyjasnili představy a očekávání jedné strany a možnosti té druhé. V závěru předminulého týdne jsme uzavřeli smlouvu a minulý týden jsme z pondělka na úterý Harmonii zařadili jako poslední program do našeho multiplexu, protože tímto jsme ho zcela zaplnili. Jednání s klienty tedy vždy trvá několik měsíců, stihnout se to dá ale i za měsíc. Ale vzhledem k tomu, že je potřeba připravit techniku a provést nezbytné administrativní úkony směrem k ČTÚ, dříve než za měsíc to nejde. Už proto, že musíme rovněž požádat o přidělení service ID, v případě převzatého vyslání oznámit Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, že chceme zařadit daný program. Následně, po jeho zařazení, musíme informovat ČTÚ o využívání datového toku. Něco se dá stihnout ještě před spuštěním vysílání, ale administrativní úkony probíhají i po něm.

A na jak dlouho jste tedy podepsali smlouvy s provozovateli dvou nových televizí?

Z našeho pohledu to jsou dlouhodobé smlouvy, takže doufáme, že vydrží do konce roku 2017. Tedy do doby, kdy máme oprávnění provozovat Regionální síť 4.

Váš multiplex nyní obsahuje osm televizních programů a jedno rádio. Žádný další zájemce by se tam tedy už nevešel?

Ano, síť je plná. Možná, kdyby se objevil nějaký další zájemce z řad rádií, mohli bychom mu poskytnout prostor, ale to nepředpokládám. Nicméně jsme v hledáčku jednoho provozovatele, ale žádná jednání zatím neprobíhají.

Při jednání s Harmonií a Reginou jste byli jediným operátorem DVB-T, na kterého se obrátily? V Praze je několik regionálních sítí, tedy poměrně silná konkurence.

To opravdu nevíme.

Konkurenční boj mezi operátory se tedy do jednání o cenách za šíření těchto televizí nepromítl?

O cenových podmínkách se samozřejmě vyjednává, stejně jako o smluvních ustanoveních, ale vše má své hranice dané veřejně dostupnou vzorovou smlouvou, která je podle zákona vyvěšena na našem webu. Finální verze smluv v podstatě odpovídají tomu, co je na webu vyvěšeno.

Smlouvy všech operátorů DVB-T jsou sice vyvěšeny na internetu, firmy ale velmi často nabízejí různé akční slevy, takže oficiální ceníky nemusí nic znamenat.

Znamenají – s cenami se pracuje spíše v těch případech, kdy potřebujeme podpořit dosažení nějakého cíle. My jsme předloni měli také akční nabídku, protože náš původní záměr s tímto multiplexem byl šířit co nejvíce programů v MPEG-4. Tento standard totiž nabízí úsporu kapacity, což znamená větší prostor pro více subjektů. Předpokládal jsem – a asi jsem se v tom zmýlil – že MPEG-4 bude už v roce 2012 tak etablovaný na trhu z hlediska přijímačů, že s tím nebude problém. Bohužel se ukázalo, že provozovatelé sází spíše na jistotu příjmu, aby každý, kdo naladí daný multiplex, mohl přijímat jejich program. Takže spíše inklinují ke standardu MPEG-2. Ale abych se vrátil k té naší akci, tu jsme také zveřejnili na svém webu a podpořili jsme ji finančně zajímavou nabídkou na vysílání v MPEG-4. Začali jsme s tím na jaře loňského roku. Na nabídku zareagovala Regionálnítelevize CZ, takže jsme ji přidali do multiplexu už ve standardu MPEG-4. Po čase ovšem přišla s žádostí na změnu smlouvy, protože jí od diváků chodily připomínky, že sice slyší zvuk, ale nevidí obraz. Nakonec jsme se vrátili zpět ke kódování MPEG-2. Takže jen cena nerozhoduje.

A tím pádem jim ale vzrostla cena za šíření signálu.

Samozřejmě jsme upravili cenové podmínky ve smlouvě.

Loni na podzim jste do nabídky zařadili Slovak Sport 1, který nabízí vybrané přenosy anglické fotbalové Premier League. Poměrně brzy se ale z vaší nabídky stáhl. Údajně na nátlak kabelových společností, které ten samý program mají v placených nabídkách. Je to pravda?

Slovak Sport 1 u nás skončil letos 2. ledna, více méně tedy vysílal jen do konce loňského roku. O důvodech, proč se rozhodli z naší sítě odejít, nevíme, sami nás požádali o ukončení šíření. Od začátku jsme byli domluveni, že když budou chtít skončit dříve, tím zlomovým měsícem, do kdy nám to mohli říci, bude prosinec. Dále jsme to s nimi nerozebírali, prostě neměli zájem o pokračování spolupráce.

V minulosti jste nabízeli i ČT Sport HD. Sportovní kanály jsou pro diváky velmi atraktivní, nechcete do svého portfolia získat nějaký? V nabídce máte většinou lifestylové a zpravodajské televize. Kdybyste časem přeci jenom přešli na MPEG-4, měli byste pro další televizi místo.

Bude-li tady k dispozici sportovní kanál, který by měl zájem šířit se prostřednictvím naší sítě a bude-li volná kapacita, tak samozřejmě.

Otázka zavádění komprese MPEG-4 je pro vás stále otevřená, nebo chcete zůstat u MPEG-2? Bez novějšího typu kódování nemáte šanci oslovovat další klienty.

Ano, je to tak, ale odpovím na to ještě trošku jinak: přijímače, které už mají dekodéry MPEG-4, se v České republice prodávají možná od roku 2009, určitě od roku 2010. Prodávají se v úhlopříčkách od 60 cm, a z toho vycházel můj záměr a očekávání, že vysílání v MPEG-4 bude přijato celkem pozitivně a do multiplexu se vejde více televizí, tedy víc provozovatelů, kteří budou ochotni vysílat v tomto standardu. Řekněme si ale otevřeně, MPEG-4 tady není nějak zaveden a diváci na něj nejsou zvyklí. Úplně jiná situace je v satelitu, kde je MPEG-4 daleko běžnějším formátem a je daleko více využíván. Počátky tohoto problému vidím v digitalizaci televizního vysílání, která začala v roce 2008 a byl pro ni zvolen kódovací standard MPEG-2 jako základní stavební kámen vysílacích sítí. Tomu se potom přizpůsobili obchodníci s nabídkou digitálních přijímačů a set-top-boxů. Přijímače, které uměly pouze MPEG-2, diváci kupovali daleko masověji než přijímače s MPEG-4. Na rozdíl od satelitu, kde byl v té době MPEG-4 daleko více využívanější.

U pozemního vysílání ale MPEG-4 poslední dobou zažívá renesanci v souvislosti s HD programy. Ty mohou diváky přimět, aby si pořizovali přijímače s MPEG-4.

To ano, ale já mám takový názor, že divák, když naladí HD program, je rád, že ho má. To, že si zakoupil televizor, který byl vybavený MPEG-4, je jenom důsledek prozíravosti obchodníků nebo výrobců televizorů, kteří to udělali. Takový postup podle mě bude důležitý i ve vztahu ke standardu DVB-T2. Mělo by se co nejdříve říci, kdy se zavede DVB-T2 a informovat o tom veřejnost formou doporučení zodpovědných lidí, kteří se kolem této problematiky pohybují a mají k ní co říci, aby obchodníci měli dostatek času sem ty přístroje dovézt a lidé si je postupně nakoupili. Byť to bude trvat třeba šest nebo sedm let. Ale obměna domácích zařízení neprobíhá tak rychle a krkolomně. Poslední průzkumy hovoří o tom, že domácnosti mění televizory zhruba po šesti letech. Když si vezmete, že je rok 2014 a v příštím roce bychom hypoteticky řekli, že u nás standard DVB-T2 bude od roku 2024 nebo 2025, obchodníci a výrobci by měli dostatek času implementovat příslušný standard do televizorů a dostat je sem na trh. A za šest, sedm let se vybavenost televizory v domácnostech změní natolik, že tu bude na takový přechod vybavena větší množina diváků, aniž by o tom ti lidé vůbec věděli.

Takže reklamu DVB-T2 by podle vás měli dělat především prodejci přijímačů.

Prodejci podle mě budou ve svých kampaních na DVB-T2 upozorňovat stejně tak, jako lidem anoncovali přednosti a výhody prvních digitálních přijímačů na začátku digitalizace. Tehdy se k nám vozila zařízení, která ještě tak úplně nesplňovala všechny normy. Šlo zejména o levnější přijímače. Myslím si, že vybavenost domácností přijímači MPEG-4 zařídí skutečně obchodníci a výrobci, že lidem připraví taková zařízení, která už zvládnou i to, co přijde v budoucnu. Ale je důležité veřejně říci, že DVB-T2 bude. Aby o tom všichni věděli a postupně se na to připravili. Samozřejmě to nemusí hned druhý den vědět všichni, ale postupně by se to mělo dostat do jejich podvědomí.Měla by o tom psát média, mělo by se o tom hovořit na konferencích. Nevěřím ale na nějaký rychlý střihový přechod na DVB-T2, to by určitě nepřineslo nikomu nic dobrého.

Myslíte si, že Regionální síť 4 do doby vypršení svého kmitočtového přídělu, tedy do roku 2017, přejde většinově na kompresi MPEG-4?

Ve většině určitě ne. Jestliže se najde někdo, kdo by byl ochoten vysílat v MPEG-4, samozřejmě ho tam rádi zařadíme, ale že by to znamenalo úplný přerod, tomu bohužel nevěřím. Mimo jiné proto, že jak se teď začíná mluvit o DVB-T2 a digitální dividendě, všichni vám řeknou, že si počkají na DVB-T2 a pak se uvidí. Takže i z tohoto důvodu bych byl velice pro to, aby v horizontu roku bylo řečeno nějaké datum, kdy bude v tomto státě aplikován standard DVB-T2, nebo kdy se s ním alespoň začne. Bude to sice za několik let, ale mělo by být jasné kdy, aby se postupně všichni připravili.

Regionální síť 4 využívá jiné vysílače než dominantní operátor, České Radiokomunikace. Nezaznamenali jste kvůli tomu problémy na straně diváků, kteří mají antény nasměrované většinou na žižkovský vysílač nebo Cukrák?

Takové případy jsme nezaznamenali. Někdy na začátku roku 2012 nám přišlo pár, pět nebo osm dotazů, že mají problém s příjmem Regionální sítě 4. Bylo to jen z určité části Prahy, ani ne ze Středočeského kraje, kde byla potřeba natočit malinko anténa z vertikální polohy do mezipolohy, anebo vrátit zpátky do horizontální polohy. Naše síť vysílá v horizontální polarizaci, a pokud divák vrátí anténu z vertikální pozice do horizontální, chytne nás a příjem pražského vysílače Českých Radiokomunikací se jim nezhorší. Případů, kdy jsme museli radit, jak natočit anténu, ale bylo opravdu minimum. Ve středních Čechách ten problém nebyl, protože tam vysílají České Radiokomunikace z Cukráku také horizontálně. Výkony a rozložení našich vysílačů v Praze umožňují, že valná většina centrální Prahy, kde je hustá zástavba, má velmi slušnou úroveň signálu „indoor“ – lze ho chytnout na pokojovou anténu.

Proč jste vlastně zvolili horizontální polarizaci, když České Radiokomunikace vysílají ze Žižkova ve vertikální polarizaci a podobně je na tom i konkurenční multiplex 4?

Horizontální polarizaci jsme si nezvolili, on s ní tento multiplex na 46. kanále vysílal už od roku 2000, kdy ho spustila společnost CDG.

Myslíte přechodnou síť B z doby před začátkem televizní digitalizace?

Ano. Změna nastala v roce 2008, kdy České Radiokomunikace montovaly nový anténní systém. Ukázalo se, že část tohoto anténního systému je ve vertikálu. Takže z toho bylo takové trošičku pozdvižení, ale pro městskou zástavbu to má bezpochyby své opodstatnění. Ohledně použití vertikální a horizontální polarizace v Praze ale neproběhla žádná komunikace mezi operátory a ČTÚ, takže to nakonec dopadlo takto. My jsme vysílací lokality v Praze převzali přede dvěma lety tak, jak byly používány v minulosti dočasnou sítí B a multiplexem 3. Udělali jsme si měření, jak budeme fungovat proti těm vertikálně polarizovaným anténám. Vyšlo nám, že by to neměl být zásadní problém. Následně se to potvrdilo i tím, jak malý počet lidí se na nás obrátil kvůli problémům s příjmem Regionální sítě 4. Vertikálně v Praze vysílá vlastně jenom vysílač Žižkov a potom multiplex 4 z lokality Olšanská na Žižkově. Z Ládví a Novodvorské tato síť vysílá také horizontálně.

Na druhou stranu máte výhodu v tom, že stejné vysílače, stejný kanál a stejnou polarizaci využíval už zmiňovaný multiplex B a později multiplex 3, takže spousta panelových domů v Praze má upravené společné televizní antény (STA) pro jeho příjem.

Přesně tak. Když jsem před časem externě pracoval pro Metropol TV a dostal jsem za úkol najít pro ni způsob vlastního šíření, zajímal jsem se o tyto lokality, protože i při jejich tehdy osmileté historii jsem si velice dobře uvědomoval jejich marketingovou přednost a sílu. Kanál 46 je v Praze notoricky znám, vysílací lokality také a všichni anténáři, kteří upravovali antény po Praze, je za těch osm let brali v úvahu. Spousty STA na panelových domech v Praze proto byly na příjem vysílání na tomto kanálu připraveny. Skutečně se to potvrdilo i po startu Regionální sítě 4, kdy stačilo jen trošku zpropagovat, že znovu vysíláme. Byl jsem tehdy v úzkém kontaktu s jednou firmou, která obhospodařuje asi 400 bytů na severovýchodě Prahy a jejich zástupce mi říkal, že zařízení pro příjem 46. kanálu na domě stále mají. Pokud si tedy diváci naladili 46. kanál, náš multiplex přijímají.

Nejsou tři vysílače na Prahu příliš? A nebyl problém sladit je do jednofrekvenční sítě?

Tři vysílače na Prahu podle mě nejsou moc, z jednoho prostého důvodu: Praha není rovinatá. Má různé kopce a údolí, takže šance dobře pokrýt území hlavního města z jedné lokality není úplně stoprocentní. Neříkám, že by to bylo úplně špatné, třeba u vysílače Praha-město to není zase takový problém, ale tam je to o jiných výkonech. Žižkov „září“ výkonem 30 kW, náš nejsilnější vysílač na Strahově má 10 kW, Ládví 5 kW a Zelený pruh 4 kW. Byť bychom mohli, nepoužíváme tak velké výkony, ale využíváme onu obrovskou výhodu rozložení pokrytí. Pokrýt Prahu jedním vysílačem o těchto středních výkonech je téměř nemožné. Nevěřím tomu, že by to v celé Praze bylo bez problémů.

A sladění jednofrekvenční sítě u tří vysílačů je bezproblémové? Radim Pařízek měl se sladěním SFN (nejen) v Praze problémy…

Je to otázka nastavení parametrů zařízení, které hlídá jednofrekvenční síť. Musíte ho správně nastavit a použít zařízení od jednoho dodavatele… Ono to někdy bývá tak, že na vině není špatné nastavení, ale určitá zařízení od různých dodavatelů nemusí být zcela kompatibilní. Čili je potřeba vybrat jednoho dobrého dodavatele, byť nemusí být nejlevnější, aby si ta jednotlivá zařízení, která spolu potřebují komunikovat, dobře rozuměla. Jakmile pak jednou provedete správné nastavení, vydrží vám. Není důvod, proč by nemělo.

Kanál 46 máte pro Regionální síť 4 přidělen do konce roku 2017. Co se s vaším multiplexem bude dít potom?

To je dobrá otázka. Přiznám se, že i já bych rád věděl, co se bude dít. Samozřejmě bychom si přáli, aby Regionální síť 4 pokračovala, třeba v nějaké jiné formě, ale aby existovala. Protože si myslím, že se nám vzácně daří naplňovat poslání regionálního operátora, i vzhledem ke skladbě programů v našem portfoliu, které přinášejí regionální tematiku. Nemyslím tím jenom Metropol TV, kterou denně naladí 116 tisíc diváků, ale i Regionálnítelevizi CZ se zprávami z různých dalších regionů. Pak jsou tam hudební a lifestylové programy, ale třeba jedna z novějších televizí Regina, která cílí spíše na starší diváky. Má to být taková laskavá televize, která zatím chyběla. Uvidíme. Myslím si, že obsah naší sítě je poměrně různorodý a přesně naplňuje představu o regionálním multiplexu. Zatím si všichni teprve zvykáme, že tu nějaké regiony existují. Nejen my, ale i televize a hlavně mediální agentury, které bohužel ještě neumí prodávat reklamu v regionech a neumí třeba ani změřit výkon těchto televizí.

Minimálně jedna specializovaná agentura už tady existuje: Czech Regio TV, která dokonce usiluje o členství v Asociaci televizních organizací (ATO) a zaměřuje se na prodej reklamy na regionálních televizích.

Zaplať pánbůh, ale to je jenom proto, že tu ty regiony už jsou. Kdyby nebyly, tak tu taková potřeba nebude. Mediálním agenturám je třeba ukázat, že regionální vysílání má smysl. Provozovatelé těchto televizí to mají bohužel těžší, protože si nesáhnou na reklamní koláč tak jako některé vybrané televize, které zastupuje agentura Atmedia. Z našich klientů jsou u této agentury dva, ostatní si shánějí prostředky na svoje živobytí různě. My sami se snažíme o zvýšení proladěnosti multiplexu předáváním aktuálních informací bytovým družstvům, která používají STA, a odborným firmám.

Vidíte budoucnost Regionální sítě 4 po roce 2017, pokud bude zachována, spíše v DVB-T2, nebo byste chtěli pokračovat ve stávajícím standardu DVB-T?

Vnímám to dvojím způsobem: jednak technicky a jednak jako manažer. Jako manažer se na to musím podívat tak, že jde o něco nového a bude to něco stát. Jako technik samozřejmě vítám každý nový standard, protože by měl přinášet něco lepšího, ať z pohledu techniky nebo kvality, prostě by to mělo být něco jiného. Ale přejít na nový standard, aniž by byly připraveny obchodní modely, nelze. Operátoři by kvůli tomu dříve nebo později zkrachovali. Řešit to jenom technicky ale také nejde, protože je třeba, aby tato změna šla ruku v ruce s trhem, respektive s diváky. Bez nich to nepůjde.

Co se týče mě, dokáži si dokonce představit jistou koexistenci standardu DVB-T a DVB-T2. Myslím, že v DVB-T2 by měly vysílat HD programy, žádné SD. Ty mají smysl v DVB-T při kompresi MPEG-2.V DVB-T2 by měla být pouze HDTV. Určitě by se mi nelíbilo, kdyby nová síť kombinovala HD a SD kvalitu u stejných programů, protože tato duplicita by k ničemu nevedla a zabírala by pouze místo. Takže u Regionální sítě 4, pokud budeme vysílat i někdy po roce 2017, by mělo dojít k přechodu na DVB-T2, asi bychom první rok nebo dva vysílali v DVB-T. Divák totiž začne masově uvažovat o přechod na nový standard až v okamžiku, kdy v něm začnou vysílat nejzajímavější programy.

Aby se tak stalo, musí se na tuto platformu překlopit Česká televize a největší komerční stanice u nás. Ty zajistí, že lidi budou chtít přijímat DVB-T2. Regionální televize – při vší úctě k nim – nebudou lídry trhu. Proto si myslím, že určitá koexistence standardu DVB-T a DVB-T2 a následně přechod na DVB-T2 by byl nejrozumnějším řešením. S tím, že bude dopředu řečeno, kdy se ten nový standard nasadí. I my bychom potom mohli našim klientům argumentovat, že na trhu jsou už nějakou dobu přijímače s tunery DVB-T2, mohou probíhat výzkumy veřejného mínění, které budou dokladovat, jak se přijímače DVB-T2 skutečně prodávají.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) ve svém návrhu Strategie správy spektra naznačuje, že k přechodu na DVB-T2 by mohlo dojít už po roce 2016, protože předjímá přijetí druhé digitální dividendy a odevzdání pásma 700 MHz mobilním operátorům. Co na to říkáte?

Řekl jste dobře, že ČTÚ v tom materiálu předjímá jakési rozhodnutí konference, která se bude konat v roce 2015 a na základě toho představil odborné veřejnosti tento plán. Obávám se, že to tvrzení hodně předbíhá dobu, protože až v roce 2015 uvidíme, co na to řeknou jednotlivé evropské státy. Myslím si, že letošek bude ve znamení toho, že si všechny evropské administrativy budou doma ujasňovat, jakou cestou chtějí jít. Tedy zda budou televiznímu vysílání ubírat kmitočty a poskytnou je mobilním operátorům, nebo je pro ně televizní vysílání v UHF pásmu natolik důležité, že pásmo 700 MHz neodevzdají mobilnímu broadbandu.

Uvedu příklad: předloni se objevila zpráva z Německa, že komerční televize se chystají zcela opustit DVB-T. Je to několik měsíců, co ta zpráva byla úplně dementována, respektive ty televize oznámily, že s vysíláním v terestrické platformě už zase počítají. Vnímám to tedy tak, že podobná diskuse probíhá ve všech státech, že s blížící se konferencí WRC 2015 si národní regulační úřady vyjasňují svoji pozici. Česká republika a zvláště ČTÚ nemůže mít z tohoto pohledu tak jasno, jak je napsáno v návrhu Strategie správy spektra, protože máme okolo sebe řadu dalších států. Jsme malá země v srdci Evropy. Pokud si dobře pamatuji, v dokumentu ČTÚ byly dány za příklad britské ostrovy. To je ale příklad absolutně mimo.

Pochopitelně, protože Británie nemusí řešit žádné mezinárodní koordinace kmitočtů.

Británie je ostrovní stát, který nemusí nic koordinovat, takže tam si přidělují kmitočty, jak chtějí. Ale Česká republika, kde i náš 46. kanál se musí koordinovat například s Polskem, protože je zachytitelný až někde v Lodži, je v naprosto jiné situaci. Proto si myslím, že by to chtělo vzít trošku rozum do hrsti. Jestliže je tady platforma, která z 50 až 60 procent zajištuje šíření televizních programů, tak ji nemůžu takhle jednoduše zkrouhnout a dát to vniveč. Nechci být akurátní, ale myslím si, že by bylo vhodné, kdyby se u pásma 800 MHz, které bylo nedávno přiděleno mobilním operátorům, provedla někdy v roce 2016 nebo 2017 kontrola, jak jsou tyto kmitočty využívány. To se dá samozřejmě různým způsobem obejít, takže by to měla být spíš revize, jak lidé využívají služby, které budou dostupné na těchto kmitočtech. A budou-li využívány tak, že už tam nebude volno, můžeme přistoupit k dalšímu uvolňování spektra, ale já tomu příliš nevěřím. Protože teď získali mobilní operátoři kromě pásma 800 MHz také 1 800 MHz a 2 600 MHz, navíc někteří využívají CDMA sítě, které jsou okolo 430 MHz, což je pod televizním pásmem. GSM sítě jsou v pásmu 900 MHz… Mobilní operátoři podle mě mají tolik kmitočtového prostoru, že ubírat a znehodnocovat platformu terestrické televize, minimálně v druhé digitální dividendě, je velký hazard.

Ono se už spekuluje o třetí digitální dividendě, která by se prý měla týkat pásma 600 MHz…

Co to říkáte? Přiznám se, že jsem o tom nikdy neslyšel a opravdu si nedovedu představit, co by se tady v České republice dělo. Jenom pro doložení toho, co by znamenala druhá digitální dividenda: šlo by o zrušení 105 televizních vysílačů v České republice. Na stránkách ČTÚ jsem si nalezl databázi vydaných kmitočtů, vzal jsem kanály 49 až 60, tedy to pásmo, které by připadalo v úvahu, a vyšlo mi toto hrozivé číslo 105 individuálních oprávnění. No to se přece musí zcela zásadně projevit v celé České republice.

Teď jste asi řekl titulek celého tohoto rozhovoru.

Ano? Ono by nešlo jen o 105 vysílačů, ztratili bychom 40 až 50 procent stávající kapacity všech multiplexů. Došlo by ke ztrátě takových procent kapacity, že se obávám, že by to znamenalo soumrak regionálních multiplexů i jejich obsahu, tedy i provozovatelů regionálních televizí. Oni to dělají do velké míry díky svému nadšení, potýkají se s velkými problémy při získávání finančních prostředků. Likvidace takového vysílání by byla škoda, protože se ukazuje, že regiony na určité úrovni u nás mají šanci. Samozřejmě jsou projekty, které nevyjdou, ale na druhou stranu i televize, které existují už několik let a pokračují, takže šmahem zamáznout možnost regionálního televizního vysílání by bylo špatné. Kmitočty v pásmu 700 MHz nejsou pro mobilní operátory zase natolik důležité, abychom obětovali tuto terestrickou platformu.

Ještě se ale vrátím k první digitální dividendě, která teď byla přidělena a mobilní operátoři začnou stavět sítě LTE. Jsme členy pracovní skupiny při ČTÚ, která má řešit případné rušení LTE a DVB-T. Už k tomu proběhla jedna schůzka, o kterou byl obrovský zájem. Sešla se k tomu plná zasedací síň ČTÚ. Sítě LTE totiž mohou ovlivnit příjem televizního signálu na 60. a 59. kanálu. Nemyslím si, a v tom asi trochu souhlasím s ČTÚ, který prováděl kontrolní měření, že by mělo jít o nějaké masivní rušení, ale určitě se nějaká vyskytnou. Zvláště u 59. kanálu, protože ten je v současné době přidělen u deseti individuálních oprávnění. Deset vysílačů na území republiky tedy může být ovlivněno výstavbou základových stanic LTE. Pro 60. kanál jsou vydána čtyři individuální oprávnění.

To zase není tak moc.

Ono se zdá, že to je málo, ale když si jenom tak vzpomenu, o jaké jde vysílače, je mezi nimi třeba Černá hora a Ještěd. To jsou dva velké vysílače, které zásobují obrovské množství diváků. Vy asi moc dobře víte, jak se staví buňkové sítě. Mohou být na kraji pokrytí těchto vysílačů, a už to bude dělat problém. Takže uvidíme. Příklady, které ČTÚ uváděl na zmiňované schůzce, připouštějí rušení v hlavním směru záření antén a v jejich blízkosti, tedy asi do 400 metrů. Ale musíme se na to podívat ohledně počtu zasažených diváků. Jsou-li to rodinné domy, půjde o jednotlivé diváky. A bude-li to panelový dům nebo sídliště, půjde o stovky lidí. Asi tedy může a dojde k nějakému rušení, ale myslím si, že to nebude nijak masivní. ČTÚ je připraveno případné stížnosti velmi rychle řešit s daným mobilním operátorem.

V dokumentu ČTÚ mi ale chybí jedna věc, která zazněla na tom setkání, a sice možnost vzniku rušení vlivem tzv. zrcadlového kmitočtu LTE sítě a GSM sítě. Většinou budou mobilní operátoři základové stanice LTE stavět tam, kde už mají základové stanice GSM. Teď bude záležet na těch dvou kmitočtech – tomu se právě říká zrcadlo, že se to určitým způsobem otočí – zda se v dolním UHF pásmu objeví rušení. Ne na kanálu 59 nebo 60, ale někde ze začátku televizního spektra. Vznesl jsem tedy připomínku, že by se tato informace měla v dokumentu o potenciálních rizicích LTE objevit. Ono se totiž nedá dopředu odhadnout, kde se tento problém vyskytne. Závisí to na kmitočtech, které se budou v daných lokalitách používat.

Takže váš 46. kanál může být také ohrožen?

Nevím, jaký je tam maximální odstup od frekvencí LTE odspodu a GSM nahoře, protože to by byl maximální rozsah, který se může překlopit. Neznám je, takže to nemůžu říct, ale stát se to může. U kanálu 46 to ale neočekávám. V Praze spíš uvidíme, co bude s 59. kanálem, na kterém vysílá multiplex 3 z Cukráku a ze Žižkova.

Ačkoli jsou kmitočty pro regionální vysílání DVB-T přidělovány jen do roku 2017, ČTÚ neustále vydává nové příděly. Nechystá se Prague Digital TV expandovat do dalších regionů, třeba dokrýt střední Čechy?

Expandovat teoreticky můžeme. Ale musely by být splněny dvě podmínky: museli bychom mít klienty, kteří by chtěli, aby se jejich pokrytí takto rozšířilo. Ti současní by museli souhlasit se zvýšením ceny ve smlouvě, takže by museli za šíření signálu platit víc peněz. Jinak si nedovedu představit, jak bychom to provedli. Naším multiplexem přesahujeme dost významně do Středočeského kraje, co do pokrytí obyvatelstva pokrýváme asi 60 procent populace tohoto regionu. Není to sice 100 procent, ale i 60 procent je podle mě významné číslo, takže o rozšiřování neuvažujeme. Pokud bychom chtěli nějakým způsobem zvětšit dosah sítě, můžeme zvýšit výkony současných vysílačů. Samozřejmě by to muselo být ve shodě s ČTÚ, který by nám to musel povolit, ale máme zkoordinováno 20 kW, které nevyužíváme ani na jednom ze tří pražských vysílačů, protože se snažíme vybalancovat efektivní výkon a pokrytí.

A asi cenu, že?

A samozřejmě cenu pro klienty, ale i cenu za kmitočty, kterou platíme každoročně ČTÚ. Nejsou to zanedbatelná čísla. Nevím, zda si vzpomínáte na období, kdy se spouštěly ještě analogové vysílače v Praze ze Žižkova. V době, kdy se tento vysílač postavil, v roce 1985, probíhal obrovský boj, protože tam byly instalovány 20 kW vysílače (tím myslím výkon vysílače, nikoli vyzářený výkon) a vznesla se obrovská vlna kritiky kvůli záření na lidi bydlící na Žižkově. Skutečné důvody byly někde jinde, nicméně se dosáhlo toho, že se výkony vysílačů musely snížit o polovinu na 10 kW. Když byste se podíval na tehdejší mapy pokrytí analogovým vysíláním, dosah vysílačů se snížil zhruba o deset kilometrů. Čili to nebylo nijak významné a zrovna tak tomu je i u naší Regionální sítě 4. Kdybychom zvýšili výkon vysílačů na 20 kW, budeme zachytitelní třeba o deset kilometrů dál, ale praktické rozšíření počtu diváků v dosahu naší sítě by nebylo velké. Nechával jsem si to spočítat a vyšlo nám číslo okolo 200 tisíc diváků. Navíc jde o teoretické diváky. V současné době máme asi 1,6 milionu diváků, a těch 200 tisíc navíc bychom dokázali oslovit za daleko větší náklady. Myslím, že bychom pak neměli tolik klientů, kolik jich máme teď, protože bychom jim nemohli zajišťovat šíření signálů za tu cenu, co nabízíme dnes.

A naopak u některých diváků byste si mohli příjem signálu zrušit, protože byste jim přebudili antény.

To je další věc, ale to spíš spadá k tématu techniky příjmu, kdy lidé přijímají různé programy z různých vysílačů. Zvláště regionální sítě nebo multiplex 4 přispěly k tomu, že v řadě lokalit, kde lze zachytit signál Českých Radiokomunikací, není možné tyto sítě naladit. Takže tam je velice důležité, a zvlášť v Praze, aby odborné firmy, které pracují s STA, vyrovnávaly intenzity signálu na vstupu. Některé typy televizorů totiž mají problém se zpracováním signálu ze sousedních kanálů, pokud mají velké rozdíly intenzity signálu na vstupu. Je to i o umění toho daného anténáře nebo odborné firmy, aby to vyrovnali.

A co expanze do dalších velkých měst? Nechystáte dceřiné společnosti Brno Digital TV a Ostrava Digital TV?

Ne, to už teď nepřichází v úvahu. Pokud bychom chtěli, udělali bychom to hned v roce 2011.

České Radiokomunikace ale právě v této době skládají síť DVB-T, která pokrývá výhradně krajská města. A také ji budou mít jen do roku 2017.

Skládají, ale my jsme si náš byznys model vytvořili primárně pro Prahu a střední Čechy, pro 46. kanál. Když jsme si dělali obchodní modely pro jiná krajská města, už to nebyla tak přesvědčivá čísla jako v Praze. Proto jsme si řekli, že zahájíme vysílání v hlavním městě, budeme to bedlivě sledovat a uvidíme, co dál. Ale vzhledem k tomu, jak se loni vyvinula situace, neuvažujeme o tom, že bychom teď žádali ČTÚ o nějaké další kmitočty. Těžko bychom tam hledali ekonomickou návratnost, když by oprávnění pro jejich využívání platilo jen do konce roku 2017. Jedině že bychom převzali nějakého operátora, který by už neměl zájem provozovat svoji síť. Ale to bychom nejprve velmi bedlivě manažersky zvážili, kolik programů v takové síti vysílá a na jak dlouho mají uzavřené smlouvy. A pokud by to finančně nevyšlo, mohlo by to být technicky zajímavé sebelíp, ale nešli bychom do toho. Bylo by to jenom hazardování s penězi.

Jaký by byl podle vás ideální časový rámec přechodu na DVB-T2? Kdy by podle vás mělo skončit vysílání v současném standardu DVB-T a mělo být plně nahrazeno novějším DVB-T2?

Tady se asi neubráním větě „přání je otcem myšlenky“, protože o návrhu přechodných sítí jsem četl, ale bohužel jsem se už nedozvěděl, jak dlouho by měly existovat. Protože je-li něco přechodné, zpravidla to v lidech vyvolá dojem, že si raději počkají, až to bude definitivní a teprve potom budou investovat do nových přijímačů. Takže bude-li přechod na DVB-T2 cestou tohoto typu sítí, což nemusí – protože už jsou k tomu podmínky, aby nemusely být dočasné sítě – měly by být připravovány někdy po roce 2020. A nedokážu si představit, kdy by měly být spouštěny. Bude v tom hrát roli spousta faktorů, které v té době nastanou. Dnes se bavíme o určitých technických možnostech sítí DVB-T2, ale nikdo z nás neví, co bude za dva, za tři roky, natož pak v roce 2020. Jak se vyvine technika a jaké budou vysílací standardy. Může přijít zase nějaká změna a všechno bude jinak.

Proto si myslím, že pokud by provozovatelé vysílání požadovali přechodné sítě a souběh vysílání v obou standardech, neměl by tento souběh trvat déle než dva roky. Protože řada operátorů, včetně nás, pokud tedy ještě budeme mít nějaký kmitočtový příděl, bude okolo roku 2020 řešit otázku výměny antén. Jestliže se řada nových anténních systémů u nás vystavěla v letech 2008 až 2011, v roce 2020 jim bude deset nebo dvanáct let, takže budou takzvaně za zenitem. Neříkám, že budou zralé na výměnu, ale přiblíží se výrazně doba, kdy budou muset být vyměněny. Logicky tedy přijde otázka, zda s tím neskloubit přechod na DVB-T2, podobně jako se to udělalo u DVB-T, kdy se také zároveň přistoupilo k výměně technologií. A ty pak zase nějakou dobu budou bez výměny a přerušování poskytovat služby. Přechod na DVB-T2 by tak mohl být například v roce 2025, který je současně mezníkem i pro digitální rozhlasové vysílání.

Proto říkám, že těch aspektů, zda použít přechodové sítě, nebo rovnou definitivní sítě, je víc. To si musí každý operátor sám zhodnotit. Bez ohledu na techniku by ale vzhledem k divákům neměl být opuštěn standard DVB-T, měl by určitě po nějakou dobu přetrvat a standard DVB-T2 by měl přinést šíření programů v HD kvalitě. Dokonce si dokážu představit jakousi koexistenci těchto dvou standardů. Protože bude-li včas řečeno, kdy bude nasazen standard DVB-T2, zrevidujeme-li včas D-Book, který by si to už zasluhoval, tak by lidé měli mít přijímače, které budou vybaveny tunerem DVB-T2 a zároveň bez problémů zvládnou i standard DVB-T.

On je problém, že sice existuje D-Book pro přijímače DVB-T2 určené českému trhu, ale stále se ještě neví, v jaké kompresi se bude vysílat.

To je jedna z otázek, na kterou jsem teď mimoděk narazil. V D-Booku je napsáno, že to bude H.264, tedy alespoň ve verzi dokumentu z července loňského roku. A od té doby, kdy to tam všichni dali určitě s nejlepším vědomím, se objevil kompresní standard H.265. A to je právě to, co říkám: je potřeba si ujasnit, zda budeme vysílat ve standardu H.264 nebo H.265. Anebo si tam doplňme, že pokládáme standard H.265 za dostatečně moderní, ale třeba dva nebo tři roky před spuštěním sítí DVB-T2 se k této otázce kódování vrátíme a zareagujeme na aktuální situaci na technickém trhu. Protože dřív tady bude technika, třeba s novým typem kódování, než ji budeme schopni mít v D-Booku. Technika vždycky předbíhá všechny strategie a zákony, prostě jde kupředu a všichni na ni reagujeme až zpětně. D-Bookem tedy nemůžeme kompresní systém nařídit, ale pouze doporučit, takže doporučme něco, co má smysl. A pro diváky, televize i operátory je důležité, aby dokument obsahoval nějaké datum, kdy se přejde na DVB-T2. Tuším, že v Británii si odhlasovali přechod na DVB-T2 v roce 2030. Řekli to, napsali a bude to tak. Takže kdyby se podařilo něco podobného i u nás, bylo by to jenom dobře.

D-Book potřebuje revizi i z pohledu rozhraní přijímačů. Všimnul jsem si, že jsou v něm zmiňována rozhraní RS-232, USB, ethernet a VLAN, ale všechna jen jako doporučená. To podle mě nemůže vyjít. Minimálně některé z nich, dnes nejrozšířenější USB, by tam mělo být povinně. Když popustím z uzdy fantazii a představím si, jak budou za pět nebo šest let vypadat televizory, myslím si, že se bez určitého stupně upgrade neobejdou. Mělo by být pro diváky uživatelsky příjemné, rozhodně ne aby museli volat odbornou firmu. Mělo by to jít pomocí počítače a flashky, nebo harddisku, jednoduchého zkopírování souboru z internetu. Ne všichni lidi jsou tak technologicky zdatní, takže by si to ta televize měla umět najít sama, aby stačilo jen spustit aktualizaci.

Ještě mě napadlo, zda v souvislosti s Rádiem Dechovka, jehož spolumajitelem je Leoš Pohl, provozující Regionální síť 4, neuvažujete o nějaké vlastní síti pro digitální rozhlasové vysílání.

Rádio Dechovka šíříme v našem multiplexu proto, že v době jeho zařazení to byla pouze internetová stanice. Už po svém startu ale začala uvažovat o pozemním vysílání. Majitelé jdou cestou středních vln, takže DVB-T je pro ně svým způsobem doplněk. Není to hlavní důvod, proč by si lidé doma zapínali televizi. Regionální síť 4 využívají jednak jako distribuční platformu, a jednak v té době ještě neměli středovlnné vysílače, takže na sebe chtěli upozornit a říci, že tady je nějaké Rádio Dechovka. Zvuk nezabírá tolik datového toku, tak to nebyl problém.

A o vlastní rozhlasové síti DAB neuvažujete?

Samozřejmě o tom také uvažujeme, protože když už provozujete vysílače a headend pro DVB-T, můžete je využít i pro DAB. Ale chybí rozhodnutí o přidělování sítí pro DAB. Telekomunikační úřad zatím vydává jen individuální oprávnění pro konkrétní kmitočty, nikoli celoplošné sítě. A stejně jako u DVB-T2 platí, že i na DAB musí být připraveny domácnosti, musí být vybaveny přijímači. Já vím, že mi řeknete, že už rok, dva tu některé společnosti digitální rozhlas vysílají a že jsou k dispozici digitální rozhlasové přijímače, ale reálně: podívejte se do obchodů. Lidi nic nenutí, aby si je pořizovali. K tomu dojde, až budou celoplošné sítě pro DAB. My sami asi nebudeme uvažovat o nějaké celoplošné síti, spíš bychom možná zvážili nějaký ten region, pokud vůbec bude v rozhlasové branži regionální vysílání aktuální. To nevím.

Opět by znamenalo investice, takže bychom si museli připravit obchodní model. Z technického hlediska s tím nemám žádný problém, ale spíš nevidím žádnou nutnost do tohoto druhu vysílání vstupovat, protože FM pásmo se neopouští a nevypíná. Přijímače pro FM jsou pořád na trhu, stejně tak na střední vlny, objevují se kombinované přijímače i přijímače, které mají WiFi. Takže než u nás DAB vůbec začne, vyroste mu tady velká konkurence ve WiFi. Jestliže budu mít na rádiu možnost přepínač mezi AM, FM, DAB a WiFi, tak to bude znamenat velkou revoluci.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Našli jste v článku chybu?